Potenciální přijetí eura, o kterém se v posledních dnech znovu velmi živě debatuje, s sebou přináší řadu praktických aspektů. Například jestli porostou ceny zboží a služeb nebo co se stane s úsporami lidí, včetně nejrůznějších spořících účtů či stavebních spoření, ale také s penězi, které mají lidé schované doma v hotovosti. Na tyto praktické dotazy odpovídají ekonomové, které oslovil deník Echo24.
DINKové totiž nejsou „childless“ – bezdětní; jsou „child-free“ – dítětem nezatíženi. Děti nemají, protože je nechtějí. Potomka může zastat pes, pak je z DINKa DINKWAD („dual income, no kids, with a dog“), v případě kočky DINKWAC, protože „chlupaté děti můžete rozmazlovat úplně stejně jako mimina“.
Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurz, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kurzu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku. Velké mezinárodně působící společnosti vytušily svoji šanci a rozjely několikáté kolo masivního lobbingu za přijetí eura v Česku.
Snížení DPH si mají zákazníci všimnout, do hry se tak vrátily haléře. Více českých supermarketů změnilo od 1. ledna ceny a zahrnuly do nich někdy i setiny koruny, tedy haléře. Reagují tak na pokles DPH u některých výrobků z 15 % na 12 %. Na pultech Billy, Albertu či Globusu se tak objevují například okurky za 19,38 kč. Některé supermarkety stále zaokrouhlují na desetiny, ale místo obligátních 90 haléřů se objevují výrobky za 40 či například 60 haléřů.
Ve věci eura jsem váhavý fatalista. Vidím věci rozumné pro i rozumné proti, podle toho, jakou mám zrovna náladu. Kdysi, před těmi dvaceti lety, kdy se zavádělo, byla mnohem lepší, což nebude jen stářím. Celý sjednocovací nápad se jevil poněkud veseleji a nadějněji, mezitím se to jaksi pomotalo, nálada všeobecně poklesla. Z toho, co se zdálo, že bude ohromné, jde teď spíš poněkud obava, přičemž za to nemůžou jen euroskeptici.
Další a další řetězce se hlásí k dlouhodobějšímu zlevnění cen potravin v prodejnách jako k důsledku nově snížené DPH. A to i přesto, že podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy měly ceny letos zase o něco kvůli vyšším nákladům producentů vzrůst. Podle mnohých ekonomů je to výsledkem tlaku na celý potravinářský sektor a známkou toho, že další zdražování už prostě není obhájitelné.
Vládní konsolidační balíček ovlivní výplaty zaměstnanců i příjmy OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. Živnostníkům zase výrazně vzrostou odvody na sociální, ale také na zdravotní pojištění. Podívejte se na přehled největších letošních změn.
Placení daně z nemovitosti se kvůli platnosti vládního konsolidačního balíčku začalo týkat mnohem více lidí. Nejenže sazba daně stoupne skoro na dvojnásobek, platit ji nově budou třeba i vlastníci garáží nebo nevyužívaných staveb a pozemků. Podat daňové přiznání je navíc nutné do konce ledna. FS každoročně obdrží kolem půl milionu přiznání k dani z nemovitosti. Letos však kvůli chystaným změnám vznikne povinnost daňové přiznání do konce ledna podat dalším zhruba 100 tisícům lidem.
Finanční správa spustila specializované informační linky, na kterých se mohou lidé poradit kvůli podání přiznání k dani z nemovitých věcí. V lednu rovněž specialisté Finanční správy vyjedou do obcí, kde nejsou stálé finanční úřady, aby lidem pomohli s přiznáním na místě. Přehled telefonních linek i výjezdů je na internetových stránkách Finanční správy. Přiznání k dani z nemovitosti se podává do konce ledna, letos se dotkne většího počtu poplatníků kvůli změnám obsaženým v konsolidačním balíčku.
Rozhovor o nakladatelské sezoně jsme vedli tři dny před Štědrým dnem, kdy nebylo známo, jak dopadla vánoční knižní sezona, tradičně nejsilnější v roce. Prognózy nebyly dobré. V Salonu Echa se sešli zástupci tří přístupů: za velké producenty končící šéfredaktor Euromedií Antonín Kočí, za ty střední šéfredaktor a jednatel nakladatelství Portál Martin Bedřich a za ty malé spolumajitel a redaktor nakladatelství Zeď Jan Dražan.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se ode dneška zvyšují, a to všem stejně o 360 korun. O tuto částku vzroste solidární pevná část důchodu. Valorizaci upravuje vládní nařízení, které začalo dnes platit. Kabinet při přidání vycházel ze zákonných pravidel. Podle ministerstva práce by se průměrný starobní důchod měl v lednu dostat nad 20 600 korun. Do všech penzí by mělo z rozpočtu příští rok putovat přes 700 miliard korun. Snížit se však má státní podpora stavebního spoření.
