Politici odmítají obhajobu majitele Čapího hnízda
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Běžná taktika obhajoby. Tak hodnotí opoziční politici vyjádření společnosti Imoba, která vlastní farmu Čapí hnízdo a proti které míří zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Podle tiskového mluvčího společnosti Karla Hanzelky, který zároveň zastupuje holding Agrofert, úřad podlehl politického tlaku.
„Těší mě, že zpráva OLAF potvrdila kvalitu práce české policie a státních zástupců. Že vyšetřovaní místo argumentů útočí na vyšetřující, je běžné. Už aby byl případ u soudu. Škody na demokracii, na podrývání jeho institucí rostou každým dnem a už mnohonásobně přesahují původní škodu 50 milionů korun,“ uvedl pro server Echo24 předseda poslaneckého klubu Starostů a nezávislých (STAN) Jan Farský.
Podle předsedy ODS Petra Fialy je důležitější, co řekne soud. „Taková reakce asi není vzhledem k závěrům vyšetřovací zprávy a dalším okolnostem kauzy Čapí hnízdo nijak překvapivá. Rozhodující ale bude, zda a jak o vznesených obviněních rozhodne soud,“ uvedl pro server Echo24.
„Asi nejde očekávat od firmy, která byla obviněna z podvodu, že to vezme s nadšením. Imoba je pouze jedna ze součástí firmy Agrofert a logicky hájí svého vlastníka. Zpráva OLAF je relevantní z hlediska toho, kolik EU proplatí Česku, nicméně odpovědnost za dotační podvod se bude projednávat před českým soudem,“ doplnil místopředseda Pirátů Jakub Michálek.
Kritika OLAF
Společnost Imoba totiž ve svém včerejším vyjádření napsala, že zprávu OLAF o vyšetřování farmy považuje za absurdní. Úřad podlehl politickému tlaku, sdělil ve čtvrtek Hanzelka, který zastupuje i holding Agrofert, ze kterého se farma v minulosti vyčlenila. Podle Hanzelky se Imoba neměla možnost v rámci vyšetřování plně vyjádřit. Společnost trvá na tom, že evropská dotace pro Čapí hnízdo byla udělena v souladu s platnými pravidly.
Kritika Imoby míří také přímo na OLAF. „Není přitom žádným tajemstvím, že pro nerespektování procesních práv účastníků bývá OLAF pravidelně kritizován, mimo jiné i evropským ombudsmanem,“ napsala společnost v tiskovém prohlášení.
Jenže proti tomu se ohrazuje například předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, který je zároveň europoslancem a má tak s fungováním instituce zkušenosti. „Že osoba, proti které se vede trestní stíhání, zpochybňuje vyšetřovací orgány, to já beru jako běžnou taktiku obhajoby. Toto má obviněný právo – tvrdit nepravdu a zpochybňovat. Ale musím říci na obhajobu OLAF, že za tu dobu, co jsem v Bruselu, jsem neslyšel – a to se v těch právních kruzích pohybuji – jediný kritický hlas k činnosti OLAFu,“ uvedl pro server Echo24 Pospíšil.
Podle něj má úřad v Bruselu vysokou kredibilitu. „Když se podíváte i na výroční zprávy i na debaty, které zde proběhly na půdě parlamentu, je to orgán, který je nezávislý, politici do něj vůbec neingerují. My vůbec nepřicházíme do styku s těmi vyšetřovateli. To je opravdu orgán, který stojí mimo politické orgány Evropské unie,“ dodal.
Imoba mimo jiné tvrdí, že když OLAF v závěrečné zprávě neoznačil za dotčené osoby ani premiéra Andreje Babiše (ANO), ani prvního místopředsedu ANO Jaroslava Fatýnka, znamená to, že je úřad z ničeho nepodezírá. Kritizuje také skutečnost, že jako vlastník Čapího hnízda byla mezi dotčené osoby zařazena, podle společnosti to není možné, protože v době udělení dotace nebyla v právním řádu trestní odpovědnost právnických osob. Imoba se také ohrazuje proti tvrzení OLAF, že Čapí hnízdo bylo propojeno s Agrofertem, který vlastnil Babiš.
Kritika přišla poté, co Hospodářské noviny zveřejnily celé znění zprávy OLAF k vyšetření Čapího hnízda. Tu má už několik týdnů na stole české ministerstvo financí, odmítá ji ale zveřejnit. Nyní si ji díky HN může přečíst každý, deník ji i přeložil z angličtiny do češtiny.
Vyšetřovací činnosti OLAF zjistily vážná porušení pravidel při přípravě a realizaci dotčeného projektu, což představuje porušení četných ustanovení příslušné národní a unijní legislativy.
Konkrétně společnost příjemce, která obdržela dotaci určenou výhradně malým a středním podnikům, a velká společnost se jeví tak, že tyto dva podniky lze pokládat za „propojené“ v souladu s platnou legislativou vzhledem ke skutečnosti, že skrze společné jednání skupiny fyzických osob tvoří jeden ekonomický celek.
Dále zástupci příjemce dotace pro projekt poskytli nepravdivé informace a zatajili důležité informace před řídícím úřadem operačního programu, když podali svoji projektovou žádost a podepsali smlouvu o dotaci. Zatajené informace prokazují, že se příjemce nepotýkal se znevýhodněními, která jsou typická pro SME, a proto má Evropská komise právo v souladu s platnou legislativou takovému příjemci poskytnutí finanční podpory odmítnout.
Rozhodnutí předchozích vlastníků společnosti a následně akcionářů společnosti změnit právní formu společnosti na akciovou společnost a vydat takový typ akcií, který umožňoval jejich anonymní vlastnictví během celé doby realizace projektu, byly v rozporu s obecným principem transparentnosti, který se uplatňuje při nakládání s finančními zdroji EU. Následné změny vlastnictví akcií lze navíc pokládat za čin, který uměle vytvořil podmínky nutné pro získání výhody, která odporuje účelu příslušného práva EU.
Kvůli padesátimilionové dotaci pro Čapí hnízdo byli Babiš a Faltýnek obviněni z podvodu. Sněmovna by příští týden měla jednat o jejich vydání k trestnímu řízení. Oba politici tvrdí, že obvinění je politicky motivované.