Tag: vzdělání

Články k tagu

Až 12,5 miliardy ročně. Policie nabírá už i bez maturity, astronomické renty neřeší

Financování příslušníků bezpečnostních sborů, a především policistů, začíná být v éře napnutého státního rozpočtu čím dál tím větší problém. Česká policie navzdory mezinárodním statistikám hlásí podstav, který chce alespoň v hlavním městě nově vyřešit náborem nováčků bez maturity. Proti tomu jde ale systém všemožných pobídek, zvýhodnění, a především výsluh, jehož náklady budou s přibývajícími členy sborů jen růst.

Míří vaše dítě na mrtvý obor? Školská soustava má doznat zásadních změn

Studium s sebou nese roky úsilí i nemalé náklady. Jak se ukazuje v datech, v některých případech je to všechno takřka k ničemu. A dopady se v praxi projevují přímo před očima, jak ukázal letošní šok z přeplněných kapacit v některých krajích. Šlo totiž i o manifestaci toho, o jaké obory mají rodiče a jejich děti skutečně zájem a jak se míjí se současnou nabídkou středních škol. Podle expertů pak nejde jen o očividné dopady, v některých regionech zůstávají děti prakticky bez šance. Systém pak produkuje řadu lidí, kteří se nedokáží či nemohou uplatnit.

Byl jsem výpomocným učitelem

Stal jsem se jím za svůj dosavadní život dvakrát. Poprvé šlo vlastně o neúspěšný pokus, když jsem ve druhém manželství v roce 2010 vyženil desítiletou žákyni základní školy. Měla zatím samé jedničky a pomoc nepotřebovala. Jenže v šesté třídě příliv jedniček ustal a vystřídaly je dvojky i trojky, v zeměpise dokonce pětky. Manželka vyslala na setkání s učitelstvem mne. Zaujal jsem deváté místo ve frontě před zeměpisným kabinetem, kde mě dva otcové poznali a varovali: učitelka zeměpisu je obávaná. Oba by své děti rádi viděli na gymnáziu. Jdou prosit, aby upustila od navržené čtyřky.

K policii v Praze nově i bez maturity. Chce zaplnit 1000 míst, hlavně u dopraváků

Pražská policie nově přijímá i uchazeče bez maturity, postačí tak výuční list. Policii v metropoli schází zhruba 1000 policistů. Ředitel krajského ředitelství policie pro Prahu Petr Matějček v úterý novinářům představil novou náborovou kampaň. Nejvíce volných míst je podle něj v odboru dopravní policie. Matějček řekl, že se pražská policie zaměřila nově i na mladé lidi s výučními listy, kteří nemají maturitu, ale mají o práci u policie zájem.

Děti, škola, komunismus

Máloco z historie budí takové vášně jako debaty nad povahou komunistického režimu před rokem 1989. Tentokrát je rozbouřila kritika ze strany nového vedení Ústavu pro studium totalitních režimů, které se ostře distancovalo od „vlastní“ učebnice soudobých dějin pro žáky devátých tříd. Ta vyšla v prvním vydání ještě za minulého vedení. Na autory, z velké části bývalé zaměstnance oddělení vzdělávání, se ze strany instituce snesly tvrdé odsudky za faktografické chyby a ideologicky podložené teze. Co a jak se mají vlastně děti učit o čtyřech zásadních dekádách našich dějin?

Nařízení vs. osobní zodpovědnost. V čem vězí spor o společné toalety či ploty ve školách

Navrhované změny hygienických standardů pro školská zařízení budí vášně. Mohou se totiž poměrně výrazně dotýkat komfortu i bezpečnosti dětí. Zatímco vláda návrh hájí s tím, že jde jen o přesunutí zodpovědnosti za možné výjimky v logických případech na zřizovatele a ředitele, odpůrci se obávají nepřiměřeného nátlaku na nejnižší ceny staveb i de facto konce všech hygienických standardů. Ve veřejném prostoru se z toho mezitím stává tak trochu debata o toaletách, umyvadlech a oplocení.

Citliví mladí, hrubí staří

Záminkou a impulzem pro tento Salon Echa byl otevřený dopis výtvarníka a vedoucího pedagoga ateliéru malby na VŠUP Jiřího Černického, který se vzápětí stal hitem sociálních sítí. Velmi otevřeně a expresivně v něm píše o svém silném pocitu tísně, který se ho jako pedagoga zmocňoval při setkáních se studenty. Dopis se samozřejmě setkal i s kritikou, Černický byl označen právě za toho, kdo je příliš přecitlivělý a přestává se orientovat v rychle se měnícím světě. Salon se konal 20. června před publikem v Knihovně Václava Havla a byl hojně navštíven.

