České univerzity se mezi prvními zapojují do nového systému tzv. mikrocertifikátů. Ty mají podle záměru EU nabízet rychlé doplňování znalostí studentům, ale i absolventům a mají jim tak pomoci najít lepší uplatnění na trhu práce. Velkou změnou oproti současnému systému doplňkových kurzů by měla být jejich platnost a stejná kvalita po celé Evropské unii. Už tento akademický rok nabídne tyto, většinou jednosemestrální kurzy, 26 veřejných vysokých škol v Česku.

„V následujících letech očekáváme ještě větší změny na trhu práce, než jaké probíhají už nyní. Víme, že do roku 2027 bude potřebovat školení pro nové dovednosti šest z deseti zaměstnanců v EU. Mikrocertifikáty proto mohou být skvělým nástrojem, který pomůže lidem profesně se přeorientovat či si doplnit vzdělání – pokud se celý systém mickrocertifikátů správně připraví. Zatím je o nich ve společnosti jen malé povědomí,“ uvedla Agnieszka Jelnicka z Evropské komise na konferenci o mikrocertifikátech na půdě Karlovy univerzity. Právě s doplněním kvalifikace či osvěžením některých vědomostí mají podle záměru EU, který schválila v červnu 2022, mikrocertifikáty pomoci.

Nyní mikrocertifikáty přechází do praxe i v Česku. „Mikrocertifikáty, jež chtějí české vysoké školy nabízet, mohou výrazně přispět k efektivnímu a udržitelnému nastavení up-skillingu v naší společnosti a k rozvoji znalostní ekonomiky v České republice,“ uvedla rektorka Milena Králíčková k novince. Většinou jednosemestrální kurzy jsou podle ní určené jak absolventům univerzit, tak studentům a skrz systém Celoživotního vzdělání jsou dostupné i lidem s maturitou.

„Oproti rekvalifikačním kurzům, kde jejich účastníci často začínají 'od nuly', budou kurzy osvědčené mikrocertifikáty určené k prohlubování znalostí a dovedností v oboru, kterému se studenti a studentky věnovali a v němž chtějí udržet krok s nejnovějšími poznatky a změnami,“ upřesnil rozdíly oproti současnému systému Celoživotního vzdělání mluvčí univerzity Václav Hájek. Univerzita Karlova už některé kurzy s mikrocertifikáty schválila. Je možné, že některé současné kurzy pro výkon povolání, které nabízí v rámci Celoživotního vzdělání získají možnost zakončení právě mikrocertifkáty. Zahraniční univerzity nabízejí i navazující mikrocertifikáty. Podle Karlovy univerzity záleží na poskytovateli, zda budou kurzy na sebe i navazovat.

Systém v červnu představoval prorektor Masarykovy univerzity Martin Kvizda, s tím, že by se mělo jednat o jiný přístup k celoživotnímu vzdělávání. Tyto univerzitní kurzy dosud navštěvovali především lidé, kteří se nedostali na vysoké školy v rámci standardního přijímacího řízení či senioři jako volnočasovou aktivitu v rámci Univerzity třetího věku.

Podle Kvizdy však měli tyto doplňující kurzy smysl převážně v lékařství či pedagogice, v jiných oborech příliš uplatnitelné nebyly. A to chce nový systém mikrocertifikátů změnit. „A naopak se chceme zaměřit na naše vlastní absolventy a lidi, kteří mají za sebou formální vzdělání, mají bakalářský nebo magisterský titul i praxi a potřebují se dovzdělat nebo si doplnit kvalifikaci,“ uvádí v rozhovoru.

Tyto kurzy by mělo nabízet všech 26 veřejných vysokých škol. Na jeho realizaci mohou získat peníze i z Národního fondu obnovy, který se systémem mikrocertifikátů počítá, díky tomu, že záměr mikrocertifikátů schválila EU v rámci svého programu Evropský prostor pro vzdělávání.

Na jejich propagaci a implementaci do českého školství se nejvíce podílí pražská Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci a Masarykova univerzita v Brně. Ta vyvíjí i elektronický systém, který by měl celý systém na národní úrovni spravovat a certifikáty ověřovat. Absolventi by poté mohli případným zaměstnavatelům poslat elektronický odkaz do systému, kde by si zaměstnavatelé mohli ověřit, jaké kurzy jedinec absolvoval. Podle vyjádření mluvčí univerzity Simony Polcarové bude elektronický systém připraven do konce roku 2023 a první kurzy začne Masarykova univerzita nabízet v tomto letním semestru.

Právě celoevropská platnost a společný standard by z evropských certifikátů mohly udělat respektovaný a využívaný instrument, který by mohli využívat evropští zaměstnavatelé při hledání pracovníků.

„Jde především o kurzy průřezové, cizojazyčné nebo vícejazyčné kurzy, které mají často také přímou vazbu na uplatnění v praxi. Jde o kurzy o nových trendech v energetice, v kybernetické bezpečnosti, v umělé inteligenci, ale například také v nových směrech mezinárodní politiky apod.,“ uvedl mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek. Ten zároveň ujistil, že univerzita chce se zaměstnavateli úzce spolupracovat, aby nabídka kurzů byla aktuální a relevantní.

„Mikrocertifikáty jsou založeny na vytvoření národního a evropského systému vzdělávacích standardů a přesně doloží získanou kompetenci. Bude patrné, co jejich držitelé studovali, kde a jak dlouho to bylo a jak to studium bylo náročné ve vyjádření v kreditním systému ECTS. Vše je navázáno na Evropský rámec kvalifikací (EQF), který jednotlivé kompetence definuje. Mikrocertifikáty jsou také založeny na ověření znalostí, nestačí jen kurz absolvovat, ale také složit zkoušku ověřující dané kompetence. Pokud jsou pro výkon určitých povolání stanoveny kvalifikační předpoklady, mikrocertifikáty tyto konkrétní předpoklady doloží,“ uvádí k systému Kvizda.

Celý systém je ale stále v počátcích. V současnosti systém ověřených mikrocertifikátů nabízí 34 univerzit v Holandsku a sedm v Irsku. České univerzity by tak měly být účastníky systému od jeho počátků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo, že mikrocertifikáty nejsou součástí vysokoškolského zákona a jako takové nejsou ekvivalentní vysokoškolským titulům. „Absolventi kurzů získají elektronické potvrzení o tom, že si doplňují a prohlubují vzdělání i nad rámec svého vysokoškolského studia, seznamují se s nejnovějšími trendy v oboru a zvyšují tak své znalosti a dovednosti. Tyto certifikáty budou mít zpočátku pravděpodobně podobnou hodnotu jako jiné doklady o absolvování neformálního vzdělávání v rámci dalšího vzdělávání. Absolvování kurzu zakončeného mikrocertifikátem není ekvivalentní získání stupně vzdělání, tudíž ohledně zařazení na konkrétní pracovní pozici vždy záleží na konkrétní dohodě absolventa kurzu s potenciálním zaměstnavatelem,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Augusta. Podle jeho vyjádření však ministerstvo iniciativu vítá, jako další možnost rozšíření pracovní kvalifikace.