Před osmnácti lety ovládla jeho kniha Teorie nevzdělanosti debaty o vzdělání. Konrad P. Liessmann tehdy přišel s tezí: Čím víc vzýváme vědění, tím rychleji ztrácí na hodnotě. Společnost vědění je společností nevzdělanosti. Rakouský filozof a kulturní publicista, který patří k nejvýraznějším evropským intelektuálům, se touto tezí nevysmívá méně vzdělaným lidem, spíš tvrdí, že nevzdělanost je osudem nás všech.
Systém elektronických přihlášek na střední školy (DiPSy) trápí i v další fázi výpadky. Ty se týkají například i komunikačního nástroje mezi rodiči a vedením škol. Dochází k nim v době, kdy školy kontrolují správnost podaných přihlášek. Cermat kvůli tomu posunul termín, do kdy je třeba kontroly dokončit. Ačkoliv tak ze škol zní, že jde i přes problémy o dobrý krok, ředitelé i rodiče jsou nyní v situaci, kdy potřebné prvky systému vznikají na poslední chvíli a k potřebným krokům chybí i slibované metodiky.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) o jeden den prodloužil termín pro podávání přihlášek na střední školy, tedy do půlnoci na čtvrtek 22. února. Bek to řekl na tiskové konferenci. Důvodem prodloužení termínu jsou podle něj zpoždění při zahájení elektronického podávání přihlášek, výpadky elektronického systému a snaha zmírnit stres rodičů při podávání přihlášek. Původně měl termín podávání přihlášek pro první kolo přijímacího řízení skončit dnes. Jednotné přijímací zkoušky budou v dubnu.
Předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) označil v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT) ministra školství Mikuláše Beka (STAN) za politického neumětela kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky. Předseda školských odborů František Dobšík v ČT nevyloučil další protesty. Bekovo vyjádření ČTK shání.
Navýšení rozpočtu vysokých škol o 200 milionů korun, které jim přislíbilo ministerstvo školství po tragické střelbě na filozofické fakultě na zavádění bezpečnostních opatření, není dostatečné, řekla předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková. Ministerstvo chce školám přidat na investice z evropských peněz, které mohou čerpat z operačního programu Jan Amos Komenský. Podle Králíčkové navýšilo finance rozpočtené na tři roky, podle odhadu rektorů by školy potřebovaly 200 milionů korun ročně. Všechna bezpečnostní opatření navíc nejsou investiční, uvedla Králíčková.
Jak zařídit, aby naše veřejné instituce včetně vysokých škol pracovaly nejen ekonomicky a efektivně, ale i morálně, tedy s jistou minimální úrovní lidské slušnosti? Od toho jsou zde etické komise, jejichž role byla zdůrazněna a posílena v procesu získávání tzv. HR Award, tedy jakéhosi certifikátu prokazujícího náležité zacházení s lidmi (nebo jak se říká: lidskými zdroji – human resources) v dané instituci. Všechny vysoké školy se proto dnes pyšní tímto oceněním a zdůrazňují význam etických standardů v pedagogické i výzkumné práci.
Školské odbory se v úterý na jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení 2000 nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 000 milionů korun. Vláda chce o navýšení rozpočtu jednat až v půli roku, řekl po jednání novinářům předseda školských odborů František Dobšík. Nechtěl komentovat, jak výsledek jednání ovlivní náladu ve školství a rozhodování odborů o případné stávce.
Základní myšlenka kvapného zavedení elektronických přihlášek v šibeničním čase byla poměrně jednoduchá: už se nemá opakovat zmatek a stres, který zažívali rodiče i jejich děti v minulém roce, stejně tak jako přetížení samotných škol. V současnosti to však spíše vypadá, že ministerstvo školství vyměnilo jeden stres za druhý. Rodiče zuří kvůli chybám v systému, Cermat se snaží chybějící funkcionality doplňovat za běhu a ředitelé si stěžují na špatnou komunikaci,
Když jsem tu minulý týden psal o novém systému přihlašování se k středoškolským přijímacím zkouškám, které má od letoška probíhat online a na tři školy, a o tom, že si to neděláme snadné už tím, že spuštění bylo naplánovalo na začátek jarních prázdnin a že přihlašovat se ke zkoušce bude možné vlastně jen v jejich průběhu, kdy školy avizovaly, že budou zavřené, schválně jsem sebe i vás ušetřil jakýchkoli svých pochybností, že systém nazvaný Dipsy poběží správně a včas od prvního února, jak bylo avizováno.
Mají toho české děti moc, nebo na ně klademe nižší nároky? Vracejí se tradiční otázky o kvalitě vzdělávání. Ministerstvo školství pod vedením NPI se mezitím snaží vypracovat „návod“ k zásadním změnám, které mají proměnit výuku na základních školách. Stovky lidí na vzniku dokumentů, které mají pomoci ji zmodernizovat. Vést děti od „biflování“ ke „kompetencím“. A klademe si ve vzdělávání dětí dostatečné ambice? Diskutovat o tom do Salonu přišli Jiří Nantl (ODS), Ivo Jupa, Petra Mazancová a Pavel Bobek.