Žáci v Česku dostali vysvědčení. „Jediná cesta ke spokojené kariéře,“ řekl ministr Bek

Končí školní rok a žáci a studenti v pátek dostali závěrečná vysvědčení. Hodnocení převzalo zhruba 1,47 milionu žáků základních a středních škol. Prvňáci a deváťáci z brněnské Základní školy Svážná v Novém Lískovci dnes převzali vysvědčení z rukou ministra školství Mikuláše Beka (STAN). Od soboty 1. července dětem začnou letní prázdniny. Do lavic se školáci opět vrátí v pondělí 4. září. Slavnostního zakončení školního roku se dnes poprvé jako ministr školství zúčastnil Mikuláš Bek (STAN).

V Americe končí pozitivní diskriminace podle rasy a identity

Je to velká lekce, proč jsou nominace do nejvyšších soudů tou vůbec největší a nejdůležitější rolí politiky. Přichází zrovna ve chvíli, kdy prezident Petr Pavel obsazuje Ústavní soud. A vládní koalice, která má v Senátu, jenž musí soudce schválit většinou, tomu věnuje trestuhodně malou pozornost. Nemá vyjasněno, jaké soudce skutečně chce. Některé ve víru dní pouštěla v chaosu Senátem jen proto, že se bála mediální kritiky, pokud by si je dovolila zablokovat.

Univerzita Karlova poskočila o desítky míst v žebříčku nejlepších škol světa

Mezi 500 nejlepších vysokých škol na světě se letos, stejně jako loni, umístili tři čeští zástupci. Nejlépe si v žebříčku sestavovaném britskou poradenskou společnost Quacquarelli Symonds (QS) vedla Univerzita Karlova. Letos obsadila 248. pozici, zatímco loni byla 288. Na 400. místě následuje s výrazným meziročním zlepšením brněnská Masarykova univerzita. Třetí skončilo České vysoké učení technické v Praze. Oproti loňsku vypadla z první pětistovky Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

Dětem se nelíbí zohledňování prospěchu u přijímaček. Ministerstvo to chce změnit

Letošní problémy opět zdůraznily i rozdíly v kvalitě škol či v požadavcích na studenty z jednotlivých krajů. Zatímco někde musí deváťáci dosahovat na vysoké bodové zisky, jinde jim stačí výrazně méně. A zatímco někde mohou snáz získat značný počet bodů za dobré známky, jinde za stejný výkon získají méně. To se má však změnit, ministerstvo plánuje skoncovat nejen se známkami jako takovými, ale i s povinností zohledňovat prospěch z předchozího studia.

Citliví mladí a hrubí staří. „Hledáte tak precizní formulace, že nakonec nemůžete říct skoro nic“

Generační konflikt existoval v nějaké podobě vždycky, a existuje i teď. Typické pro naši dobu ale je, že místo polemiky a diskuse, byť konfliktní, vystupují z tohoto konfliktu jakési mytologické postavičky, takže máme boomery, máme sněhové vločky, máme mileniály a tak dále. V momentě, kdy jedna strana tříská druhou stranu po hlavě slovy jako boomer nebo sněhová vločka, tak se z toho popisu stává vyjadřování tenzí a animozit, něčeho, co nemůže být na rovině dialogu, byť polemického, uspokojivě vyřešeno.

Arogance a zoufalství. Lidé čekají i roky na „razítko“ z ministerstva školství

Stát není v poslední době v otázce vyřizování poměrně základních agend příliš ve formě. To platí i v případě studentů, kteří se rozhodli pro studium na zahraničních školách. Nezdá se přitom, že by chtěli nějaké zázraky, chtějí jen potvrzení o studiu, které přitom sám stát a jeho instituce důsledně vyžadují kvůli daním, pojištění či evidenci důchodů. Příběhy žadatelů jsou pak velmi podobné: měsíce a dokonce i roky čekání, opakované překračování zákonných lhůt, arogance a neexistující komunikace ze strany úřadu.

