Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.
Ve středu ve sněmovně podpoříme premiéra Andreje Babiše a pak všechno půjde dál stejně jako dosud. Tak nezajímavými slovy lze shrnout výsledek včerejšího jednání předsednictva ČSSD, které podle očekávání mnohých mělo zkrátit působení současné vlády. Přesto je možné pochopit výsledek debaty sociální demokracie jako jistý druh osudového proroctví, jež věští konec jedné politické generace.
Andrej Babiš vtrhl do krajiny eurodotací jako uragán a nejvíc se zaměřil na oblast zemědělských investic. Ofenziva miliardáře a premiéra v jedné osobě však stojí před krachem. Existuje řada argumentů, podle kterých přijde o víc než miliardu korun, ať už tím, že jeho holding Agrofert bude vracet vyplacené dotace, anebo tím, že nedostane ty, které se mu stát zavázal vyplatit.
Demonstrace v Moskvě a Hongkongu donutily státní moc, aby exemplárně ustoupila požadavkům veřejnosti. Jak Rusové, tak Číňané při protestech odsoudili, že se vláda nedrží zákonů své vlastní země. Tuzemské demonstrace „Milion chvilek pro demokracii“ byly svolány na základě stejného principu. Vláda je v podezření, že se chystá porušit právní řád, tedy základ, na kterém stojí každý civilizovaný stát už od dob starého Říma.
Tak drahé české potraviny včetně piva nebyly nikdy, upozornila agentura Bloomberg. Nutno dodat, že před zdražováním Čechy nezachrání ani to, že dotují zemědělce nejvíc v Evropské unii. Je to pravý opak toho, co dlouhá léta tvrdí zemědělští lobbisté, ovšem podle údajů Evropské unie podporujeme agrární sektor nejvíc s jedinou výjimkou Finů, kteří hospodaří v krušných podmínkách za polárním kruhem.
Kdo bude příštím kancléřem Německa? Proč by to nakonec nemohl být Armin Laschet. Jméno premiéra největší spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko se stále častěji skloňuje ve spekulacích o kandidátovi, který by frustrovanou CDU a spolu s ní celé Německo vytáhl z rozvalin, do kterých se zhroutila tamní politická scéna. Pád poměrů, které se utvářely od druhé světové války a dosud jakžtakž držely, předpověděl výsledek evropských voleb, ve kterých dvě velké strany, křesťanská CDU a sociálnědemokratická SPD, nedosáhly dohromady ani 45 procent.
Ministr dopravy Vladimír Kremlík nechal odvolat generálního ředitele Českých drah Miroslava Kupce. Část odborné veřejnosti protestovala, protože dosavadní ředitel Kupec si za devět měsíců vybudoval dobré jméno. Třeba tím, že pro státní firmu dokázal obhájit většinu smluv, o které proti ní usilovali soukromí přepravci. Ministr nevysvětlil, proč Kupce odvolal, ani za něj nenavrhl náhradu. Řízení ČD převezme někdo z představenstva a nový šéf se vybere ve veřejné soutěži.
„Jak je možné, že ho ještě volí? Všichni přece viděli, co to je za člověka!“ Obchodník z městečka Gmünd nepochopil, jak je možné, že v evropských volbách dostala strana Svobodných (FPÖ) sedmnáct procent a její bývalý šéf Heinz-Christian Strache devátý největší počet preferenčních hlasů. Přitom se hlasovalo jen týden po zveřejnění videa ze španělského ostrova Ibiza, kde opilý Strache slibuje plavovlasé krasavici, domnělé neteři lotyšskoruského oligarchy, státní zakázky, pokud koupí nejvlivnější rakouský deník Kronen Zeitung.
„Spoustu mých kritiků to předpokládám upřímně zklamalo,“ komentoval premiér Andrej Babiš tiskovou konferenci ministra zemědělství Miroslava Tomana. Ministr Toman na ní nabídl médiím svou interpretaci dosud tajného auditu Evropské komise, který se týká zemědělských dotací pro Agrofert. V ministrově podání Česku maximálně hrozí, že bude vracet 200 až 250 milionů korun. Částka 63 milionů je hodnota dvanácti projektů, na které státní zemědělský fond uzavřel s firmami z holdingu Agrofert smlouvu po únoru 2017.
