Zákon o zpracování osobních údajů, který implementuje evropské nařízení známé pod zkratkou GDPR, nebude s největší pravděpodobností schválený včas. Teprve včera jej posvětila vláda a má před sebou legislativní proces ve sněmovně. Evropské nařízení, které upravuje nakládání a zpracování osobních údajů a zavádí drakonické pokuty za porušení, přitom začne platit už 25. května. A to bez ohledu na českou legislativu.
Pokud projde novela daňového řádu, lidé se budou bát se s advokáty nebo daňovými poradci poradit, pokud se nevědomě dopustí chyby. Myslí si to daňový poradce Tomáš Hajdušek. Ten se obává, že návrh pirátského poslance Jakuba Michálka, který prolomí mlčenlivost advokátů a daňových poradců, bude dalšími zajišťovacími příkazy.
Poslanci se snaží, aby při podzimních komunálních volbách bylo koho volit. Hrozí nezájem kandidátů zaviněný povinností zveřejňovat veškerý majetek a příjmy na internetu, kde se k nim může dostat úplně každý. Nařizuje to zákon o střetu zájmů, který by ale nyní mohl být novelizovaný. Ve sněmovně do druhé čtení prošel návrh, který by přístup k informacím o majetku omezil.
České poště chybí stovky lidí, což vede ke komplikacím s doručováním zásilek. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) každoročeně provádí velké množství kontrol, mezi loňským říjnem a prosincem přijal asi stovku stížností. Nejzásadnější případy jsou ty, kde pošta včas nedoručí doporučené psaní.
Andrej Babiš dělá Miloši Zemanovi radost. Na schůzce naplánované na příští týden se může prezidentovi pochlubit, že se při jednání o sestavování své druhé vlády posunul vpřed. „Exkluzivní“ vyjednávání slíbil šéf hnutí ANO sociálním demokratům. Sám Zeman přitom ČSSD na sjezdu vyzval, aby s Babišem jednala. Jenže zároveň se tím protahuje Babišova vláda v demisi, jednat totiž bude až do 10. dubna. Bez důvěry přitom vládne už od 13. prosince, tedy více než 90 dní.
Premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) čeká série schůzek vyjednávání o vládě. Sejít se má s komunisty, sociálními demokraty, zástupci SPD i ODS. Prezidentovi Miloši Zemanovi chce příští týden říci, jak se hledání podpory pro jeho vlády posunulo. Šéf hnutí ANO si to odvoláním komunistického poslance z vedení sněmovní komise pro kontrolu GIBS stačil „rozházet“ už u komunistů.
Vláda v demisi šéfa hnutí ANO Andreje Babiše nejdříve provedla velké množství personálních změn napříč resorty. Nyní chce dokonce měnit pravidla, která by umožnila v budoucnosti měnit úředníky ještě rychleji a pružněji. Navíc dává další pravomoci přímo předsedovi vlády. Vláda dnes schválila novelu služebního zákona, který měl zajistit odpolitizování státní služby a zabránit povolebních čistkám. Informovala o tom Česká televize.
Obchodní válka mezi USA a Evropskou unií (EU) negativně dolehne na česko-americkou obchodní výměnu, bojí se česká Hospodářská komora. Podle ní k zavedení odvetných opatření vůči Spojeným státům, o kterým mluví předseda EU Jean-Claude Juncker, nemá unie mandát. Přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Junckerem ohledně vzájemných cel došla prvních konkrétních kroků. Trump minulý týden podepsal kontroverzní dekret, který zavádí cla na dovoz oceli a hliníku do USA.
Nucené odchody lidí z vysokých postů státních organizací a podniků mohou pokračovat. Pokus opozice dát čistkám Babišovy vlády v demisi mantinely selhal. Obavy panují například ve vedení českého energetického gigantu ČEZ. „Na odstřel“ může být praktický každý, koho do funkce dosadily jiné strany než hnutí ANO.
Personální čistky na ministerstvech, ve vedení státních podniků a dalších podřízených organizací. Tak by se dalo shrnout třináctitýdenní vládnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO), který ale nemá pro své kroky podporu sněmovny. V dolní komoře totiž nezískal se svojí menšinovou vládou důvěru. Právě o personálních změnách diskutovali poslanci na plénu sněmovny. Sněmovna však program schůze v pátek neschválila, a schůze byla proto ukončena.