Na gymnáziích, lyceích i středních školách nakonec místa zbyla

Před několika týdny byl velkým mediálním tématem nedostatek míst na středních školách v Praze a Středočeském kraji, vděčnými a vyhledávanými obrázky se staly fronty u studijních referentek tvořené vystresovanými rodiči letošních deváťáků. Samotné děti byly zpravodajského děsu naštěstí spíš ušetřeny (přinejmenším se nestávaly primárními respondenty rozčilených zpráv), jinak ale noviny, televize, rozhlas, podcasty vděčně dlouho přinášely jeden srdceryvný rodinný příběh za druhým.

Příliš jsme naslouchali kapitánům průmyslu

Poslední týdny poznamenaly rozvášněné debaty o nedostatku míst na středních školách. České školství ale trpí problémy i na jiných místech. Vysoké školy jsou podfinancované, už za pár let je čeká velký nápor studentů, tedy silných ročníků dětí snažících se nyní dostat na gymnázia, a mnoho fakult není schopno svým zaměstnancům zaplatit důstojnou mzdu. V debatě o tom, proč chybějí peníze, kde je hlavní problém a jak ho řešit, se sešli rektor MUNI Martin Bareš, vrchní ředitelka sekce VŠ, vědy a výzkumu na MŠMT Radka Wildová a šéf Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl.

Hospodské kecy o potřebě instalatérů už nejsou in

Frustrovaní rodiče v hodinových frontách, tisíce zklamaných dětí, marnění potenciálu i krátkozraké selhání v práci s roky dostupnými daty, které s sebou ponese velké náklady. To jsou výjevy posledních týdnů, které už se prakticky mění v každoroční tradici v době přijímacích zkoušek na střední školy. A pokud se něco nezmění, nic jiného než si zvyknout nám nezbude.

Rozhodnutí etické komise VŠE: děkan Ševčík jednal v rozporu s kodexem univerzity

Etická komise VŠE v Praze shledala jednání děkana národohospodářské fakulty VŠE v rozporu s etickým kodexem univerzity. Informaci deníku Echo24 potvrdila předsedkyně Etické komise Lucie Andreisová. V pondělí se přitom děkana Miroslava Ševčíka zastala etická komise fakulty. Rektor univerzity Petr Dvořák požaduje děkanovo odvolání z funkce, a to kvůli dlouhodobému poškozování obrazu univerzity svým vystupováním, například na protivládních demonstracích. U senátu a etické komise národohospodářské fakulty však v minulosti neuspěl.

Nejlepší univerzitou na světě je dál Harvard, české školy v žebříčku výrazně zaostávají

Nejlepší vysokou školou na světě je podle nového vydání žebříčku CWUR (Centre for World University Rankings) americká Harvardova univerzita. V první pětce se kromě ní umístily ještě MIT a Stanfordova univerzita a dvě britské instituce - univerzity v Cambridge a Oxfordu. Z českých vysokých škol je nejvýše Univerzita Karlova na 238. místě, která si oproti minulému vydání žebříčku v pořadí o čtyři příčky pohoršila.

Nemáme děti kam dát, situace je kritická, říká starostka. Učit se bude v kontejnerech

Česko nemá problém pouze s kapacitami středních škol, místa začínají docházet i pro menší děti na základních školách. A problém není jen v Praze. „Jsme v naprosté bezmoci, ty děti není kam dát,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 starostka středočeských Drahelčic Petra Ďuranová. Prvňáci tak skončí v příštích letech v kontejnerových třídách. V rozhovoru mimo jiné popisuje, jak může v české realitě vypadat snaha řešit současný problém výstavbou. Jen sehnat povolení trvalo obci šest let.

,,Kanárek“, na kterého čekají jiné školy. Praha 6 zatočila se spadovou turistikou, říká vedení

Praha 6 na sebe vzala roli pomyslného kanárka v kleci a rozhodla se razantně zakročit proti spádové turistice. Oproti tradičnímu výkladu zákona tak vyžadovala tvrdší důkazy o tom, že děti mířící do prvních tříd základních škol skutečně bydlí ve spádové oblasti a nejsou tam jenom účelně přihlášené. „Své“ děti pak jasně prioritizovala v umístění na školy. A podle vedení už postup přinesl výsledky.

