Banky pokračují ve snižování úrokových sazeb na spořicích účtech. Jde o reakci na snižování základní sazby České národní banky (ČNB). Ekonomové se shodují, že pokles základní sazby bude pokračovat i v následujících měsících. Není tak na škodu si průběžně zkontrolovat, jak je na tom vaše banka a jaké zhodnocení vkladů nabízí konkurence.

Bankovní rada ČNB naposledy snížila základní úrokovou sazbu na konci září o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Sazba je tak nyní na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Očekává se přitom, že ČNB bude ve snižování sazby dál pokračovat, a to už na příštím zasedání bankovní rady začátkem listopadu. Pro klienty bank znamená nižší základní sazba sice výhodnější úvěry, ale také nižší úročení jejich peněz na účtech.

„ČNB se chce vyhnout rychlému poklesu sazeb, aby zabránila opakování vysoké inflace, kterou Češi zažili v uplynulých letech. Sazby tedy budou nadále vyšší než v předchozím desetiletí, ačkoli se postupně přibližují neutrální úrovni. Nulové sazby, které jsme řadu let zažívali, se ale pravděpodobně jen tak nevrátí,“ tvrdí analytik finančních trhů Portu Lukáš Raška.

Nejvýhodnější spořicí účty

Nejvyšší úrok na spořicím účtu lze aktuálně získat u VÚB Banky. Ta nabízí úročení 4,25 procenta (p.a.) pro veškeré vklady bez horního limitu. Nevýhoda ale je, že jde o pobočku slovenské banky. A pokud se chcete vyhnout dvojímu zdanění, musíte vyplnit tzv. daňový domicil, čímž potvrdíte, že jste daňovým rezidentem v ČR a nikoliv na Slovensku.

Úrok 4,16 procenta nabízí Partners banka. Ani ta nestanovuje limit na maximální úročenou částku, je však nutné zaplatit každý měsíc pětkrát kartou, jinak vám banka po třech měsících sazbu sníží na 2,1 procenta. Na dlouhodobě vysoký úrok lze narazit také u Trinity bank, která aktuálně nabízí novým klientům úrok 4,08 procenta s neomezeným limitem zůstatku na účtu. U stávajících klientů platí pro vklady do 500 tisíc sazba 3,78 procenta a do jednoho milionu pak 3,28 procenta.

Mezi banky s výhodnějšími úroky patří také italská UniCredit Bank. Na jejím spořicím účtu se vám vklady úročí sazbou 3,75 procenta, a to až do výše 2 milionů korun. Je však nutné každý měsíc provést alespoň tři platby kartou. Klienti Max banky, která od října již oficiálně neexistuje a patří pod Banku Creditas, mají na spořicích účtech sazbu 3,5 procenta na vklady do 500 tisíc korun, zůstatek nad tuto hranici se úročí sazbou 1,2 procenta ročně.

Klienti Raiffeisenbank mohou dosáhnout na sazbu až 4,2 procenta, kterou banka garantuje až do konce roku. Tu lze získat, pokud klienti minimálně třikrát měsíčně zaplatí kartou. Air Bank snížila sazbu a aktuálně nabízí úrok 3 procenta pro vklady do milionu. Musíte ale zaplatit nejméně pětkrát měsíčně kartou a součet všech přijatých plateb na vašich účtech musí činit každý měsíc alespoň 25 tisíc korun.

Na zajímavý úrok až 4,3 procenta (u vkladů do 400 tisíc korun) můžete narazit také na spořicím účtu u České spořitelny. Musíte ale mít u banky i běžný účet, používat internetové bankovnictví George a investovat pravidelnými pokyny nebo si přispívat na penzijní spoření alespoň 2 tisíce korun měsíčně. ČSOB nabízí úročení 4 procenta pro vklady do 250 tisíc korun. Je však nutné pětkrát měsíčně zaplatit kartou a nejméně jednou za tři měsíce se podívat do ČSOB Smart.

U Komerční banky, která si držela v posledních měsících stabilní sazbu, se mohou klienti dostat až na 4 procenta, ovšem pouze u vkladů do 200 tisíc korun. mBank nabízí 3,75 procenta úrok, podmínkou je ale běžný účet a volba jednoho až osmi „cílů“, sazbu garantuje do konce října s horním limitem až 800 tisíc korun. Moneta Money Bank momentálně úročí sazbou 3,2 procenta pro vklady do milionu korun. Fio banka úročí vklady na Fio kontu až 3,8 procenty, ale pouze do limitu 200 tisíc korun.

Sazby budou dál klesat

Podle portfolio manažera Fio banky Davida Brzka je nejpravděpodobnějším scénářem pravidelný pokles sazeb centrální banky na každém dalším měnověpolitickém jednání o 0,25 procenta. Ke snižování sazeb na spořicích účtech pak zřejmě přispěje od příštího roku i zvýšení povinných rezerv finančních institucí ze 2 na 4 procenta.

„V podmínkách velmi slabého ekonomického růstu a inflaci poblíž cíle (přes mírné zhoršení u posledních dat) není důvod brzdit restriktivním nastavením sazeb pomalé tempo oživení. Do logiky měnového uvolňování moc nezapadá nečekaný krok ze strany ČNB ohledně zvýšení povinných minimálních rezerv pro banky, který z pohledu důvodů nebyl bohužel moc komunikován,“ uvádí David Brzek.

Centrální banka totiž od ledna příštího roku zvýší bankám na dvojnásobek prostředky, které u ní musí mít povinně a bezúročně uloženy -- rezervy. Cílem je snížit kumulovanou ztrátu ČNB, která dosahuje téměř půl bilionu korun. Jde tedy o určitou skrytou bankovní daň, což bude mít dopad na zisky bankovních domů. Proto lze v nějaké míře očekávat přenesení této zátěže na klienty, kterým se pravděpodobně ještě sníží úročení vkladů.