Dvě věty auditu Evropské komise o dotacích Agrofertu jsou tím, co děsí premiéra Andreje Babiše a další členy vlády. Najdou se na samém konci sedmdesátistránkového dokumentu. Důvody obav jsou pochopitelné. Předběžná auditní zpráva poslouží orgánům činným v trestním řízení, které začnou prověřovat, jestli odpovědní úředníci a politici neporušili při vyplácení dotací Babišovu holdingu zákon.
Dvě věty auditu Evropské komise o dotacích Agrofertu jsou tím, co děsí premiéra Andreje Babiše a další členy vlády. Najdou se na samém konci sedmdesátistránkového dokumentu.
Informace o výsledcích auditu Evropské komise, která prověřovala střet zájmů českého premiéra, jsou zprávou o tom, že se Andreji Babišovi zhroutila strategie, s jejíž pomocí chtěl udržet zároveň politickou a ekonomickou moc. Její konkrétní důsledky mohou vymazat hnutí ANO z politiky a holding Agrofert z žebříčku nejsilnějších finančních skupin.
Není divu, že se poslanci na probíhající schůzi sněmovny rozčilují nad dotací pro pekárnu Zelená louka. V některých ohledech připomíná případ Čapího hnízda. Pekárna Agrofertu, která leží pár kilometrů za Průhonicemi, má stejně romantické jméno jako luxusní vila u Olbramovic, zároveň ji gigantický holding pořídil s evropskou podporou, která je určena pro začínající firmy. Nikdo nehledá na Zelené louce stejný podvod jako v Čapím hnízdě, to však zdaleka neznamená, že u Průhonic je všechno v pořádku.
Cena uhlí opět roste, důlní firma OKD inkasuje zisk, přesto pro město Orlovou v epicentru těžební oblasti nastávají těžké časy. Kraj se minulý měsíc definitivně rozhodl zbavit místní nemocnice, protože zdravotní pojišťovny platí málo. Sama Orlová nemá peníze, aby na provoz doplácela, a tak bývalí i současní horníci mohou hledat při zdravotních potížích pomoc, kde chtějí. Kraj vyrabovaný extenzivní těžbou byl ponechán osudu, proto lidé tradičně hledají naději ve slibech levicových a populistických stran, které se ovšem nikdy nesplní. V časech Jiřího Paroubka vyměnila tradiční podporu komunistů za sociální demokraty, kteří tehdy slíbili modré z nebe a dostali za to přes polovinu hlasů.
Vládní strany utrpěly v evropských volbách porážku, na kterou by ve většině demokratických zemí reagovaly vyhlášením předčasných voleb do národního parlamentu. ANO sice vyhrálo, přesto společně s koaličními partnery ČSSD a KSČM dohromady nezískalo ani třetinu hlasů. Jsou to jen evropské volby, kam chodí málo lidí, zní v Česku obvyklé vysvětlení. Přesto hlas dvou milionů voličů říká jasně, že populisticko-levicový model vládnutí vyčerpal své možnosti.
Ministr vnitra Herbert Kickl z vládní strany FPÖ nemůže dohlížet na policejní vyšetřování, když se týká financí jeho strany.
„No More Mister Nice Guy“, v překladu „Už dost, pane slušňáku“, tak zní heslo, se kterým objíždí Nigel Farage, zakladatel Brexit Party, anglický venkov. Těžko říci, jak zabírají právě slova vypůjčená z rockového šlágru Alice Coopera, jisté je, že v průzkumech před evropskými volbami dostává Brexit Party přes třicet procent. Farage svým tažením pranýřuje „slušňáky“, kteří za tři roky nedokázali odvést Velkou Británii z Evropské unie, i když jim to lidé v referendu přikázali.
Od zveřejnění videa a potvrzení, že nejde o podvrh, bylo každému jasné, že Strache skončil.
Česko není soběstačné v potravinách a bude to ještě horší, pokud velkozemědělci přijdou o evropské dotace.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) postavil otázku zřetelně: „Hnutí ANO si musí vybrat, buď děti, nebo banky.“ Tak shrnul požadavek, ať se o 80 tisíc korun zvýší rodičovský příspěvek všem rodičům, kteří mají dítě do čtyř let, a ať peníze dodají banky, kterým bude vyměřena speciální daň. Hamáčkovo extempore z minulého víkendu může fungovat jako politický tah, který může dostat do úzkých premiéra Andreje Babiše s jeho stranou ANO. Hamáčkova otázka však stojí úplně mimo realitu státního rozpočtu.
