Informace o výsledcích auditu Evropské komise, která prověřovala střet zájmů českého premiéra, jsou zprávou o tom, že se Andreji Babišovi zhroutila strategie, s jejíž pomocí chtěl udržet zároveň politickou a ekonomickou moc. Její konkrétní důsledky mohou vymazat hnutí ANO z politiky a holding Agrofert z žebříčku nejsilnějších finančních skupin.

Zprávy o auditu se v pátek zprvu objevovaly jen v útržcích, ale pozdě večer by 70stránkový audit Evropské komise zveřejněn v plném znění. Komise v dokumentu potvrdila premiérův střet zájmů podle tzv. lex Babiš, který schválil český parlament s platností od února 2017. Premiér a šéf vládní strany ANO podle auditu nadále ovládá Agrofert, a proto Brusel žádá, ať Česká republika vrátí 11 milionů eur, které od té doby Agrofert inkasoval v rámci šestnácti prověřovaných projektů z regionálních či strukturálních fondů, a také 37 tisíc eur z jednoho projektu hrazeného sociálním fondem. V tuzemsku také podle Komise selhaly kontrolní mechanismy, které by zabránily tomu, aby byly koncernu propláceny dotace, napsal server Seznam Zprávy, který analýzu zveřejnil. 

Na první pohled to není úplně převratná zpráva. Ve skutečnosti otevírá pět klíčových otázek, na něž se musí v době několika dnů, maximálně týdnů najít přesná odpověď, kterou poskytne přesné znění auditní zprávy a doplní vedle odpovědných vládních politiků také justiční orgány. Tyto odpovědi rozhodnou o další kariéře nejmocnějšího muže současného Česka. Výmluvy, že není co řešit, protože ještě není k dispozici definitivní verze auditu a že se ještě musí vyjádřit tuzemská ministerstva, mohou posloužit nejvýš k odkladu. Pokud Evropská komise navrhla konečné znění auditní zprávy, pak už nečeká od kontrolovaných osob další námitky, ale jen stanovisko, jak zjištěné skutečnosti vypořádat.

Kolik vlastně chtějí z Bruselu

Tuzemská veřejnost se tedy v první řadě musí dozvědět, jak velká bude částka, kterou bude nutné ze státního rozpočtu, případně pokladny Agrofertu vrátit. Podle dostupných informací zjistila Evropská komise pochybení u projektů v hodnotě okolo 280 milionů korun. Zmíněnou částku tedy bude chtít zpátky, tím ale výčet finančních prostředků vyplacených v rozporu s předpisy nekončí. Evropská komise prověřila šestnáct projektů ze strukturálních fondů, velmi pravděpodobně tedy šlo o dotace z Programu rozvoje venkova, které Agrofert využil především k modernizaci svých potravinářských provozů a tzv. podniků živočišné výroby. Některé projekty ovšem nechali kontroloři nepochybně stranou. Také z toho důvodu odhaduje Transparency International, že se nakonec bude vracet půl miliardy. Zároveň se evropští auditoři nevěnovali tzv. přímým dotacím ze záručního zemědělského fondu. Pokud se kontrola doplní i o přímé dotace, může Brusel žádat za rok 2017 i 2018 nazpátek další částku ve výši nejméně jedné a půl miliardy.

Samotný tento fakt může mít trestněprávní důsledky pro ty, kdo o dotace žádali a kdo je přidělili. Stejně jako v případu Čapího hnízda ani tentokrát nepomůže vysvětlování, že za nesprávným čerpáním není úmysl. Tzv. poškození zájmů evropských společenství se počítá mezi nedbalostní trestné činy. A stejně jako v historii rezidence u Olbramovic nepomůže, když se dotace vrátí.

Nejsnadnější je odpověď na otázku, jestli Agrofert může dál čerpat dotace. Dokud bude Agrofert ve svěřenských fondech, které podle Evropské komise ovládá Andrej Babiš, nemá nárok ani na jedinou korunu. Určitou šanci může mít při hledání cesty, jak uplatnit nárok na přímé dotace. Na půdu, kde hospodaří, je přece dostává každý zemědělec, ať se jmenuje Petr, nebo Pavel.

Evropská komise dále zjistila, že český premiér porušil tzv. lex Babiš. Ten ovšem nezakazuje pouze přijímat evropské dotace, ale také jakoukoli podporu z národních zdrojů. Podle takového výkladu by měl Agrofert přijít o všechny veřejné zakázky včetně dodávek suroviny pro bionaftu a měl by vrátit četné investiční pobídky. Ještě větší riziko skrývá paragraf, podle kterého nesmí politik vlastnit média. V souvislosti se zjištěním, že premiér Babiš ovládá Agrofert, to nutně znamená, že podle českých zákonů musí prodat Mafru včetně Mladé fronty DNES a Lidových novin.

Pátá otázka, jestli Babiš může po odhalení takového střetu zájmů zůstat premiérem, míří přímo na koaličního partnera, tedy na sociální demokraty a jejich předsedu Jana Hamáčka. Vicepremiér Hamáček se zatím tváří, že kolegu Babiše podrží, to se však může změnit podle toho, jak se případ bude vyvíjet.

Plán B

Premiéru Babišovi se hroutí strategie, podle níž dosud postupoval. Důsledně tvrdil, že s Agrofertem nemá nic společného, případně učinil pár kosmetických úprav, aby to tak alespoň vypadalo. Zmíněnou verzi už nejde udržet přinejmenším v kontextu Evropské unie, které je Česká republika členem. Zároveň ztrácí na ceně i perspektivě Agrofert, jemuž hrozí, že přijde o dotace. Proto je nezbytné připravit plán B. Andrej Babiš může samozřejmě položit premiérskou funkci, předat ji například Aleně Schillerové, a s výjimkou případného policejního stíhání se problém vyřeší. Právě riziko trestního procesu je ovšem argumentem, proč si bezpečnou funkci v čele exekutivy ponechat. Pak už stačí nařídit svěřenským fondům, ať se zbaví Agrofertu, respektive Mafry a těch jeho částí, které jsou nejvíc závislé na dotacích.