Za „oběť“ změnám programového prohlášení vlády padl i návrat započítávání studentských let do důchodu. Ačkoliv tak mnozí studenti žijí v přesvědčení, že za ně v době studia stát odvádí pojištění, ve skutečnosti jde o relikt z minulosti. Platit tak zůstává současný stav, který patří k těm složitějším hlavolamům výpočtu důchodu. Někomu se totiž započítává studium celé, někomu jen z části a dalším jen v určitém sníženém poměru.

Studium může patřit k poměrně dlouhému úseku života, ať už jde o střední školu či případně k tomu navazujících ještě dalších několik let na vysoké škole. To tak může znamenat i poměrně velký rozdíl ve vypočítané výši důchodu či obecně o čas „odsunout“ minimální hranici odpracovaných roků pro získání řádného důchodu, která v současnosti činí 35 let.

Nyní tak existují tři „kategorie“ budoucích důchodců. Nejvíce zákonodárci zjednodušili výpočet nynějším mladým lidem, kteří nastupovali do studijního procesu po roce 2009 a dál. Pro ty totiž současné nastavení, které se vláda nakonec rozhodla neměnit, znamená čistou nulu. Doba jejich studia se do výpočtu důchodu nijak nezahrnuje, stát tak studenty upozorňuje, že existuje možnost dobrovolného pojištění, které jim umožní například roky strávené na vysoké škole do doby pojištění zahrnout. Jako doba pojištění se studium hodnotí pouze v případě vzniku nároku na invalidní důchod.

Další kategorie jsou pak lidé, kteří studovali mezi roky 1996 a právě 2009. Těm se sice také nezapočítává doba studia do osmnácti let, tedy období od konce povinné školní docházky zhruba do konce střední školy, následně se však započítává ještě maximálně šest let dalšího studia. I to má však háček, doba studia po osmnáctém roku se totiž počítá jen z 80 %, tedy počet studovaných dní se o 20 % krátí.

Poslední kategorií jsou pak ročníky, které studovali před začátkem roku 1996. Ti jsou jediní, kterým se plně hodnotí studium do osmnácti let. Stejně pak jako u předchozí kategorie pak platí, že doba studia po dovršení plnoletosti se započítává maximálně v dalších šesti letech a pouze z 80 %.

Určitou rychlou nápovědu, jaký důchod na jednotlivce čeká a jak se do toho promítne délka jeho studia, může nabídnout důchodová „kalkulačka“ IDA z dílny České správy sociálního zabezpečení. Od léta roku 2021 už ji využilo přes milion návštěvníků, kteří se tak mohou dozvědět pomocí několika kliknutí, co na ně v důchodu může čekat, jaké jim případně chybí v evidenci údaje či kolik jim zbývá let k odchodu do starobního důchodu. Chybějící údaje přitom umožňuje aplikace ručně doplnit pro účely výpočtu, aby se tak stal co možná nejpřesnějším.

Do Informativní důchodové aplikace se přistupuje skrze internetový portál ČSSZ, přihlásit se je možné pomocí datové schránky či Národní identitní autority, tedy souboru řady identifikačních prostředků, mezi které se počítá i zmiňovaná bankovní identita. Prakticky ihned po spuštění aplikace dojde na základě dat ČSSZ k provedení výpočtu, kvůli letošní novince, takzvanému „výchovnému“ je v prvním kroku pouze nutné vyplnit případný počet vychovaných dětí. V přehledu dat je pak možné najít případné chybějící údaje, do aplikace je pak možné dodat vybrané náhradní doby pojištění, jako je právě studium či vojenská služba či chybějící údaje z dob zaměstnání. Podrobněji jsme o tomto nástroji informovali zde.

Ačkoliv ke změně započítávání studia do doby pojištění vláda zřejmě nepřikročí, v důchodovém systému se chce pokusit o větší změny. Po letech marných pokusů se snaží přijít s návrhem důchodové reformy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) by měl představit důchodovou reformu na konci března, některá opatření by mohla být zavedena s účinností už v roce 2023. Pro deník Echo24 to uvedla mluvčí MPSV Eva Davidová. Konkrétní nástin harmonogramu schvalování nicméně podle ní nelze uvést, protože vláda chce reformu důkladně projednat i s opozicí.