Tag: Západ

Články k tagu

Západ prý souhlasí, že Ukrajina získá zabavené ruské zlato a rezervy za 300 miliard dolarů

Západní partneři mají politickou dohodu o tom, že Ukrajině poskytnou 300 miliard dolarů (zhruba 7,3 bilionu Kč) z ruských zlatých a devizových rezerv, uvedl to ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Zábranou je podle něj pouze to, že se musí vytvořit vhodný právní mechanismus, který by takovou transakci umožňoval. Informuje o tom agentura Unian. "Jedinou otázkou je poskytnutí nástroje, který to umožní udělat," uvedl Maliuska.

„Evropa vrhla kvalitu života do sankční pece,“ prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kvalita života lidí v Evropě a socioekonomická stabilita Evropy jsou vrženy do „sankční pece“ kvůli udržení zájmů americké diktatury ve světových záležitostech. Šéf Kremlu to prohlásil ve středu na zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku. Informovala o tom agentura TASS. Na jednání ekonomického fóra dále prohlásil, že vláda v Kyjevě je nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014.

Válka na Západě

V poslední době už nelze pochybovat, že probíhá válka – zuřivá válka proti západní civilizaci. Není tomu ale tak jako kdysi, když se střetávaly armády a vyhlašoval vítěz. Dnes čelíme neúprosnému ideologickému útoku na samotné základy západní tradice, na všechno pozitivní, co kdy Evropa objevila a vykonala. Ta válka byla zpočátku skrytá, ačkoli mnozí z nás tušili, že něco není v pořádku. Divili jsme se, proč se najednou ozývají tak jednostranné, agresivní názory a tak nesplnitelné požadavky, léta jsme si neuvědomovali skutečný záměr nepřítele, protože útok se vedl podivným jazykem a slova ztratila svůj smysl.

Smrt posledního islamobolševika

Smrtí Ajmana al-Zaváhirího odchází ze scény generace džihádistů spojená s velkými útoky na západní cíle. Všichni jejich organizátoři jsou buď mrtví, nebo ve vězení. Ale i ideologicky je to konec éry. Zaváhirí určitě patří do galerie nejodpornějších postav moderních dějin, ale má v ní zvláštní postavení. Byl nesmírně vlivný a je za ním dlouhá řada zločinů, ale zároveň byl v tom, co si vytkl, neúspěšný. Jeho podíl na útoku na Dvojčata je teď Američany z pochopitelných důvodů zveličován, ale ve skutečnosti svou chřadnoucí organizaci sloučil s Usámovou al-Káidou shodou okolností jen pár měsíců před 11. září.

Rusko vzkazuje Západu, že pošlapal mezinárodní právo

Rusko znovu varovalo Spojené státy před kroky, které by mohly vést k přerušení diplomatických vztahů. V rozhovoru s tiskovou agenturou TASS to uvedl Alexander Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Na dotaz, zda se zvažuje "degradování" diplomatických vztahů Moskvy a Washingtonu, Darčijev uvedl: "Nerad bych se pouštěl do hypotetických diskuzí, co je možné a co ne v současné turbulentní situaci, kdy obyvatelé Západu v čele se Spojenými státy pošlapali mezinárodní právo a porušili veškerá tabu v diplomatické praxi."

„Tolik raket vyrobí USA za čtyři roky.“ Západ prohrává s Ruskem ve výrobě munice

Ruská invaze na Ukrajinu dokazuje, že tu stále panuje „věk průmyslové války“. Masivní spotřeba vojenské techniky, vozidel a munice vyžaduje rozsáhlou průmyslovou základnu bojujících zemí. Kromě technického vybavení a zásobování armády potravinami je náročnou disciplínou také zásobování municí. Míru spotřeby, vybavení a dostatku střeliva během válečného konfliktu může udržet pouze rozsáhlá a kvalifikovaná průmyslová základna. To může být varováním pro západní země,

Podle Putina skončil světový řád podřízený USA a jejich „posvátným zájmům“

Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu.

Západ proti Rusku rozpoutal totální hybridní válku, prohlásil Lavrov. Následky pocítí všichni

Celý svět ponese následky totální hybridní války, kterou rozpoutal proti Rusku Západ, prohlásil dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Ve svém vystoupení na schůzi ruské Rady pro zahraniční politiku a obranu také řekl, že západní sankce proti Rusku nedosáhnou zamýšleného výsledku. „Kolektivní Západ nám vyhlásil totální hybridní válku a je těžké předpovědět, jak dlouho ještě bude trvat, ale je jasné, že následky pocítí bez rozdílu všichni,“ řekl Lavrov.

