Nejbohatším člověkem na světě je letos podle žebříčku časopisu Forbes opět Bernard Arnault. List majetek majitele podniku prodávajícího luxusní zboží LVMH vyčíslil na 233 miliard dolarů (5,5 bilionu Kč). To je o 22 miliard dolarů více, než kolik měl tento Francouz podle Forbesu loni. V Česku vede Renáta Kellnerová, která se v žebříčku světových miliardářů umístila na 104. příčce.
Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrnou stokorunu s motivem Nejvyššího státního zastupitelství. Je to první mince z cyklu, který bude připomínat české instituce, uvedla v úterý centrální banka v tiskové zprávě. Mince bude v prodeji od středy, její prodejní cena se bude od nominální hodnoty lišit, protože zohledňuje mimo jiné cenu stříbra nebo náklady na výrobu.
Největší etiopská banka se o víkendu potýkala s technickou závadou systému. Ta způsobila, že si lidé mohli vybrat z bankomatů výrazně vyšší částky, než měli na svém účtě. Bankovní aplikace zase s podobnou chybou umožňovala převody do jiných bankovních institucí. Státem vlastněná Etiopská komerční banka (CBE) vydala během výpadku 41 milionů dolarů (951 milionů korun) a teď prosí své klienty, aby jí peníze vrátili, píše zpravodajská společnost BBC.
Hlavně co nejrychleji zbohatnout, je jedno, že s větším rizikem. Takové je nastavení mužů, co se investování peněz týče. Začínají navíc své volné peníze investovat v průměru o několik let dříve než ženy. Proč tedy nakonec mohou ženy skončit s lepším výsledkem? Odpověď nejen na tuto otázku poskytl podrobný průzkum provedený J&T Bankou.
Dramatický růst cen v podobě skoro až dvacetiprocentní inflace je snad minulostí. Meziroční nárůst za únor dosáhl dvou procent, tedy našeho inflačního cíle. To ale neznamená, že skoro tři roky zdražování nemají následky, které už nezmizí. Ceny potravin dále klesají, přesto zůstávají dražší, než jsme byli zvyklí. Cenovou hladinu teď ale netáhne nahoru zboží, na vině jsou hlavně služby. Důležité je ale i to, že vysoká inflace konečně neukrajuje tak velkou část z úspor a reálných příjmů domácností.
Průměrná mzda v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla pomaleji než spotřebitelské ceny, v reálném vyjádření se tak mzdy deváté čtvrtletí za sebou snížily. I v průměru za celý loňský rok vykázaly mzdy v reálném vyjádření pokles. Podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera za dva roky Češi zchudli o 11 procent. Letos by svůj propad mohli začít vyrovnávat, mzdy by mohly reálně vzrůst zhruba o čtyři procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v úterý.
Ceny potravin jsou obzvlášť v posledních měsících horkým tématem. Zatímco během minulého roku se ceny šplhaly vzhůru, od začátku roku 2024 mohou lidé v obchodech občas zaznamenat postupné zlevňování. U některých potravin, jako je například pečivo, je ale zlevňování opravdu velmi pozvolné a v lednu jsme za chléb zaplatili o 20 procent víc, než před začátkem války na Ukrajině, která s cenami potravin výrazně zamávala. A to i přes to, že došlo k výraznému zlevnění cen mouky, která je zhruba na stejné úrovni jako před válkou, výraznější propad cen pečiva se ani podle ekonomů nekoná a po zbytek roku tomu nejspíš nebude jinak.
Evropský parlament v týdnu schválil plány na vytvoření digitální identity EU, která lidem umožní identifikovat se a ověřovat online. Občané členských států by se tak jednoduše mohli přihlašovat na úřady, nahradit doklady těmi digitálními nebo využívat jednotnou evropskou digitální peněženku. Novinka podle znalců i politiků přináší značné zjednodušení, současně ale také obavy o bezpečí osobních dat nebo ztrátu soukromí. Kvůli tomu ji nechtějí podpořit například čeští Piráti.
Zadlužení českých obyvatel v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu korun. V České republice se více než 26 procent obyvatel řadí mezi dlužníky a více než 640 tisíc lidí je v exekuci.
Blíží se termíny, do kdy je nutné odevzdat daňové přiznání za uplynulý rok. Nejdřívější data platí pro ty, kdo zůstávají u tradičního papírového podání. Zároveň ale stát zřídil všem podnikatelům a živnostníkům datové schránky a od letošního roku se bude povinnost odevzdat daně elektronicky dalších subjektů. V letošním přiznání také bude naposledy možné uplatnit některé slevy, které stát svým konsolidačním balíčkem zrušil.
Česká národní banka překvapivě razantně snížila úrokové sazby. To mimo jiné znamená, že přichází horší časy pro běžné střadatele. Komerční banky totiž na tento krok rychle zareagují a sníží úročení vkladů. Pokles sazeb už se do spořicích produktů některých bank promítl, jiné ještě drží úrok přes šest procent. Bankovní rada snížila základní úrokovou sazbu o půl bodu na 6,25 procenta. Jejím stanovením ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v celé ekonomice
Velkou pozornost vzbudilo středeční otevření nové prodejny s regionálními potravinami v centru Prahy u Václavského náměstí, které inicioval přímo ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Načasováním se totiž strefilo přesně do doby, kdy stát kromě podpory produktů z regionů také nakupuje sítě čerpacích stanic či energetické firmy a vede diskuze o zestátnění skupiny ČEZ. Vyrojily se tak otázky ohledně toho, jak konkrétně úřady české potraviny podporují.
