Církevní restituce

Bolševický přístup, který je drzý, bizarní a nestoudný. Senátoři tepali do KSČM

Církevní restituce
Bolševický přístup, který je drzý, bizarní a nestoudný. Senátoři tepali do KSČM

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Komunisté přišli z nestoudným návrhem, jsou „živení nenávistnou maxistickou-leninskou ideologií“. Tak senátoři ve středu projednávali návrh na zdanění církevních náhrad z dílny KSČM. Bouřlivá diskuze, která byla ve většině zaměřená proti komunistům, nakonec rozhodla o tom, že se předloha vrací zpět do sněmovny. Po verdiktu horní komory uvedl poslanec STAN Vít Rakušan, že doufá v odvahu postavit se rozhodnutí komunistického ústředí od stran ČSSD a hnutí ANO.

Boj o restituce tak bude mít pokračování v dolní komoře parlamentu. O osudu sporného návrhu rozhodnou znovu poslanci, kteří 106 hlasy rozhodli o zdanění všech církví. Středeční hasování ocenil předseda ODS Petr Fiala, podle kterého se ukazuje jak je Senát potřebný. „Senát dokázal, že je potřebnou pojistkou, když smetl ze stolu zdanění církevních restitucí, které dříve ve sněmovně prosadila polokomunistická vláda. Porušení dojednané smlouvy by znamenalo, že už nežijeme v právním státě. Děkuji našim senátorům za skvělou práci,“ uvedl Petr Fiala.

Podle poslance STAN Víta Rakušana bude potřeba v dalším sněmovním hlasování přesvědčit sociální demokraty a poslance hnutí ANO, aby změnili svůj postoj. „Naši senátoři se k pokusu o zdanění církevních restitucí postavili se ctí, odmíli jej. Chtěl bych požádat kolegy ve sněmovně, aby v sobě našli odvahu postavit se rozhodnutí komunistického ústředí a zachovali se stejně čestně. Od komunistů a extrémistů to nečekám,“ uvedl Rakušan.

Podobně jako předseda ODS hovořil Fialův spolustraník Miloš Vystrčil, který vede senátní klub Občanské demokratické strany. „Senát odmítl představu komunisty Grospiče, že je možné, aby stát nedodržoval ústavu a jednostranně nerespektoval uzavřené smlouvy o vypořádání mezi státem a církvemi a ostře se postavil proti politicko-mocenskému handlu mezi vládou a komunisty,“ řekl Miloš Vystrčil.

Nehorázná drzost, hřímal Kubera

Předseda klubu tak reagoval na vystoupení poslance Stanislava Grospiče (KSČM), který se neúspěšně pokoušel propagovat církevní restituce před senátory. Po zákonodárci KSČM vystoupil místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), podle kterého komunisté pokračují ve svém boji. „Oni se nikdy nezřekli třídního boje, ideální představy diktatury proletariátu, oni se nezřekli vítězného února. A těch vítězství v tom únoru byla celá řada. A jedním z nich bylo pochopitelně potlačení postavení církve. To se dělá zaprvé tak, že zbavíme subjekt majetku, zadruhé že ho začneme ostrakizovat a všelijak pronásledovat,“ řekl na plénu Oberfalzer.

Podle senátora za KDU-ČSL Petra Šilara by církevní restituce nejvíce zasáhly Židovskou obec. „Protože nejdřív jim to sebrali Němci, potom soudruzi a teď by to bylo znovu ještě potřetí,“ uvedl Šilar. Poté dodal, že komunistická strana se dávno neřídí Leninem a jeho učením.

„Protože Lenin celou dobu říkal v rámci třídního boje, že musí být zásadní odluka církve od státu, aby s ní mohli bolševici tehdy lépe ideologicky bojovat. Je zajímavé, že ta základní poučka leninismu, jak jsme se učili ve škole, vůbec komunistům nevadila, a přesto církev sloužili a dali si ji pod svoji patronaci. Ale je to asi proto, že leninismu v dnešním učení komunistické strany je asi tak málo jako masa v kosteleckých uzeninách,“ řekl Petr Šilar.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera hovořil o snaze komunistů jako o „nehorázné drzosti“, která přichází ve dnech výročí komunistického puče v roce 1948. „My jsme přece už dávno rozhodnuti. Já za nejkrásnější považuji projev pana senátora Canova, který z tohoto místa vyzval Poslaneckou sněmovnu, protože to není tak, že v Poslanecké sněmovně jsou jenom příznivci, 106 hlasů není moc, já jsem přesvědčen o tom, že ústavní stížnost by být nemusela, já bych byl rád, kdybychom ji vůbec nemuseli podávat, už to tady bylo řečeno, kdybychom přesvědčili, každý z nás by měl přesvědčovat poslance, ať jsou z jakékoli strany, aby si důsledky toho svého aktu uvědomili,“ uvedl Jaroslav Kubera.

Zákon projednají poslanci

Další z řečníků Zdeněk Papoušek připomněl, že komunisté se po celou dobu své historie nezměnili. „Komunista živený nenávistnou marxisticko-leninskou ideologií zůstane komunistou navždy se svou závistí k majetku druhých, na jejichž základě vybudoval svůj likvidační režim, prohlásit za ostudné a skandální dnešní chování těch, kteří umožnili komunistům dostat se opět k vlivu,“ uvedl Papoušek.

Senátoři nakonec rozhodli drtivou většinou, že církevní restituce přes horní komoru k prezidentovi neprojdou. Senát odeslal předlohu do sněmovny 64 hlasy ze 74 přítomných senátorů. Zákon odmítli všichni zástupci klub Starostů, ODS, KDU-ČSL a Senátor 21. K nim se připojilo i osm sociálních demokratů a také Miroslav Adámek z hnutí ANO. Pro zákon hlasovali dva zástupci Babišova hnutí a Jaroslav Doubrava. Sedm senátorů z ČSSD a ANO se hlasování zdrželo.

Novelu do Senátu protlačili poslanci z ANO, SPD, ČSSD a KSČM, kterých bylo 106. Proti hlasovalo 56 zákonodárců z ODS, Pirátů, lidovců, TOP 09 a STAN. Hlasy hnutí ANO a sociálních demokratů byly oplátkou komunistům za to, že podporují jejich vládu. Byla to jedna z podmínek, kterou si KSČM vyjednala s Andrejem Babišem.

Předpokládá se, že pokud novela projde znovu sněmovnou, čeká na ni Ústavní stížnost. Tu hodlají podat senátoři, kteří pro podporu získali dostatečný počet hlasů. Pro přehlasování senátního veta bude třeba nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101 hlasů.