ÚHEL POHLEDU: Ministr Bek (STAN) představil revizi rámcových vzdělávacích programů (penzum učiva, které má každá škola žáky učit). Ty současné jsou dle mnoha odborníků zastaralé. Co se tedy mají žáci naučit? A kdo revizi dlouhodobě připravoval? Bylo to ministerstvo školství nebo již moc výkonnou ovládají neziskovky? A kdo to všechno platí? Na vše se pokusím odpovědět.

Než přistoupím k popisu, jak dochází k vypracování revize rámcových vzdělávacích programů, dovolím si jen pár postřehů o stavu českého školství v mezinárodním srovnání. K tomu lze sáhnout po zprávě státní instituce k tématu nanejvýš povolané, České školní inspekce, která vypracovala Národní zprávu PISA 2022. Zajímavé je, že navrhovaná revize rámcových vzdělávacích programů ani jeden z problematických bodů popsaných Českou školní inspekcí výrazně nezlepšuje, některé mají potenciál je ještě prohlubovat. Zato ale bude nově obsahovat ideologický balast progresivismu a klima alarmismu.

Výchozí stav českého školství? Ne úplně radostný

Vzdělanost českých žáků ve svém celku nevzkvétá. Existují enormní rozdíly ve výsledcích, kterých žáci napříč zemí dosahují. Úspěch českých žáků se také výrazně odvíjí od rodinného zázemí, což je výrazně spojeno taktéž s výběrem konkrétní školy. To vše plasticky popisuje Národní zpráva PISA 2022.

Ta obsahuje shrnutí a výsledky českých patnáctiletých žáků v mezinárodním šetření PISA (Program pro mezinárodní hodnocení žáků v rámci OECD), které pravidelně provádí mezinárodní šetření výsledků žáků v totožném věku ve třech oblastech gramotnosti, čtenářské, matematické a přírodovědné.

V roce 2022 jsou na tom čeští žáci ve srovnání s ostatními zeměmi stále nadprůměrně, a to ve všech třech oblastech testovaných gramotností. Zároveň celkové nadprůměrné výsledky obsahují i horší zprávy.

Ačkoliv je celková čtenářská gramotnost českých žáků v průměru 17. nejlepší na světě, již 10 let se českému školství nedaří posunout pětinu žáků k tomu, aby čtenářská nedostatečnost neohrožovala v každodenním životě a jeho nástrahách.

Matematická gramotnost českých dětí v posledních 20 letech výrazně klesla. Ta padá i v jiných zemích, což nás ale nemá uklidnit. Ne ve všech klesá. Jsou země, kde narůstá (Singapore, Čína, Taiwan, Hong Kong, Japonsko a Jižní Korea).

Zároveň je v ČR úspěch ve vzdělávání výrazně propojen se socioekonomickým zázemím, kam se dítě narodí. „Výsledky PISA 2022 ukazují, že 22 % rozdílů ve výsledcích českých žáků v matematické gramotnosti může být vysvětleno variabilitou v jejich sociologickém zázemí. V mezinárodním srovnání se jedná o čtvrtou nejvyšší hodnotu.” (Národní zpráva PISA 2022)

ČR také dosahuje nadprůměrných rozdílů ve výsledcích mezi školami. V rámci EU jsme v matematické gramotnosti sedmí v největších rozdílech mezi školami, v rámci OECD devátí (49 %, průměr OECD je 32 %) z 81 zemí světa.

Rozdíly ve výkonech žáků jsou v ČR enormní. Na tuto skutečnost autoři revize rámcových vzdělávacích programů reagují zavedením široké míry autonomie, snižováním nároků, která může vést k ještě většímu prohloubení těchto rozdílů, které již v ČR za současného stavu přetrvávají.

Revize RVP programů byla schválena vládou v rámci Strategie školního vzdělávání 2030+. Na revize navazuje úkol poskytnout metodickou podporu a poskytnout modelové školní vzdělávací programy. Ty jsou ze zákona povinnou náležitostí každé základní školy i gymnázia a praktickým důkazem o naplňování rámcových vzdělávacích programů pro ministerstvo a rodiče žáků.