Navýšení rozpočtu vysokých škol o 200 milionů korun, které jim přislíbilo ministerstvo školství po tragické střelbě na filozofické fakultě na zavádění bezpečnostních opatření, není dostatečné, řekla předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková. Ministerstvo chce školám přidat na investice z evropských peněz, které mohou čerpat z operačního programu Jan Amos Komenský. Podle Králíčkové navýšilo finance rozpočtené na tři roky, podle odhadu rektorů by školy potřebovaly 200 milionů korun ročně. Všechna bezpečnostní opatření navíc nejsou investiční, uvedla Králíčková.
První rok bez průběžného placení záloh na sociální pojištění pro začínající podnikatele. S takovým návrhem přichází několik koaličních poslanců. Podle nich se má jednat o způsob, jak ulehčit začátky podnikání, kdy příjmy nemusí být příliš vysoké. U zdravotního pojištění zálohy odpustit nelze, protože pro čerpání zdravotní péče je nutné do systému průběžně přispívat.
Od letošního roku začala platit řada změn, které se dotknou těch, kdo spoří „se státem“ sobě nebo svým dětem. Pro získání státního příspěvku u penzijního spoření bude nutné odkládat si víc, u stále oblíbeného stavebního spoření se zase výrazně sníží státní příspěvek a pro mnoho lidí je relevantní otázkou, zda ho nezrušit. Níže přinášíme přehled nejvýznamnějších změn.
Zatímco starší lidé si tradičně před výletem do cizí země vyměňují peníze ve směnárnách, ti mladší se spoléhají výhradně na své platební karty. Ačkoliv banky platby nebo výběry z bankomatů v cizině často nijak nezpoplatňují, lidé na tom i tak prodělají. České banky totiž mají vyšší prodejní kurz eura, než jaký vyhlašuje Česká národní banka (ČNB) prostřednictvím svých kurzů. Rozdíl mezi kurzem ČNB nebo kurzem Evropské centrální banky (ECB) a kurzem banky je totiž jedním ze zdrojů příjmů bank.
Škoda Auto zvýší od dubna mzdové tarify o pět procent. Vedle toho dostanou zaměstnanci automobilky v květnu za rok 2023 variabilní bonus 96.000 Kč a jednorázovou odměnu 4000 korun, tedy celkem 100.000 Kč. Automobilka uzavřela mzdové kolektivní vyjednávání s odbory. Informovala o tom dnes v dopise zaměstnancům.
Místo několika úřadů jedno inkasní místo, na které by člověk jednoduše posílal všechny platby směřované státu. O tom se mluví už posledních skoro dvacet let. Současná vláda Petra Fialy (ODS) má vznik jednotného inkasního místa ve svém programovém prohlášení, doporučuje to také Národní ekonomická rada vlády. Logickým správcem by podle NERV bylo Generální finanční ředitelství. Proti není ani opozice.
Kampeličku, kde měl pět let uložené peníze i premiér Petr Fiala (ODS), řídil mezi lety 2017 a 2021 René Szonowski. Jak se nyní ukázalo, šlo o jednoho z prvních akcionářů investiční společnosti XIXOIO, jejíž manažeři nyní čelí vyšetřování ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle policie šlo zpočátku o tunel. Manažeři společnosti XIXOIO měli z lidí pod příslibem výhodné investice do kryptoměn vylákat postupně přes 350 milionů korun.
V kampeličkách mají uložené peníze tisíce lidí. Vklad premiéra Petra Fialy (ODS) v Podnikatelské družstevní záložně k sobě ale nepřestává poutat stále větší pozornost. Kolem peněžního ústavu, jehož podílníkem byl pět let i tehdejší lídr opoziční ODS Fiala, se totiž objevují další jména vlivných podnikatelů a politiků, které spojuje osoba kontroverzního podnikatele syrského původu Kamila Bahbouha.
Tak trochu šok tento týden zažili někteří investoři, kteří se v uplynulých měsících rozhodli jít proti mainstreamu. Nemálo bylo těch, kteří se – zcela racionálně a logicky – domnívali, že technologický sektor je již proklatě přehřátý. Neboli kteří si povšimli, že ukazatel P/E, tedy cena akcie ku ziskům, které daná akciová firma produkuje, je u technologického sektoru nezřídka na historickém maximu. To je nezpochybnitelná známka, že cena technologických akcií je přehřátá, protože za jeden dolar dividendy platíme dosud historicky nejvyšší cenu neboli návratnost koupené akcie skrze dividendu ještě nikdy nebyla tak dlouhá.
