Tag: dezinformace

Články k tagu

Soud potvrdil Peterkové dvouletou podmínku za šíření poplašných zpráv, Násilí u soudu

Soud dnes uložil bývalé novinářce Janě Peterkové dvouletý podmíněný trest za šíření poplašné zprávy v období koronavirové pandemie. Ženě stanovil tříletou zkušební dobu, ve které se musí chovat řádně. Odvolací senát rozhodl s vyloučením veřejnosti poté, co jednání narušili příznivci Peterkové a jejich výtržnosti. V budově pražského městského soudu kvůli nim museli zasahovat vedle justiční stráže i policisté. Incidentem se bude ve středu zabývat vláda.

„Cvrčky nežeru“. Český internet žije tématem „povinného“ podílu hmyzu v potravinách

Nahradí cvrčci maso? Evropská unie začátkem roku schválila možnost přidávání hmyzu do potravin a prakticky okamžitě se zvedla vlna vášnivých diskuzí. Zastánci a odpůrci už několik týdnů svádí prudké boje o cvrčky na českých sociálních sítích. Do debaty se zapojil například cestovatel Dan Přibáň, který hájil možnost rozšíření lidské stravy tímto směrem a kritizoval odpor a děs některých uživatelů sociálních sítí. V reakci na možnost přimíchávání hmyzu do potravin vznikla na Facebooku skupina „Cvrčky nežeru“.

Není most jako most

O víkendu byl snesen železniční most před pražským Výstavištěm. Začíná rekonstrukce další části této trati, jejíž součástí je i vybudování kýženého železničního spojení na pražské letiště. Byli jste protestovat? Ne? Nikdo nebyl. Mělo by přitom jít o velmi podobnou kauzu jako bourání vyšehradského železničního mostu, proti němuž vznikla akce podpořená mnoha významnými osobnostmi. Je to divné. Most je „historicky podle ředitele Národního technického muzea Karla Ksandra velmi cenný. Má hodně společného s velkým železničním mostem na pražské Výtoni“.

Twitter zaplavily desítky tisíc ruských botů, Musk už trollí farmy nekontroluje

Elon Musk nedávno zrušil tým bojující proti ruským trollím farmám, díky čemuž se jim teď na Twitteru nebývale daří. Americkou sociální síť, která v poslední době propustila tři čtvrtiny svých zaměstnanců, tak v posledním týdnu zaplavily stovky tisíc falešných ruských účtů. Potvrzuje to běloruská zpravodajská agentura Nexta, která hlásí zhruba deset tisíc nově sledujících botů. Podobně hovoří i poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko nebo server Visegrad24.

Rezignace na obranu před ruskými dezinformacemi je rezignací na obranu demokracie

Stále více vychází najevo, že vláda odstupuje od svého záměru čelit ruským dezinformacím. Po odmítnutí akčního plánu, který vycházel z analýzy o (ne)připravenosti státu čelit dezinformační vlně a obsahoval okruhy, kde je třeba připravenost státu a společnosti posílit, vysílají politici signály, že chtějí rezignovat i na připravované legislativní úpravy. Vrátíme se tak dokonce před rozhodnutí minulé vlády, která jejich přípravu na podzim 2021 uložila ministerstvu vnitra.

Policie navrhla obžalovat učitelku, která zlehčovala válku na Ukrajině

Učitelka na základní škole Na Dlouhém lánu Martina Bednářová před žáky popírala, že by na Ukrajině probíhala válka. Studenti si debatu s ní na toto téma nahráli a následně byla ze školy propuštěna. Učitelka se hájila, že chtěla se žáky, v rámci hodiny slohu, vést debatu o důležitosti ověřování informací. Propuštění napadla u soudu, který prohrála. Policie nyní státnímu zastupitelství v Praze navrhlo učitelku obžalovat z popírání genocidy. O případu Echo24 informovalo již dříve zde.

„Karlovy Vary 5 autobusů.“ Jak se na Facebooku shánějí tisícové demonstrace

V sobotu centrum Prahy zaplnila protivládní demonstrace Česko proti bídě, na kterou z popudu strany Právo Respekt Odbornost (PRO) dorazily tisíce lidí. Kde se ale protestující vzali a co je přimělo k tomu vyrazit třeba i přes část republiky do hlavního města na akci, o které běžná média ani příliš neinformovala? Živnou půdou pro společenské proudy, které by se daly popsat jako antisystémové, anti establishment či odpůrci kabinetu Petra Fialy, jsou skupiny na Facebooku. Volně přístupné, ale i uzavřené, s velikým potenciálem pro sdílení.

