Ruský prezident Vladimir Putin přitvrdil ve svých výrocích směrem k Západu. Dosavadní sankce uvalené na Moskvu od počátku invaze na Ukrajinu popsal jako „blízké vyhlášení války“ a varoval, že Ukrajina by mohla ztratit svou státnost, pokud se její vedení bude dále bránit ruské vojenské invazi. S odvoláním na prohlášení Kremlu to uvedl server New York Times.

Západní velmoci se chovají jako bandité, Rusko je moc velké na to, aby se Evropě a USA podařilo ho izolovat. I tak se Putin vyjádřil k aktuální situaci. Pokud bude vyhlášena bezletové zóna nad Ukrajinou, bude to ruský prezident považovat za vyhlášení války od všech, kteří by se zavedením této zóny souhlasili. Putin o těchto závažných věcech hovořil při setkání se stevardkami ruské letecké společnosti Aeroflot.

Rusko bude hodnotit každý pokus o ustavení bezletové zóny nad Ukrajinou jakoukoli zemí jako účast ve válce. „Okamžitě odpovíme zemím, které se pokusí o bezletovou zónu na Ukrajině, protože je budeme považovat za účastníky válečného konfliktu. A je jedno, jakými údy jsou, tedy čeho jsou členy,“ uvedl Vladimir Putin ve svém proslovu. Dodal, že neplánuje zavést v Rusku takzvané stanné právo.

Za naprosto správné považuje ruský prezident Putin rozhodnutí neomezovat takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu. Tvrdí, že ruské jednotky už zničily skoro všechnu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, protivzdušnou obranu prý prakticky zlikvidovaly. Šéf Kremlu to podle agentur řekl na setkání s ruskými stevardkami z největší ruské letecké společnosti Aeroflot, kterou tvrdě postihly západní sankce.

Podle Putina bylo rozhodnutí o invazi na Ukrajinu těžké. Prý ho k tomu přivedly snahy Kyjeva získat jaderný status. „Za oceánem jim pomohou a v tom okamžiku se naším protivníkem stane NATO,“ cituje ruskojazyčná verze BBC Putina. Důkazem toho, že se Ukrajina snaží získat jaderné zbraně, bylo pro Putina vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově 19. února.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko je obrovská země a že svět není jen Evropa a Spojené státy. Západ se podle něj chová jako ekonomický bandita a Moskva na to musí odpovědět. Podle agentury Reuters odmítl specifikovat, jakou odpověď ruská vláda chystá.

„Chování Západu a jejich sankce neznamenají, že je Rusko izolováno,“ řekl Peskov novinářům. „Svět je moc velký na to, aby se Evropě a Spojeným státům podařilo izolovat celou jednu zemi. Navíc ještě stát, který je tak velký jako Rusko. Na světě je mnohem více zemí,“ dodal.

Podle Peskova se sankce Spojených států a Evropské unie na ruskou energetiku výrazně projeví na energetických trzích.

Proti Rusku uvalily sankce nejen Spojené státy a Evropská unie, ale také například Kanada či Japonsko. Ceny ropy a plynu nadále rostou, především z obavy z narušení dodávek suroviny z Ruska totiž převažují nad vyhlídkami na růst exportu ropy z Íránu. Cena severomořské ropy Brent kolem 17:00 SEČ vykazovala růst skoro o čtyři procenta zhruba na 114,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala téměř jedno procento a prodávala se za více než 112 dolarů za barel.