Politici kritizují únik důvěrných dokumentů souvisejících s prodejem bulharské divize ČEZu. Někteří viní z komplikovaného průběhu prodeje premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) a jeho vládu. Zároveň padají i taková slova jako rezignace a to směrem k ministryni financí Aleně Schillerové, jejíž náměstek je z úniku podezřelý. Celou věc ve středu řešil sám šéf energetického gigantu Daniel Beneš s českým prezidentem Milošem Zemanem.
Od úterý jedná v Praze energetická skupina ČEZ s bulharskou firmou Inercom o prodeji tamních aktiv. Jenže vedle vyjednávání miliardového obchodu musí vedení společnosti řešit také to, kdo vynesl důvěrný dokument o prodeji a předal ho bulharskému premiérovi Bojku Borisovi. Podezření padlo podle bulharských médií na místopředsedu dozorčí rady ČEZu Ondřeje Landu, který ale zároveň zastává vysoký post náměstka na ministerstvu financí. Pokud by únik miliardový obchod ohrozil, Česko by mohlo přijít o nemalé peníze.
Po revoluci bylo nemyslitelné, aby významné společenské funkce zastávali lidé, kteří byli aktivní v komunistických represivních orgánech. Na přelomu tisíciletí se stal vedoucím Úřadu vlády velitel jedné z rot pohotovostního pluku Pavel Přibyl a kvůli masivním protestům musel rezignovat. Doba se ale změnila. Nyní se sice masivně protestuje kvůli zvolení komunistického poslanec Zdeňka Ondráčka do vedení sněmovní komise pro kontrolu GIBS, jiný příslušník pohotovostního útvaru ve vysoké politické funkci – současný ministr vnitra Lubomír Metnar – ale nevadí.
V lednu počet nespolehlivých plátců DPH poprvé za pět let existence registru klesl - o 46 na 10 567. Institut nespolehlivého plátce DPH je nálepka, kterou si nepřeje žádný podnikatel. Stává se tím totiž pro ostatní podnikatele určitým rizikem. Jenže pokles je jen optickým klamem. Zároveň totiž přibývají tzv. nespolehlivé osoby, jež zrušily svou registraci k DPH.
Návrh ministerstva financí zrušit superhrubou mzdu a zavést dvě sazby daně z příjmu fyzických osob ke snížení daňové zátěže nepovede. Alespoň si to myslí ekonomický expert ODS, poslanec Jan Skopeček. Podle něj se hnutí ANO snaží „trestat“ lidi, kteří více vydělávají a nebo jsou vzdělanější. Návrh totiž zvyšuje progresivní zdanění. Daňové zatížení by se ale podle něj v době ekonomického růstu, který nyní Česko zažívá, mělo snížit.
Podzimní komunální volby do zastupitelstev obcí by mohly být poznamenány nezájmem „kandidujících“ a to především na malých městech či vesnicích. Stovky současných komunálních politiků zvažují, že na své funkce kandidovat znovu nebudou. Na vině je zákon o střetu zájmů, kvůli kterému musí od září minulého roku zveřejňovat svůj majetek na internetu. Odradit to přitom může nejen současné představitele samospráv, ale i nováčky, kteří mají zájem kandidovat.
Novela zákona o evidenci tržeb (EET) nebude schválena do konce února. V té době přitom přestanou platit některé paragrafy zákona, které v prosinci zrušil Ústavní soud – konkrétně se tak do evidence nezapojí podnikatelé z takzvané třetí vlny. Zároveň od 1. března přestátá platit povinnost evidovat bezhotovostní platby. Novela zákona by měla nejen zapracovat námitky Ústavního soudu, ale také přinést některé zásadní změny – třeba off-line variantu evidence pro nejmenší podnikatele.
Rodinné firmy by se v následujících měsících mohly dočkat definici v zákoně, jak je tomu v řadě evropských zemí. Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) by chtěla do poloviny tohoto roku tuto změnu prosadit poslaneckým návrhem. To by podle ní mohlo pomoci řadě firem, zlepšit turistický ruch i na venkově a například snížit riziko toho, aby úspěšné projekty končily v zahraničí. Podporu má podle ní přitom návrh i ve sněmovně.