Tisíce nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem propadnou státu už na přelomu týdne. O silvestrovské půlnoci totiž uběhne desetiletá lhůta daná zákonem na to, aby se přihlásili případní zájemci například o zahájení dědického řízení. Velkou většinu nemovitostí tvoří pozemky, například orná půda či lesní pozemky, uvádí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Následný prodej majetku by mohl příští rok pomoci státnímu rozpočtu.
Uspíšit nebo pozdržet porod kvůli tomu, aby se dítě narodilo až po silvestrovské půlnoci, jako první v Česku, v kraji nebo jen po půlnoci, je pro porodníka nemyslitelné. Uvedl to Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. „I u plánovaných porodů, ať už jde o vyvolání nebo o plánovaný císařský řez, se striktně řídíme stavem těhotenství,“ uvedl Šimetka. Kvůli zvýšení rodičovské podle něj porod nikomu neodložili, zajímaly se o to dvě ženy.
Chýlí se ke konci další nepříliš šťastný a lehký rok, což platí jak o dění ve světě, tak u nás doma. Po éře covidových uzavírek, nesmyslných zákazů a rozlišování na očkované a neočkované nastala léta dřív nepředstavitelné vysoké inflace způsobené nalitím peněz do ekonomiky právě kvůli pandemickému ochromení hospodářství, propadání životní úrovně, drahých energií i základních potravin.
Na pietních místech v centru Prahy věnovaných obětem čtvrteční tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) se i v pondělí na první svátek vánoční scházeli lidé, kteří přicházeli uctít památku obětí. U budovy Karolina na Ovocném trhu se shromáždily tisíce svíček, lidé tam pokládají i květiny či vzkazy. Svíčky a květiny pokrývají i schody budovy Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha. Pokračují také sbírky na pomoc pozůstalým a přeživším, dosud se v nich vybralo téměř 52 milionů korun.
Sbírka na oběti z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy i ty z Klánovického lesa překonaly milníky. Na účtu Nadačního fondu UK už je přes 40 milionů korun. Sbírka na portálu z Znesnáze21 naopak během jediného dne výrazně překonala zamýšlenou částku ve výši 512 tisíc korun, v době vzniku tohoto článku na účtu sbírky bylo více než 1,4 milionu. Čtvrteční střelba vyvolala v lidech vlnu solidarity s přeživšími a pozůstalými, vzniklo několik sbírek.
Pro voliče není větší politické téma než zdražování. Průzkumy, které si nechávají strany dělat, mluví jasně. A to, že lid se v čase bezpečí rozhoduje především podle vývoje životní úrovně, je už omleté klišé. Svého času nejoblíbenější americký prezident Bill Clinton, který toho moc neudělal, ale vládl za prosperity, měl nad stolem napsáno „It’s economy, stupid“. Autorem byl Clintonův volební stratég James Carville. Lídři vlády i opozice si to zjevně uvědomují, a tak se po dlouhé době první televizní střet Petra Fialy a Andreje Babiše v televizi Nova změnil v šerm grafy, kde, kdy a za koho co zlevňovalo a zdražovalo.
Nejbohatší Češi v čele s Renátou Kellnerovou ovládající nyní většinu skupiny PPF disponují majetkem v hodnotě miliard dolarů. V Česku ale žije také několik desítek tisíc dolarových milionářů, jejichž mění je vyšší než zhruba 23 milionů korun. Kdo takoví lidé jsou, kolik jim je let, na čem zbohatli a co jim nyní vydělává další peníze? Mezi tuzemskými dolarovými milionáři převažují muži v ekonomicky aktivním věku, v průměru je jim 56 let.
Pokoutně prosazený návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prošel hladce Senátem a čeká na podpis prezidenta. Novela zákona o státní sociální podpoře přinese rozšíření výjimek z bankovního tajemství, jmenovitě pustí ministerstvo práce mezi hrstku „vyvolených“ ministerstev, které mají právo žádat jeho prolomení. Úřady práce tak dostanou možnost plošně „podezírat“ každého žadatele o dávky v hmotné nouzi.
Z EU opět přišla neradostná čísla: stagnace. Ve třetím čtvrtletí se proti předchozím třem měsícům ekonomický výstup nezměnil. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl miniaturní „růst“ o 0,1 procenta. A do toho Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí Unie.
