Prezident Spojených států Joe Biden je známý svou nekontrolovanou, vzhledem k jeho stavu snad i nekontrolovatelnou mluvou. Typ výroků, jichž se prezidentův aparát děsí a pro něž má angličtina slovo gaffe, se u něj dělí na dvě kategorie: 1) obyčejné, normálně rozpoznatelné hlouposti, 2) nezamýšlená upřímnost.
„Pokaždé když slyším Chariots of Fire, napadne mě, že ten chlap musí být co čtyři roky nesmírně šťastnej. Začne olympiáda, ozvou se Ohnivé vozy a jemu přiteče pár milionů dolarů. Skutečně šťastnej chlap,“ začínal zpěvák Jon Anderson vyprávění, jak se seznámil s řeckým skladatelem Vangelisem, s nímž následně natočil tři výtečné desky. Minulý týden ten šťastný chlap zemřel.
Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.
Stejně jako trh nových aut prochází i trh ojetin v posledních dvou třech letech velmi dramatickou proměnou. Narušení dosavadního statu quo zahájila koronavirová pandemie v roce 2019, a když už se letos v únoru začalo trochu blýskat na lepší časy, vstoupila do hry ruská agrese na Ukrajině. Výroba nových aut se tudíž i nadále potýká s řadou komplikací, které vyúsťují jak ve zdražování, tak v dlouhé dodací lhůty. Řada lidí proto raději navštěvuje bazary a hledá vhodné auto tam, protože potřebuje svou mobilitu vyřešit co nejrychleji a peněz také nemá nazbyt. Tržní mechanismy ale fungují neúprosně – zvýšená poptávka po ojetinách v kombinaci s jejich nedostatkem tlačí ceny vzhůru
Včera v Budapešti skončila konference CPAC pořádaná rok co rok Americkou konzervativní unií (ACU), letos historicky poprvé v Evropě. Autor ji absolvoval celou, a může tedy zodpovědně napsat, že svého vrcholu konference dosáhla hned v prvních půlhodině – zahajovacím projevem maďarského premiéra. Tento muž, který před měsícem dokázal počtvrté v řadě a ústavní většinou vyhrát volby, ještě navíc když se jmenuje Viktor Orbán, přirozeně nešetří sebevědomím. Takže Orbán na začátku své řeči oznámil, že konzervativcům z USA dává k použití recept na volební úspěch.
Naše mediální diskuse o ukrajinské válce je ve srovnání s daleko bohatší diskusí v zemích západní Evropy nesmírně plochá. Sporem není, protože být nemůže, kdo je agresorem. V tom žádný důvod střetu jistě není. Agresorem je Rusko. Přesto někteří z našich mimořádně nezodpovědných politických aktivistů, včetně předsedy Ústavního soudu, obviňují své politické protivníky, že i v tomto tématu mlží či nemají jasno. To je samozřejmě lež neboli moderně dezinformace. Legitimní otázky nastávají až tehdy, ptáme-li se, co Rusko k napadení Ukrajiny vedlo a jaké důsledky – v celé jejich šíři – a pro koho tato válka vyvolá.
Americký kapitalismus ještě není mrtvý. To není zpráva pro investory, týká se spíš probíhajícího potýkání o to, zda se pracoviště soukromých firem stanou vektorem progresivní revoluce. Čtenáři si možná vzpomenou, že Antonio García Martínez, komentátor a pracovník v informačních technologiích příležitostně citovaný na těchto stránkách, se loni v květnu stal zaměstnancem firmy Apple, aby ho za dva dny firma na nátlak zaměstnanců vyhodila. Názory vyjádřené v jeho knize prý neodpovídaly požadavkům na inkluzivní atmosféru na pracovišti.
Jaké všeobecné dopuštění byl začátek války na Ukrajině, se ukazuje co chvíli v dalších rovinách. Ukrajina a Rusko dohromady vyvážejí téměř 30 procent pšenice a desítky procent dalších zemědělských komodit. Rusko od začátku války blokuje Ukrajinu z moře, ta tedy může vyvážet jen omezeně po železnici a po silnicích. Ukrajina nemá dobrou dopravní infrastrukturu a podle odhadu agentury OSN tak v zemi cestou do světa uvízlo 25 milionů tun obilovin.
Vláda Petra Fialy stojí před dvěma kruciálními problémy, na které zatím neodpověděla žádným strategickým plánem, kterým by vzala munici pro účinnou palbu opozice. Oba problémy, které se ukazují jako nejdůležitější v životě společnosti, nebyly předmětem loňské předvolební kampaně. Jsou nové a přišly až s ruskou válkou jako její důsledek. Inflace a s ní spojená drahota je výsledkem zmatečného boje s pandemií a nezodpovědného zadlužení státu způsobeného nehoráznou hospodářskou politikou Babišovy vlády.
Česká národní banka minulý týden intervenovala za silnější korunu. Teprve podruhé v tomto miléniu. A současně tím také intervenovala proti svému (nadcházejícímu) guvernérovi. Poprvé v historii. Prodejem části devizových rezerv se totiž snaží zvrátit trend znatelného oslabování koruny, který nastal v souvislosti se středečním jmenováním „holubičího“ radního Aleše Michla guvernérem. ČNB o intervenci rozhodla na mimořádném zasedání své bankovní rady. Nezveřejnila objem své intervence, tedy velikost balíku deviz, které vrhla na trh.
Zatímco u cen elektřiny styl Fialovy vlády nekonat včas a rychle začíná mít dramatické dopady na český průmysl, jindy může mít tento styl i své výhody. Za týden to bude čtvrt roku od ruského útoku na Ukrajinu a od chvíle, kdy vláda iniciovala vypnutí osmi protivládních až protirežimních webů. Vypnutí platilo pro třicet dnů, pak dalších třicet dnů a pak ještě jednou třicet dní – než správcům českých domén CZ.NIC konečně došla trpělivost s odváděním špinavé práce za stát:
Historie ukazuje, že časy inflace jsou destruktivní. Vedou k sociálním rozvratům. Velká Británie sedmdesátých let nebo výmarská republika jsou jen ty nejvarovnější z mnoha případů. Máme za sebou divoký týden na finančním trhu. Česká koruna zažila v reakci na zprávy o jmenování Aleše Michla novým guvernérem České národní banky prudký pád. Tak prudký, že Česká národní banka byla ve čtvrtek nucena zasáhnout a intervenovat na posílení koruny. Je to unikátní úkaz. Banka intervenující proti svému vlastnímu guvernérovi.
Bývaly doby, kdy centrálním bankám veleli ekonomové. Ti nejlepší z nejlepších. Koneckonců taky je centrální banka bankou všech bank v zemi. Pak se zvyky začaly pomalu a nenápadně posouvat. Zpráva z úterního večera o tom, že Ukrajina zavřela kohoutek pro plyn procházející měřicí stanicí Sochranovka a tím odstavila asi třetinu plynu, který do EU teče z Ruska přes ukrajinské území, u nás byla absurdně servírována jako další rána ruskému plynu.
V Pardubicích stojí od roku 1957 sousoší, které představuje výjev ze života pardubické mládeže. V centru sousoší z hnědého kamene je sloup, kolem něhož se shromáždily pubertální děti. Jsou to tlustý chlapec v trenýrkách, který drží prapor, a otylá dívka v sukni, která odhání rukou mouchu, nebo si stíní obličej. Ti stojí strnule po stranách sloupu. Třetí dívka je v kroji a zvedá věnec, možná nabízí panenství.
