Česká vývojářská společnost Bohemia Interactive tento týden oznámila spuštění otevřené verze své vzdělávací aplikace Ylands Edu. Aplikace je určena pro učitele informatiky a dalších předmětů, kteří chtějí svým studentům nabídnout moderní a zábavné prostředí pro výuku digitálních a informatických kompetencí. Více lze najít na oficiálních stránkách projektu.
Jak rodina s dětmi a víra pomáhají společnosti k prosperitě? Kolem této otázky se točí bádání americké ekonomky Catherine Pakalukové. Matka osmi dětí ve věku od čtyř do čtyřiadvaceti let vystudovala ekonomii na nejlepších světových univerzitách. Pozornost vzbudila knihou Can a Catholic Be a Socialist? (Může být katolík socialistou?). „Žádná státní rodinná politika se všemi příspěvky a dotacemi nikdy nemotivovala lidi, aby měli děti. Zkoušelo se to v mnoha zemích a vždycky to všude selhalo,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo.
Kvalita vzdělávacího systému v Česku je podle třetiny obyvatel dobrá, třetina ji hodnotí jako špatnou a třetina nemá jasný názor. Nejméně prostoru je podle veřejnosti ve školních osnovách věnováno podpoře kritického myšlení, zvídavosti a rozvoji všeobecných dovedností, naopak nejlépe je na tom výuka základních dovedností. Polovina populace souhlasí s výroky, že většina učitelů má adekvátní plat a že většina vzdělávacích institucí má odpovídající zdroje a vybavení. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos
Zájemci o studium na střední škole pravděpodobně budou moci od příštího roku podávat tři přihlášky místo dvou. Přihlášky budou moci předkládat elektronicky a bude možné v nich vyznačit pořadí, kterým školám dávají přednost. Změny přinese novela školského zákona, kterou ve středu Senát schválil beze změn. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Střední školy podle novely nebudou muset zohledňovat výsledky předchozího vzdělávání.
Státní rozpočet je ve špatné kondici a vláda hasí problémy na všech stranách. Radikální protest lékařů doplnil nevídaný odpor ze strany škol a odborů. A tradičně jde všem jen o dobro dětí a kvalitu výuky. Jak se v tom vyznat? Ač se debata nově rámuje obraty o žácích, studentech a kvalitě vzdělávání, ve skutečnosti jde stále o peníze. Obě strany se shodnou na tom, že systémově regionální školství funguje po mnoha stránkách zásadně špatně. A už roky to ani není žádné tajemství. Zatímco zástupci škol nyní bojují za „udržení“ směru skrze navýšení rozpočtu školství, ministerstvo si našlo svou verzi příběhu, kterým se snaží škrty zdůvodnit
Studenti Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) nebudou od příštího akademického roku psát bakalářské práce. Důvodem je zneužívání generativní umělé inteligence při jejich tvorbě. Studenti budou místo psaní plnit bakalářské projekty, uvádí web E15.cz. Další fakulty VŠE podle něj podobný krok zatím nechystají.
Do pondělní školské stávky se v různé míře zapojí více než polovina základních a středních škol v Česku. Některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném režimu, uvedla mluvčí školských odborů Jana Kašparová. Školské odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol na pondělí 27. listopadu. Zapojení do výstražné stávky dosud potvrdilo přes 100 z celkových 921 školských zařízení v Praze. Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá stávku za neodůvodněnou.
Ministerstvo školství předložilo minulý týden vládě návrh novely vysokoškolského zákona. Jedním z jejích hlavních přínosů je výrazné zlepšení podmínek doktorského studia. Zavedeny budou jasnější a přísnější kritéria výběru a výrazně zvýšit by se měly odměny, které doktorandi budou pobírat. Naopak z novely na poslední chvíli vypadla změna sociálních stipendií, proti čemuž se bouří zástupci studentů.
Uplynulo několik měsíců od jarního neštěstí přijímacích zkoušek na střední školy a téma dětí, které nemohou studovat to, co by chtěly, stále rezonuje. Jako by permanentně doutnalo, než se zase plně rozhoří na jaře, až se přiblíží další vlna podávání středoškolských přihlášek. Co je to tentokrát: v uplynulém týdnu vzbudila – alespoň na sociálních sítích vzdělaných lidí – pozornost zpráva, že dvě pětiny žáků devátých škol se letos nedostaly na školu s maturitou a musely ve vzdělání pokračovat na učilištích.
Školské odbory v úterý rozhodly, že 27. listopadu se uskuteční celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol. Hodinová stávka by podle nich pro splnění zamýšleného účelu nebyla dostatečná. Po rozšířeném jednání předsednictva odborů to řekla místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) odvolal ředitelku Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně Michaelu Hofštetrovou Knotkovou. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob řekl, že důvodem byla vážná manažerská pochybení a rozdílené představy o směřování instituce. Centrum pořádá specializační kurzy a kurzy povinného celoživotního vzdělávání pro nelékařské pracovníky ve zdravotnictví. Od úterý bude řízením pověřená statutární zástupkyně ředitelky Jana Nekudová.