Průzkum, který agentury nechtěly: Polovina Čechů se bojí vyjádřit názor, vrací se cenzura

Nadpoloviční většina Čechů se bojí otevřeně vyjádřit své názory a má pocit, že se nám do života vrací cenzura. O jakých tématech se lidé bojí veřejně mluvit? Jde o migraci, očkování, gender nebo volby. Vyplývá to z průzkumu, který si u agentury SANEP zadala Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP). Dřívější pokusy o zpracování průzkumu na téma svobody slova u jiných renomovaných agentur byly odmítnuty. Prestižní agentury se zalekly.

Bývalá novinářka Peterková dostala za šíření poplašné zprávy podmínku

Soud v pondělí uložil bývalé novinářce Janě Peterkové za šíření poplašné zprávy dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou. Žena ve videích, které v době koronavirové pandemie umístila na sociální sítě, mluvila o drastickém vyšetřování a léčení dětí v nemocnicích, nuceném očkování proti covidu-19 či o obsazení Česka vojsky NATO. Peterková u hlavního líčení vinu odmítla, proti rozhodnutí se na místě odvolala.

Nejistota a sociální sítě rozkládají mozky

Jak a proč nejistoty zhoršují v posledních letech duševní zdraví a polarizují společnost? A jak se tomu můžeme bránit? V rozhovoru pro Týdeníku Echo na to dává odpovědi přední český psychiatr a hlubiny mozku zkoumající neurovědec, profesor Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí Centra pokročilých studií vědomí Národního ústavu duševního zdraví.

Policie vyšetřuje příspěvek senátorky Hamplovou kvůli fámě o tuberkulóze u Ukrajinců

Zveřejnění nepravdivé informace o přenosu vysoce infekční tuberkulózy (TBC) na Olomoucku z řad ukrajinských vojáků, kteří cvičí ve vojenském prostoru Libavá, vyšetřuje policie jako šíření poplašné zprávy. Pachateli hrozí až tři roky vězení. Falšovaná zpráva hygienické stanice varující před tuberkulózou koluje prostřednictvím sociálních médií a elektronické pošty, v úterý ji na facebookovém profilu několik hodin sdílela i nezávislá senátorka za Kroměřížsko a právnička Jana Zwyrtek Hamplová.

Klíma končí jako vládní zmocněnec pro dezinformace. Část jeho agendy přebere Pojar

Vláda zrušila pozici zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, kterou zastával Michal Klíma. Jeho agendu převezme národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar. Klíma skončil ve funkci, která byla vytvořená loni v březnu, po necelém roce. Klíma čelil kritice kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Petra Fialu (ODS) Unie vydavatelů a Asociace online vydavatelů. "Převezmu koordinaci pouze části agendy a to tu, která se týká bezpečnostního aspektu," řekl Pojar pro deník Echo24.

Velký bratr v praxi. Vláda sledovala na sítích odpůrce a kritiky covidových opatření

Britská vláda během covidu sledovala příspěvky na sociálních sítích a nahlašovala a opravovala kritiky vládních opatření. S odhalením o víkendu přišel whistleblower společně s organizací Big Brother Watch. Mluvčí britské vlády opatření brání s tím, že šlo o veřejně dostupná data a vládní odborníci analyzovali možné ohrožující narativy a zavádějící informace.

Učitelka, která zlehčovala válku na Ukrajině, čelí stíhání pro popírání genocidy

Loni v dubnu proběhl veřejným prostorem případ učitelky základní školy, která před žáky odmítala, že by na Ukrajině probíhala válka. Martina Bednářová, která na škole vyučovala český jazyk, se hájila, že diskuze proběhla v rámci hodiny slohu, kdy s žáky probírala práci s informacemi. Žáci si její pohled nahráli a později byl učitelce ukončen pracovní poměr. Nyní ji pražští kriminalisté obvinili z trestného činu popírání či schvalování a ospravedlňování genocidy.