Modelové školské vzdělávací programy mají podstatně větší dopad než rámcové vzdělávací programy. Důvod je prostý. Drtivá většina českých škol převezme ty připravené prostřednictvím Národního pedagogického institutu ministerstvem školství. Mají jistotu, že naplní, co chce ministerstvo a zákon. A mají to bez práce.

Je podezřelé, že modelové školské vzdělávací programy dosud nebyly představeny jako součást jednoho balíku společně s navrženým rámcovými vzdělávacími programy. Ačkoliv u obou opatření byl vládou určen totožný termín, a to do roku 2023.

A jaký k revizi RVP mají postoj samotní kantoři, kteří k tématu mají asi nejvíce co říct? S potřebou revidovat RVP souhlasí pouze ⅓ učitelů, ⅔ jsou proti (Hlavní směry revize RVP, str. 37). Proč prostě potřebujeme stále jen něco modernizovat? Nestačí se zaměřit jen na to, v čem selháváme? Proč MŠMT nechce zapisovat do rejstříku nové školy? Proč nechceme revidovat právo na vzdělání pro nevychované děti (a jejich rodiče) školou povinné? A jak je hnát k odpovědnosti?

A kdo jsou ti, kdo revizi RVP konkrétně připravili, ovlivnili a zaplatili?

Privatizaci školství vybranými neziskovkami, platí čeští miliardáři a banka

Nově se mají základní školy zaměřit na průřezová témata, kterými jsou péče o wellbeing, společnost pro všechny a udržitelné prostředí.

Pojďme rovnou na wellbeing. Jeho hlavní architektkou v rámci revize je Lenka Felcmanová. Ta je členkou pracovní skupiny pro průřezová témata jako zástupce České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ta se v mezičase přejmenovala na Society for All). Tu v minulosti založila s Klárou Šimáčkovou Laurečníkovou (dnes vládní zmocněnkyně pro lidská práva, v roce 2010 kandidovala za Zelené do Poslanecké sněmovny). Společně se jim v nedávné minulosti podařilo prosadit inkluzi do českého školství za takových podmínek, že se z toho české školství otřásá v základech dosud.

Felcmanová je vystudovanou speciální pedagožkou a tématu wellbeingu se věnovala velmi intenzivně, její výstupy cituje samotný dokument Hlavní směry revize RVP. A proto je užitečné se podívat na metodiku o wellbeingu pro základní školy, kterou připravila se svou vlastní neziskovou Českou společností pro inkluzivní vzdělávání (dnes již Society for All) prezentovanou pod zkratkou RRRR. Tu zaplatil jeden z hlavních donorů Society for All, grant od fondů Evropského hospodářského prostoru (společné fondy Islandu, Lichtenštejnska a Norska), číslo projektu ZD-MGS1-020​.

Mistrovským kouskem je ovšem RRRR metodika pro žáky 8. a 9. Tříd, Kapitola 5 Pozitivní a negativní využití moci, která je jako definovaná ideologií woke: „Ve stejných dvojicích budou žáci pracovat na seznamu věcí, které ovlivňují moc, kterou lidé mají (může to být bohatství, věk, zaměstnání, přátelé, pohlaví, etnická příslušnost, sexuální orientace, jazyk, náboženství, velikost, síla, popularita, dovednosti, znalosti, majetek).

Paní Felcmanová je výrazně ovlivněna woke ideologií, kterou pak může díky svému členství v oficiálním pracovní skupině servírovat prostřednictvím revidovaných rámcových vzdělávacích programů do hlav všech českých dětí.

Felcmanová v oficiální pracovní skupině zastupuje nejen svůj ČOSIV (Society for All), ale také iniciativu Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ byl spoluzaložen Felcmanovou organizací Society for All a výše zmíněným NF Eduzměna, Asociací krajských vzdělávacích zařízení, Asociací ředitelů základních škol, Českou radou dětí a mládeže a Národní sítí Místních akčních skupin ČR a organizací SKAV. Tyto organizace výrazně ovlivnily znění revize rámcových vzdělávacích programů, jelikož mnoho jejich zástupců sedí v oficiálních pracovních skupinách k přípravě revize rámcových vzdělávacích programů v rámci Národního pedagogického institutu.

