Na trh práce vstupuje nejmladší generace, firmy se však musí paradoxně připravit na něco jiného. Neúprosná demografická křivka je podle odborníků donutí k tomu, aby se naopak začaly uzpůsobovat generacím nejstarším. Ty se bude snažit motivovat zřejmě i stát. Výpadek pracovní síly v důsledku stárnutí populace by totiž podle odhadů znamenal výpadek statisíců zaměstnanců.
Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i dohodáři.
Problém stárnoucí populace a otázky důchodového systému trápí řadu zemí v Evropě a stejně tak sousední Německo. Místní média tak propírají možná pro a proti oddalování důchodového věku či práce v seniorním věku. Deník Bild tak například v úterý zveřejnil článek s výbušným titulkem Kdo déle pracuje, dříve umře.
České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potrvá několik týdnů, než zase zvládne vyřizovat penze v zákonné lhůtě do tří měsíců. Do prodlení se dostala kvůli velkému náporu kvůli mimořádným valorizacím, předčasným důchodům a výchovnému. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Za prodlení se omluvil. ČSSZ v první polovině dubna oznámila, že kvůli náporu žádostí o předčasné penze nestíhá důchody v zákonné lhůtě do tří měsíců vyřizovat.
Není téma, které by ve společnosti vyvolávalo větší obavy a odpor než zásah do starobních důchodů. V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli dva důchodoví insideři, kteří nahlížejí na penze z úplně jiných perspektiv. Vladimír Bezděk a Jiří Hrabě. Shodují se ale na jednom. Diskusi o penzích je potřeba úplně přetočit a začít se bavit o tom, co udělat pro to, aby lidé chtěli zůstat aktivní do co nejvyššího věku a netoužili po ničem takovém, jako je vnímání důchodu coby „zaslouženého odpočinku“ a útěku z pracovně aktivního života. Aby pochopili, že jako aktivní budou spokojenější.
Penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to novinářům řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu seznámil s obrysy chystané reformy, kterou chce vláda představit v polovině května. Ocenil prezidentův zájem o připravované změny penzí.
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Žádost o důchod by mělo být možné podávat už brzy on-line. Změnit by se mohly také termíny výplaty penzí. Mělo by jich být méně. Důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Počítá s tím návrh důchodové novely, kterou schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Z připravovaného zákona vláda vypustila změnu podpory práce v penzi. Ministerstvo práce navrhovalo místo navyšování důchodu odpustit pracujícím důchodcům a důchodkyním sociální odvody.
Kdo si na sebe neumí vydělat, utrácí víc, než bere, nedokáže se prosadit ve světové konkurenci, stává se vazalem jiných a ztrácí suverenitu. A to my nechceme, takže se sebou musíme něco udělat. Takhle se dál žít nedá. Tak se dá ve stručnosti shrnout vyznění patnácti minut televizního projevu, s nímž v pondělí večer v hlavním vysílacím čase vystoupil před Francouzi prezident Emmanuel Macron.
Opoziční strany kritizují návrhy změn ve valorizacích penzí, které v pondělí představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nahrazení mimořádné valorizace důchodů dočasnými příspěvky znamená její faktické zrušení, sdělila ČTK předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. Podle hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se vláda rozhodla řešit schodek veřejných rozpočtů jen na úkor důchodců. SPD podle předsedy Tomia Okamury odmítá snižování řádných i mimořádných valorizací důchodů.
Penze se budou řádně valorizovat ke každému 1. lednu, plně o inflaci a jednu třetinu růstu reálných mezd. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na pondělní tiskové konferenci. V rámci změn v důchodovém systému Jurečka uvedl, že skončí mimořádné valorizace, díky nimž rostly důchody v uplynulých měsících. Nahradí je příspěvek k důchodu. Příspěvek k důchodu se bude dávat do penze automaticky. Změny nastanou také v možnosti předčasného odchodu do důchodu.
Otázka zajištění se na stáří vzhledem k našemu rozvrácenému důchodovému systému a neschopnosti vládní reprezentace problém řešit je více než na místě. Vzhledem k nízkým penzím a obavě z velmi vysokých nákladů si u nás jen málokdo v seniorním věku přeje žít v nájmu a nemít možnost spoléhat se na komfort vlastního bydlení. Jak poukazují někteří odborníci, trendy v některých západních zemích jsou však úplně jiné. Lidé tam mnohdy výhodně prodají svou investici v podobě například poloviny nemovitosti ještě za svého života, což jim přinese nemalý „přivýdělek“ k penzi.