Paul není mrtvý

Zpráva, že „Paul je mrtvý“, přece patří k nejslavnějším hoaxům mediálního světa, dřív se říkalo urban legend! Na anglické Wikipedii je o ní dlouhatánské heslo a my, co máme rádi Beatles, to známe nějak od dětství. Zpráva o údajné smrti generála Pavla dva dny před druhým kolem prezidentských voleb je samozřejmě závažná věc, je nutné ji odsoudit a vyšetřit a viníky případně potrestat (veřejně prospěšnými pracemi). Snad ji nikdo nebral ani na chvíli vážně. Vždyť je to taková ptákovina. Já ale píšu ten komentář…

„Neumřel jsem,“ vzkazuje Petr Pavel. Šířenou dezinformaci o úmrtí prověřuje policie

Po internetu se šíří dezinformace o úmrtí prezidentského kandidáta Petra Pavla. Neznámý autor vytvořil kopii stránek Petra Pavla, kde vyvěsil smuteční oznámení. Grafika je velmi podobná skutečným internetovým stránkám. K celé situaci se již vyjádřil na sociálních sítích skutečný Petr Pavel, který jí označil za poplašnou zprávu. Případem se už zabývá policie.

Babiš využívá strach, který tu už je

Druhé kolo prezidentské kampaně začalo velmi ostře. Andrej Babiš se rozhodl tu svou postavit na naznačování, že jeho oponent Petr Pavel zatáhne Česko do ozbrojeného konfliktu. Vyvolalo to pozdvižení. Prezident nemá pravomoc vyhlásit sám od sebe válku, ani kdyby chtěl, což Petr Pavel nechce. Zároveň se v temných zákoutích internetu začala šířit zpráva, že se chystá vyhlášení mobilizace, pokud Pavel bude zvolen. To vedlo k osočování Babiše, že šíří dezinformace a nahrává Rusku. Nakolik šíření pochybných zpráv ovlivňuje politickou debatu, popsal Vojtěch Bahenský, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, expert na tzv. hybridní hrozby.

Řetězové maily jsou vážný problém. Mají dopad na statisíce lidí, říká analytik Vrabel

Falešné zprávy o prezidentských kandidátech nahrávaly před prvním kolem především kandidátovi SPD Jaroslavu Baštovi, tvrdí datový analytik a zakladatel Semantic Visions, která nepřetržitě analyzuje přibývající internetový obsah a na začátku epidemie covidu-19 spolupracovala i s ministerstvem zdravotnictví. Před druhým kolem se jejich cílem podle Františka Vrabela stal bývalý armádní generál Petr Pavel, který bývá označován za válečného štváče.

Ach, ten český boj s dezinformacemi...

Nikdo by se neměl cítit špatně, pokud nerozumí současné diskuzi o dezinformacích. Děje se toho hodně a názory se liší natolik, že je těžké se v problematice zorientovat. Na jedné straně máme vládní pozici, která tvrdí, že dezinformace jsou vážná a zákeřná hrozba a že aktivita státu pouze odráží snahu chránit demokracii a bezpečnost občanů České republiky. Razantně pak odmítá nařčení z toho, že by jakkoliv ohrožovala svobodu projevu.

Blokovat legitimní část názorového spektra?

Akční plán pro čelení dezinformacím je název vládního dokumentu, jehož podrobnosti na konci prosince unikly do Deníku N a vzbudily pozdvižení mezi lidmi strachujícími se o svobodu projevu. Plán obsahuje především tři známé kontroverzní body. První je zavedení nového trestného činu šíření dezinformací, což podle kritiků hrozí ohrožením svobody slova. Dále je tam nápad rozdělit 100 milionů korun médiím, kritici tvrdí, že to povede k servilnosti ze strany novinářů k vládě.

Koronavirus zřejmě opravdu unikl z laboratoře, řekli Prymula a Hostomský

Koronavirus SARS-CoV-2 podle epidemiologa Romana Prymuly a biochemika Zdeňka Hostomského pravděpodobně opravdu nedopatřením v Číně unikl z laboratoře. Řekli to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podobná teorie se objevila už na začátku epidemie před třemi roky, většina českých vědců ji ale odmítla a někteří její zastánci byli označení za dezinformátory. Epidemie začala v Číně před třemi lety, první případy v Česku se objevily 1. března.

Nepřítele jmenovat a zostudit, sledovat nálady lidí, radí krizový tým vnitra

Ministerstvo vnitra tento týden zveřejnilo výsledky práce Krizového informačního týmu (KRIT). Materiály, které vznikly v minulém roce a měly sloužit ministerstvu, vládě a jednotlivým resortům ke zlepšení komunikace s veřejností, ale obsahují i postupy, které mohou evokovat předlistopadovou éru. KRIT například doporučuje „anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě“ a „včasnou identifikaci osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu“.

