Ministr Bek (STAN) představil revizi rámcových vzdělávacích programů (penzum učiva, které má každá škola žáky učit). Ty současné jsou dle mnoha odborníků zastaralé. Co se tedy mají žáci naučit? A kdo revizi dlouhodobě připravoval? Bylo to ministerstvo školství nebo již moc výkonnou ovládají neziskovky? A kdo to všechno platí? Na vše se pokusím odpovědět.
Ve Středočeském kraji je zájem o všeobecné maturitní vzdělávání, kapacity je třeba zvýšit. Shodli se na tom lídři stran a uskupení pro podzimní krajské volby. Upozorňují i na potřebu zohlednění demografických studií pro následující roky. V posledních letech přibylo ve školách v kraji 4000 míst, a to zcela nových nebo při změně oboru. Především v okresech Praha-východ a Praha-západ už hejtmanství připravuje navýšení kapacit, tři gymnázia se rozšíří díky půdním vestavbám, na dvou místech jsou v plánu zcela nové školy.
Žáci s nejvyššími dosaženými výsledky v jednotné přijímací zkoušce zamířili v největších městech nepřekvapivě na gymnázia. V Praze pak první příčku opanovalo soukromé gymnázium PORG. Na něm se umístilo nejvíce studentů s plným bodovým ziskem z matematiky, ale i s celkovým ziskem nad 95 bodů, tedy i s velmi vysokým výsledkem z českého jazyka a literatury. V Brně pak první příčku obsadilo Gymnázium Brno – Bystrc spolu s Gymnáziem Brno – Řečkovice.
V druhém kole přijímacího řízení je na gymnáziích 1567 volných míst, většinu z nich ale nabízejí soukromé školy. Nejvíce zájemců se může dostat na čtyřletý obor, na víceletá gymnázia může nastoupit ještě 310 dětí. Dohromady nabídlo téměř 2900 středních škol do druhého kola 25 720 míst, uvádí údaje od ředitele organizace Cermat Miroslava Krejčího. V prvním kole přijímacího řízení neuspělo zhruba 29 000 žáků. Po první kole přijímacích zkoušek zůstalo v Praze volné pouze jedno místo pro zájemce o šestileté studium.
Začíná boj o místa v druhém kole přijímacího řízení na střední školy. Tisíce dětí, které se nikam neumístily, případně ti, kteří nejsou se svou původní volbou spokojení, mají na podání nových přihlášek jen několik dní. Od úterý mají být nově všechny kapacity pro druhé kolo zveřejněné v elektronickém systému DiPSy. Podobně jako v minulém roce zůstává otázkou, zda se řada dětí nebude muset smířit se zcela míjející se nabídkou, kapacity v některých regionech totiž opět narazily na očekávanou demografickou křivku.
V systému DiPSy jsou k dispozici výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Uchazeči si výsledek mohou vyhledat podle svého registračního čísla, které měli na přihlášce nebo pozvánce ke zkouškám. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu. Výsledky by na veřejně přístupném místě měly dnes zveřejnit také školy.
Nový elektronický systém přihlášek na střední školy měl krušný začátek a s problémy se potýká i u finiše. Ačkoliv se Cermatu podařilo překonat překotný vývoj systému za běhu, narazil na chyby ze strany ředitelů škol. Rodiče se pak pár dní před slíbeným termínem vyhlášení výsledků potýkají s nejistotou i s nerovným přístupem, kdy někteří ředitelé škol začali zveřejňovat dokonce i zatím nepotvrzené výsledky přijímacího řízení.
V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou k dispozici opravené testy jednotné přijímací zkoušky na střední školy, oznámilo na síti X ministerstvo školství a Českému rozhlasu to řekl ředitel organizace Cermat, která je za přijímací řízení zodpovědná, Miroslav Krejčí. Testy si můžou prohlédnout uchazeči, kteří podávali přihlášky elektronicky nebo hybridně.
Ministerstvo školství a Národní pedagogický institut (NPI) očekávají „zpětnou vazbu“ ke svému návrhu nových osnov v základním školství, jimž se moderně říká Rámcový vzdělávací program (RVP). Možnost i pro širokou veřejnost se vyjádřit bude otevřena do konce května. Poté odborníci z institutu připomínky vyhodnotí a revidovaný RVP předloží v září ministerstvu školství ke konečnému schválení. Dnes se tedy doslova každý může vyjádřit na webu Revize.rvp.cz. Ťukne na políčko Veřejná konzultace, najde si dotazník a zpětnou vazbu odešle.
Matematika zůstává tradičním „strašákem“ a nic se na tom zřejmě nedaří změnit. Dramaticky se však změnilo to, že už drtivá většina dětí své znalosti matematiky ani neprokazuje na konci středoškolského studia.