Očekávaný rozpočet ministerstva školství zjevně vnáší rozbroje i mezi jeho poradce. Školy napříč úrovněmi požadují více peněz, učitelé jsou zklamaní z nesplněného slibu ohledně navyšování platů a experti vypočítávají dlouhodobý „dluh“ řady předcházejících let. Z ministerstva školství však zní poměrně nekompromisní zpráva: rozpočet za poslední roky rostl a na kvalitě se to moc neprojevilo.
Ministerstvo školství plánuje rozsáhlé změny a některé z nich už velmi rychle. V reakci na chaos letošních přijímacích zkoušek se pokouší o rychlou digitalizaci systému. To však může být i kámen úrazu. Jak deník Echo24 dříve informoval, už od začátku existovalo více scénářů. K nejistotě rodičů a dětí přitom došlo na ten „krizový“. Systém, jehož vývoj je na začátku, má začít fungovat už prakticky za dva měsíce. Místo zjednodušení přijímacího řízení tak může přijít nakonec stejný, či možná ještě komplikovanější chaos.
Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi. Tarify, tedy základ výdělku v platových tabulkách se ale navyšovat nebudou. Přidáno by učitelé měli dostat v odměnách. V průměru by si měli polepšit o 2500 korun. Pro dodržení platového růstu by se ale dál neměl zvedat počet učitelů, který v posledních letech rostl. Zvyšoval se rychleji než počet žáků. Masové propouštění se nechystá. Novinářům to v úterý řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle vládního návrhu rozpočtu by měl resort školství mít na výdaje příští rok proti letošku o čtyři miliardy korun víc. Další čtyři miliardy by mohl dostat ještě v roce 2024.
Vysoké školy volají po penězích na vzdělávání a varují před odlivem mozků z českého akademického prostředí. Univerzita Karlova však stojí také v centru kauzy s propuštěním profesora Tomáše Petráčka z Katolické teologické fakulty. „Ctím autonomii fakult, ale vedení univerzity má také dbát dodržování předpisů a například chránit studenty,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 rektorka univerzity a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková.
Ministerstvo školství se zastalo učebnice, která vyvolala ostrou kritiku ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Po vyhotovení dalšího posudku se rozhodlo ponechat publikaci takzvanou schvalovací doložku, která ji zařazuje mezi schválené učebnice pro základní vzdělávání. Informovalo o tom nakladatelství Fraus, které za vydáním učebnice stojí. ÚSTR se v letních měsících proti učebnici, kterou vyhotovili bývalí zaměstnanci ústavu, ostře ohradil s tím, že obsahuje faktografické a pedagogické chyby.
Prezident Petr Pavel přijel do školy v Bukovanech na Sokolovsku, kde místním prvňáčkům popřál úspěšné zahájení školního roku. Před školou ho přivítala ředitelka školy Andrea Csorbová se svou zástupkyní, ve třídě na něj čekalo 15 ze 17 zapsaných žáků prvních tříd a jejich rodičů. Pavel dětem řekl, že důležité není být nejlepší, ale nejlepší, jak to jde. Kromě toho prezident vystoupil proti vládě, která ho kritizovala za váhání nad podpisem novely o penzijní reformě.
V nadcházejícím školním roce čekají žáky devátých tříd patrně revoluční změny. Přijít jich má hned několik, včetně relevance, kterou u přijímacího řízení mají známky z posledních vysvědčení. Upouštění od klasického způsobu známkování je směr, kterým míří v dlouhodobém horizontu nynější vedení ministerstva školství. Někteří odborníci dlouhodobě upozorňují, že zohledňování známek v současnosti znamená nerovné podmínky kvůli výrazným rozdílům v kvalitě škol či individuálnímu přístupu k hodnocení žáků.
Návrh nové hygienické vyhlášky budí značnou kritiku ze strany některých školských spolků, ministerstvo se ho však rozhodlo „prohnat“ zkráceným připomínkovým řízením. To tak opět čelí kritice za to, že na připomínkování takto zásadních změn nabídlo uprostřed letních dovolených jen desetidenní lhůtu. Tu může povolit předseda Legislativní rady vlády. Resort v tom ale problém nevidí.
Financování příslušníků bezpečnostních sborů, a především policistů, začíná být v éře napnutého státního rozpočtu čím dál tím větší problém. Česká policie navzdory mezinárodním statistikám hlásí podstav, který chce alespoň v hlavním městě nově vyřešit náborem nováčků bez maturity. Proti tomu jde ale systém všemožných pobídek, zvýhodnění, a především výsluh, jehož náklady budou s přibývajícími členy sborů jen růst.
Studium s sebou nese roky úsilí i nemalé náklady. Jak se ukazuje v datech, v některých případech je to všechno takřka k ničemu. A dopady se v praxi projevují přímo před očima, jak ukázal letošní šok z přeplněných kapacit v některých krajích. Šlo totiž i o manifestaci toho, o jaké obory mají rodiče a jejich děti skutečně zájem a jak se míjí se současnou nabídkou středních škol. Podle expertů pak nejde jen o očividné dopady, v některých regionech zůstávají děti prakticky bez šance. Systém pak produkuje řadu lidí, kteří se nedokáží či nemohou uplatnit.
