Pokud projde novela daňového řádu, lidé se budou bát se s advokáty nebo daňovými poradci poradit, pokud se nevědomě dopustí chyby. Myslí si to daňový poradce Tomáš Hajdušek. Ten se obává, že návrh pirátského poslance Jakuba Michálka, který prolomí mlčenlivost advokátů a daňových poradců, bude dalšími zajišťovacími příkazy.

Proč vám návrh tak vadí? Nabízí se argument – pokud daný klient nepodváděl, nemá se čeho bát.

Poslanec Michálek se mýlí, pokud tvrdí, že jeho návrh má sloužit pouze na ochranu daňových příjmů českého státního rozpočtu a zabrání daňovým podvodům. Jeho návrh, pokud bude přijat, především poslouží státu prolomit pod smyšlenou záminkou daňovou mlčenlivost a získat od advokátů a daňových poradců citlivé údaje o jejich klientech. Stát by se mohl prostřednictvím Michálkova návrhu dostat i ke smlouvě s klientem a dalším důvěrným údajům týkajících se komunikace s klientem.

K čemu to podle vás povede?

Výsledkem tak bude, že klienti ztratí důvěru v možnost beze strachu se poradit s odborníkem. Pokud tato důvěra nebude existovat, mohou ti, kteří třeba z neznalosti poruší pravidla, zůstat zcela mimo systém a v konečném důsledku způsobit zbytečnou škodu sobě i státu.

Jak to bude v praxi vypadat? Berní úředníci zavolají daňovému poradci a řeknou: Potřebujeme tuto informaci, protože si myslíme, že váš klient podváděl?

Já si to vůbec nedovedu představit, jak by to mělo fungovat. Pokud bude Michálkův návrh schválen, dostane se finanční správa zcela bezproblémově k údajům, doposud podléhajícím mlčenlivosti. To ale cílem směrnice vůbec nikdy nebylo. Poškozeni budou občané a firmy.

Je problematické to, že bude stačit jen podezření?

To je na celém návrhu úplně to nejhorší a naprosto děsivé. Návrh poslance Michálka spočívá ve vložení tohoto textu „v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500 000 Kč.“ Jak známo, ďábel je často skryt v detailu.

To spojení „skutečnosti nasvědčující“ je velmi vágní…

Jde o natolik obecné ustanovení, že jeho výklad bude značně široký. Srovnat to lze analogicky s ustanovením o zajišťovacích příkazech, které je postaveno na „odůvodněné obavě“. Způsob aplikace tohoto ustanovení v aktuální praxi finanční správy je veřejnosti dostatečně znám. Výsledkem jsou vedle potrestaných podvodníků i ekonomicky naprosto zdevastované standardní firmy, zničené zdraví a rozvrácené rodinné vztahy poctivých podnikatelů. O tom, že pro finanční správu není problém si doslova „vycucat z prstu“ mnohamilionový nedoplatek, dostatečně svědčí i mediálně známý případ VYRTYCH – finanční správa nezákonně doměřila firmě daň ve výši 24 milionů korun kvůli daňovému nedoplatku jejího subdodavatele ve výši 9 milionů korun – , kde spravedlnost sjednal Nejvyšší správní soudu až po sedmi letech. Jestli tady poslanec Michálek chce zavést zajišťovací příkazy římská dvě, je na nejlepší cestě.

Není zde reálné riziko, že bude napadené ustanovení, pokud bude schváleno, napadeno pro neústavnost?

Samozřejmě a veliké. Legislativní rada Vlády ČR upozorňovala, že omezení mlčenlivosti v tomto směru je zřejmě protiústavní. Proto byl původní návrh ministerstva financí pozměněn. Návrh poslance Michálka to opět umístil mimo mantinely ústavní konformity.