Vládní konsolidační balíček ovlivní výplaty zaměstnanců i příjmy OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. Živnostníkům zase výrazně vzrostou odvody na sociální, ale také na zdravotní pojištění. Podívejte se na přehled největších letošních změn.
Placení daně z nemovitosti se kvůli platnosti vládního konsolidačního balíčku začalo týkat mnohem více lidí. Nejenže sazba daně stoupne skoro na dvojnásobek, platit ji nově budou třeba i vlastníci garáží nebo nevyužívaných staveb a pozemků. Podat daňové přiznání je navíc nutné do konce ledna. FS každoročně obdrží kolem půl milionu přiznání k dani z nemovitosti. Letos však kvůli chystaným změnám vznikne povinnost daňové přiznání do konce ledna podat dalším zhruba 100 tisícům lidem.
Dva roky obrovských výkyvů na energetických trzích už skončily a ceny elektřiny i plynu se stabilizují. Zlevňování bude pokračovat i v následujícím roce, je však nutné pamatovat na to, že na tak nízkou úroveň jako před rokem 2021 už se energie nikdy nevrátí. I dodavatelé budou přicházet s lepšími nabídkami, ti ale nemají vliv na regulovanou složku, která tvoří skoro 40 procent konečné částky, kterou za elektřiny lidé platí. Regulovaná složka se totiž zvedne razantně, což téměř vymaže pokles ceny silové elektřiny na trhu.
Mnoha lidem dodavatelé elektřiny a plynu zvedly na konci loňského roku kvůli rostoucím cenám energií měsíční zálohy. Některým velmi výrazně, a pokud domácnosti energiemi šetřili a jejich spotřeba klesla, mohly ve vyúčtování najít ať už nižší nebo vyšší přeplatek. Odběratelé mají právo na vrácení peněz, další možností je využít přeplatek na hrazení nových záloh. Co ale dělat, když obchodník nereaguje a zůstává dlužen?
Konec neustálého zdražování a chudnutí, slíbil lidem premiér Petr Fiala ve svém projevu. Ještě před Vánoci občanům vzkázal, že nemají podléhat „blbé náladě, naštvanosti a skepsi“. Vzhledem k tomu, že podstatná část domácností je již za dva roky výrazného poklesu životní úrovně přirozeně vyčerpaná, nelze se domnívat, že slova vládního předsedy je nějak zásadně uklidní. Inflace bude opravdu dále klesat, stejně tak úrokové sazby se budou snižovat a naopak reálné mzdy konečně více porostou. To ale nepocítíme hned.
Vrchol zlevňování nemovitostí už je za námi, příští rok ceny domů a bytů znovu porostou. S klesající inflací se budou snižovat i úrokové sazby a hypotéky budou opět dostupnější, proto dojde k oživení poptávky. Obrovským problémem ale zůstává nedostupnost. Ceny bydlení u nás ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejsou mezi nejvyššími, problémem je ovšem naše slabá kupní síla vzhledem k nízkým hrubým příjmům. A neřešeným problémem je primárně nedostatečná nabídka kvůli chybějící výstavbě nových bytů.
Chýlí se ke konci další nepříliš šťastný a lehký rok, což platí jak o dění ve světě, tak u nás doma. Po éře covidových uzavírek, nesmyslných zákazů a rozlišování na očkované a neočkované nastala léta dřív nepředstavitelné vysoké inflace způsobené nalitím peněz do ekonomiky právě kvůli pandemickému ochromení hospodářství, propadání životní úrovně, drahých energií i základních potravin.
Česká národní banka může poprvé po roce a půl snížit úrokové sazby. Základní sazba je stále na sedmi procentech, jak ji nastavila ještě bývalá bankovní rada Jiřího Rusnoka. Listopadový růst cen byl přes sedm procent. To je dvouprocentnímu inflačnímu cíli stále vzdálené, ačkoliv oněch sedm procent je částečně zkreslených velkým cenovým skokem kvůli úspornému tarifu na energie, který je uměle zlevňoval. Proto je meziroční inflace spíše na hodnotě někde okolo pěti procent a sazba nastavena docela přísně.
Další zdražení potravin už bude neobhajitelné. Takový je verdikt po zveřejnění posledního vývoje cen výrobců. Analytici se shodují, že inflační tlaky na straně nabídky odezněly a výrobní nákladové tlaky tedy nyní prakticky neexistují, což vyvrací nedávná slova potravinářů i obchodníků o tom, že s cenami jídla budou muset nahoru. Antimonopolní úřad už slíbil, že na začátku následujícího roku opět prošetří několik základních potravin, aby zodpověděl otázku, jestli leží vina za zdražování nejvíce na zpracovatelích, potravinářích, nebo řetězcích.
