Tag: vzdělání

Články k tagu

K přijímačkám na střední jde 160 tisíc dětí. Kde bude letos největší přetlak

K přijímacím zkouškám na střední školy už za pár dní zamíří další velmi silný ročník, celkem si přihlášku na střední školu podalo letos zhruba 159 000 uchazečů, meziročně o 1,3 procenta více. Z toho do čtyřletých a kratších oborů se hlásí kolem 132 500 žáků, o 2,1 procenta více než loni. To tak opět znamená, že se děti v některých krajích či na některých typech škol potkají s velkým přetlakem na nabízená místa. Alespoň jednu přihlášku do maturitního oboru si podalo 77 procent z téměř 160 tisíc uchazečů.

Vzdělávání podle Ledeckých jsme jako společnost nezvládli

Minulý týden patřil rodině Ledeckých, alespoň částečně. Ester vyhrála mistrovství světa ve snowboardingu v paralelním slalomu (na čemž by zrovna v jejím případě nebylo nic zvláštního, kdyby si o nějakou dobu dřív nevyjela bronz na mistrovství světa lyžařském a kdyby celou sezonu neupřednostňovala lyže – a pak prostě nepřišla a nevyfoukla zlato kolegyním, které na prkně dřou konsekventně celý rok).

Každý osmý deváťák špatně sestavil pořadí přihlášek na střední školy, ukazuje průzkum

Pořadí přihlášek na střední školy nesestavil správně každý osmý žák deváté třídy. Plyne to z průzkumu brněnské společnosti Než zazvoní. Osm procent uchazečů totiž podle studie preferuje školu zařazenou na druhou pozici a čtyři procenta školu uvedenou až na třetí pozici. Systém fungující letos druhým rokem ovšem nejdříve obsazuje první priority. Přejde na další až tehdy, pokud uchazeč nezíská dostatečný počet bodů a skončil by takzvaně pod čarou.

Na „druhou kolej“ půjdou mimopražské i ukrajinské děti. Zápis do škol začne za pár dní

Jde už o tradiční záležitost: nedostatečné kapacity i různá kvalita škol vedou k boji rodičů o místa pro děti na základních školách. Ty tak dlouhodobě zkouší osvědčený trik, tedy přehlásit dítěti trvalé bydliště tam, kde se škola nachází. Existují i agentury, které to za pár tisíc udělají za ně. V případě Prahy je pak zásadní i enormní příliv dětí ze Středočeského kraje. A v posledních letech pak i dětí uprchlíků, které sem zavedla ruská válka proti Ukrajině. Letos mohou na řadě škol narazit jak spádové děti, tak ukrajinské.

Trump v rámci škrtů podepíše výnos o zrušení ministerstva školství

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepíše výnos, který má vést ke zrušení ministerstva školství, o němž hovoří od svého lednového nástupu do funkce. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na plánovací dokumenty Bílého domu. Trumpem vybraná ministryně školství Linda McMahonová minulý týden oznámila snížení zaměstnanců úřadu na polovinu, což u soudu napadli zástupci amerických států vedených demokraty.

Deváťáky čeká opět tvrdý boj o místa. Počty přihlášek potvrzují velmi silný ročník

Ředitelé „sčítají“ poslední přihlášky na střední školy a z čísel je zřejmé, že letos půjde u žádaných oborů v některých krajích opět o tuhý boj o místa. Z devátých tříd vychází podobně silný ročník jako v minulém roce, na čtyřleté obory se přitom hlásí větší podíl dětí a k výraznějšímu navýšení kapacit v žádaných oborech nedošlo. V příštím roce už by se kapacitám mohlo ulevit, na řadu přijde ročník, v kterém nastal výrazný pokles porodnosti.

Na jaké střední školy je nejtěžší se dostat: někde děti skoro nesmí udělat chybu

Dostat se na gymnázium v Praze či v Jeseníku není vždy to samé. Ve velkých městech či některých krajích čeká na děti jednak drtivý poměr konkurence, jednak s tím související počet minimálních bodů, které jsou třeba pro přijetí na některé obory. Letos se totiž hlásí podobně silný ročník, jako v minulém roce. A jak připomínají tehdejší čísla, zatímco na jedné škole musí žák získat skoro plný počet bodů z matematiky i češtiny, na stejný obor jinde nemusí získat v obou testech ani třetinu bodů. Velké rozdíly mezi školami jsou však i v jednotlivých krajích.

