Babiš vypustí krakena, kterého nebude mít sám pod kontrolou. Těmito slovy přibližují IT experti, co se stane prvního prosince 2016, až začnou hospodští účtovat na registračních pokladnách EET, on-line napojených na finanční správu. Přes všechny možné stížnosti u Ústavního soudu či antimonopolního úřadu a přes veškeré snahy ještě zákon o EET změnit, může už jen zázrak zabránit tomu, aby byly pokladny zavedeny. Stejně tak jen zázrak odvrátí nebývalý chaos, až se spustí složitý a nevyzkoušený systém. Krakenem však má být něco jiného. V prosinci se na internetových sítích najednou objeví obrovský objem nezabezpečených dat o firmách, s nimiž se okamžitě začne obchodovat.

Hlavní reforma Sobotkovy vlády

V Národním programu reforem, který každoročně vláda předkládá do Bruselu, stojí letos na prvním místě „elektronická evidence tržeb, která bude spuštěna v prosinci letošního roku“. Protože se v minulých letech Sobotkův kabinet soustředil na rušení úsporných opatření předchozí Nečasovy vlády a napřesrok končí funkční období, jsou pokladny EET vrcholným představením vládní garnitury sociální demokracie, ANO a lidovců.

Zřejmě v tom není úmysl, jenže příprava sporného zákona se táhne a vyvolává nesmiřitelné konflikty, ve kterých vládní koalice odmítá jakýkoli kompromis. Nejen autor zákona Andrej Babiš, ale ani zbylí členové koalice nemohou bez ztráty pověsti ustoupit. Každý odpor proto převálcují bez ohledu na argumenty.

K silovému řešení se vláda rozhodla, když při přípravě zákona ignorovala otázku, jaký dopad bude mít zavedení pokladen na živnostníky. Důvodová zpráva neobsahuje žádnou sociologickou ani ekonomickou analýzu, vyplývá z ní pouze, že poctivým podnikatelům vznikne jediný náklad, malá pokladna v ceně pěti tisíc korun. Naopak stát na tom vydělá, protože lepší dohled přinutí nepoctivce, aby ročně odvedli na dani z přidané hodnoty (DPH) pět miliard korun navíc. A protože nebudou moci díky EET zapírat své příjmy, stát si přilepší na daních z příjmu o dalších sedm miliard. Před únorovým hlasováním o zákonu ve sněmovně zvýšil ministr Babiš předpokládaný výnos na celkových 18 miliard. Není proč váhat.

Přesto komplikace nastaly, a to hned ve dvou rovinách: první v rámci veřejné debaty a druhá při technické přípravě. Nejde o maličkosti.

Zastrašit a vybrat

Lídři koalice nechtějí připustit, že zavedení elektronických registračních pokladen s sebou nese omezení počtu živnostníků. Veřejná diskuse ovšem k tomu dospěla nezvratně.

V období poslední krize a následujícího zotavení 2008–2015 přibylo živnostníků ve většině členských států EU, nejvíc ve Velké Británii, Nizozemsku, Francii a Česku. Výjimek je celkem devět. Malých podnikatelů ubylo podle Eurostatu v pěti státech jižní Evropy těžce postižených krizí (Kypr, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko) a kromě toho v pěti zemích, kde se zavedly registrační pokladny (Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko a opět Portugalsko). Větší pokles způsobily byrokratické překážky než krize. Největší úbytek živnostníků, o 43 procent, zaznamenalo Chorvatsko, následuje Portugalsko s 35 procenty, Rumunsko s 15 procenty a Maďarsko s úbytkem 11 procent. Krizí nejhůř postižené Řecko bylo na úrovni Maďarska.

Počet malých podnikatelů se nesnížil ve Švédsku a na Slovensku, i když tamní vlády pokladny prosadily. Předčasné je hodnocení Rakouska a Slovinska, kde se registrační pokladny postupně zavádějí letos a v dubnu ještě nebyly povinné. Ani v samotném Česku lidé živnosti neopouštějí.