Svoboda na prodej

Za jedno z největších nebezpečí pro současnou společnost jsou označovány dezinformace. Od Bruselu po Prahu vznikají návrhy na boj s dezinformacemi, ale bojuje se samozřejmě také v Americe. Připravují se různé nové návrhy zákonů nebo nová evropská nařízení, jež mají společnost před nebezpečnými informacemi ochránit a dotačními penězi podporovat vybraný typ médií. Boj s dezinformacemi se stal ideologickým pojmem, politickým nástrojem, který společnost polarizuje stejně jako třeba názory na přístup k nemoci covid.

Šíření dezinformací jako nový trestný čin. „Není to nejlepší cesta,“ řekl senátor Hraba

Boj proti dezinformacím je nutný, cesta trestního práva však není ideální. Mediální výchova by nám měla pomoci rozeznat nejen nepravdivou informaci, ale také zavádějící kontext. Potřebujeme otevřít diskuzi o tom, do jaké míry lze zasáhnout do Ústavou garantovaných práv. V rozhovoru pro Echo24 to řekl senátor a advokát Zdeněk Hraba. Téma dezinformací opět rezonuje mediálním prostorem poté, co si vláda nechala připravit akční plán pro boj s dezinformacemi. Ten okamžitě vzbudil rozruch kvůli obavám o svobodu slova.

Vypínání webů a stíhání autorů. Vláda chystá akční plán proti dezinformacím

Vláda si nechala připravit akční plán pro boj s dezinformacemi. Strategie, jejíž připravovaná podoba okamžitě vzbudila rozruch kvůli obavám o svobodu slova, počítá třeba s tím, že by policie mohla nově trestně stíhat šíření dezinformací jako trestný čin. Není přitom jasné, co vše by mohlo být za dezinformaci v budoucnu považováno. Součástí návrhu připraveného expertní skupinou vedenou vládním zmocněncem pro dezinformace Michalem Klímou, s nímž deník Echo24 o plánu hovořil, je také doporučení dotovat „nezávislá média“ a neziskové organizace.

Šéf britské rozvědky jako hvězda BBC: „Musíme ruské dezinformace vyvracet předem“

Západní rozvědky by měly využívat zpravodajské informace k „předběžnému vyvracení“ dezinformací a narativů šířených Ruskem a dalšími autoritářskými státy. Ve vysílání stanice BBC to dnes řekl ředitel britské tajné služby GCHQ Jeremy Fleming, podle kterého válka na Ukrajině podnítila zpravodajskou komunitu k větší snaze o informování veřejnosti. „V průběhu tohoto konfliktu jsme byli svědky zásadní změny v získávání zpravodajských informací a jejich využití k předběžnému vyvracení,“ uvedl Flemming.

Když jsme ještě věřili ve svobodu projevu

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.

Twitter ruší boj s dezinformacemi o covidu. Síti odchází největší inzerenti

Sociální síť Twitter zrušila politiku, jejímž deklarovaným cílem bylo bojovat proti dezinformacím souvisejícím s nemocí covid-19 na její platformě. Oznámil to Twitter v aktualizaci na své internetové stránce. Je to další ze změn po převzetí společnosti Twitter Elonem Muskem, který slíbil prosazování svobody projevu na sociální síti. Řada největších inzerentů už Twitter opustila či ho opouštět začala, hlavně firma Apple, která podle Muska „z velké části přestala na twitteru inzerovat“.

17. listopad: Fiala varoval, že v Česku působí proruská dezinformační scéna a snaží se obyvatele znejistit

Dvojité výročí 17. listopadu připomíná nacistickou i komunistickou totalitu a nesamozřejmost i křehkost svobody a demokracie. Ukazuje na to, že je třeba o svobodu a demokracii pečovat, řekl dnes na pražské Národní třídě premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj si je naprostá většina mladých lidí vědoma významu svobody a demokracie. To je pro celou českou společnost naděje, že si je zachováme, dodal.

Cenzura v Americe. Jak úřady tlačí na Facebook a Twitter

Při diskusích ohledně moderování či cenzury na sociálních sítích se jejich zastánci ohání argumentem, že svoboda slova je dvoustranná. Vy si sice na internet můžete psát, co chcete, ale majitel platformy nemusí vaše výlevy jakkoli tolerovat. Nutit sociální sítě publikovat všechno, co uživatelé chtějí uveřejnit, by bylo naopak potlačením jejich svobody slova. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security, zkratka DHS) je americkou obdobou ministerstva vnitra. Vzniklo v roce 2002 jako reakce na teroristické útoky 11. září.