Vláda v demisi Andreje Babiše (ANO) udělala další velký krok – ve středu rozhodla o navýšení zaměstnaneckých karet pro pracovníky z Ukrajiny. Počet lidí, kteří by sem mohli přijít, se zvyšuje na dvojnásobek. Podle odborů je to ale velké bezpečnostní riziko – Ukrajinci zde často pracují za horších podmínek než Češi a navíc se stávají „rukojmím“ lidí, kteří je sem přivezli. Vláda tím přispívá k zaostávání české ekonomiky, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Středočeští úředníci, kteří přidělili farmě Čapí hnízdo téměř 50 milionovou dotaci, nyní zvažují, zda ji budou vymáhat zpátky. Činí tak na základě zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který Čapí hnízdo vyšetřoval a podle jejíchž závěrů nárok na dotaci farma neměla.
Hlavním tématem se po skončené volbě prezidenta opět stává sestavování vlády Andrejem Babišem (ANO). Na to bude mít premiér v demisi díky výhře Miloše Zemana dostatek času. Hned v pondělí přitom poslal jasný vzkaz do sociální demokracie: Se stranou budu po únorovém sjezdu jednat, ale s Milanem Chovancem ve vládě sedět nebudu. Největší jistotu má Babiš zatím u komunistů, kteří jsou ochotní jeho menšinovou vládu podpořit.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš v sobotu po vyhlášení výsledků prezidentských voleb uspořádal na rychlo tiskovou konferenci, kde podpořil staronovou hlavu státu Miloše Zemana. „Naše hnutí ho podporovalo,“ řekl. Po prvním kole prezidentské volby byla přitom Babišova podpora spíše vlahá – vytkl mu personální obsazení Hradu i orientaci na východ.
Prezident Miloš Zeman ani bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš by nezastavili trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapí hnízdo. Oba to řekli v předvolebním duelu České televize. Podle Zemana se Babiš musí očistit sám.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve středu odstartoval druhé kolo vyjednávání o vládě. Před polednem od něj převzal prezident Miloš Zeman demisi a okamžitě ho pověřil vyjednáváním o sestavení vlády. Už ve dvě se Babiš sešel s ODS, a ve tři poté se zástupci lidovců. Obě strany mu ale „daly košem“ a říkají, že zůstanou v opozici.
Chvílemi nejistý Jiří Drahoš, převážně sebejistý Miloš Zeman a hlučící publikum, které se z valné části chovalo jako na fotbale. Zhruba těmito slovy se dá shrnout první debata mezi finalisty prezidentské volby, kterou na TV Prima moderoval velmi nevýrazný Karel Voříšek.
Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) nepodporuje výjimku z elektronické evidence tržeb (EET) pro neplátce DPH. Ministři o tom budou jednat na středečním zasedání vlády, z usnesení na webu vlády je ale zřejmé, že s návrhem celkem šedesáti poslanců z pěti stran souhlasit s největší pravděpodobností nebudou.
Hnutí ANO získá většinu v orgánech největší české zdravotní pojišťovny VZP a bude moci vyměnit i současného ředitele Zdeňka Kabátka. Ve středu totiž proběhne výměna členů dozorčí a správní rady, které volí Poslanecká sněmovna. Zbytek členů poté doplní vláda. O sesazení Kabátka se přitom hnutí ANO v minulosti už pokusilo, tehdy pro to ale nemělo dostatek hlasů.
Menšinová vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) nezískala důvěru, i přes kritiku ale dělá řadu zásadních kroků především ve státní správě. Rozsáhlé změny proběhly na řadě resortů a nyní nový ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) předložil novelu služebního zákona. Post takzvaného superúředníka, by už neměl být podřízený ministrovi vnitra, ale přímo předsedovi vlády. Funkční období náměstků by mělo být omezeno na pět let. Zákon chce mít přitom ministr co nejdříve na vládě a ve sněmovně, zkrátil totiž meziresortní připomínkové řízení.
Od nového roku se na ministerstvech a dalších úřadech počítá s asi šesti sty novými úředníky ve srovnání se začátkem roku 2017, kteří budou stát o téměř 2,5 miliardy korun více. Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO), která zatím vládne bez důvěry, sice ve vedení jednotlivých resortů provedla čistky a připravila odchod desítkám náměstků, celkově ale úředníky neseškrtala. Právě naopak. Byrokratický aparát pod novou vládou dál roste.
Na transparentních účtech obou kandidátů na prezidenta přibývají od skončení prvního kola peníze. Jenže zatímco Jiřímu Drahošovi lidé poslali více než 9,7 milionu korun, Zeman dostal jen něco málo přes 11 tisíc. Většina „darů“ představují jen haléřové položky, prostřednictvím kterých lidé současnou hlavu státu kritizují.