Desetitisíce dětí se mají dozvědět výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Ředitelé je mají plošně zveřejnit ve středu 15. května. V tu dobu se také ukáže, jak funguje zásadní prvek nových digitálních přijímacích zkoušek, který se v jejich průběhu ještě stále vyvíjel. Děti má algoritmus roztřídit na základě výsledků i prioritních přihlášek. V případě neúspěchu pak bude třeba postupovat poměrně rychle, mezi zveřejněním volných míst pro druhá kola a termínem na podání přihlášek bude jen pár dní.
Tváří v tvář Spojeným státům a Číně stále více zaostáváme. Evropský jednotný trh selhává. Takové jsou závěry zprávy, kterou dostal za úkol vypracovat bývalý italský premiér Enrico Letta. Podle něj Evropa ztrácí konkurenceschopnost především kvůli neschopnosti inovovat a investovat. Také ale tvrdí, že chybí větší integrace, například v oblasti finančních trhů či energetiky. Národní suverenita je zde „velký problém“, ve skutečnosti máme 27 trhů, proto jsme tak malí, říká Letta v rozhovoru pro server France 24.
Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal najevo pochybnosti o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá. Informoval o tom portál Refreshernews.sk. O Machalovi se mluvilo jako o možném příštím řediteli Slovenské televize a rozhlasu (STVR), on však odmítl, že by jím chtěl být. Machala odpovídal na otázku novináře, zda by ve veřejnoprávní televizi měli dostávat prostor i takoví lidé, kteří tvrdí, že Země je placatá.
Vzniká plán, který má změnit a zmodernizovat obsah a způsob výuky na základních školách. Takzvaná revize rámcových vzdělávacích programů zamířila k veřejným připomínkám a začínají se objevovat další hlasy, které upozorňují na riziko přílišného ústupu od znalostí ve výuce. K těm se připojil i ředitel a prezident Asociace základních uměleckých škol Tomáš Kolafa, který vystoupil na posledním konventu o vzdělávání svolávaném ministrem školství.
Opakování prosincové střelby na Filozofické fakultě v Praze má zabránit úprava zákona o zbraních a střelivu. Nový zákon mimo jiné napravuje současný stav, kdy psychiatři často ani nevědí, že léčí pacienta, který je držitelem zbrojního oprávnění. A také praktičtí lékaři rozhodující o zdravotní způsobilosti žadatele o zbrojní průkaz mají v budoucnu bezpodmínečně dostat informaci, že žadatel dochází, nebo dříve docházel na psychiatrii.
Žáci základních škol za sebou mají první kolo přijímacích zkoušek na střední školy i víceletá gymnázia. Tentokrát v „novém“ hávu s elektronickým systémem přihlašování a s možností podávat tři přihlášky místo dvou. Kromě již tradiční kritiky Cermatu za obsah testů či nyní už také tradičního problému s nedostatečnou nabídkou žádaných oborů však podle expertů zůstává přijímací řízení v řadě ohledů problematické. Do budoucna by se tak systém mohl dále měnit.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) je přesvědčen, že by ve školních osnovách měl být prostor i pro témata, jako je role sexuálních menšin v historii. Prohlásil to v debatním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct, kde společně s místopředsedou sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Zdeňkem Kettnerem (SPD) debatoval o připravované revizi vzdělávací rámce pro výuku dějepisu.
Testy jednotné přijímací zkoušky (JPZ) z matematiky a češtiny jsou podle analytičky neziskové organizace EDUin Lucie Slejškové náročnější, než je povinné minimum stanovené rámcovým vzdělávacím programem. Za přijímací řízení je zodpovědná státní organizace Cermat. Podle její mluvčí Jany Patákové testy z rámcového vzdělávacího programu vychází, musí být však těžké, aby mohly uchazeče rozřadit.
Resort školství potřebuje výrazné navýšení rozpočtu. Změnit se ale musí i systém rozdělování peněz v regionálním školství tak, aby motivoval školy k vyšší přidané hodnotě, případně řešil socioekonomické problémy. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (STAN). Dále hovořil o nutnosti lépe financovat univerzity, o reformě doktorského studia nebo o vztazích ve vládě a potenciálu pokračování vládní koalice po příštích volbách.
Viktor Ullmann byl hudební skladatel, který několik roků vedl operu v Ústí nad Labem, ve městě, ve kterém po osmdesáti letech od jeho zavraždění v Osvětimi jakési umělecké „studentstvo“ sepsalo podivným jazykem cosi jako dopis, ze kterého lze vyrozumět, že jim vadí socha, která tuto oběť holocaustu připomíná. Autorem té zajímavé sochy, či lépe řečeno objektu, který je od minulého týdne instalován před budovou FUD UJEP (Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem), je totiž… Jiří Černický. Mimochodem ústecký rodák…
Speciální pedagogové nesouhlasí s návrhem ministerstva školství sloučit některá zařízení ústavní a ochranné výchovy. Materiál je nyní ve vnitřním připomínkovém řízení a navrhuje zahájit transformaci celé sítě od ledna příštího roku. Podle speciálních pedagogů návrh obsahuje mnoho chyb, nelogičností a nesmyslů a vnese do systému větší chaos, než je dnes. V otevřeném dopise ministrovi Mikulášovi Bekovi (STAN) to uvedl Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů ČR. Žádá proto ministra Beka, aby o materiálu jednal se zástupci odborných asociací.