Stal jsem se jím za svůj dosavadní život dvakrát. Poprvé šlo vlastně o neúspěšný pokus, když jsem ve druhém manželství v roce 2010 vyženil desítiletou žákyni základní školy. Měla zatím samé jedničky a pomoc nepotřebovala. Jenže v šesté třídě příliv jedniček ustal a vystřídaly je dvojky i trojky, v zeměpise dokonce pětky. Manželka vyslala na setkání s učitelstvem mne. Zaujal jsem deváté místo ve frontě před zeměpisným kabinetem, kde mě dva otcové poznali a varovali: učitelka zeměpisu je obávaná. Oba by své děti rádi viděli na gymnáziu. Jdou prosit, aby upustila od navržené čtyřky.
Pražská policie nově přijímá i uchazeče bez maturity, postačí tak výuční list. Policii v metropoli schází zhruba 1000 policistů. Ředitel krajského ředitelství policie pro Prahu Petr Matějček v úterý novinářům představil novou náborovou kampaň. Nejvíce volných míst je podle něj v odboru dopravní policie. Matějček řekl, že se pražská policie zaměřila nově i na mladé lidi s výučními listy, kteří nemají maturitu, ale mají o práci u policie zájem.
Máloco z historie budí takové vášně jako debaty nad povahou komunistického režimu před rokem 1989. Tentokrát je rozbouřila kritika ze strany nového vedení Ústavu pro studium totalitních režimů, které se ostře distancovalo od „vlastní“ učebnice soudobých dějin pro žáky devátých tříd. Ta vyšla v prvním vydání ještě za minulého vedení. Na autory, z velké části bývalé zaměstnance oddělení vzdělávání, se ze strany instituce snesly tvrdé odsudky za faktografické chyby a ideologicky podložené teze. Co a jak se mají vlastně děti učit o čtyřech zásadních dekádách našich dějin?
Navrhované změny hygienických standardů pro školská zařízení budí vášně. Mohou se totiž poměrně výrazně dotýkat komfortu i bezpečnosti dětí. Zatímco vláda návrh hájí s tím, že jde jen o přesunutí zodpovědnosti za možné výjimky v logických případech na zřizovatele a ředitele, odpůrci se obávají nepřiměřeného nátlaku na nejnižší ceny staveb i de facto konce všech hygienických standardů. Ve veřejném prostoru se z toho mezitím stává tak trochu debata o toaletách, umyvadlech a oplocení.
O tom, jak profesionálně vychovávat děti, si na střeše jednoho z pražských obchodních domů povídáme s Tomášem Morávkem, autorem nedávno vydané úspěšné knihy Nebuď p*ča aneb Jak (ne)pracovat s dětmi. Příběhy dětí z ústavní péče.
Záminkou a impulzem pro tento Salon Echa byl otevřený dopis výtvarníka a vedoucího pedagoga ateliéru malby na VŠUP Jiřího Černického, který se vzápětí stal hitem sociálních sítí. Velmi otevřeně a expresivně v něm píše o svém silném pocitu tísně, který se ho jako pedagoga zmocňoval při setkáních se studenty. Dopis se samozřejmě setkal i s kritikou, Černický byl označen právě za toho, kdo je příliš přecitlivělý a přestává se orientovat v rychle se měnícím světě. Salon se konal 20. června před publikem v Knihovně Václava Havla a byl hojně navštíven.
Končí školní rok a žáci a studenti v pátek dostali závěrečná vysvědčení. Hodnocení převzalo zhruba 1,47 milionu žáků základních a středních škol. Prvňáci a deváťáci z brněnské Základní školy Svážná v Novém Lískovci dnes převzali vysvědčení z rukou ministra školství Mikuláše Beka (STAN). Od soboty 1. července dětem začnou letní prázdniny. Do lavic se školáci opět vrátí v pondělí 4. září. Slavnostního zakončení školního roku se dnes poprvé jako ministr školství zúčastnil Mikuláš Bek (STAN).
Je to velká lekce, proč jsou nominace do nejvyšších soudů tou vůbec největší a nejdůležitější rolí politiky. Přichází zrovna ve chvíli, kdy prezident Petr Pavel obsazuje Ústavní soud. A vládní koalice, která má v Senátu, jenž musí soudce schválit většinou, tomu věnuje trestuhodně malou pozornost. Nemá vyjasněno, jaké soudce skutečně chce. Některé ve víru dní pouštěla v chaosu Senátem jen proto, že se bála mediální kritiky, pokud by si je dovolila zablokovat.
Mezi 500 nejlepších vysokých škol na světě se letos, stejně jako loni, umístili tři čeští zástupci. Nejlépe si v žebříčku sestavovaném britskou poradenskou společnost Quacquarelli Symonds (QS) vedla Univerzita Karlova. Letos obsadila 248. pozici, zatímco loni byla 288. Na 400. místě následuje s výrazným meziročním zlepšením brněnská Masarykova univerzita. Třetí skončilo České vysoké učení technické v Praze. Oproti loňsku vypadla z první pětistovky Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