Členové speciální francouzské motocyklové jednotky Brav-M jsou stále častěji obviňováni z toho, že berou zákon „do svých rukou“, ponižují a vyhrožují lidem a v některých případech se uchylují i k použití nepřiměření síly. Dokazuje to nahrávka, ve které policisté vyhrožují mladému muži „odvezením sanitkou“ a ve které jsou slyšet dvě facky. Informuje o tom francouzský list France24.
Na pracovní trh přichází nová generace zaměstnanců. Podle nedávného průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad s sebou přináší také jiné představy o zaměstnání, kladou velký důraz nejen na výši odměny, ale ve stejné míře například i na vyváženost soukromého a pracovního života. Důležitá je pro ně flexibilita i hodnotové ukotvení zaměstnavatelů. A i pro ty to zjevně znamená potřebu o něco změnit přístup.
Lídři koaličních stran v úterý při debatě o důchodové reformě řešili aspekty mezigenerační solidarity či motivaci lidí, kteří chtějí pracovat i v důchodovém věku. Novinářům to při příchodu na středeční jednání vlády řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Finální shodu v koalici očekává na přelomu března a dubna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo jednání úspěšné a strany se významně posunuly dál.
Na žadatele o důchod může čekat desítky let zapomenuté a velmi nepříjemné překvapení. Kámen úrazu je přitom ve zcela základní složce pro výpočet důchodu, zjednodušeně řečeno v evidenci toho, jak dlouho a za jaké výdělky lidé pracovali. Není totiž žádnou výjimkou, že žadatelé najdou v evidenci dlouhé roky, kdy podle státu nedělali nic. A to může mít výrazný dopad na samotnou možnost vstoupit do důchodu i na jeho výši.
Prezident Petr Pavel podepíše plánovanou kontroverzní vládní novelu o snížení valorizace důchodů. Je ale nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud, řekl prezident na středeční tiskové konferenci. Pavel už dříve České televizi řekl, že by bylo správné, aby ústavní aspekty kolem novely posoudil Ústavní soud.
Za „oběť“ změnám programového prohlášení vlády padl i návrat započítávání studentských let do důchodu. Ačkoliv tak mnozí studenti žijí v přesvědčení, že za ně v době studia stát odvádí pojištění, ve skutečnosti jde o relikt z minulosti. Platit tak zůstává současný stav, který patří k těm složitějším hlavolamům výpočtu důchodu. Někomu se totiž započítává studium celé, někomu jen z části a dalším jen v určitém sníženém poměru.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představí důchodovou reformu na konci března, některá opatření by mohla být zavedena s účinností už v roce 2023. Pro deník Echo24 to uvedla mluvčí MPSV Eva Davidová. Konkrétní nástin harmonogramu schvalování nicméně podle ní nelze uvést, protože vláda chce reformu důkladně projednat i s opozicí.
Prezident Petr Pavel odmítá tradičních startovních sto dní hájení a naopak slibuje, že co nejdřív představí svůj plán na prvních sto dní. „Radši budu kritizován za příliš aktivní start,“ hlásí nová hlava státu. Petr Pavel správně cítí, že si žádných sto dní na rozkoukávání nemůže dovolit. Jeho start bude hodně ostrý. Agenda, kterou musí řešit, nepočká. Odklad nesnese ani jedna ze tří klíčových linií, jimiž jsou rychle a jasně se postavit k vládnímu omezení valorizací důchodů, dále vyřešení situace v ČNB a výběr sedmi nových ústavních soudců.
Vyřešit alarmující problém s neudržitelným systémem starobních důchodů by měla být pro vládu priorita. Na stole je zatím alespoň snížení mimořádných valorizací, kterým by stát ušetřil téměř 20 miliard korun. Kabinet ústy premiéra slibuje i „systémové řešení“ a celkovou úpravu valorizačního mechanismu. Objevily se i poměrně radikální návrhy na dočasnou úplnou stopku pro pravidelné řádné valorizace. Co si o tomto návrhu myslet?
