V české politice se opět rozhořela debata o platech vrcholných politiků, kterou vyvolaly koaliční návrhy na jejich zvýšení i zmrazení platů předložené opozicí. V diskusi se však neřeší pouze samotné platy, ale dochází i na systém finančních náhrad, které politikům náleží nad rámec jejich základních příjmů. Tam mohou politici inkasovat další desítky tisíc měsíčně. To se teď znovu dostává do popředí i díky iniciativě nyní už nevládních Pirátů.

Právě náhrady, které jsou mnohdy považovány za neprůhledné a nadsazené, doplňují platy poslanců, senátorů, členů vlády či prezidenta. Náhrady se vypočítavají koeficenty z výše platu a mohou dosahovat měsíčně v průměru vyšší desítky tisíc korun, což představuje velkou část příjmů politiků. U předsedů parlamentních komor a vrcholných funkcionářů se tato částka může vyšplhat ještě výše, například předseda parlamentní komory může na víceúčelových paušálních náhradách získat přes 60 tisíc korun měsíčně.

Podle Pirátů jsou tyto náhrady příliš vysoké a neprůhledné. Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů, tvrdí, že náhrady tvoří druhý plat politiků, který veřejnost často ani nepostřehne. „Náhrady ve skutečnosti tvoří další výraznou součást platů politiků, takový druhý plat, který se jen tváří, jako že o plat nejde. A pro občany jsou nepřehledné,“ kritizuje.

Náhrad, na které mají politici nárok, přitom není úplně málo. Pokud sečteme všechny položky, různé příplatky se v posledních letech pohybovaly i v rozmezí 53 200 až 72 100 korun, což ve srovnání se základním platem běžného poslance představuje částku dosahující až asi 70 procent jejich platu. U některých politiků s vyššími funkcemi, jako jsou předsedové parlamentních komor nebo předseda vlády, jsou tyto náhrady ještě vyšší.

Navýšení v budoucnu?

S plánovaným růstem platů by se navíc automaticky zvýšily i náhrady pro politiky. Návrh vlády na zvýšení platů ústavních činitelů o téměř 7 procent by vedl ke stejnému procentuálnímu navýšení paušálních náhrad. U premiéra by činila 37 600 korun a ministra 30 500 korun. Poslanecká a senátorská paušální náhrada na stravné a reprezentaci by byla 16 300 korun, cestovní náhrada by podle vzdálenosti bydliště představovala až 60 900 korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory by činila 58 800 korun.

„Náhrady ve skutečnosti tvoří další výraznou součást platů politiků, takový druhý plat, který se jen tváří, jako že o plat nejde. A pro občany jsou nepřehledné,“ kritizoval Michálek, který téma předestřel i koncem týdne ve sněmovně.

Piráti proto navrhují zrušit přepočítávací koeficient a větší část náhrad převést přímo do platu, aby byl celý systém průhlednější. „Konkrétně bychom snížili náhrady na dopravu. Ty jsou dnes naprosto nesmyslně vysoké – 38 tisíc korun měsíčně na dopravu pro poslance s trvalým bydlištěm v Praze, kde stojí roční Lítačka necelé 4 tisíce korun,“ vysvětlil Michálek. Náhrady za dopravu pro poslance s bydlištěm mimo Prahu, například v Ostravě, pak mohou dosahovat až 57 tisíc korun měsíčně, což je podle Pirátů daleko nad reálnými náklady.

Politická odpovědnost za změny

Koaliční poslanci se nicméně ke změnám v systému náhrad zatím staví rezervovaně. „Myslím si, že bychom primárně měli vyřešit systém platů ústavních činitelů. Náhrady nákladů poslanců jsou jen doplňkem, který je v porovnání s europoslanci zcela marginální,“ míní ekonomický expert lidovců Michael Kohajda. A například místopředsedkyně ODS Eva Deroix se pak k věci odmítla vyjádřit do doby, než bude existovat písemný návrh.

Téma náhrad ale nekončí u poslanců. Piráti tepou i některé další výhody, jako jsou mimořádné odchody politiků do mezinárodních institucí nebo vysoké náhrady pro prezidenta republiky, které podle nich neodpovídají realitě. „V poslední době se roztrhl pytel s těmito ‘přilepšeními’, ale reálné důvody, jak by takové změny mohly pomoci naší společnosti, dost pokulhávají,“ míní Michálek.

Odpovědnost za řešení platové politiky podle expertů nese vláda. Kritika se zaměřuje nejen na výši platů, ale i na samotný systém, který je podle Jana Havlíčka, analytika Institutu pro politiku a společnost, provázaný s platy soudců a státních zástupců. Havlíček poukazuje na to, že tento systém poskytuje politikům vítanou výmluvu a určitý alibismus. „Nářky politiků, že s tím nešlo nic dělat, jsou pokrytecké. Bylo možné platy dál nechat zmrazené,“ uvedl Havlíček.

Opozice v čele s hnutím ANO navrhuje zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Expremiér Andrej Babiš argumentuje, že zmrazení platů je nutné v době, kdy většina občanů čelí snižování reálných mezd.