Slibovaný efekt, že pokladny zlepší výběr DPH, nejde z mezinárodního srovnání vyloučit ani dokázat. Třeba v Bulharsku se po zavedení pokladen výběr snížil a na Slovensku nezlepšil, i když základní sazba DPH poskočila o procento nahoru. Elektronický pokladní systém může v některých zemích fungovat jako zastrašovací prostředek, který při výběru daní brání propadu, případně zajistí, že zvýšení sazby DPH přinese nějaký prospěch. O víc než procento domácího produktu narostl výběr DPH během sedmi let v Chorvatsku a Maďarsku, kde se sazby výrazně zvyšovaly. Je možné, že by k tomu bez registračních pokladen nedošlo. Ve Finsku nebo Česku se ovšem zvýšení sazeb vyplatilo i bez pokladen.

Extrémní je případ Rumunska, kde zvýšení sazby DPH z 19 na 24 procent ničemu nepomohlo. Proto se od minulého roku postupně zavádějí pokladny. Vláda z Bukurešti čeká takový úspěch, že zároveň vrací daňovou sazbu na 20 procent.

Daně možná, byznys určitě

Ministři Sobotkovy vlády se mohou odvolat na řadu předchůdců zvláště z východu Evropy. Méně se už dá rozumět tomu, proč chtějí na tuzemské živnostníky použít brutálnější verzi pokladen. Ve většině států totiž byly zavedeny off-line systémy, které údaje o tržbách ukládají na pět a někdy až deset let v databázích fiskálních pokladen. Pokladny certifikuje finanční správa, která má možnost s pomocí speciálního klíče tržby živnostníků kontrolovat. Česko však zvolilo on-line pokladny, které se sporným výsledkem užívají jen Bulhaři a Chorvati. Letos se druhého ledna přidali Slovinci.

Bulharsko-chorvatský systém má pro finanční úředníky tu výhodu, že mohou bezprostředně sledovat účtování v konkrétním obchodě. Živnostník také musí počkat na automatickou reakci z finanční správy, aby směl na vystavený účet inkasovat peníze. Tím jsou vyloučeny jakékoli manipulace s jednou vyúčtovanou položkou. Úředník má navíc jednu pravomoc. Když zjistí, že se obrat živnostníka podezřele snížil, může jedním kliknutím odpojit podezřelý obchod od systému. Podnikatel pak musí přerušit svou práci a vyčkat, až přijde kontrola.

Na druhé straně je on-line systém náročnější na software i na přenos dat, a proto je také dražší. Pro většinu živnostníků nemusí být cena za nákup pokladny a připojení likvidační položkou. Jednoduchá pokladna se opravdu pořídí za pět tisíc korun. Průměrně velká hospoda vystačí s jednou centrální pokladnou, třemi menšími přístroji pro obsluhu a dvěma tiskárnami celkem za 35 tisíc korun. Většina restaurací i obchodů má připojení na internet už dnes, v každém případě nemusí platit víc než pětistovku. Větší náklady budou s poplatky za licenci potřebného softwaru a zajištění přenosu dat na tzv. transakční rozhraní finanční správy. Specializované firmy dnes nabízejí tyto služby za 800–1000 korun měsíčně, bez ohledu na velikost provozovny. V prosinci 2016 a od následujícího března se připojí podle odhadu ministerstva financí polovina živnostníků, tedy cca 250 tisíc. Vzniká tak dobrý byznys, který zajistí dodavatelům od začátku měsíční obrat čtvrt miliardy. Není jisté, že finanční správa vymůže na živnostnících pět milionů na DPH, jistě však stejnou částku zaplatí IT firmám. Není divu, že za reklamu na „pokladny EET“ nejvíc utrácejí firmy, za kterými stojí známé finanční skupiny J&T nebo Redwood Capital.

„Cena za připojení může být vážná překážka v podnikání pro opravdu malé živnostníky,“ varuje poslanec TOP 09 Martin Plíšek. Proto už jeho strana poslala do sněmovny novelu zákona o evidenci tržeb, kde navrhuje, ať si pokladny nemusejí pořizovat prodejci na farmářských trzích, provozovatelé sezonních hospod, kadeřnice ani další podnikatelé, jejichž obrat ročně nepřekročí milion korun, a nejsou tedy plátci DPH. Návrh má šanci, pokud koalice opustí nesmiřitelné stanovisko, které vychází z podezření, že řada živnostníků už dnes zapírá příjmy, aby nemuseli platit DPH. Proto je nutné ověřit na registračních pokladnách, kdo utrží přes milion.