Senát ve středu podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.
Vláda Petra Fialy (ODS) i ekonomičtí experti opakovaně uvádí, že pokud chtějí mít lidé důstojný důchod, musí začít spořit a investovat co nejdříve. Zvláště v době, kdy se skloňuje postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Podle analýzy Asociace pro kapitálový trh (AKAT) přitom někdy investovalo jen asi 35 procent Čechů, naopak 37 procent lidí se nikdy své peníze zhodnotit nepokusilo ani to neplánují. Podle odborníků je to často dáno tím, že jednoduše nemají, jaké peníze by si odkládali.
Mimořádné valorizace důchodů při rekordní inflaci „předběhly“ dobu a poslaly důchodový rozpočet do vysokého deficitu. Přes plánovaný vládní zásah, který má alespoň částečně utišit požár, se však na důchodový účet valí zásadnější problém. Generační obměna působí „paseku“ nejen v kapacitách středních škol, ale už značně brzo hrozí také právě udržitelnosti důchodového systému.
Zvolený prezident Petr Pavel se k vládnímu návrhu na snížení červnové mimořádné valorizace penzí vyjádří až po inauguraci. Novinářům na pondělní tiskové konferenci řekl, že po jednání se zástupci vlády i opozice o návrhu diskutoval s řadou odborníků. Chystá se sledovat pozorně legislativní proces, nechce do něj zasahovat. Jako občan má pochybnosti o některých aspektech novely, na které upozorňují i odborníci.
Vláda chystá omezení červnové valorizace důchodů, v úterý jej má projednávat sněmovna. Proti návrhu tvrdě vystoupilo opoziční hnutí ANO i SPD, která ohlásila obstrukce. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová na sociálních sítích oznámila, že kvůli důchodcům „půjde do spacáku“ a nasdílela video, jak se připravuje na nocování ve sněmovně. "Důchodci za chyby této vlády nemohou,“ hlásí Schillerová na videu, které se šíří na sociálních sítích.
Nekrácený předčasný důchod pro lidi s vysokým počtem odpracovaných let nebo odchod do penze dříve pro lidi pracující v náročných podmínkách. I o tom se vede debata v rámci snahy vlády Petra Fialy (ODS) o důchodovou reformu, kterou chce ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) představit ještě letos. Podle členů poradní komise ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se nelze na situaci, která nastane za 20 či 30 let, dívat stejnou optikou jako nyní.
V roce 2021 zemřelo v Kanadě, která má 38 milionů obyvatel, deset tisíc lidí asistovanou sebevraždou. Nová pravidla – otevření této procedury teenagerům a duševně nemocným a podobně – toto číslo jistě zvýší. Oděvní firma La Maison Simons loni v říjnu zveřejnila reklamní video oslavující dobrovolnou sebevraždu jisté sedmatřicetileté ženy. Představitel firmy reklamu prezentoval jako příspěvek značky k tomu, „abychom budovali taková společenství, v jakých chceme žít zítra a odkázat je našim dětem“. Reakce na sociálních sítích byla negativní a firma video stáhla, ale vidíte z toho, kde se nachází elitní uvažování. New York Times přinesly minulý týden reportáž o sedmatřicetiletém profesorovi ekonomie na Yaleově univerzitě Yusukem Naritovi
Věková hranice pro odchod do důchodu se pohnout musí. Shodují se na tom experti i představitelé vlády Petra Fialy (ODS). Proti tomu se ozývá řada kritiků, kteří mluví o tom, že pokud by se hranice posunula například na 68 let, o čemž se v uplynulých týdnech mluvilo, bude mnohem menší procento lidí, kteří se důchodu dožijí ve zdraví. Tomu nicméně odporuje několik studií, které poukazují na to, že pozdější odchod do důchodu může mít i pozitivní dopady.
Vláda v pondělí schválila návrh novely se snížením červnové mimořádné valorizace důchodů. ČTK o schválení informoval mluvčí kabinetu Václav Smolka. Podle novely by se zásluhová procentní část penzí měla kvůli inflaci zvýšit o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Průměrná starobní penze by se tak zvedla podle podkladů k zákonu o 760 korun místo 1770 korun, o které by rostla podle nynějších pravidel. Kabinet omezení přidání zdůvodnil snahou zpomalit zadlužování.