Možnost podávat elektronicky přihlášky není jedinou novinkou. S digitalizací přichází i proměna přijímacího řízení, která by se mohla do dalších let ještě prohlubovat. Současné změny neřeší problém přetížených kapacit, mají ale výrazně ulehčit průběh přijímaček pro rodiče a žáky. Podávat tak mohou více přihlášek, změny se týkají i zohledňování výsledků předchozího vzdělávání či zveřejňování výsledků.
Po odkladech se v pátek pozdě večer otevřel elektronický systém přihlášek na střední školy. Na čtvrteční ráno plánované spuštění Cermat na poslední chvíli zastavil kvůli problémům s nahráváním příloh a následnému ověření bezpečnosti, čelil za to kritice. Uchazeči a jejich rodiče mají možnost podávat přihlášky do 20. února, o případném prodloužení termínu ministr školství Mikuláš Bek (STAN) rozhodne podle ministerstva v následujícím týdnu. Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí dříve ČTK řekl, že se počítá zhruba se 120.000 zájemci o studium na střední škole.
Problém se spuštěním elektronického systému přihlášek na střední školy je zásadní chybou, míní poslanec Pavel Klíma (TOP 09), který je pověřený vedením školského výboru Sněmovny. Odpovědnost za to, že po půlnoci nezačal fungovat, podle něj nese ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Klíma prohlásil, že vládní koalice měla „jediný výstřel“, který byl promarněn. Bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN) věří tomu, že se systém brzy podaří zprovoznit, chápe ale rozladění rodičů i škol.
Spuštění elektronického systému pro přihlášky na střední školy, který se měl dnes po půlnoci otevřít uchazečům, bylo odloženo kvůli problémům s nahráváním příloh. Ráno to uvedla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Dnes se bude systém testovat a spustí se pravděpodobně v pátek, uvedl v České televizi ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Přihlášky mohou žáci, respektive jejich rodiče, podávat do 20. února, termín se podle Krejčího nemění.
Původně experiment, nyní už běžná praxe. Základní škola ve slovenském Hlohovci se před rokem rozhodla upustit od domácích úkolů, z „testovacího“ provozu se nakonec stal standard i pro celý další školní rok. A podle ředitelky Denisy Králičové je to zatím úspěch. Dětí mají více volna a méně stresu, učitelé více času na jiné důležité věci. A žádný negativní dopad na prospěch se neprojevil, řekla ředitelka Týdeníku Echo.
Nekompromisně se blíží první únor a s ním i termín, kdy bude spuštěn portál Dipsy na přihlašování dětí na přijímací zkoušky na střední školy. Pamatujeme si jistě karambol z loňského roku, kdy zůstala řada dětí dlouho bez jistoty, kam bude moci nastoupit a zda vůbec, kdy rodiče obíhali školy a dlouhé hodiny stáli v nekonečných frontách a hledali možnosti, jak své děti – tedy ty nepřijaté napoprvé – dostat dál. Proti nim stáli vyčerpaní pracovníci škol, především studijní referenti a referentky, kteří a které museli zpracovat mnohem více agendy než v předešlých letech.
V Polsku budou od začátku dubna na základních školách zakázané domácí úkoly, oznámila tento týden polská ministryně školství Barbara Nowacká. Později by se vládní zákaz mohl začít uplatňovat i na středních školách, napsal server wyborcza.pl. „Jsem si jistá, že po pár letech bez domácích úkolů na základních školách budou zrušeny i na středních školách,“ uvedla Nowacká v diskusním pořadu o školství.
Na náměstí Jana Palacha v centru Prahy začíná ve čtvrtek první akcí Měsíc pro fakultu. Jedná se o sérii pietních akcí, které mají připomínat oběti střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během čtyř týdnů se na náměstí vytvoří místo pro postupnou obnovu fakultního společenství a prostor pro vyjádření úcty, uvedla FF UK na svých stránkách.
Vykročit z komfortní zóny je jedno z těch nejotravnějších klišé – ne proto, že by na tom něco nebylo, ale proto, že na tom dost je. Opakováním se fráze vyprazdňuje a my můžeme spolu s tím ztrácet smysl pro něco, co je podstatné. O tom, že se musíme obnovovat uprostřed života, hovořila v klasické podobě Hannah Arendtová. Proti Heideggerově důrazu na smrtelnost formulovala pojem natality, vyzdvihla tedy existenciální smysl zrození: to, že s každým člověkem do světa náhle vstupuje jedinečná perspektiva, která zcela mění situaci, přinejmenším rodičů.
Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zaslalo studentům informace o následujícím průběhu akademického roku. Dobrovolné bude skládání zkoušek, včetně státních závěrečných zkoušek. Vyučujícím i studentům budou i nadále nabízena skupinová psychologická sezení, zjistila redakce Echo24 z e-mailu vedení fakulty. Do konce semestru, 12. ledna, byla na fakultě zrušena veškerá výuka. Umožněno ale bude individuální setkání studentů s vyučujícími.
