Nekrácený předčasný důchod pro lidi s vysokým počtem odpracovaných let nebo odchod do penze dříve pro lidi pracující v náročných podmínkách. I o tom se vede debata v rámci snahy vlády Petra Fialy (ODS) o důchodovou reformu, kterou chce ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) představit ještě letos. Podle členů poradní komise ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se nelze na situaci, která nastane za 20 či 30 let, dívat stejnou optikou jako nyní.

Ve veřejném prostoru už několikrát objevila informace o tom, že MPSV zvažuje v rámci důchodové reformy posunout hranici pro odchod do důchodu až na 68 let. Navzdory tomu, že experti dlouhodobě upozorňují, že se hranice pro odchod do důchodu posunout musí, vzbudila zpráva vlnu kritických reakcí.

Ekonom Filip Pertold z think-tanku IDEA a poradce ministra Jurečky v důchodové otázce pro deník Echo24 uvedl, že se v rámci interní debaty mluví o různých výjimkách či úlevách, které by v případě posouvání věkové hranice na zmíněnou úroveň mohly být zavedeny. „Diskutuje se například o možnost odejít do předčasného nekráceného důchodu lidem s vysokým počtem odpracovaných let, například pokud by již měli odpracováno 45 let,“ řekl deníku Echo24 Pertold.

Zdůraznil také, že by měla být možnost odejít dříve pro lidi pracující v náročných podmínkách, které by byly přesně definované hygienickými stanicemi. „Od února již bylo realizováno daňové zvýhodnění pro částečné úvazky, což by v budoucnu mohlo jít ruku v ruce třeba v kombinaci s částečným důchodem,“ dodal Pertold.

Podobně pro Echo24 hovořil i poslanec za hnutí STAN a člen Jurečkova poradního týmu Viktor Vojtko. Na situaci za 20, 30 let se nejde dívat stejnou optikou jako na situaci současnou, přičemž ale leccos můžeme vyvozovat ze známých trendů,“ míní Vojtko. „Za prvé se nepochybně spolu s dalším nástupem technologií, robotizace a umělé inteligence dost změní práce jako taková a mělo by ubýt fyzicky náročné práce, za druhé máme v dalších generacích více vysokoškoláků a za třetí lze očekávat další pokroky v medicíně a zvyšování kvality života ve vyšším věku,“ dodal Vojtko.

U náročných profesí podle něj bude zřejmě třeba i z těchto důvodů dělat vyhodnocování ve vztahu k důchodům průběžně. Vojtko také specifikoval, jak by si představoval Pertoldem zmíněný nekrácený předčasný důchod. „Osobně mi dává smysl spíše zkracování věku odchodu do důchodu podle odpracovaných let, například při překročení 40 odpracovaných let za každý rok navíc, případně vyšší odvody u takto náročných profesí,“ řekl pro Echo24 Vojtko.

Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek deníku Echo24 vzkázal, že podporuje individuální rozhodování lidí o svém důchodu. „Můj názor je, že by se měl systém přizpůsobit postupnému odchodu do důchodu, který už v praxi často funguje, a lidi si o tom rozhodovali individuálně podle toho, na co se cítí,“ řekl pro Echo24 Michálek.

Mluvčí MPSV Jakub Augusta pro Echo24 řekl, že Českou republiku čeká v horizontu 10 až 20 let vysoký nárůst osob v seniorním věku. Za současného stavu by počet příjemců starobního důchodu, který je nyní přibližně 2,4 milionu osob, dosáhl za 20 let počtu přibližně 3,2 milionu, tzn. cca o 800 tisíc více. Přitom počet osob v produktivním věku poklesne minimálně o 10 %. MPSV se podle něj detailně zabývá dopady případného posunu věku odchodu do penze ze zdravotnického pohledu.

„Například součástí Zprávy o stavu důchodového systému, kterou má MPSV povinnost předkládat každých 5 let vládě, je také posouzení stanovení důchodového věku v souladu s definicí parametru jedné čtvrtiny života stráveného v důchodu. Pracuje se i s údaji o délce života ve zdraví,“ uvedl Augusta s tím, že v případě, že by došlo ke zvýšení důchodového věku, by mělo MPSV povinnost předložit vládě další zprávu, kde je povinnost zhodnotit i délku života ve zdraví. „V této souvislosti lze ale odkázat také na data Světové zdravotnické organizace, podle kterých se střední délka života ve zdraví v ČR drží na úrovni necelých 69 let, tedy výrazně nad hodnotou současného důchodového věku,“ dodal Augusta.