Česká národní banka minulý týden intervenovala za silnější korunu. Teprve podruhé v tomto miléniu. A současně tím také intervenovala proti svému (nadcházejícímu) guvernérovi. Poprvé v historii. Prodejem části devizových rezerv se totiž snaží zvrátit trend znatelného oslabování koruny, který nastal v souvislosti se středečním jmenováním „holubičího“ radního Aleše Michla guvernérem.

ČNB o intervenci rozhodla na mimořádném zasedání své bankovní rady. Nezveřejnila objem své intervence, tedy velikost balíku deviz, které vrhla na trh, aby skoupila korunu, a učinila ji tak vzácnější, tudíž pevnější.

Tuzemská centrální banka usiluje zabránit výraznějšímu oslabování české měny, neboť takové je inflační. Slabší koruna totiž působí inflačně například tak, že zdražuje zboží z dovozu.

V praxi to znamená slabší než dosavadní důraz na razantní, tedy „jestřábí“ zvyšování úrokových sazeb. Ostatně sám Michl hned po svém jmenování uvedl, že bude usilovat o to, aby základní úroková sazba po nějaký čas zůstala na úrovni, kde ji zanechá bankovní rada pod Rusnokovým vedením. Právě v reakci na tato slova koruna začala citelně oslabovat.

Devizoví obchodníci totiž na takové prohlášení, pochopitelně rovněž v reakci na uvedené signály, jež vysílá hlava státu, reagují přehodnocením svých sázek na další utahování měnové politiky ČNB. To, že koruna začala oslabovat už během jmenovacího ceremoniálu, značí, že část devizového trhu do poslední chvíle nebyla přesvědčena, že prezident Michla skutečně jmenuje. Přestože spekulace několika posledních dní před jmenováním na něj ukazovaly poměrně jednoznačně.

Zeman, zdá se, se ztotožňuje s názorem části ekonomů a politiků, že současná rapidní inflace v České republice, nejvyšší za takřka třicet let, je z velké části dovezená. Míní dále, že proti takové nemá příliš cenu uplatňovat „jestřábí“ politiku, v jejíž moci logicky moc není ovlivnit děje, jež mají svůj původ v zahraničí, ať jde o válku na Ukrajině, související sankce, nebo pandemii. Michl tento názor sdílí. Od loňského roku svým hlasováním v bankovní radě totiž vystupoval konzistentně disentně, když soustavně hlasoval proti zvyšování úrokových sazeb. Ke zvyšování přesto docházelo, neboť pro něj vždy byla většina sedmičlenné bankovní rady.

V tuto chvíli to tedy vypadá tak, že letos a také ještě příští rok sestaví prezident Zeman nakonec takovou bankovní radu, jež bude většinově zastávat názor, že současná inflace je z velké, zřetelně převažující části dovezená, a že za ni tedy nijak zásadně nemohou tuzemští politici. Tím se bankovní rada ovšem může dostat do střetu s vládou Petra Fialy, která propaguje názor, že současná inflace naopak je hlavně „vyrobená doma“, a sice předchozí vládou Andreje Babiše. Tento názor sdílel také končící guvernér Rusnok, resp. převážná část jím vedené stávající bankovní rady.

Názoru, že inflace je z velké míry dovezená, ovšem alespoň částečně nahrává reálný vývoj posledních měsíců. Česká národní banka zvyšuje svoji základní úrokovou sazbu jedním z nejdramatičtějších temp ve světě, přesto inflace dále citelně zrychluje, byť z podstatné míry pod vlivem války na Ukrajině a souvisejících sankcí, které prostě třeba ještě začátkem letoška prakticky nebylo možné předpokládat. Stejně tak se ovšem ani nedaří ukotvovat inflační očekávání, ta naopak narůstají, navzdory už skoro rok trvajícímu cyklu navyšování úrokových sazeb.

Z hlediska řadového občana lze říci, že nový guvernér bude prosazovat kroky, které povedou k menšímu zdražování hypoték v příštích měsících. Hypotéky by tak měly být o něco levnější, než pokud by u kormidla zůstala Rusnokova bankovní rada. Zároveň ovšem je třeba počítat se slabší korunou, než jaká by byla „za Rusnoka“. Slabší koruna může lidem prodražit dovolené nebo zdražit dovážené zboží.

Zvolení holubičího guvernéra ČNB ovšem znamená dobrou zprávu pro držitele spořicích dluhopisů v proti-inflační variantě. Letos by totiž mohly vynést zcela bezpečných zhruba 17 procent.