Umělá inteligence se těší oblibě na školách. Používá ji téměř polovina žáků, nejčastěji ChatGPT

Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné.

Nenápadný reformátor Jurečka

Zní to banálně, ale v některých krajích nedokončí základní školu až 16 procent dětí, což působí jako návrat do éry Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku. Část české veřejnosti se bojí nové vrstvy pologramotných imigrantů, přitom si je tady vyrábíme z vlastních zdrojů. Tyto jevy jsou koncentrovány především v kraji Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském.

Ministerstvo školství omezuje výběr druhého cizího jazyka: Na základkách budou pouze tři možnosti

Změnu ve výuce druhého povinného cizího jazyka na základních školách, podle níž se mají vyučovat pouze tři jazyky, chce ministerstvo školství zavést hlavně proto, aby se mohla udržet kontinuita jazykové výuky a žáci mohli pokračovat se zvoleným jazykem i na střední škole. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to v neděli řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Mrtvé obory? Čísla ukazují, které střední školy se nevyplácí dětem studovat

V Česku se delší dobu vede debata o tom, zda není řada středoškolských oborů „za zenitem“. Vzniká kvůli tomu návrh na jejich výrazné seškrtání, vzhledem k poptávce rodičů i dětí tlačí ministerstvo školství na směřování k obecnější náplni vzdělávání. Úřad práce přišel v době podávání přihlášek na střední školy s analýzou, která v jistém ohledu potvrzuje i dřívější data o oborech, které se příliš nevyplácí studovat.

Rodiče by chtěli více gymnázií, většina krajů je však proti a preferuje odborné školy

Většina krajů podle svých dlouhodobých záměrů neplánuje navyšovat kapacity všeobecných oborů středních škol, tedy například gymnázií a lyceí. Dlouhodobé záměry krajů tak nenaplňují poptávku rodičů a žáků ani dlouhodobý záměr ministerstva školství, který cílí na vyvážený podíl odborného a všeobecného vzdělání. V analýze na to upozornili odborníci z výzkumné organizace PAQ Research. Výjimkou je podle nich například Praha, Vysočina a částečně Plzeňský kraj.

Školní přijímačky nanečisto vystrašily rodiče. Děti mají značné mezery, hlavně v matematice

Deváťáci si mohli letos poprvé vyzkoušet přímo ve školách přijímací zkoušky nanečisto a zdarma. Ministerstvo školství spolu s Cermatem nabídlo školám tento projekt dobrovolně s tím, že provedení i opravy jsou do značné míry v rukách škol. Řada z nich toho využila, trochu neplánovaně však testy zjevně zasely paniku či minimálně úlek v rodinách, který se na některých místech bude řešit i s vedením škol. Jak popsali někteří rodiče i pro deník Echo24, výsledky dětí zejména v matematice skončily velmi nízkými bodovými zisky a to napříč třídami. Podobných ohlasů je pak řada i na sociálních sítích, kde tradičně testy Cermatu budí debaty.

Žáci se už mohou hlásit na střední školy. Kde se letos čeká největší přetlak

Střední školy čeká nápor posledního z nadprůměrně silných ročníků, žáky a rodiče naopak výběr podle stále nového systému přijímacího řízení. Ačkoliv se počet přihlášek rozšířil na tři až pět, při výběru oboru je stále důležité postupovat obezřetně. Změna výběru až ve druhém kole totiž i nadále znamená vzdát se jistoty přijetí na jednu ze škol v prvním kole. Ke správnému podání přihlášky je pak stále možné využít tří různých způsobů.

Děti budou indoktrinované, ale budou umět anglicky

České školství stojí před největší změnou za posledních dvacet let, tvrdí resortní ministr Mikuláš Bek (STAN), o zásadních změnách hovoří i předseda vlády Petr Fiala (ODS). Nyní byla dotažena několikaletá anabáze, když ministr představil nové školní osnovy pro základní vzdělávání. Neříká se jim tedy osnovy, ale Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP). Ten divný název však nemusíme chápat jen projev byrokratického jazyka, je to i odraz dobového trendu. V něm stát poskytuje školám větší prostor, aby si poskládaly výuku podle svého, a ještě větší prostor má dostat žák.

