Od nového roku se na ministerstvech a dalších úřadech počítá s asi šesti sty novými úředníky ve srovnání se začátkem roku 2017, kteří budou stát o téměř 2,5 miliardy korun více. Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO), která zatím vládne bez důvěry, sice ve vedení jednotlivých resortů provedla čistky a připravila odchod desítkám náměstků, celkově ale úředníky neseškrtala. Právě naopak. Byrokratický aparát pod novou vládou dál roste.

„Mezi 1. lednem 2017 a 1. lednem 2018 (schválená systemizace včetně všech jejích úprav) dochází k nárůstu počtu systemizovaných míst o 512 služebních míst a o 99 pracovních míst. Objem prostředků na platy při tomto srovnání vzroste o 2 441 616 080 Kč,“ uvedla pro server Echo24 tisková mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Nárůst úředníků je přitom pouze na jednotlivých resortech a na správních úřadech, jako je například Český statistický úřad nebo Český telekomunikační úřad. Podle Malé se na nárůstu objemů finančních prostředků podepsalo navýšení stupnic platových tarifů. 

Babišova vláda provedla systemizaci těsně před Vánoci, asi týden po svém jmenování. Nejvíce se hovořilo o změnách ve vedení jednotlivých resortů a Úřadu vlády. Oficiálně ubylo na ministerstvech a úřadu 14 sekcí, zrušeno bylo celkem 23 služebních a 50 pracovních míst. Babiš na tiskové konferenci prohlásil, že změnami se ušetří více než 18 milionů korun. 

Jenže úspora, o které Babiš mluvil, je jen na papíře. V reálu budou Babišovy změny stát více peněz. Premiér, který čelí trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo, totiž změnu porovnával s tím, co navrhla končící vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), nikoliv s reálným stavem. Sobotkův návrh zahrnoval nárůst asi 650 úředníků.

„Ke snížení nákladů dochází,  porovnáme-li  systemizaci na rok 2018 schválenou usnesením vlády ze dne 6. 12. 2017,“ uvedla Malá. Vláda premiéra Sobotky totiž schválila během posledních týdnů svého působení svoji verzi systemizace. První dokument schválila v 23. října, pak jej upravila 29. listopadu a poté ještě 6. prosince.

Na ministerstvech přibyly 2,5 tisíce úředníků za dva roky

Sobotků první návrh zahrnoval pouze změny platových tříd u některých postů. Druhý upravoval i počty služebních míst - například na ministerstvu zahraniční mělo přibýt jedno místo představeného, ale naopak zaniknout jedno místo státního zaměstnance, na resortu zdravotnictví se mělo rušit jedno neobsazené služební místo a místo toho mělo vzniknout jedno jiné služební místo a na ministerstvu školství se mělo rušit sedm služebních míst v různých platových třídách a zřídit osmi nových. Poslední verze z 6. prosince pak už jen upravovala platové třídy u některých služebních míst.

Babišova vláda, která za sebou měla jen asi týden vlády, navíc bez důvěry, přistoupila k výraznějším zásahům zvláště ve vedení jednotlivých resortů. Víc než desítka odborných náměstků navzdory služebnímu zákonu končí. Zatímco změny, které navrhoval Sobotka, byly popisovány vždy maximálně na pěti stránkách, Babišova systemizace byla popsána téměř na 40 stranách textu. 

Počty úředníků rostou už několik let a Sobotkova vláda, ve které seděl i Babiš, za to byla často kritizována. Jen na jednotlivých ministerstvech a dalších správních úřadech vzrostl počet zaměstnanců za poslední dva roky o téměř 2,5 tisíce úředníků.

V polovině roku 2015 bylo na těchto úřadech zaměstnáno ve služebním nebo pracovním poměru 75 277 úředníků, o půl roku později to bylo 76 197, na začátku roku 2017 to bylo o 1700 víc a nyní jich přibude dalších asi 600.