Podnikatelská družstevní záložna (PDZ), jejíž součástí byl pět let i premiér Petr Fiala (ODS), vydala prohlášení, v němž se ohrazuje proti tvrzením spojující kampeličku s praním špinavých peněz a kauzou zmizelých 140 milionů korun určených na zbraně pro ukrajinskou armádu. Peněžní ústav se chce bránit právní cestou. Prohlášení se objevilo na webových stránkách kampeličky ve středu 24. ledna, tedy dva dny po vypuknutí kauzy, na kterou upozornil server Seznam Zprávy.
Necelý milion korun, který měl premiér Petr Fiala (ODS) uložen v pochybné kampeličce, ukazuje na neprofesionalitu a v očích veřejnosti jde jistě o amatérismus. Ve srovnání se „strýčkem“ Vikem bývalého premiéra Stanislava Grosse ale nejde o něco, co by mělo předsedovi vlády politicky zlomit vaz. Pro Echo24 to uvedli oslovení experti. Podle politologa Aleše Michal z FSV UK je hlavní otázkou, zda jde o záměr nebo spíše jakousi nedbalost.
Milion premiéra Petra Fialy (ODS) v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) vzbudil rozruch a kritiku opozice. Podivení vzbudilo u některých i to, že si k uložení peněz vybral zrovna kampeličku. Podle odborníků ale jejich užívání zase tak zvláštní není, tento model finanční instituce sice postupně mizí, ale jde o něco, co má v Česku poměrně dlouhou tradici. V čem se liší od „tradičnější“ banky? Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly vznikat v devadesátých letech, jejich cílem bylo provozovat finanční činnosti ve prospěch členů.
Sněmovnu čeká mimořádná schůze ke korespondenční volbě, čelit nepříjemným otázkám však může koalice i z jiného důvodu. Dorazit má i premiér Petr Fiala (ODS) a opozice dává hlasitě najevo, že po něm chce vysvětlení zamlčeného majetku uloženého v družstevní záložně. Premiér měl v pochybné kampeličce postupně uložit téměř milion korun. Ta v předchozích letech dostala pokuty od Finančně analytického úřadu i České národní banky a je namočena i do kauzy „ztracených“ 140 milionů korun určených původně na zbraně pro Ukrajinu.
Letošní kolo kampaně korporátní lobby za přijetí eura nechává Čechy chladnými. O osobním prospěchu z jeho přijetí je totiž přesvědčeno jen 21 % z nich, z toho pouze 8 % to tvrdí s určitostí. Více než pětkrát tolik Čechů, 42 %, ovšem zase s určitostí říká, že by jim euro osobně nijak neprospělo. Ukazuje to lednový průzkum Medianu pro Český rozhlas. Lobbisté za přijetí eura tak budou muset nabídnout veřejnosti nové argumenty. Ovšem těžko říci, zda mají kde brát. Finanční přínosy eura jsou totiž spíše mikroekonomického rázu, a navíc v čase klesají (kvůli měnovým aplikacím v chytrých mobilech, jež zlevňují a zpohodlňují směnu měn, nově kvůli možnosti českých firem účtovat v euru...); v podstatě jde o již konečný a smrskávající se účet.
ANALÝZA: Česká ekonomika je stále „jako cedník“. Z okolních zemí zůstává jedinou, z níž lidmi vytvořené bohatství masivně mizí bez náhrady do zahraničí, vyplývá z dat Světové banky. V roce 2022 bylo Česko mezi okolními zeměmi jedinou, jejíž obyvatelé měli k dispozici méně bohatství, než kolik reálně vytvořili, a to pouze zhruba 96 procent. Hrubý národní důchod v přepočtu na osobu totiž zaostal za hrubým domácím produktem v přepočtu na osobu, jak ukazují data Světové banky (viz tabulka v galerii).
Od klientů se mi dostalo zajímavého dotazu: Jak může povolení ETF bitcoinového fondu v USA ovlivnit trh, ale hlavně, může toto ETF negativně změnit cenu zlata…? Připomeňme, že jde o to, že minulý týden americká Komise pro cenné papíry konečně povolila vznik burzovně obchodovaných fondů (ETF), v jejichž portfoliu smí být bitcoin. Tím došlo k „legalizaci“ kryptoměn, které začaly být brány na vědomí jako relevantní finanční aktivum.
Ústavní soud (ÚS) začal veřejně projednávat návrh na zrušení právní úpravy, která zkrátila loňskou mimořádnou valorizaci penzí. Důchodci tak dostali přidáno méně, než mohli očekávat. Návrh na zrušení novely podala skupina 71 poslanců hnutí ANO. U soudu za ně jedná bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Pozice vlády hájí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předseda ÚS Josef Baxa politiky předem upozornil, že jednání soudu je „jiný žánr” než parlamentní debaty.
Potenciální přijetí eura, o kterém se v posledních dnech znovu velmi živě debatuje, s sebou přináší řadu praktických aspektů. Například jestli porostou ceny zboží a služeb nebo co se stane s úsporami lidí, včetně nejrůznějších spořících účtů či stavebních spoření, ale také s penězi, které mají lidé schované doma v hotovosti. Na tyto praktické dotazy odpovídají ekonomové, které oslovil deník Echo24.