Konec éry gramotnosti

Mezi filmovými fanoušky zavládlo nadšení. Christopher Nolan, jeden z nejúspěšnějších tvůrců současnosti a režisér sedmi Oscary ověnčeného Oppenheimera, na konci roku oznámil svůj další film – adaptaci Homérovy klasiky Odyssea. Obzvláště nadšený byl jistý Matt Ramos, 36letý americký influencer menšího významu (245 tisíc sledujících na YouTube). Při hledání informací o novém Nolanově projektu totiž s údivem zjistil, že Odyssea je antický epos a jeden ze základních textů západní literatury. Ramos přitom nebyl zdaleka jediný, kdo v životě o Homérovi a jeho díle neslyšel.

Porno není dokument BBC o životě zvířat

Budeme mluvit o sexu. Kdysi jsem si myslel, že o sexu se má mluvit co nejvíc a co nejotevřeněji, že to věci velmi prospívá. Nyní, když jsem trochu starší, tak už si tím nejsem tak jistý, naopak se začínám přiklánět k názoru, že se o sexu mluví až příliš a že se o něm mluví špatně. A také že když je sex všude, tak výsledek je, že mizí tam, kde být má. Ale to samozřejmě bude tím stárnutím. Přesto jsem na sebe vzal to břímě podniknout salonní výpravu do světa, bez jehož existence by tady nikdo z nás nebyl. Ani moji milí hosté: dámy Julie Gaia Poupětová, sexuální koučka, publicistka Klára Elšíková, jež vydala knihu Pacanka, a pak nestor české sexuologie – profesor Petr Weiss.

„Zrušení ruštiny na ZŠ je politika. Znehodnotili pět let naší práce,“ kritizují Beka budoucí učitelé

Plánované zrušení výuky ruštiny na základních školách neznamená omezení jen pro žáky, tvrdé probuzení přichystalo i budoucím učitelům. Studenti pedagogických fakult se totiž dozvěděli, že jejich aprobace na výuku ruského jazyka vyjde do budoucna vniveč. Část z nich to ostře kritizuje a zcela zpochybňuje argumenty, s kterými přišel resort Mikuláše Beka (STAN).

Můžou teď v New Jersey učit analfabeti?

Před pár dny sítě drobně zčeřila zpráva, že americký stát New Jersey už nebude vyžadovat po učitelích složení základních kompetenčních testů ze čtení, psaní a matematiky. Reakce byly dvojího druhu: alarmistické (New Jersey začne najímat analfabety), nebo naopak až podezřele konejšivé (testy byly zbytečnou administrativní zátěží, duplikovaly znalosti z univerzit, kde to bez ovládnutí liter ještě pořád nejde; návrat k obrázkovému písmu je ale v plném běhu 🙃😎).

Přijímačky na střední jsou zpět. Jak si správně vybrat školu

Střední školy čeká nápor posledního z nadprůměrně silných ročníků, žáky a rodiče naopak výběr podle stále nového systému přijímacího řízení. Ačkoliv se počet přihlášek rozšířil na tři až pět, při výběru oboru je stále důležité postupovat obezřetně. Změna výběru až ve druhém kole totiž i nadále znamená vzdát se jistoty přijetí na jednu ze škol v prvním kole. Ke správnému podání přihlášky je pak stále možné využít tří různých způsobů.

Obří školní manévry. Deváťáci mohou poprvé dostat „nápovědu“ a vyzkoušet si přijímačky nanečisto

Těsně před startem podávání přihlášek na střední školy mohou letos deváťáci zadarmo otestovat své předpoklady při testech nanečisto. Novinka reaguje na výtky, podle kterých část dětí z chudších poměrů znevýhodňují placené přípravné kurzy. A klade si i ambici snížit stres žáků při „ostrém“ přijímacím řízení. Záleží však i na jednotlivých školách, zapojení se do projektu zůstává dobrovolné. A spojené s ním mohou být i velké školní „manévry“ nanečisto.