Změnu postoje signalizuje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který koalici předloží plán, aby se k EET nemuseli hlásit prodejci z farmářských trhů. Může použít argument, že v Rakousku nemusí mít pokladny obchodník s tržbami do 15 tisíc eur ročně, obdobný strop existuje v Chorvatsku, v Portugalsku hranice dosahuje dokonce 100 tisíc eur. Ministr zemědělství Slovinska Dejan Zidan zahájil tažení na osvobození od povinnosti účtovat on-line pro malé rolníky, sportovní kluby a horské chaty. Jurečka návrh dokončí během května.

Ještě najít tvůrce systému

Vážnější překážkou než obavy malých živnostníků bude pro vládu technické provedení. Příprava prošla mnoha epizodami. Počátkem roku 2015 ministr Babiš objednal od firmy BDO IT studii, podle níž by měl být systém vytvořen. Dokument byl hotov v březnu. Přípravou měl být Generálním finančním ředitelstvím pověřen ministerský podnik Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS). Finanční správa tak obešla zákon o veřejných zakázkách, nemusela se zdržovat veřejnou soutěží a případnou pomoc soukromých firem si mohla objednat jako subdodávky.

SPCSS však selhala a její ředitel Hanuš Weisl byl letos v únoru odvolán. Následoval sporný krok, kterým Babiš napodobil někdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Ten bez soutěže pověřil společnost IBM vybudováním kontrolního systému nemocenské. Své rozhodnutí zdůvodnil znaleckou studií, podle níž nikdo jiný nemá potřebné kompetence, antimonopolní úřad ovšem zakázku zrušil.

Také finanční správa oslovila ve věci EET přímo IBM se zakázkou za 50 milionů korun. Americká firma má vytvořit úložiště pro data sebraná z pokladen EET jako součást daňového systému ADIS, který provozuje už od 90. let. I tento krok posvětili dva znalci. Když už šéf finanční správy Martin Janeček rozhodl, že využije systému ADIS, z právního ani technického hlediska nebylo možné postupovat jinak.

V tomto případě se našli kritici. Bloger Michal Bláha prohlásil, že svěřit zakázku na EET společnosti IBM bez soutěže znamená porušení zákona. Nejde přece o obvyklou úpravu systému ADIS, ale jeho rozšíření o nové funkce.

Ředitel Janeček reagoval na výtky s tím, že IBM opravdu jen rozšíří kapacitu úložiště ADIS. Samotný systém EET vznikne až ve dvou dalších krocích. Prvním bude nová padesátimilionová zakázka na vytvoření certifikační autority, která bude ověřovat přístup podnikatelů do systému. Zatím se neví, kolik bude stát dodávka transakčního rozhraní, na kterém se budou přijímat data živnostníků. V obou případech už proběhne otevřená soutěž. Ostatně ani na zakázku pro IBM si zatím nikdo z konkurentů u antimonopolního úřadu nestěžoval.

Malé školení pro paranoiky

Konečná podoba systému, který se má rozběhnout za půl roku, není k dispozici. Právě z toho jsou nervózní všichni čeští vývojáři IT. Mohou jen věřit řediteli Janečkovi, že soutěž proběhne v nejkratším možném termínu a že se v září dozvědí parametry, podle nichž bude rozhraní fungovat. Pak teprve dostanou možnost vytvořit pro živnostníky software, který bude s rozhraním na finanční správě komunikovat. Proto se zavedení EET nevyhne chaosu. Během tří ani šesti měsíců do spuštění systému se programy nestihnou otestovat a dají se očekávat výpadky. Ve Slovinsku zažili něco podobného a povinnost používat pokladny odložili o půl roku.

