Zjištění polských médií o tom, že řetězec Lidl nabízí v Česku stejné výrobky až několikanásobně dráž, znovu donutilo ministra zemědělství zatlačit na české obchodníky. Chce od nich vědět, proč prodávají za tak vysoké ceny. Nezmiňuje však to, že podstatným problémem tuzemského trhu je fakt, že ho ovládá několik velkých hráčů, a konkurence mezi dodavateli je tak velmi malá. Velké podniky jako je Agrofert nebo Madeta navíc stát svou dotační politikou dlouhá léta podporoval, a nechal tak na trhu vyrůst monopol.

Už v létě na nedostatečnou konkurenci v oblastech základních potravin upozornil antimonopolní úřad, i když zároveň tvrdí, že oligopolní podstata trhu, která existuje u pěti základních sledovaných potravin, tedy u mléka, vajec, másla, mouky, kuřecího masa, nemá vliv na cenotvorbu.

„Antimonopolní úřad konstatoval, že nenalezl důkazy o nezákonném jednání, tedy například o existenci kartelu. To je sice potěšující informace, ovšem nelze to vnímat jako konstatování, že trh je v pořádku. Naopak, samotným zjištěním, že se jedná o oligopolní strukturu, úřad de facto říká, že zde konkurence silná není, což nutně zhoršuje pozici spotřebitele,“ řekl redakci hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Jedním z dominantních hráčů na trhu je holding Agrofert ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše. „Agrofert má v řadě potravinářských výrob významné postavení. Je to minimálně v oblasti pekárenství, mlékárenství a masozpracujícího průmyslu. A je skutečností, že podle lídrů na trhu se často řídí i cenová politika těch menších subjektů. Když, řekněme modelově Agrofert zdraží, tak ostatní mohou také, protože de facto Agrofert prorazí cenovou bariéru, ze které pak mohou těžit i ostatní,“ vyjádřil se pro Českou televizi agrární analytik Petr Havel.

Agrofert dominuje hlavně v pekařství. Zde ještě nedávno působily na trhu dva subjekty, což byl Penam a United Bakeries. Poté ale Penam United Bakeries koupil a došlo k velké koncentraci.

Od roku 2007 Agrofert plně ovládá také Kostelecké uzeniny a do koncernu spadají také další podniky zpracovávající maso, jako je Kmotr – Masna Kroměříž, Krahulík – Masozávod Krahulčí, Masokombinát Klatovy a Vodňanská drůbež. Co se mlékárenských produktů týče, pod Agrofert spadá jedna z největších českých mlékáren Olma. Stejně tak do holdingu patří i Mlékárna Hlinsko se značkou Tatra.

Mléčné výrobky v obchodních řetězcích také z velké části pochází od největší české mlékárny Madeta. Její ředitel Milan Teplý nyní tvrdí, že produkty bude muset od ledna ještě zdražit, protože prý od státu nedostane slíbené dotace a vzrostou mu náklady na energie.

O nesmyslných dotacích pro zemědělce a velké potravináře a hlavně o nedostatečné konkurenci mezi dodavateli mluví dlouhodobě například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který je v pozici obhájce obchodníků. „Polsko má obrovské množství malých dodavatelů, spojených v odbytová družstva. U nás máme pár dominantních holdingů. Co s tím dělají lidovečtí ministři zemědělství? Posílají jim další dotace,“ vyjadřuje se Prouza.

Podle Hradila vlády po dlouhé roky selhávaly a dovolily v potravinářství vyrůst oligopolním strukturám, kdy trh ovládá několik málo velkých hráčů. „Ti pak mají dostatečnou sílu na to, aby šroubovali ceny nahoru, aniž by jim hrozil významnější odliv zákazníků. Hořkou třešničkou na dortu pak jsou vládní dotace, včetně stropů na ceny energií. Tyto měly být od začátku koncipovány jako půjčky, nikoliv dary. Vláda, potažmo daňoví poplatníci, nenesou zodpovědnost za ziskovost soukromých firem a je skutečně zvrhlé, že se jim složili na desítky miliard nevratné podpory, aby následně sledovali jejich rekordní ziskovost,“ domnívá se Hradil.

Například Kostelecké uzeniny obdržely na národních dotacích dohromady 196 878 813 korun. Jen v minulém roce šlo o částku 19 923 570 korun. Podle informací Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) pocházela většina peněz z programu na podporu zpracování zemědělských produktů, který vláda hodlá od příštího roku zrušit. Údaje o čerpání dotací sahají do roku 2000, kdy Kostelecké uzeniny od státu inkasovaly téměř čtyři a půl milionu korun. Největší částku podnik čerpal v roce 2021, více než 90 milionů korun. Největší část peněz pocházela z programu Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií.