Na transparentních účtech obou kandidátů na prezidenta přibývají od skončení prvního kola peníze. Jenže zatímco Jiřímu Drahošovi lidé poslali více než 9,7 milionu korun, Zeman dostal jen něco málo přes 11 tisíc. Většina „darů“ představují jen haléřové položky, prostřednictvím kterých lidé současnou hlavu státu kritizují.
Kdo obsadí významné posty na Hradě, pokud se Jiřímu Drahošovi podaří ve druhém kole porazit současného prezidenta Miloše Zemana? Sám Drahoš jména prozradit nechce. Personální otázky přitom řadu jeho potenciálních voličů zajímají. Kritika jde totiž na Zemanovu hlavu často právě proto, jakými lidmi se na Hradě obklopil.
V Zemanově režii pokračuje politický boj o novou vládu. Nic na tom nezmění ani případný úspěch Jiřího Drahoše, který avizoval, že by trestně stíhaného premiéra nejmenoval. Zeman bude úřadovat až do 7. března, a tak dál může předvádět „probabišovský“ postoj. Drahoš do rozehrané hry nezasáhne.
Dva postupující kandidáty na prezidenta – Miloše Zemana a Jiřího Drahoše – od sebe v prvním kole dělilo asi 617 tisíc hlasů. Pro Drahoše tak bude klíčové, zda ho ve druhém kole podpoří voliči, kteří hlas do urny „hodili“ druhému Pavlu Fišerovi, třetímu Michalu Horáčkovi, čtvrtému Marku Hilšerovi a pátému Mirku Topolánkovi. Ti totiž společně představují sílu více než 1,6 milionu hlasů. Ti všichni přitom vzkázali, že jejich podporu Zemanův vyzyvatel Drahoš má. Dokáží je ale zmobilizovat?
Běžná taktika obhajoby. Tak hodnotí opoziční politici vyjádření společnosti Imoba, která vlastní farmu Čapí hnízdo a proti které míří zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Podle tiskového mluvčího společnosti Karla Hanzelky, který zároveň zastupuje holding Agrofert, úřad podlehl politického tlaku.
Největší českou zdravotní pojišťovnu VZP čekají změny ve vedení. Současné správní radě končí mandát v únoru tohoto roku. V novém vedení získá početní převahu hnutí ANO. Členy dozorčí a správní rady totiž volí vláda a Poslanecká sněmovna.
Hnutí ANO a SPD prosadily, aby byl na mandátovém a imunitním výboru vyslechnut bývalý elitní policista Jiří Komárek. Ten je nepravomocně odsouzen za nařčení policejního prezidenta Tomáše Tuhého z brutálních úniků informací. Důvodem podle místopředsedy Pirátů Jakuba Michálka je, že má údajně kompromitující informace na vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila. ANO a SPD se tím podle něj snaží opět zdržet rozhodnutí, zda vydat, či nevydat premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání.
Při druhém pokusu o sestavení vlády bude prezident Miloš Zeman po současném premiérovi Andreji Babišovi (ANO) požadovat předem alespoň 101 podpisů poslanců, kteří jeho kabinet podpoří. Až poté by ho opět jmenoval premiérem. Zeman to řekl dnes novinářům při odchodu z Poslanecké sněmovny, kde před členy dolní komory podpořil současnou Babišovu menšinovou vládu.
Poslední hodiny na politické scéně potvrzují velké obavy opozice. Hnutí ANO se snaží ovládnout mandátový a imunitní výbor, který má zásadní roli při vydávání obviněného premiéra Andreje Babiše (ANO). Na úterním jednání výboru se opět ukázala hlasovací koalici s hnutím SPD Tomia Okamury. Reálně tak hrozí, že výbor Babiše vydat nedoporučí a Česku tak bude vládnout obviněný premiér.
Téměř dva roky trvalo vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) farmy Čapí hnízdo. Když konečně šetření uzavřelo a závěrečnou zprávu poslalo do Česka, ministerstvo financí ji odmítlo zveřejnit. Její obsah je totiž v souladu se závěry z vyšetřování české policie. Ve zprávě se hovoří o dotačním podvodu, netransparentnosti, zatajování informací i rodinných vazbách. Detaily ze zprávy zveřejňují Hospodářské noviny (HN), které mají její kopii k dispozici.