Unipolární svět skončil

Válka na Ukrajině ukazuje v USA střet idealistů, stoupenců intervenční zahraniční politiky, a realistů, kteří ji kritizují. Jsou to dva legitimní postoje v západní myšlenkové tradici, jež se odvíjejí od Platona a Aristotela. Dnes mají podle všeho navrch idealisté, ale v minulosti se realistický přístup uplatnil často: namátkou v 19. století po napoleonských válkách v „koncertu mocností“ či za druhé světové války ve spolupráci Roosevelta a Churchilla se Stalinem.

Západ pomohl Moskvě k pokročilým technologiím. Embargu navzdory

Ruská válečná mašinerie se opírá ve válce na Ukrajině i o pokročilé západní technologie. Používají je ruské drony, tanky nebo stíhačky a pro ruskou armádu byly doposud nenahraditelné. Vývozu některých komponentů zřejmě zcela nezabránilo ani embargo na vývoz zbraní a vojenského materiálu, které bylo na Rusko uvaleno jako součást sankcí po anexi Krymu v roce 2014. Většina techniky, kterou používají ruská invazní vojska na Ukrajině, obsahuje komponenty dodané vyspělými západními zeměmi.

Putin obvinil Kyjev a Západ z přípravy atentátu na slavného televizního moderátora

Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora, pokládaného za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl. V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.

„Putin posílil demokratickou Evropu.“ Češi se kvůli invazi přiklánějí k Západu

Po ruské invazi na Ukrajinu se Češi ještě víc přiklonili k demokratické Evropě a západní civilizaci. Průzkum expertů z Psychologického ústavu Akademie věd (AV) ČR a Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že postoje respondentů k východní kultuře a civilizaci se nezhoršily, ještě víc ale ochladly dosavadní už tak převážně negativní postoje vůči Rusům v České republice, uvedli autoři studie ve čtvrteční tiskové zprávě.

Jaké ekonomické oběti přinese útok na Ukrajinu?

Už řecký dramatik Aischylos si všiml, že první obětí každé války je pravda. Německý kancléř Bismarck ono antické poznání se svým typickým cynickým nadhledem a brilantním pozorovacím talentem rozšířil a okořenil: „Nikdy se tolik nelže jako za války, před volbami a po lovu.“ Svět se věru moc nemění. Ale pokud pro tuto chvíli necháme stranou oběti nejstrašnější (ty na životech, zdraví a lidské důstojnosti), je bohužel hned druhou obětí každého ozbrojeného konfliktu ekonomika a veřejné finance. To je smutné zejména pro vyspělý svět.

Putin musí pryč

Návštěva amerického prezidenta Joea Bidena v Polsku je potvrzením vzrůstajícího významu našeho severního souseda. Z Polska se stává regionální velmoc a klíčový americký spojenec v nové studené válce. Není tak divu, že si ve Varšavě čelní američtí představitelé podávají dveře. Na začátku března tam zavítal ministr zahraničí Anthony Blinken, v půlce měsíce viceprezidentka Kamala Harrisová a nyní i Joe Biden.

Nejhorší je, že už nemusí platit nic

Na začátku února vyšel v tomto časopise esej profesora Stanislava Komárka Tři metly Západu. Shrnul v něm důvody pesimismu, ssnimiž člověk, jenž se hlásil k hodnotám evropského racionalismu, pozoroval vývoj naší západní civilizace. Tu aktuálně letech charakterizovala neadekvátní reakce na covidovou pandemii, stupňující se kulturní války a přepjatý environmentalismus. Všechno to jako by bylo vedeno dobrými úmysly, ale zároveň si tím Západ pod sebou podřezával větev. O tom, v jaké jsme situaci, se baví jaderná fyzička Dana Drábová, geolog a esejista Václav Cílek, biolog a spisovatel Stanislav Komárek a novinář a spisovatel Ondřej Neff.

Přijetí Ukrajiny do EU brzdí západ. Má obavy o další kandidáty a ekonomiku

Chceme je mezi námi. Tuto větu hned na začátku války pronesla na adresu přijetí Ukrajiny do Evropské unie předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Už nyní je jasné, že nepůjde o žádné bleskové přijetí. Proti zrychlenému procesu ostře bojuje Francie nebo třeba Nizozemsko. Naopak český premiér Petr Fiala uvedl, že by rád Ukrajinu viděl v EU co nejdříve. Podle vyjádření českých europoslanců pro Echo24 nedojde k přijetí hned, ale Ukrajina by přijata nakonec být měla.