Marže mají vysoké a na trhu dochází k oligopolizaci, nic s tím ale dělat nemůžeme. Takto se vyjadřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten také například povolil vznik monopolu v pekařství, kde nyní vládne holding Agrofert. Po schůzce s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) ale šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna otočil a slibuje, že by mohly vzrůst jeho pravomoci a začne konat.
Zdražují všichni. Zemědělci, potravináři i obchodníci. Ti chtějí potraviny ještě zdražit kvůli tomu, že jim zdražují jejich dodavatelé. Jaké produkty k nám převážně dovážíme a odkud? A proč se větším dovozem ze zahraničí nebráníme drahotě českých dodavatelských monopolů? Přeorientování se na jiné dodavatele, třeba i ze zahraničí, s sebou nese řadu nákladů a dalších komplikací.
Nejbohatší Češi v čele s Renátou Kellnerovou ovládající nyní většinu skupiny PPF disponují majetkem v hodnotě miliard dolarů. V Česku ale žije také několik desítek tisíc dolarových milionářů, jejichž mění je vyšší než zhruba 23 milionů korun. Kdo takoví lidé jsou, kolik jim je let, na čem zbohatli a co jim nyní vydělává další peníze? Mezi tuzemskými dolarovými milionáři převažují muži v ekonomicky aktivním věku, v průměru je jim 56 let.
Vláda se do zestátňování pustila razantně. Poté, co stát ovládl provozovatele plynovodů a koupil plynové zásobníky, plánuje nově vznik státního obchodníka. Ten by nakupoval plyn a dával by pozor na to, aby nebyl z Ruska. Vládní plán je totiž reakcí na zjištění, že ruský plyn k nám teče dál a někteří obchodníci ho nakupují. Podle původních tvrzení vlády přestal ruský plyn do Česka téct od začátku letošního roku, kdy ho stát nahradil plynem z Norska a zkapalněným plynem LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii.
V příštím roce bude opět nutné připravit se na ještě dražší potraviny. To řekli sami obchodníci s potravinami, kteří se odkazují na zdražování u výrobců. Ministr zemědělství se diví, proč obchody zdraží, když bude od nového roku platit nižší DPH na potraviny, a slíbil pouze, že na ně dál bude vyvíjet „neformální nátlak“. Snižování DPH je přitom jedna z nejhorších možností, jak bojovat proti vysokým cenám.
Čekal-li někdo příští rok klidnější, bez cenových šoků a rostoucích nákladů na provoz domácnosti, bude nepříjemně překvapen. Ceny elektřiny a plynu neklesnou, pro část lidí naopak budou ještě dražší. Všech se navíc dotknou daňové změny, které vláda plánuje, a to jak ve vyšších odvodech z příjmu, tak ve změnách v DPH, které zvýší ceny mnoha výrobků i služeb.
Češi neutrácejí. Největší brzdou ekonomiky zůstává slabá spotřeba domácností, která meziročně klesla o 2,3 procenta. Lidé zkrátka zůstávají ve strachu z dalšího vývoje, spotřebitelská nálada je špatná a má pro to jasné důvody. Příští rok tak i vzhledem k vládní konsolidaci rozpočtu, kvůli které si většina společnosti ještě pohorší, o moc lepší časy nepřinese.
Zjištění polských médií o tom, že řetězec Lidl nabízí v Česku stejné výrobky až několikanásobně dráž, znovu donutilo ministra zemědělství zatlačit na české obchodníky. Chce od nich vědět, proč prodávají za tak vysoké ceny. Nezmiňuje však to, že podstatným problémem tuzemského trhu je fakt, že ho ovládá několik velkých hráčů, a konkurence mezi dodavateli je tak velmi malá. Velké podniky jako je Agrofert nebo Madeta navíc stát svou dotační politikou dlouhá léta podporoval, a nechal tak na trhu vyrůst monopol.
Od nového roku zákazníkům ještě více zdražím výrobky, protože vláda mi nedává na vybranou, říká šéf největší české mlékárny Madeta Milan Teplý. Nedostane prý dotaci od státu a trápí ho rostoucí náklady na energie. Jak moc brát slova potravinářů vážně, co může jídlo v obchodech zlevnit a jak moc může zákazníkům vládou slibované nižší DPH na potraviny? Šéf Madety tvrdí, že nedostane slíbených 100 milionů z národních dotací.
Dlouhodobě mluvíme o tom, že jsme se stali zcela nezávislými na ruském plynu a nahradili ho dodávkami z Norska a zkapalněným zemním plynem (LNG). Ruský plyn ale na naše území proudí, a poslední měsíce ve velkých objemech. Jak je to tedy s jeho dovozem a kdo ho nakupuje? Podle původních tvrzení vlády přestal ruský plyn do Česka téct od začátku letošního roku, kdy ho stát nahradil plynem z Norska a LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii.