Už v úterý na zasedání mandátového a imunitního výboru, který rozhoduje o vydávání poslanců k trestnímu stíhání, měli promluvit obviněný premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho stranický kolega Jaroslav Faltýnek. Tím by se rozhodování výboru, zda oba pány vydá, opět o něco přiblížilo konci. Jenže Babiš a Faltýnek na zasedání s největší pravděpodobností nevystoupí, zažádali si totiž o odklad. Jako důvod uvádějí, že si chtějí prostudovat závěrečnou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k vyšetřování farmy Čapí hnízdo.
Velmi žádanou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k vyšetřování farmy Čapí hnízdo viděli v pátek první poslanci, mezi nimi i místopředseda Pirátů Jakub Michálek. Podle něj ministerstvo financí šíří dezinformace, když tvrdí, že zveřejnilo závěry ze zprávy. Podle Michálka se jedná jen o průvodní dopis.
Ani Evropská komise nechce zveřejnit závěrečnou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k farmě Čapí hnízdo. Podle mluvčího komise je to na českých úřadech, které ale ohledně zprávy nadále mlží. Ode dneška do zprávy ale mohou nahlížet někteří poslanci, ve čtvrtek byla totiž zařazena do vyšetřovacího spisu české policie, která kvůli možnému dotačnímu podvodu obvinila premiéra Andreje Babiše (ANO).
Do pátku by mělo být jasné, jestli ministerstvo financí zveřejní velmi žádanou závěrečnou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k farmě Čapí hnízdo. V kauze možného zneužití evropských dotací figuruje premiér Andrej Babiš (ANO). Resort financí už má zprávu na stole druhý týden, zdráhá se ji ale zveřejnit. Podle šéfky ministerstva Aleny Schillerové jsou dva důvody, proč to není možné. O zprávu přitom žádá velké množství lidí i na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) s největší pravděpodobností ministerstvo navrhne vyjmout farmu Čapí hnízdo z projektů spolufinancovaných z evropských fondů. To přitom doporučila Česku Evropská komise (EK). Kvůli padesátimilionové dotaci pro Čapí hnízdo obvinila česká policie premiéra Andreje Babiše (ANO) a žádá o jeho vydání Poslaneckou sněmovnu.
Vlnu kritiky na sebe ještě před svým jmenováním přivolal nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), když hovořil o redukování počtu lůžek. Řešit problém nevytížených nemocnic, které vykazují péči uměle, není ale podle jeho slov v rukou ministerstva. Řešením by mohla být specializace některých nemocnic v určitých oblastech medicíny, tak jako třeba vyhlášený Ústav chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou.
Majitelé firem, kteří je často vybudovali v garáži z ničeho, většinou chtějí „své dítě“ předat potomkům. Úspěšnost pokračování byznysu v rámci dalších generací ale prudce klesá. Zájem investorů o koupi fungující firmy nebo třeba jen částečný vstup do ní je přitom v současnosti enormní, říkají v rozhovoru ředitel korporátního financování Marek Tichý a ředitel firemního bankovnictví Václav Štětina z Raiffeisenbank.
Pro pacienty možná ani nepozorovaná změna, pro lékaře velká byrokratická zátěž. Od nového roku musí totiž všichni doktoři povinně vydávat elektronické recepty. Jejich zavádění ale provází velká kritika, systém podle odborníků není správně připravený. Navíc se velké množství lékařů nestihne včas zaregistrovat. Vědom si je problémů i nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, podle nějž nebudou celý příští rok lékaři za nevydávání e-Receptů pokutováni.
Od května příštího roku dopadne na podnikatele, ale nejen na ně, další byrokratické nařízení. Podle některých názorů bude daleko horší než například elektronická evidence tržeb (EET), protože za jeho porušení hrozí milionové pokuty a povinnosti jsou definovány nejasně a vágně. Řeč je o nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů, které je známější pod zkratkou GDPR. Týká se živnostníků, firem, spolků, státních institucí, škol, úřadů i nemocnic.
Celkem šedesát poslanců z pěti stran se podepsalo pod návrh, který by mohl výrazně osekat elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ODS, STAN, TOP 09, Pirátů a hnutí SPD by se evidence, kterou lze označit za vlajkovou loď současného premiéra Andreje Babiše (ANO), neměla týkat podnikatelů, kteří nejsou plátci DPH.