Nejúčinnější zbraň Západu

Vladimir Putin všemi těmi dramatickými projevy přiznává, že ekonomická izolace, kterou použil Západ, je skutečně silnou zbraní, na niž Rusko moc nemůže odpovědět. Mohlo by udělat jedinou věc, která by některé země v čele s Německem v Evropě skutečně bolela. Odstřihnout Evropu od dodávek plynu. To ale Moskva neudělala a ani se k tomu nechystá. Do Evropy naopak nyní proudí víc ruského plynu než před invazí na Ukrajinu. Strach, že Putin zavře plynové kohoutky, byl lichý. Platby za proudící plyn a ropu jsou v této chvíli fakticky jediné v dolarech a eurech, k nimž se Rusko dostává.

Proč Rusko může eskalovat a Západ ne

Západní proukrajinská veřejnost se občas až fetišisticky upne k nějakým požadavkům, na nichž měří, jestli to politici myslí vážně, nebo ne. Odstřihnout Rusko od SWIFT! bylo jedno takové heslo. Bezletovou zónu NATO nad Ukrajinou! znělo další. Veřejnost pochopitelně těmto věcem do detailu nerozumí a může se snadno stát, že se sjednotí špatně. Sankce na ruskou centrální banku, po nichž Západ v čele s USA sáhl, jsou nakonec možná účinnější než SWIFT. Ale co bezletová zóna?

Rusko se stane vazalem Číny

V době, kdy vznikal tento rozhovor, válka na Ukrajině trvala přesně týden. I když z vojenského hlediska je to velmi krátká doba, bylo jasné, že ve světě se odehrávají zásadní změny. Ukrajinská armáda a vláda ustály prvotní ruský nápor a nezhroutily se. Západ se probudil z hibernace. Co to znamená pro Ukrajinu, Rusko a svět, vysvětluje Cameron Munter, bývalý vysoce postavený americký diplomat, znalec mezinárodních vztahů a expert na řešení mezinárodních konfliktů.

Západ se připravuje na ustavení exilové ukrajinské vlády a dlouhé boje

Ukrajinská armáda se urputně brání invazi ruských vojsk, které se často potýkají s problémy se zásobováním a morálkou, činitelé ve Washingtonu a evropských metropolích nicméně očekávají, že Rusko své neúspěchy z prvních dnů války zřejmě zvrátí. Připravují se proto na možnost, že vznikne ukrajinská exilová vláda v Polsku a konflikt se přesune do fáze dlouhodobých a krvavých povstaleckých bojů, napsal list The Washington Post (WP) s odkazem na vyjádření západních vládních zdrojů a expertů.

Putin: Sankce Západu jsou skoro jako vyhlášení války. Ukrajina by mohla přijít o svou státnost

Ruský prezident Vladimir Putin přitvrdil ve svých výrocích směrem k Západu. Dosavadní sankce uvalené na Moskvu od počátku invaze na Ukrajinu popsal jako „blízké vyhlášení války“ a varoval, že Ukrajina by mohla ztratit svou státnost, pokud se její vedení bude dále bránit ruské vojenské invazi. S odvoláním na prohlášení Kremlu to uvedl server New York Times. Západní velmoci se chovají jako bandité, Rusko je moc velké na to, aby se Evropě a USA podařilo ho izolovat.

Probuzený Západ?

Slova „svět se změnil“ znějí jako hodně omletá fráze, ale přesně to se v posledních dnech stalo. Dějiny se rozběhly, jako kdyby potřebovaly dohnat všechny ty roky (možná zdánlivého) postávání. A to, co ta jejich nová energie přinesla, považují někteří analytici za také – jistěže ne výhradně – povzbudivé. Nejenom ve vztahu k Ukrajině, která pod ruskou palbou našla v dnešní Evropě nevídané odvahu a odhodlání. Ale především k Západu, který je konfliktem nečekaně proměněný, chová se jinak, než jsou jeho obyvatelé i protivníci zvyklí.

Litva se obává, že ruská propaganda je předzvěstí možné invaze

Rusko vytváří falešnou historii, jenž popírá právo pobaltských států na existenci. Nejvyšší litevští představitelé v tom vidí alarmující paralelu s ruským ospravedlňováním anexe Krymu a předzvěst možné invaze. Litevský ministr obrany Raimundas Karoblis a úředníci z oddělení strategické komunikace armády řekli deníku Guardien, že je potřeba brát velmi vážně hrozbu dezinformační kampaně pod taktovkou Moskvy, jenž má za cíl destabilizovat region.