V rámci projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ vedla Felcmanová pracovní skupiny k tématu wellbeingu. A kdo tento projekt financuje? Nadace České spořitelny, RSJ Foundation, Porticus, Nadace Lilie a Karla Janečkových, Nadace Blíž k sobě, Nadace ČEZ a Nadační fond Kladné nuly. Stejně jako její některé zakládající organizace.

Pro dokreslení vzájemného propojení velmi omezeného počtu subjektů s dost podobnými názory lze použít příklad Nadačního fondu Eduzměna, který je jak aktivní v rámci projektu Partnerství pro vzdělávání, tak i samostatně. Především má skrze personální propojení blízko se STANu, respektive k SLK. Členem správní rady je aktivní politik, náměstek primátora Liberce Ivan Langr za Starosty. K politice má blízko i Jindřich Kitzberger, který Eduzměnu zastupuje v pracovní skupiny. V minulosti byl náměstkem minstra na MŠMT za Zelené Ondřeje Lišky. Jednou ze základajících organizací Eduzměny je Nadace Open Society Fund. Pro ni Ondřej Liška pracoval v letech 2011 a 2013 jako poradce pro oblast inkluze a advokační strategie. Dnes je Ondřej Liška regionálním ředitelem pro Evropu holandské nadace Porticus, která spolufinancuje právě projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Další zakládající organizací Eduzměny je Nadace České spořitelny. Největší česká banka vlastněná rakouskou mateřskou bankou ERSTE je v oblasti změn v českém školství mimořádně aktivní. Například ve spolupráci s Aktuálně.cz se snaží revizi rámcových vzdělávacích programů mediálně krýt záda.

Ta má ve svých orgánech dva významné zástupce současné vlády. Prvním z nich je náměstek ministra školství Jiří Nantl (člen expertního týmu). Dalším je člen správní rady Pavel Doleček, který je v současnosti náměstkem ministra pro vědu. V Eduzměně zakladatele NF České spořitelny zastupuje Kateřina Šaldová. Ta předtím 10 let budovala českou pobočku Amnesty International, kde vedla komunikaci a poté advokační oddělení. Amnesty je jedním ze zakladatelů iniciativy Jsme fér za redefinici manželství.

Nadace České spořitelny finančně podporuje i Učitelskou platformu, která zastupuje skutečně jen zlomek všech učitelů v naší zemi. Učitelská platforma spolupracuje s již výše zmíněnou Nadací Open Society Fund.

Výše uvedená propojení ukazují, že budoucnost školství je budována velmi omezenou a dobře financovanou a organizovanou skupinou lidí, kteří jsou velmi výrazně ovlivněni woke ideologií. Tu pak servírují pomocí různých vehiklů a iniciativ, platforem do obsahu rámcových vzdělávacích programů.

Chceme, aby si tyto osoby prosáklé ideologií zprivatizovali české školství a ovlivňovaly touto ideologií i naše děti?

Já určitě ne. Co vy? Je na čase, aby se občanská společnost probrala. Nejen ta profesionální občanská společnost, která na to bere dotace. Ale ta skutečná.

Už dost bylo privatizace českého školství profesionálními neziskovkami ideologů.

Miliardářům a České spořitelně nechci radit, co mají dělat s vlastními penězi. Ale možná by si mohli udělat drobný audit toho, jestli jejich peníze jdou skutečně na to, co chtějí. Nebo jestli si z nich někdo nedělá jen dojnou krávu na budování utopického woke světa. Anebo jestli toto opravdu chtějí, pak máme vážný problém.

Delší verze analýzy je dostupná na webu alipro.cz.

Autor je advokát a místopředseda Aliance pro rodinu.