Školení, speciální skříňky s klíči, bezpečnostní rámy či posilování bezpečnostních oddělení. Na univerzitách běží od tragické prosincové střelby debata o bezpečnostních opatřeních a v některých případech už se rýsují či připravují konkrétní řešení. Univerzity pak řeší také například palčivou otázku, zda mají právo zakázat nošení legálně držených zbraní ve svých prostorách.
Floridská univerzita propouští všechny zaměstnance na pozicích v oblasti diverzity, rovnosti a začleňování (angl. zkr. DEI), a to v souladu se státními zákony, píše americký server Fox News. Zákon si prosadil floridský guvernér Ron DeSantis, který si ze zrušení DEI udělal základní kámen svých snah o revizi školství. "DEI je toxický a nemá místo na našich veřejných univerzitách. Jsem rád, že Florida byla prvním státem, který DEI odstranil, a doufám, že další státy budou následovat," napsal DeSantis na síti X.
Před osmnácti lety ovládla jeho kniha Teorie nevzdělanosti debaty o vzdělání. Konrad P. Liessmann tehdy přišel s tezí: Čím víc vzýváme vědění, tím rychleji ztrácí na hodnotě. Společnost vědění je společností nevzdělanosti. Rakouský filozof a kulturní publicista, který patří k nejvýraznějším evropským intelektuálům, se touto tezí nevysmívá méně vzdělaným lidem, spíš tvrdí, že nevzdělanost je osudem nás všech.
Systém elektronických přihlášek na střední školy (DiPSy) trápí i v další fázi výpadky. Ty se týkají například i komunikačního nástroje mezi rodiči a vedením škol. Dochází k nim v době, kdy školy kontrolují správnost podaných přihlášek. Cermat kvůli tomu posunul termín, do kdy je třeba kontroly dokončit. Ačkoliv tak ze škol zní, že jde i přes problémy o dobrý krok, ředitelé i rodiče jsou nyní v situaci, kdy potřebné prvky systému vznikají na poslední chvíli a k potřebným krokům chybí i slibované metodiky.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) o jeden den prodloužil termín pro podávání přihlášek na střední školy, tedy do půlnoci na čtvrtek 22. února. Bek to řekl na tiskové konferenci. Důvodem prodloužení termínu jsou podle něj zpoždění při zahájení elektronického podávání přihlášek, výpadky elektronického systému a snaha zmírnit stres rodičů při podávání přihlášek. Původně měl termín podávání přihlášek pro první kolo přijímacího řízení skončit dnes. Jednotné přijímací zkoušky budou v dubnu.
Předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) označil v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT) ministra školství Mikuláše Beka (STAN) za politického neumětela kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky. Předseda školských odborů František Dobšík v ČT nevyloučil další protesty. Bekovo vyjádření ČTK shání.
Navýšení rozpočtu vysokých škol o 200 milionů korun, které jim přislíbilo ministerstvo školství po tragické střelbě na filozofické fakultě na zavádění bezpečnostních opatření, není dostatečné, řekla předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková. Ministerstvo chce školám přidat na investice z evropských peněz, které mohou čerpat z operačního programu Jan Amos Komenský. Podle Králíčkové navýšilo finance rozpočtené na tři roky, podle odhadu rektorů by školy potřebovaly 200 milionů korun ročně. Všechna bezpečnostní opatření navíc nejsou investiční, uvedla Králíčková.
Jak zařídit, aby naše veřejné instituce včetně vysokých škol pracovaly nejen ekonomicky a efektivně, ale i morálně, tedy s jistou minimální úrovní lidské slušnosti? Od toho jsou zde etické komise, jejichž role byla zdůrazněna a posílena v procesu získávání tzv. HR Award, tedy jakéhosi certifikátu prokazujícího náležité zacházení s lidmi (nebo jak se říká: lidskými zdroji – human resources) v dané instituci. Všechny vysoké školy se proto dnes pyšní tímto oceněním a zdůrazňují význam etických standardů v pedagogické i výzkumné práci.
Školské odbory se v úterý na jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení 2000 nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 000 milionů korun. Vláda chce o navýšení rozpočtu jednat až v půli roku, řekl po jednání novinářům předseda školských odborů František Dobšík. Nechtěl komentovat, jak výsledek jednání ovlivní náladu ve školství a rozhodování odborů o případné stávce.