Pomalé stavebnictví je považováno za největší brzdu české ekonomiky. Na vině je přitom pomalý schvalovací postup. Získat stavební povolení na větší projekty, jako jsou třeba bytové domy, trvá několik let. V celosvětových srovnáních se Česká republika pohybuje každoročně na nelichotivých pozicích. Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje zlepšení. Od nového roku začne platit novela stavebního zákon, která by v tomto směru měla přinést zlepšení.
Na svém posledním jednání nová vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodla, že o místo na jednotlivých úřadech přijde 73 lidí. Ačkoliv změny na ministerstvech spojené s příchodem novým ministrů nejsou neobvyklé, Babiš sklízí kritiku, protože jeho vláda nemá důvěru. A 10. ledna, kdy se o ní bude hlasovat, ji s největší pravděpodobností nezíská. Kdo končí?
Lidé v Praze za nové byty v developerských projektech vzrostla meziročně o 18,6 procenta. Vyplývá to z každoroční analýzy, kterou zveřejnil Institut plánování a rozvoje (IPR). Z ní také vyplývá, že dostupnost nových bytů se v hlavním městě každoročně zhoršuje.
Nový premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve avizoval, že jeho menšinová vláda začne „makat“ hned po jmenování. Na důvěru Poslanecké sněmovny, kterou s největší pravděpodobností v prvním kole nedostane, čekat nebude. Jednání vlády odstartovalo už v 6:30 ráno a jedna z věcí, kterou noví ministři schválili, jsou personální změny na jednotlivých resortech.
Vládní ANO chce zrychlit proces přijímání zákonů. V praxi by to znamenalo omezení dosavadního systému meziresortního řízení. Během toho se ke vznikající legislativě vyjadřují všechna ministerstva či další orgány. Jenže to podle členů vlády zdržuje. Podle opozice ale hrozí legislativní smršť nekvalitních zákonů – příkladem může být například zákon o evidenci tržeb (EET).
Pokud chtějí noví ministři v menšinové vládě Andreje Babiše (ANO) provést nějaké personální čistky na svých resortech, čas se jim krátí. Změny počtů náměstků musí totiž schválit ministerstvo vnitra, které mělo oficiální lhůtu do pondělí. Poté musí takzvaná systemizace ještě projít vládou. Ta by mohla rozhodnout už v pátek. Velké změny se chystají na ministerstvu práce i průmyslu.
Hnutí ANO v čele se svým šéfem Andrejem Babišem v pondělí zveřejní programové prohlášení. Poté začne série schůzek s předsedy některých stran. V úterý se sejde Babiš s lidovci, naplánovaná je i schůzka s ODS. Nový český premiér se bude snažit najít podporu pro svoji menšinovou vládu, která začala minulou středu úřadovat. Hlasovat se o ní bude 9. ledna.
Česká republika nečerpá peníze z evropských fondů tak rychle, jak by bylo potřeba. Podle náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj Olgy Letáčkové je na vině především složitá legislativa, kvůli které se začalo čerpat s mnohaměsíčním zpožděním. Ve srovnání s jinými zeměmi EU si ale podle ní Česko nevede špatně. Projekty připravené ČR má, peněz odeslaných k proplacení EU ale není moc. Proč to tak je, vysvětluje Letáčková v rozhovoru pro server Echo24.
Rozporuplné reakce vyvolalo včerejší zrušení některých částí zákona o evidenci tržeb (EET). Podnikatelé ze 3. a 4. vlny si oddychli, ti z prvních dvou vln jsou naštvaní, že evidovat musí, zatímco kolegové z jiných segmentů nikoliv. Prodejci online pokladem se zlobí, na zapojení dalších odvětví se totiž připravovali měsíce dopředu. A kritika přichází i z profesních organizací.
Poslanci mají v pátek ve druhém čtení jednat o podobě státního rozpočtu na příští rok a předkládat k němu pozměňovací návrhy. Jeho konečné schvalování se na program sněmovny dostane v úterý 19. prosince. Rozpočet přitom určitě nepodpoří ODS a TOP 09, která nesouhlasí se schodkem 50 miliard korun. Starostové se rozhodnou až podle toho, jestli projdou jejich pozměňovací návrhy. Podobně mluví i Piráti.