Nepřipravenost při zavádění EET vede ke spikleneckým teoriím, podle nichž státní úředníci připravili byznys s připojením na finanční správu pro spřízněnou firmu, která bude vědět o parametrech transakčního rozhraní dříve než ostatní. Jiní zájemci mohou být vyřazeni i tím, že k napojení na své rozhraní bude finanční správa požadovat speciální software. Zřejmě jde jen o běžnou paranoiu. Mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová trvá na tom, že transakční rozhraní bude navrženo v takové podobě, aby s ním komunikoval software většiny firem na trhu IT pokladních systémů. „Takový je předpoklad,“ říká mluvčí.

Přesto spiklenecká teorie poukazuje na hlavní riziko celé hry o lepší výběr daní. IT firmy přenášející data budou mít možnost všechny údaje o pokladnách živnostníků zkopírovat. Živnostníci se ani nemusí bát nepoctivých finančních úředníků, že jejich data prodají konkurenci. Okamžitě s nimi totiž mohou obchodovat soukromé firmy zajišťující jejich přenos. Pak se může stát, že podnikatel ztratí pro své zboží ze dne na den odbyt, protože něco podobného nabídne nová konkurence v ceně o pár haléřů nižší.

Existuje i horší varianta. Pokud některá z přenosových firem získá dominantní postavení, stane se soukromým Velkým bratrem tuzemského obchodu, který bude přesně vědět, jaké zboží cestuje mezi firmami a k zákazníkům. Stačí, když bude zaplaceno hotově nebo kartou. Když se takové riziko naplní, pak obchodováním s daty o svém Agrofertu nezabrání Andrej Babiš ani z pozice ministra financí. Řečeno s paranoickou logikou, uchránit se může jen v tom případě, že se dominantní přenosovou firmou stane IT divize Agrofertu.

Zkouška ústavou

Tuzemský byznys se může chaosu i zkoušce s nezabezpečeným skladištěm všech obchodních informací ještě vyhnout. Přinejmenším tomu věří poslanci ODS a TOP 09, kteří chtějí zákon zavádějící EET zastavit ústavními žalobami. První z nich už v dubnu odeslalo pět poslanců ODS a dva jejich kolegové z Kalouskovy strany. Desátého února chtěli vystoupit při třetím čtení v rozpravě k zákonu o EET, koaliční zákonodárci jim však nedali možnost, protože debatu přerušili a zákon schválili. Tím podle stížnosti porušili ústavní právo poslanců vykonávat svůj mandát. Zákon schválený s tak vážnou procesní chybou proto nemůže platit.

V květnu pak Marek Benda (ODS) a Martin Plíšek (TOP 09) dokončili další žalobu, která ústavní soudce upozorní, že pokladny jsou v rozporu se základními akty Evropské unie, které předpokládají rovnost v podnikání. Norma diskriminuje hospodské, kteří musí zapojit pokladny už v prosinci a také obchodníky, kteří se musí přidat v únoru 2017, proti ostatním odvětvím, u kterých se předpokládá, že účtovat v EET systému začnou až v roce 2018. Přesné datum určí vláda. Nemluvě o provozovatelích veřejné osobní dopravy, kteří mají trvalou výjimku přímo v zákoně. Další potíž je v tom, že o povinnostech v daňové oblasti rozhoduje sama vláda, přitom podle ústavy to smí jenom sněmovna schválením příslušného zákona.

Poslanci nebudou soudce žádat, aby odložili platnost zákona do té doby, než se rozhodnou. „Myslím, že budou mít k rozhodnutí dost času,“ míní Benda. Zatím pouze uvažují o tom, že se podání na Ústavní soud rozšíří o nedostatečnou ochranu podnikatelských dat. Není totiž dosud jasné, jak se ochrana systému EET nastaví.

Z toho důvodu také nezasahuje Úřad na ochranu osobních údajů. Podle mluvčího Davida Pavláta bude určitě prověřovat zabezpečení dat, přitom se neomezí jen na jejich uložení a zpracování na finančních úřadech. „Zákonné ochraně údajů podléhá a bezpečnostním auditem by měl projít i software používaný poplatníkem,“ upozorňuje Pavlát. Nemůže však říci, co úřad přesně podnikne, protože potřebné detaily o provozu EET musí stanovit prováděcí předpisy ministerstva financí. „Ty zatím nejsou známy,“ uvedl mluvčí.