Rodinné firmy by se v následujících měsících mohly dočkat definici v zákoně, jak je tomu v řadě evropských zemí. Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) by chtěla do poloviny tohoto roku tuto změnu prosadit poslaneckým návrhem. To by podle ní mohlo pomoci řadě firem, zlepšit turistický ruch i na venkově a například snížit riziko toho, aby úspěšné projekty končily v zahraničí. Podporu má podle ní přitom návrh i ve sněmovně.

„V tuto chvíli máme připravenou definici, vše je realizováno s právním týmem Deloitte a s autorem Zákona o obchodních korporacích, Bohumilem Havlem. Následně půjdeme poslaneckým návrhem, vše chceme zrealizovat tak, aby Poslanecká sněmovna vše odhlasovala v prvním pololetí 2018,“ uvedl pro server Echo24 předseda asociace Karel Havlíček.

Zatím počítá s tím, že by rodinným podnikem byla rodinná obchodní společnost, rodinná živnost nebo rodinná farma. Podmínkou by vždy bylo, aby se na podnikání podíleli členové rodiny v přímé linii, sourozenci nebo manželé. Členem rodiny v rodinném podniku přitom může být fyzická osoba ode dne, kdy dovršila 15. roku věku.

Projde návrh sněmovnou?

Podle Havlíčka má návrh širokou podporu ve sněmovně. „Zatím většina stran se změnou souhlasí, ještě budeme jednat s novými – SPD, Piráti, Starostové. Rezervovaně se zatím staví KSČM,“ uvedl.

„ODS je dlouhodobě na straně středních a menších firem, naši podporu mají i firmy rodinné. Jsou základem dlouhodobé prosperity naší země, platí tu daně, jejich zisky nekončí v zahraničí, podílejí se na rozvoji měst a obcí… Vzhledem k tomu, jak nešetrně se k nim chovají vlády v posledních letech, vítáme jakoukoliv možnost je podpořit. Záviselo by to ale samozřejmě i na konkrétní podobě zákona o rodinných firmách,“ uvedl pro server Echo24 předseda občanských demokratů Petr Fiala.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka si myslí, že diskuze o ukotvení rodinných firem v zákoně je na místě. „Diskuzi o tom bych se vůbec nebránil. Už proto, že v řadě evropských zemí jsou práva a povinnosti rodinného podniku definovány zcela přesně a dle současného trendu podíl těchto firem na chodu ekonomiku roste, a to i u nás. My jsme do našeho právního řádu před několika lety zavedli pojem rodinný závod. Jako hlavní nedostatek současné definice vidím to, že rodinný závod v současném zakotvení postrádá právní subjektivitu, není tedy právnickou osobou,“ uvedl serveru Chvojka.

Zásadní ale je, jak se k definování rodinných firem postaví hnutí ANO, které má ve sněmovně nejvíce poslanců. Jeho šéf Andrej Babiš ve své předvolební publikaci O čem sním, když náhodou spím rodinným firmám podporu vyjádřil. „Zatím o nich rádi hovoříme, hezky to zní, každý to uznává, ale moc jim nepomáháme. My dokonce nemáme ani jejich zákonnou definici, abychom je mohli podporovat. Tak tím bych začal. Zavedeme institut rodinných firem, jak se osvědčil v několika evropských zemích,“ napsal v knize.

Havlíček: Rodinné firmy neutíkají do ciziny

Nějakým způsobem má přitom rodinnou firmu v zákoně definována celá řada evropských zemí. Přímou definici v zákoně má podle Havlíčka třeba Španělsko, Finsko, Itálie nebo Rumunsko. Dánsko, Rakousko, Litva, Bulharsko či Malta mají dokonce zvláštní právní předpis pro rodinné firmy. 

„V první fázi jde o to, abychom vůbec mohli tuto skupinu podnikatelů z pohledu jejich výkonnosti a přínosů vyhodnocovat. Ve světě je to již běžné, je prokázáno, že rodinné firmy jsou odolnější, mají delší životnost, jsou základem regionální obslužnosti a nositelé původních výrobků a tradic,“ vysvětlil Havlíček. To podle něj druhotně podporuje turistický ruch a to i na venkově. 

Rodinné firmy navíc podle něj tak často „neutíkají“ za hranice. „S ohledem na to, že u rodinných firem obvykle nehrozí, že vyvedou know-how do daleké ciziny nebo, že se cíleně přestěhují, dává smysl i jejich cílená podpora, která ve finále s velkou dávkou jistoty zůstává v ČR,“ dodal.

Rodinné firmy by podle něj mohly získat definicí v zákoně daňové benefity, ale i cílenou strukturální podporu, pobídky pro vzdělávání následovníků či podpora tzv. Family Office. Pro stát by definice měla mít také své výhody. Posílit by se dle Havlíčka měla stabilita podnikatelského sektoru, měl by se vyvážit vliv nadnárodních subjektů či zvýšit obslužnost venkova.