Na výsledky voleb v USA si zatím musíme počkat, ale první poražení jsou známi: agentury pro výzkum veřejného mínění a volební systém, jeho legitimita. Systém plodí nejistotu, která už teď Ameriku přivedla na pokraj dlouhé právnické bitvy (a u většiny Američanů vyvolává obavy z dalšího kola násilností; strach vzbuzují výlučně příznivci krajní levice).

Snad i Janu Hamáčkovi, hlavnímu příznivci korespondenčního hlasování u nás, po této americké kráse dojde, že to je vynález když ne ďábla, pak určitě někoho, kdo úvahám o odolnosti demokracie příliš moc nedal.

Konečné počty bude svět znát možná až v pátek po sečtení všech hlasů poslaných poštou, což už teď živí podezřívavost v Trumpově táboře, že soupeřem budou vykouzleny korespondenční lístky z ničeho.

Včera se o takto silný moment nedůvěry postaral stát Michigan, kde současný prezident dlouho vedl, aby se po započítání jedné várky hlasů – z pošty – stalo následující: Biden z 1 992 356 poskočil na 2 130 696 hlasů, zatímco Trump z 2 200 902 na… 2 200 902 hlasů. Ve chvíli psaní této poznámky Biden v Michiganu těsně vede. Některé uživatele, kteří se nad michiganským momentem včera podivovali, Twitter pro jistotu zrušil. Načež si toho prezident všiml a na svém vlastním účtu kapitalizoval. Ctěný čtenář se k oněm srovnávacím tabulkám z Michiganu zřejmě ještě prokliká, pokud přes noc mazači (pardon, fact-checkeři) firmy měli hodně práce jinde.

Od Donalda Trumpa byla neomalenost, aby se ve chvíli, kdy byly sečteny zhruba dvě třetiny hlasů, už fakticky prohlašoval za vítěze. Na druhou stranu by mu jen nesmírně zaujatý člověk (a v České republice máme výhodu nadhledu) nepřiznal, že k podezřívavosti vůči tomuto konkrétnímu soupeři má své důvody.

Ze čtyř let strávených v Bílém domě první tři strávil odvracením bezprecedentního pokusu o delegitimizaci jakousi konspirační, z prstu vycucanou teorií známou jako „Russian collusion“. Za historkou o spolupráci jeho volebního štábu s Kremlem prokazatelně stála mašinerie Demokratické strany. A stejně tak je prokázáno, že Joe Biden se na podlé operaci se zapojením tajných služeb proti vítězi voleb ještě coby dosluhující viceprezident podílel.

Soudit z toho hned na podvody u voleb by bylo silné kafe. Ale nezodpovědný je tu primárně volební systém, který umožňuje, aby tolik voličů hlasovalo poštou a vůbec se neobtěžovalo k urnám. I po některých dávných, ještě předdigitálních volbách (Kennedy–Nixon, 1960) zůstalo podezření na podvody při počítání hlasů. I tak je pořád ještě nejlepší způsob, jak minimalizovat prostor pro pochybnosti, stará dobrá fyzická účast. Volič se dostaví do volební místnosti osobně, komisaři zkontrolují jeho totožnost a odškrtnou jméno ze seznamu voličů. Při sčítání hlasů se oba protivné tábory na místě pohlídají. V době elementární nedůvěry, vybičované sociálními sítěmi i velkými, často zdiskreditovanými médii, je to ta nejschůdnější cesta, jak udržet důvěru ve volební systém a v demokracii.

Samozřejmě že v USA letos sehrál roli čínský koronavirus, strach lidí, že by ve frontě na volby onemocněli covidem. To jeho vinou se počet těch, kteří využili možnost původně určenou pro  ty, kdo v den voleb nemohou být ve svém okrsku, od minule zdvojnásobil.

Mrak nejistoty nad Amerikou můžeme směle přičíst ke škodám způsobeným nikoliv virem samotným, ale obrannými reakcemi společnosti. Ta nejistota a rozklad se budou dávat za vinu Trumpovi, ve skutečnosti za ni víc mohou fanatici boje proti koronaviru a s nimi se překrývající skupina těch, kdo se rozhodli prožít zbytek života on-line, na dálku nakupovat, na dálku si hledat partnera (partnerku) a na dálku volit.