Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Včera počtvrté během čtvrtroku přišlo hlášení o úniku chemikálií do řeky Bečvy. Naštěstí včerejší nehodu nelze srovnávat se zářijovou katastrofou, po níž do kafilerie odvezli 40 tun leklých ryb. Je tu ovšem někdo, kdo souvislost se zářím vytváří. Tím někým je ministr životního prostředí Richard Brabec, který včera na Twitteru napsal: „Další únik neznámé látky kanálem z areálu Tesla Rožnov do Bečvy. Šílené! Jedu opět na místo.“
Minulý týden se Česká republika vrátila do jakéhosi stavu na půl cesty mezi plnokrevným lockdownem a starým normálem. Všeobecně se předpokládá, že někdy v první třetině nového roku se infekce koronaviru vrátí, jako účet za vánoční a silvestrovskou svobodu. A s ní že přijde třetí přiškrcování života, který obnáší všechny ty nadbytečné, škodlivé sociální kontakty. Každým lockdownem, říká se, si kupujeme čas. Myslí se tím pro zdravotnictví, ale nikde není psáno, že toho času nelze využít k načerpání zkušeností zpoza hranic. Teď je čas ptát se, kde to na podzim vzali za lepší konec.
Daňový maraton sněmovny z 19. listopadu by měl daňovým poplatníkům ušetřit až 200 miliard korun ročně. Současně to znamená aspoň stotřicetimiliardový výpadek ve veřejných rozpočtech, od státního přes krajské po obecní. Cítí se první místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura jako zločinec? Kde je rozpočtová odpovědnost, jíž poslední vláda ODS podřídila téměř všechno? A mohou strany s tak odlišnými instinkty skutečně fungovat jako sourodý předvolební blok?
Takže česká vláda uvolňuje, byť velmi obezřetně. Odsunutí výuky na středních školách a vysokých školách o další týden s argumentem, že je ještě potřeba zpracovat pravidla, je trestuhodná drzost, na obnově výuky se snad má pracovat dnem a nocí.
Ve středu ministerstvo zdravotnictví poprvé za dobu trvání koronakrize zveřejnilo předběžný odhad toho, kolik mrtvých z kolonky „zemřel s covidem-19“ ve skutečnosti zemřelo „na covid“.
Taky se vám zdá nesmyslné, aby se hygienické podmínky v českých školách upravovaly podle jakéhosi informačního videa španělských novin El Pais? Přesně k tomu se uchýlil ministr školství Robert Plaga, když na tiskové konferenci odůvodňoval povinnost žáků mít během výuky nasazenou roušku. Video, které znázorňuje, jak prý se přenáší koronavirus z učitelky na žáky, bylo vytvořeno na základě modelu profesora Joseho Jiméneze z Univerzity v Coloradu. Pan profesor je odborník na dynamiku aerosolů.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek od jara vydává varování, abychom nákazu koronavirem nepodceňovali, že zdravotnictví nemusí nával pacientů ustát. Rozhovor proběhl v den, kdy sněmovna vládě odhlasovala další tři týdny nouzového stavu a kdy současně ministři zdravotnictví a školství avizovali další návrat žáků základních škol a maturitních ročníků do lavic.
Návrh čínského prezidenta Si Ťin-pchinga zavést mezinárodní systém, který by jedincům překračujícím mezistátní hranice přiděloval unikátní QR ḱód, má jednu zásadní výhodu
Proboha, co dělalo ministerstvo dosud, mělo na starosti nějaké naléhavější úkoly než připravovat návrat školáků do lavic?
Osmnáctého listopadu zahájilo Echo kampaň: s každým novým nebo obnoveným předplatným ECHO KOMPLET dostane čtenář voucher na jednu akcii Echa. To plánuje pořádat souběžně s valnými hromadami i diskuse a setkání se čtenáři-akcionáři. Jaký to má celé smysl, vysvětluje majoritní akcionář vydavatelství Echo Media Rudolf Ovčaří.
Fotodokumentace bývalého prezidenta Václava Klause nebyla jediným počinem, který včera policie v Praze na Národní třídě vůči antirouškařům provedla.
Ve čtvrtek 5. listopadu se odehrál památný moment: některé velké americké televize ustřihly v přímém přenosu prezidenta Donalda Trumpa a odůvodnily to argumentem, že Trump lže. Postupně k tomuto nezvyklému kroku přistoupily televizní stanice MSNBC, ABC, NBC, CNBC a CBS. Ambicí tohoto setkání nebylo vyřešit za Američany jejich politické spory, spíš hledat odpovědi na otázku, zda se velká média a sociální platformy víc než o zprostředkování zpráv nezačaly starat o výchovu čtenářstva.
Jak je v posledních letech zvykem, objevují se s příchodem 17. listopadu na reklamních plochách tváře konkrétních lidí, kteří děkují, „že můžeme“. Má to být oslava svobody. Politici všech stran, snad s výjimkou komunistů, se teď pro forma zavěsí na odkaz sametové revoluce a budou si připomínat památku Václava Havla.
Prvenství při budování dystopie zatím patří Milionu chvilek pro demokracii. Pořádá 16. listopadu největší online demonstraci – kde? V republice, ve střední Evropě, nebo v dějinách?
Včera se stalo nevyhnutelné. Dva ministři (Alena Schillerová, Jan Hamáček) oznámili, že příští týden si vláda půjde do sněmovny pro souhlas s opětovným prodloužením nouzového stavu.