Pravidla úspěchu (a slávy)

Bible je krutá kniha, zvlášť ve svých sociologických analýzách. Aspoň takto, tedy jako popis sociálních neduhů, se mnohdy interpretuje výrok z evangelia podle Matouše: „Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.“ Jinými slovy, bohatí bohatnou, chudí chudnou. Prý se to netýká zdaleka jen peněz: samovolně se rozhojňuje sláva, vztahy a úspěchy. I kdyby si chudí na konexích či výdobytcích polepšovali, relativně k rostoucímu náskoku těch silnějších, jsou bez šance. A co víc, rozhojňující logika platí i ve zlém. Čert prý kálí na jednu hromadu… Dnes je takzvaný Matoušův efekt součástí sociologického inventáře.

V Praze bylo potřeba k přijetí na gymnázia kolem 80 bodů, mimo metropoli stačila i polovina

Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí na tyto školy získat zpravidla více bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.

Výsledky přijímaček. Někteří budoucí studenti se dočkají ještě dnes, jiní musí čekat

Pro řadu dětí a rodičů nastává napjatý víkend. Cermat v pátek zaslal na školy výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Ty nyní mají čas do středy výsledky zveřejnit. Přesto, že některá gymnázia zveřejní výsledky zkoušek v pátek večer, jedná se podle Renáty Schejbalové o ohromnou administrativní zátěž. Na čtyřleté obory se zkoušky konaly 13. a 14. 4. a na víceletá gymnázia 17. a 18. 4.. Některé školy zveřejní předběžné výsledky výsledky přijímacího řízení v pátek večer či v sobotu ráno..

Nestačil by zákaz vyučování?

Jistá paní učitelka ze základní školy podle žalobce z Prahy 6 spáchala trestný čin, když před žáky při vyučování českého jazyka obhajovala válečnou agresi Ruska proti Ukrajině. Mluvčí městského státního zastupitelství sdělil, že její skutek bude posuzován jako popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, za což jí hrozí půl roku až tři roky vězení.

Jsou humanitní vědy mrtvé?

Že je krize příležitost, je jedno z oblíbených klišé. Kdyby tomu tak bylo, byly by humanitní vědy zemí zaslíbenou. Nejsou. Ale krizi, kterou procházejí dnes, je třeba číst na pozadí skutečnosti, že z krizí samy povstaly a nic jiného neznají. To neznamená, že bychom tu současnou měli brát méně vážně. Jen jsou řeči o kritické době nicneříkající a zkrácení problému na finanční rozměr zavádějící.

Bezmoc bezmocných

Vraťme se ještě k tématu platů na humanitních fakultách. Minulý týden na Filozofické fakultě UK proběhla debata na téma „Česká republika by měla zakázat soukromé školy“. Měli bychom v zájmu korektnosti upřesnit, že šlo o soutěžní debatu, vlastně akademický sport, takže to téma nelze brát stoprocentně vážně, na druhou stranu organizátorům se zjevně rojí hlavou samé takové nápady. Ale ukazuje se tu, myslím, ještě něco víc.

Fakultní senát podržel Ševčíka. Podle senátorů jsou důvody odvolání nedostatečné

Akademický senát Národohospodářské fakulty (AS NF) Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) se tento týden zastal svého děkana Miroslava Ševčíka, kterého chce rektor VŠE pro nevhodné chování na veřejnosti odvolat. Senát přijal usnesení, že se záměrem rektora nesouhlasí a dříve uvedené důvody nejsou pro odvolání dostatečné. Senát tak nechává na rektorovi univerzity Petru Dvořákovi, zda využije své pravomoci a děkana odvolá.

Potíže s humanitními vědami

Protest zaměstnanců humanitních fakult za vyšší platy vyslal, jak praví oblíbené klišé, výrazný signál. Jenže přesnější by bylo říct, že v tom vysílání byl nejen signál, ale i hodně šumu. Hlavním generátorem šumu jistě byla okolnost, že procházíme dobou bezprecedentní inflace, jež ukrajuje z příjmů prakticky každého, a nátlakové akce dožadující se zvýšení příjmů je třeba očekávat.

„Už není možné mlčet“. Humanitní fakulty demonstrují za vyšší mzdy. Pochod směřoval na Pražský hrad

Za ostudu, hanebnost nebo katastrofu považují zástupci českých univerzit, které se dnes připojily k protestní akci Hodina pravdy, podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících na humanitních a společenskovědních oborech. Organizátoři akce žádají pro univerzity více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi obory. Prahou prošel protestní pochod studentů a zaměstnanců univerzit. V čele průvodu valili protestující Sysifův balvan.