Neomarxista je známá postava z kulturně-politické mytologie. Řadí se po bok boomerovi nebo sněhové vločce. Co to je věcně, možná tušíme, ale jistě víme, že je to nadávka, a tak si rozumíme. Ostatně už když toho slova užil v roce 1901 německý intelektuál a politik Franz Mehring, šlo o urážku. Mířil jím na ty, kdo si přivlastňují Karla Marxe, ale místo toho, aby chystali revoluci, udělali si z marxismu živnost. Existuje někdo, kdo by se za neomarxistu sám považoval? Tuto otázku si lze položit na pozadí stého výročí Institutu pro sociální výzkum, jehož představitelé se k marxismu hlásí. Založen byl roku 1923 ve Frankfurtu nad Mohanem.
Miroslav Ševčík si převzal z datové schránky rozhodnutí o odvolání z funkce děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Odvolání se tak stává pravomocným. Ševčík o tom dnes ráno informoval ČTK. Proti odvolání se bude bránit soudní cestou. O odvolání rozhodl minulý týden ve středu rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením Ševčíkovi, fakultu nyní povede statutární zástupkyně děkana.
Ve čtvrtek 30. listopadu 2023 se na Univerzitě Karlově v historických prostorách Karolina uskutečnilo předvánoční setkání partnerů a příznivců české účasti na Expo 2025. Dorazilo na 200 zástupců akademického sektoru, českých i japonských firem a státní a veřejné sféry. Akce se konala u příležitosti důležitého milníku – 500 dnů do začátku světové výstavy, která se v roce 2025 bude konat v japonské Ósace.
České univerzity se mezi prvními zapojují do nového systému tzv. mikrocertifikátů. Ty mají podle záměru EU nabízet rychlé doplňování znalostí studentům, ale i absolventům a mají jim tak pomoci najít lepší uplatnění na trhu práce. Velkou změnou oproti současnému systému doplňkových kurzů by měla být jejich platnost a stejná kvalita po celé Evropské unii. Už tento akademický rok nabídne tyto, většinou jednosemestrální kurzy, 26 veřejných vysokých škol v Česku.
Kvalita vzdělávání a výzkumu v Česku se nezlepšuje. Zatímco loni ČR v tomto pilíři Indexu prosperity a finančního zdraví obsadila mezi zeměmi EU 13. příčku, letos se propadla na sdílenou 15. pozici. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Srovnání nadále vedou severské země společně s Nizozemskem, které excelují jak v kvalitě vzdělávání, tak ve vědě a výzkumu.
Gramotnost ve svém původním slova smyslu znamená schopnost či spíš dovednost číst a psát v určitém jazyce. Zpravidla aspoň v mateřském. Vychází z původního řeckého gramma, písmeno. V čase se význam mění tím, jak se postupně vyvíjejí nároky společnosti na kompetentnost člověka. Umět dobře počítat a rozumět textu je ale základ. Teprve na něj se dají nabalovat další znalosti a schopnosti. Bez logického myšlení a porozumění textu se nedá myslet a jít dál. Vzdělání stojí na těchto dvou schopnostech.
Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) se ohradila proti podle ní účelovým výkladům aktuální zprávy o testování žáků PISA. Upozornila na to, že přestože z hlediska financování vzdělání není Česko v popředí mezi zeměmi OECD, je výsledek testování ve všech třech kategoriích lepší než průměrný nebo nadprůměrný. Asociace o tom informovala na svém webu. Reakci asociace vyjádřil plnou podporu šéf školských odborů František Dobšík, informovala mluvčí školských odborů Jana Kašparová.
Znalosti a schopnosti dětí v patnácti letech zaznamenaly za posledních pět let dramatický sešup. Řeč teď není specificky o České republice, ale o průměru desítek sledovaných zemí světa. V nich pravidelně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zkoumá na obrovských vzorcích dětí ze stovek škol všech možných úrovní schopnost počítat, číst a pohybovat se v základních vědách. Ty schopnosti upadají. V průměru dost rychle a dramaticky.
Čeští žáci se v matematické gramotnosti v porovnání s rokem 2018 zhoršili, v mezinárodním srovnání jsou nad průměrem, ukázaly výsledky testování PISA. Matematická gramotnost byla v loňském roce hlavní doménou testování. Stejně jako v minulosti byly nejúspěšnější žáci z východoasijských zemí a regionů. V přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci v mezinárodním srovnání také nadprůměrného výsledku, stejně tak v případě čtenářské gramotnosti.
Česká vývojářská společnost Bohemia Interactive tento týden oznámila spuštění otevřené verze své vzdělávací aplikace Ylands Edu. Aplikace je určena pro učitele informatiky a dalších předmětů, kteří chtějí svým studentům nabídnout moderní a zábavné prostředí pro výuku digitálních a informatických kompetencí. Více lze najít na oficiálních stránkách projektu.