Povinná angličtina od 1. třídy, vyšší nároky na matematiku. Bek nastínil radikální změny ve výuce

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dnes poprvé představil finální návrh kritizované reformy školských „osnov“, tedy nových rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro mateřské a základní školy. Školy budou moci začít vyučovat podle nových učebních plánů dobrovolně už od příštího školního roku v prvních a šestých třídách. Samotný proces tvorby RVP, ale i jejich obsah a nekoncepční změny v závěru příprav jsou terčem kritiky ředitelů, učitelů i odborníků.

Ministerstvo školství tlačí kontroverzní změnu osnov

Ministerstvo školství pod vedením Mikuláše Beka (STAN) si v předposlední den minulého roku „odkleplo“ revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Kontroverzní a ze všech stran kritizovaná úprava „osnov“ pro základní školy se tak má od příštího školního roku začít testovat v praxi, ačkoliv existuje řada pochybností o jejich obsahu i zpracování. Ve školách už ale snaha o přípravu nového učiva stihla narazit s předstihem, nikomu se totiž ani nepodařilo nové učební plány přepracovat do funkčního školního vzdělávacího programu.

Na střední školy míří další silný ročník. Kapacity budou opět pod náporem

Zatímco v roce 2021 zamířilo do prvního ročníku středních škol přes 125 tisíc dětí, letos to bylo už téměř 140 tisíc. Už za zhruba měsíc se pak začne o místo hlásit poslední z několika silných ročníků, v kterém se narodilo přes 117 tisíc dětí. Stejně jako děti z předchozích let je čeká zřejmě náraz na nedostatečné kapacity škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí.

Revize školních ,,osnov“? Ve školách budí odpor. Nikdo ani neví, co se děti budou učit

Velká změna, která ale nezmění téměř nic. Tímto směrem opět míří snaha o zavedení revidovaných rámcových vzdělávacích programů, které před dvěma dekádami nahradily klasické školní osnovy a dosud se je nepodařilo prosadit do škol. Po dlouhých letech příprav jsou nyní revize pro základní školy ve fázi, kdy jim opět nikdo nerozumí, ve školách k nim bují odpor a ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se tváří, že nejde o jeho zodpovědnost. Tu si nechal až na samotný konec.

Skončit má přes 150 středoškolských oborů. Návrh, který má zásadně změnit nabídku pro žáky

Množství středoškolských oborů by se mohlo snížit na méně než polovinu, místo stávajících asi 280 by jich mohlo být podle aktuálního návrhu 127. Vyplývá to z materiálů na webu Národního pedagogického institutu, který na změnách oborové soustavy středních škol spolupracuje s ministerstvem školství. Podle úřadu je potřeba nabídku středních škol zjednodušit.

Na střední z osmé třídy a „malá maturita“. Zásadní změna českého školství získává podporu

Poslankyně Renata Zajíčková (ODS) navrhuje zásadní reformu českého školského systému. Mezi její hlavní opatření patří zrušení devátých tříd na základních školách a prodloužení povinné školní docházky na první dva roky středních škol. Návrh předložila na konferenci v Praze, kde zdůraznila potřebu přizpůsobit vzdělávací systém současným potřebám.

Přijímačky na střední mohou v nynější podobě zcela skončit. Ministerstvo ladí koncept

Přijímací řízení na střední školy by se mohlo na české poměry nevídaně změnit. Hlavní přínos? Podle těch, kteří volají po změně, nynější systém vede k podceňování, taktizování a „ztrátě“ řady potenciálně talentovaných dětí. Aby k tomu nedocházelo, nabízí se podle nich logický krok. Děti mají nejprve dělat přijímací zkoušky a až podle toho, jakého dokáží dosáhnout výsledku, dovozovat, na jakou školu vlastně mají schopnosti.

Hřib by zrušil ministerstvo školství. „Lepší než kdyby ho Piráti digitalizovali,“ zní z koalice

Zrušil bych ministerstvo školství, řídit tuto agendu by měly kraje, protože jsou mnohem schopnější, mnohem efektivnější a mnohem agilnější. Uvedl to náměstek pražského primátora a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Podle něj je potřeba systém zjednodušit a dát daleko větší prostor samosprávám. Za svůj výrok schytal ostrou kritiku z řad koalice. Šéf Pirátů Hřib chce školství zlepšit tak, že zruší MŠMT.