Inflace klesá, ceny zemědělců i výrobců klesají, potraviny ale oproti očekáváním nezlevňují. Situaci ještě více zkomplikuje plán energetického regulátora zdražit od příštího roku velkým odběratelům velmi citelně elektřinu, který nahrává potravinářům, aby drželi vysoké ceny. Čísla statistiků ukazují, že ceny zemědělců se meziročně snížily o 9,7 procenta a klesají již šestý měsíc za sebou.
Daňová zátěž kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku vzroste. Pohorší si zaměstnanci i OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. O nejvíc peněz přijdou rodiny s dětmi staršími tří let, kdy jeden z rodičů zůstává doma.
Elektřina by nakonec mohla být levnější, ale jen pro někoho. S takovým návrhem přišel ministr průmyslu Jozef Síkela poté, co zástupci firem na vládu tlačí, aby nenechala regulovanou složku vzrůst tak výrazně, jak navrhuje Energetický regulační úřad. Ve hře tak znovu je dotování části ceny energeticky náročným podnikům a snaha využít alespoň část výnosů z prodeje emisních povolenek na platby za fotovoltaiku. To přitom Evropská komise zakazuje.
Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Největší brzdou je stále výrazně utlumená spotřeba domácností vyvolaná obavou z dalšího náročného roku. Vláda i ekonomové se upínají k tomu, že jak bude klesat inflace a reálné mzdy porostou, bude to mít i psychologický efekt na domácnosti a jejich strach z pokračujícího zdražování. Existují ale rizika, že se tento scénář nenaplní. Letos od července do září hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního druhého čtvrtletí.
Ceny energií zůstávají pro české domácnosti i firmy velkým strašákem. A to i přes očekávání, že tak obrovský výkyv cen, jaký jsme zažili v uplynulých dvou letech, už nenastane. Vláda ujišťuje, že razantní zvýšení regulované složky elektřiny, ke kterému od ledna dojde, nebude mít alespoň pro odběratele z řad domácností tak dramatický dopad. Ale je nutné počítat s tím, že elektřina takto bude každý rok nevyhnutelně zdražovat kvůli přechodu na bezemisní zdroje.
Nečekaně prudké zvýšení regulované složky elektřiny, které požaduje Energetický regulační úřad (ERÚ) vyvolalo nepochopení ze strany domácností, které se obávají dalšího šoku z částek na fakturách za energie. Zvýšení ceny ale bude znamenat zátěž hlavně pro velké podniky. A to může vyvolat nebezpečnou reakci v podobě dalšího zvyšování marží, růstu cen pro zákazníky a také tlaku na růst inflace.
Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.
Letecká doprava je trnem v oku snahám o zelenou budoucnost a udržitelnost. Nařízení EU proto donutí letecké společnosti postupně ozeleňovat paliva a přimíchávat do nich ekologickou složku. To nepovede k ničemu jinému než ke zdražení leteckých paliv a následně k menší cenové dostupnosti letenek, a také k ohrožení konkurenceschopnosti především nízkonákladových společností.
Účetnictví, placení daní i vyplácení mezd zaměstnancům v eurech, dolarech či librách. Takovou možnost dostanou do nového roku firmy, které mají většinu tržeb v cizích měnách, a účtovat v korunách jim nepřináší velký smysl. Zcela domyšlený však návrh, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, není.
Životní úroveň nám vlivem propadu reálných mezd klesá už téměř dva roky. Poté, co se výdělky českých zaměstnanců propadly nejprudším tempem mezi všemi vyspělými zeměmi OECD a i letos ještě poklesnou, se ale příští rok situace konečně začne obracet. Pokud podle předpovědí inflace výrazně klesne a růst nominálních mezd ji předežene, i reálné mzdy porostou. Reálná mzda klesá už sedm čtvrtletí v kuse, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Proto se kupní síla českých domácností vrací do předchozích let.
Zpráva o tom, že stát výrazně zdraží část ceny elektřiny, vyvolala u veřejnosti otázky, jakou částku na faktuře tedy může příští rok čekat. Mnohem podstatnější je však komunikovat směrem k lidem fakt, že energie budou zdražovat i dál a že z vyšších cen se nevyhnutelně stane nový normál. Cíl evropského Green Dealu, tedy vybudovat bezmisní ekonomiku, se totiž neobejde bez velkých investic, které někdo musí zaplatit. O tom, že budeme chudnout, mluvil v podcastu Porada Echa také někdejší premiér Mirek Topolánek.