První listopadové pondělí bylo téměř monotónní zpravodajství o prezidentských volbách v USA narušeno hlášením z Vídně: Skupina teroristů útočí v centru města, patrně na blízkou synagogu. Časem se ukázalo, že útok neplatil synagoze, ale návštěvníkům restaurací a barů, „hříšnému“ nočnímu životu (který byl ten večer naposledy neomezený před začátkem lockdownu). Útočník byl jeden, dvacetiletý Vídeňan albánského původu Kujtim Fejzulai. Policie ho na místě zastřelila. Předtím však on sám stačil zastřelit čtyři lidi a 23 dalších zranit, část z nich vážně.
Údajně vysoce nebezpečného ignoranta, ale s hmatatelnými vazbami na střední Evropu, se chystá vystřídat muž, jehož vztah k tomuto koutu světa osciluje mezi nezájmem a arogancí.
Konečné počty bude svět znát možná až v pátek po sečtení všech hlasů poslaných poštou, což už teď živí podezřívavost v Trumpově táboře, že soupeřem budou vykouzleny korespondenční lístky z ničeho.
Rok před volbami do sněmovny už politické strany zaujímají startovní pozice. Vedle rodícího se spojenectví Piráti–STAN, jehož raison d’être a vyhlídky řešíme v tomto čísle s Ivanem Bartošem, tu máme i oficiálně ohlášený „konzervativní“, lépe řečeno středopravicový a nejlépe řečeno středový blok OD0 – TOP 09 – KDU – ČSL.
Hnutí ANO klesají preference, a i kdyby náhodou šlo jen o jednorázový výpadek, premiér Babiš se i kvůli covidu-19, souvisejícímu umrtvení života a chaosu ve vládě dostal do defenzivy. Druhou nejsilnější stranou po ANO jsou už delší dobu Piráti. Mají nakročeno k předvolební koalici se STANem a Ivan Bartoš v minulých dnech v rozhovoru s deníkem Právo nepřímo vyhlásil svou premiérskou ambici. Proč si Bartoš věří proti Babišovi, proč se příliš neobává ani středopravicové trojkoalice ODS–KDU-ČSL–TOP 09, která se formálně ustavila minulý týden, a proč jsme se ani od něho nedočkali razantnější kritiky zavřených škol, obchodů a restaurací?
V krizi vyvolané čínským koronavirem i reakcí vlád se nápadně často opakuje jeden rys: neochota zabývat se argumenty a vědou, pokud nám nepasují.
Státní svátek 28. října se letos konal v pochmurných kulisách. Nejen počasí, depresivní byla i demonstrace proti koronaopatřením na pražském náměstí Republiky – nikoliv to, že se konala, ale podmínkami stanovenými úřady.
Zákaz vycházení po deváté a stejně nesmyslný zákaz prodeje po osmé večer může být i etapa na cestě k absolutnímu lockdownu.
Brzy po nástupu do funkce ministra zdravotnictví Roman Prymula na svém Twitteru oznámil, že ministerstvo zahajuje spolupráci s firmou Semantic Visions Františka Vrabela. Ta se podle vlastních slov specializuje na mapování ruských a čínských dezinformací, tvrdí o sobě, že v tom dosáhla světové úrovně. Nově má pomáhat ministerstvu v boji s dezinformacemi, které prý doprovázejí covid-19. Je Vrabel expert, muž na svém místě, nebo prodavač horkého vzduchu? Nabízíme čtenářům výlet do jiného světa.
Soud po osmi letech smetl práci jednoho z nejvlivnějších českých policistů v kauze nákupu španělských přepravních letadel CASA.
Zato policejní vyšetřovatel případu Jiří Mazánek se těší dobrému zdraví a současně dnes je na vrcholu kariéry. Řídí Národní centrálu proti organizovanému zločinu, do níž byly po reorganizaci policie sjednoceny tzv. elitní policejní útvary.
Osmého září zpestřilo zpravodajství o koronaviru hlášení o silném požáru, který na ostrově Lesbos zničil největší uprchlický tábor v Evropě. Podle řeckých úřadů požár založila skupina žadatelů o azyl, podezřelí byli pozatýkáni a čelí procesu – což ovšem nic nezměnilo na celkovém mediálním vyznění. Evropané mohli v teplech svých domovů sledovat otřesné záběry žen a malých dětí z Morie, přinucených spát v příkopu u silnice. Téma lidí na cestě do Evropy za lepším životem bylo znovu na stole.
Pokud se obracím k celé společnosti a všechny její příslušníky vyzývám k „osobnímu lockdownu“, to jest aby ven vycházeli jen v nejnutnějších případech, jistě se na věc dívám z širšího pohledu, než je můj vědní obor.
Důležité ukazatele týkající se nákazy koronavirem se v České republice za poslední dva týdny do 12. října zdvojnásobily. Babišův kabinet proto v pondělí po mimořádně dlouhé schůzi přistoupil k něčemu, co už je na půl cesty k jarnímu lockdownu. Jako poslední ze škol padl první stupeň základních, zavřený prozatím na tři týdny. Aby se nezhroutily kritické služby, zřídí se ad hoc školy pro děti zdravotníků, policistů, hasičů, sociálních pracovníků. Zavírají restaurace. Občanům se doporučují cesty jen do práce, na nákup a domů. Zatím ta opatření platí do 3., u škol do 1. listopadu. Na rozdíl od jara vláda naštěstí nesáhla na obchody a zatím ani nepředpisuje maximální vzdálenost od bydliště, což by se rovnalo zákazu vycházení.
Před pondělním jednáním Bezpečnostní rady státu, která projedná další zostřená opatření, jsme přijímali avíza, varování, výhrůžky.