Včera ještě obstrukce dokázaly zastavit sněmovnu, která už měla v plánu definitivně odhlasovat pokladny EET pro svobodná povolání, prodejce na trzích a řemeslníky. Přesto je pevná většina ANO, ČSSD a KSČM připravena zákon schválit, i když k tomu neexistuje jediný věcný důvod. Občané mohou očekávat, že stejně jako u první a druhé vlny dojde i tentokrát ke zdražení služeb v řádu desítek miliard ročně.
Žili jsme na stejné úrovni a pod stejným komunistickým režimem, dnes však mají „soudruzi z NDR“ dvojnásobné platy a řádově kvalitnější infrastrukturu. Češi místo toho usilovně pracují, aby uživili expandující byrokracii, prostřednictvím dotací zvyšovali rentu největších oligarchů a každoročně odváděli do ciziny dividendy v řádu stovek miliard. Něco se na tom musí změnit a jednu z cest ze současné šlamastyky nabízí východní Německo.
Může se stát, že některého ministra provází po rezignaci pověst dobrých činů. To však není případ ministra dopravy Dana Ťoka, jak svědčí snaha jeho nástupce Vladimíra Kremlíka i odpovědných úředníků napravit kroky, které bývalý ministr podnikl.
Evropská unie není dojná kráva ani stroj na peníze. Těmito slovy vychovával místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen dvanáct premiérů ze zemí, které vstoupily do Unie před patnácti lety a od té doby pobírají tučné dotace. Zástupce jediného z členských států mohl s klidem opáčit, ať si tedy Brusel své peníze nechá, protože jeho země tím o nic nepřijde. Premiér Česka to ovšem neřekl, protože on osobně je největším příjemcem dotací v celé Evropské unii.
Průzkumy zatím ukazují pouze to, že vlády Andreje Babiše zavedly republiku do bezčasí, jaké dobře znají pamětníci normalizace.
Už jenom zpráva, že se bývalá nejvyšší státní zástupkyně a poté ministryně spravedlnosti vrací na ministerský úřad, způsobila poprask. Důvodem nebyla osoba Marie Benešové, ale okolnosti, za kterých ji premiér Andrej Babiš nominoval. Jeden den Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo, že policie navrhla obžalovat premiéra v kauze Čapí hnízdo, druhý den týž premiér oznámil, že dosavadního ministra Jana Kněžínka nahradí právě zkušená advokátka.
Benešová, Havlíček, Kremlík jsou další jména v řadě osmadvaceti ministrů, které už jmenoval prezident Zeman na návrh premiéra Babiše.
Bývalý ministerský náměstek po mrtvici dobře chápe, co mu personál LDN chce říci. Když však chce reagovat, z úst se řinou pouze nesrozumitelné slabiky. Záhy si uvědomí marnost svého počínání a sklesne rezignovaně do křesla. Pravděpodobnost, že člověk musí čelit podobnému osudu, roste v určitém věku vysoko. Přesné statistiky neexistují, obecně uznávané odhady však uvádějí, že ročně mrtvici dostane padesát tisíc Čechů. Z toho třetina zemře, třetina přežije bez komplikací a třetina s trvalými následky.
Na kterém ministerstvu ještě policisté nedělali razii? Těmito slovy reagoval jeden z opozičních politiků na čtvrteční zásah speciální jednotky NCOZ na ministerstvu zemědělství. Opravdu, nedávno to bylo ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo vnitra, obrany, školství, všichni pamatují policejní návštěvu na antimonopolním úřadě, ve státním podniku Diamo... Zásahů je tolik, že policejní manévry v nejvyšších patrech státní správy nebudí zdaleka takovou pozornost jako před sedmi nebo osmi lety.
Hlavním trumfem v boji proti korupci z dílny podnikatelské strany ANO měl být systém elektronických pokladen.
Ve středu oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že obdrželo od vyšetřovatele návrh obžalovat premiéra Andreje Babiše a jeho příbuzné či podřízené v kauze Čapí hnízdo. Ve čtvrtek oznámil svou rezignaci ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a Babiš označil za jeho nástupkyni Marii Benešovou.
