Petr Holub - Autor je komentátor serveru Echo24.cz

/

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Články autora

Kdy budou nové dálnice. Poučení z krizového vývoje na D8

Patnáct let zpoždění a pětkrát vyšší cena. Taková je podle Nejvyššího kontrolního úřadu průběžná bilance stavby posledního úseku D8 z Lovosic do Řehlovic. Stala se tak symbolem fiaska, do kterého se dostaly státní dopravní investice. Právě proto může D8 posloužit jako ideální příklad, co se musí zlepšit, aby vůbec bylo možné dálniční síť dokončit. Salon hledal cestu společně se třemi experty, právníkem z Ateliéru pro životní prostředí Pavlem Černohousem, Martinem Höflerem z prezidia České asociace konzultačních inženýrů a Ivo Rýcem z Asociace financování infrastruktury pro mobilitu.

Tajemství starého Molenbeeku

Nejmalebnější část bruselského historického centra se jmenuje Sint-Katelijne, v češtině čtvrť svaté Kateřiny. Křivolaké uličky tvoří řady prastarých domů, u kterých je možné kdykoli zakotvit v malých hospodách, kde čepují desítky různých druhů piva.

Musíme se společnými silami postarat o všechny

Budoucnost levice je v mlhách. Sociální demokracie ztrácí na severu Evropy podporu dělníků. V zemi Bádensko-Württembersko už její vůdčí roli převzala strana Zelených, podobné to je v Rakousku. Na jihu získávají radikálové od řecké Syrizy k portugalským komunistům. V Česku usilují o voliče sociálních demokratů zelení Matěje Stropnického. KSČM na sjezdu připomněla, že jediná v Evropě dokáže stavět na základech státostrany z bývalého komunistického bloku.

Cesta do neznáma a chaosu

Babiš vypustí krakena, kterého nebude mít sám pod kontrolou. Těmito slovy přibližují IT experti, co se stane prvního prosince 2016, až začnou hospodští účtovat na registračních pokladnách EET, on-line napojených na finanční správu. Přes všechny možné stížnosti u Ústavního soudu či antimonopolního úřadu a přes veškeré snahy ještě zákon o EET změnit, může už jen zázrak zabránit tomu, aby byly pokladny zavedeny.

Konec svobody. Jak rychle může přijít

Neschopnost řešit uprchlickou krizi, růst nenávistného nacionalismu a další známé problémy popisuje v letošní zprávě o evropské demokracii Freedom House. Pozoruhodný je však závěr: „Jako naléhavé varování, kam Evropa směřuje, by měla sloužit skutečnost, že se Visegrádská skupina 25 let po svém založení změnila ze vzoru jednoty a demokracie na předního zastánce sobectví a omezenosti,“ píše Freedom House s odkazem na chování visegrádských politiků v uplynulém roce.

Zemětřesení v Rakousku

Zemětřesení. Tak zní nejčastější superlativ prvního kola rakouských prezidentských voleb. Kandidát pravicových populistů FPÖ Norbert Hofer v něm získal 36 procent hlasů a je považován za favorita kola druhého. Zmíněné zemětřesení znamená předěl v rakouské poválečné politice vůbec. Ve druhém kole Hofera vyzve zelený kandidát Alexander Van der Bellen, jenž skončil druhý s dvaceti procenty hlasů.

Big Brother dostane data pacientů

Ústavní soud nezodpovědně překračuje pravomoc, když se plete do politiky a jeden po druhém likviduje zákony schválené sněmovnou. S tím tvrzením se dá souhlasit do chvíle, kdy už jenom ústavní soudci mohou zabránit tomu, aby začal platit očividně škodlivý zákon.

V Lidovém domě se probouzí temná minulost

Jako urychlovač konfliktů v sociální demokracii se Losyho palác v pražské Hybernské ulici osvědčil už vícekrát. První slavnou epizodou byl „boj o Lidový dům“ na podzim 1920. V září ho nezákonně obsadila levicová frakce ČSSD, tehdy podporovaná většinou členské základny. Předseda strany Antonín Němec se proto obrátil na soud, který nechal Lidový dům v prosinci vyklidit a vrátit právoplatně zvolenému vedení. Vyhození levičáci pak založili KSČ.

Revoluce, která se nepovedla

Koncem dubna to bude šest měsíců, co je Praha bez městské rady. Spory mezi stranami v zastupitelstvu se nepodařilo překonat, magistrát nefunguje a rozvoj města je u ledu. Proč v Praze už půl roku nefunguje radnice a kdy to skončí? Převraty na radnicích nejsou po roce 2014, kdy do nich vstoupilo ANO, nijak výjimečné

Ochutnejte české máslo. Nebude

Jako příklad ekonomického nesmyslu uváděl prezident Václav Havel trh s máslem. Kamiony křižují Evropu a převážejí máslo z jedné země do druhé. Obchodníci se snaží prodávat máslo z dovozu, i když je úplně stejné jako to domácí. Bývalý prezident tím upozorňoval na to, že hra na volný trh v tomto případě škodí životnímu prostředí.

František Josef I. Císař, který tu nebyl

Duše českého národa je průmyslová, řekl svého času premiér Vladimír Špidla. Letos uplyne sto let od úmrtí toho, kdo průmyslovou duši českému národu vdechl – a koho český národ vytrvale ignoruje. Jmenoval se František Josef I. Na průčelí Chrámu svatého Víta hlídají hlavní vstup do katedrály sochy císaře Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Agrodotace 2015: Desetkrát víc pro Babiše

Vstup Andreje Babiše do politiky se Agrofertu vyplatil. Není o tom pochyb od chvíle, co byly zveřejněny výsledky prvního kola Programu rozvoje venkova v roce 2015. Babišův koncern získal přes 600 milionů dotací, skoro desetinu částky, kterou ministr zemědělství Marian Jurečka loni všem zemědělcům rozdělil. Také jde o desetkrát vyšší peníze, než které byl Agrofert zvyklý inkasovat z venkovského programu v minulých letech.

Východní Evropa procitá. Politikům navzdory

Nová vládní garnitura v Polsku ohrožuje demokracii. Rumunský premiér odstoupil, protože byl obžalován z korupce. Makedonský premiér rezignoval kvůli aféře s nelegálním odposlechem opozičních politiků. Český prezident vtipkuje o tom, že nejlepší nástroj na odstranění premiéra je kalašnikov.

Ani netuší, s čím si zahrávají

Otázku položil diskusní Salon Týdeníku Echo třem expertům. K debatnímu stolu se sešli sociolog a výzkumník veřejného mínění Jan Herzmann, prorektor vysoké školy CEVRO institut Ladislav Mrklas, který se specializuje na politiku střední a východní Evropy, společně s Milanem Znojem, docentem Filozofické fakulty UK a členem poradního sboru Masarykovy demokratické akademie.

Novější články Starší články