Čekal-li někdo příští rok klidnější, bez cenových šoků a rostoucích nákladů na provoz domácnosti, bude nepříjemně překvapen. Ceny elektřiny a plynu neklesnou, pro část lidí naopak budou ještě dražší. Všech se navíc dotknou daňové změny, které vláda plánuje, a to jak ve vyšších odvodech z příjmu, tak ve změnách v DPH, které zvýší ceny mnoha výrobků i služeb.
Diskuse o zvýšení minimální mzdy pro příští rok vrcholí. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo dva návrhy růstu – o 1600 korun na 18 900 korun a o 2100 korun na 19 400 korun. Shoda tradičně nepanuje mezi odboráři a zástupci firem. Čas na dohodu se krátí, další jednání tripartity je naplánováno na 4. prosince. Na minimální mzdu je navázaná řada dalších oblastí, například dávky nebo mzda zaručená.
Zelená bunda Václava Havla, kterou ještě jako tehdejší disident nosil v přelomových chvílích roku 1989, se v neděli v Praze vydražila za 2,76 milionu korun včetně aukční přirážky. Vyvolávací cena ikonické parky, v níž mimo jiné pronesl svůj projev 25. listopadu 1989 na Letenské pláni, jež se stala místem největší manifestace proti komunistické moci v Československu, v neděli byla 200.000 korun.
Po snižování cen zemního plynu se zdálo, že zlevňovat bude i dálkově dodávané teplo do domácností. Teplárny ale v těchto dnech oznamují úplný opak, nejen, že nezlevní, ale lidé v některých městech by si od nového roku mohli za teplo ještě připlatit. Za zdražení může podle Teplárenského sdružení ČR převážně Energetický regulační úřad (ERÚ), který plánuje zvýšení regulovaných cen přepravy a distribuce plynu plynu. Ceny by ale měly zvednout i teplárny, které využívají uhlí.
Počet rozesílaných podvodných SMS do mobilů tuzemských uživatelů se v posledních týdnech proti letním měsícům zvýšil pětinásobně. Jejich společným znakem je to, že se snaží nic netušící adresáty přinutit otevřít odkaz na podvodnou webovou stránku, kde mají vyplnit citlivé údaje. Díky nim útočníci mohou získat přístup například k bankovním účtům. Uvedla to společnost Analytics Data Factory.
Daňová zátěž kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku vzroste. Pohorší si zaměstnanci i OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. O nejvíc peněz přijdou rodiny s dětmi staršími tří let, kdy jeden z rodičů zůstává doma.
Doba zimního spánku u nejrozšířenější kryptoměny bitcoinu definitivně skončila. Zhruba od léta roku 2022 do začátku jara roku 2023 se cena bitcoinu držela u hladiny 20 000 dolarů. Je pravdou, že od této hladiny se cena bitcoinu občas vzdálila, ale zásadní byl tehdy trend. Odpovídal tomu, že bitcoin v té době před větším propadem jeho ceny ochránili ti nejvěrnější investoři - ti, kteří bitcoin nebrali jako nástroj krátkodobé spekulace, ale bitcoinu a jeho technologii věřili dlouhodobě.
Starobní penze už dnes stojí víc než třetinu státního rozpočtu. Se stárnoucí společností bude počet těch, kdo je budou pobírat, stále narůstat. Řady lidí, kteří budou pracovat a platit, se budou stále zužovat. Na čím dál větší balík penzí bude čím dál méně financiérů. Co s tím? Je třeba změnit parametry důchodů. Aby to ti, kdo budou pracovat, mohli zaplatit. Český systém totiž funguje a stále bude fungovat na mezigenerační solidaritě. Ti, kdo pracují, platí. Ti, kdo už mají státem uznaný věk nároku na penzi, berou. Nikdo nikde nic nespoří.
Skupina senátorů po čase opět vyrukovala s návrhem, který se na české politické scéně objevuje průběžně. Prosazují právo člověka být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků, jinými slovy možnost být offline a platit v hotovosti. Podle nich by se tato práva měla objevit v ústavě, respektive v Listině základních práv a svobod. Nápad dlouhodobě rozděluje společnost, podobný návrh kupříkladu Senát letos v únoru zamítl jen o jeden hlas.
Od ledna do září bylo podle předběžných dat České národní banky (ČNB) vyplaceno do zahraničí v podobě dividend a úroků 294 miliard korun, tedy meziročně o tři procenta více. Například banky atakují rekordní výplatu, což mimo jiné znamená, že v rámci takzvané windfall tax zaplatí místo avizovaných desítek jen jednotky miliard korun. Klíčovými plátci dividend do zahraničí jsou banky. Otázku odlivu dividend řeší mimochodem i vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení.
