Miloš Zeman se na sklonku svého prezidentského úřadu naposledy uráčil vystavit korunovační klenoty. Zlí jazykové říkají, že to bylo kvůli tomu, aby tím zabránil vystavit je novému prezidentovi, jak se to zavedlo. Ale mohl v tom být i nějaký sentiment, neboť začátky jeho prezidentství jsou už navěky spojeny se slavným vrávoráním a civěním na tu památku ze vzdálených časů.
Korunní komoru v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, kde se uchovávají české korunovační klenoty, v pondělí otevřelo sedm klíčníků. Klenoty z ní poté klíčníci spolu s památkář vynesli a vybalili z jejich schrán. Od úterý se budou moci na vzácné klenoty a relikvie přijít podívat zájemci do svatovítské katedrály. Návštěvníci si budou moci do 21. ledna prohlédnout také lebku sv. Václava. O vystavení klenotů rozhodl dosluhující prezident Miloš Zeman u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky.
Dnes začínají Vánoce. Pro mnoho lidí nejmagičtější svátky v roce. Svátky, které mají na rozdíl od jiných velmi duchovní, osobní a soukromý charakter. Stahujeme se do svých domovů, ke svým nejbližším. Chceme být co nejméně rušeni tím veřejným. Chceme mít klid od provozu a politiky. Když nastoupil na Pražský hrad v roce 2013 Miloš Zeman jako první přímo volený prezident, zavedl novou tradici. Místo tradičního novoročního prezidentského projevu přišel s vánočním, který pronáší na Štěpána, druhý svátek vánoční. V Evropě je to dost unikát.
České korunovační klenoty budou vystaveny 17. až 21. ledna. Lidé si je budou moci netradičně prohlédnout ve svatovítské katedrále, řekl novinářům vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Na stejném místě byly naposledy vystaveny v roce 1955. Vystavena bude ve svatováclavské kapli katedrály i lebka sv. Václava. Klenoty budou vyjmuty z Korunní komory 16. ledna, vrátí se do ní o týden později.
Pražský hrad v pondělí oznámí rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o vystavení korunovačních klenotů. Oznámen bude termín a také „mimořádné místo“, na kterém se tak stane. Zástupci hradu se vyjádří i k výsledku vědeckého průzkumu Svatováclavské koruny. V tiskové zprávě to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Pražský hrad zároveň uvedl, že letos v říjnu byly korunovační klenoty krátkodobě vyzvednuty z Korunní komory katedrály sv. Víta.
Kdykoli se prý Winston Churchill zahleděl na fotografii mladé princezny Alžběty, rozplakal se dojetím nad představou, že tato mladá žena bude jednou královnou. Těžko si představit, že kdokoli uronil slzu dojetí při pomyšlení, že jednou na trůn usedne princ Charles, přestože jeho čekání bylo násobně delší než jeho matky. Zdálo se, že nadšení z budoucího krále Karla III. nesdílí ani britská veřejnost. Dlouhodobě si jen okolo 30 % Britů myslelo, že bude úspěšným monarchou. Ještě před šesti měsíci to byl názor 31 % z nich, nyní jeho popularita vystřelila prudce nahoru.
Ptají-li se v rozhovorech novináři takzvaných hitmakerů, zda předem o některé své písni věděli, že půjde o šlágr, či zda to aspoň tušili, dostane se jim od dotazovaného zpravidla udiveného výrazu a odpovědi, že zajisté nikdo předem netuší, co se chytne a co ne. Stejně se to má s tématy hovorů – kdo by ještě před dvěma třemi dny hádal, jaký zájem a rozruch vzbudí jméno nového britského krále, jenž se doposud coby princ více než sedm desítek let vyskytoval v češtině po anglicku jako Charles, zatímco jako král je najednou Karel?
Holandská královská rodina přestane používat historický pozlacený kočár, protože „oslavuje otroctví a koloniální minulost země“. Vozidlo bylo kritizováno za to, že zobrazuje a symbolizuje Nizozemsko jako koloniální velmoc, která využívala otroky. Nizozemský král Willem-Alexander tento krok oznámil uprostřed „vášnivých debat“ o holandských vazbách na otroctví a kolonialismus. Kritici tvrdí, že na jedné straně koňského povozu nazvaného „De Gouden Koets“ je obraz, který „oslavuje“ koloniální historii země.
Korunní princezna Amalia, dědička nizozemského trůnu, minulý týden pozvala 21 lidí na oslavu svých osmnáctin i přesto, že vláda požádala lidi, aby vzhledem k nepříznivé epidemické situaci nepřijímali více než čtyři hosty. Amalia kvůli pandemii covidu-19 zrušila oslavy uvnitř, ale na poslední chvíli uspořádala setkání s pozvanými hosty v královských zahradách, napsal ve čtvrtek premiér Mark Rutte parlamentu. Očekávalo nse, že nejstarší dcera krále Willema-Alexandera narozeniny, které měla minulé úterý, oslaví v tichosti.
Karibský ostrov Barbados se stal republikou. Britskou královnu Alžbětu II. coby hlavu státu dnes nahradila Sandra Masonová coby vůbec prezidentka země, kterou si Barbadosané zvolili minulý měsíc. Funkce se slavnostně ujala složením přísahy v den 55. výročí od chvíle, kdy někdejší britská kolonie získala na Spojeném království nezávislost. Úderem půlnoci místního času (5:00 SEČ) se za jásotu lidí v hlavním městě Bridgetownu zrodila nová republika.
Španělská tajná služba údajně vpíchla bývalému králi Španělska Juanu Carlosovi I. ženské pohlavní hormony a blokátory testosteronu, aby potlačila jeho „nespoutanou sexuální náruživost“. Libido krále, který údajně za svůj život spal s asi 5.000 ženami, totiž tajná služba vyhodnotila jako „celonárodní problém“. Informuje o tom server DailyMail. Pikantní informaci uvedl bývalý policejní komisař José Manuel Villarejo na parlamentním slyšení.
Jistě jsou významnější věci na komentář, ale v pěně zmatených dní skoro zaniklo, že minulý týden, přesně to bylo 27. září, uplynulo 750 let od narození krále Václava II. A 750 let, to už jsou tři čtvrtiny tisíciletí, což už je nějaká doba, takže by se dalo říct, že některé věci mají svůj fundament a kořeny, jako třeba český stát a české dějiny. Jenom se o tom málo ví nebo vědět chce.
Britští princové William a Harry ve čtvrtek v den nedožitých 60. narozenin své matky, princezny Diany, odhalili její novou sochu v zahradách Kensingtonského paláce. Bratři podle agentury Reuters kvůli této příležitosti nechali stranou své dlouhodobé názorové neshody, které se vystupňovaly po odchodu mladšího z nich do USA, a objevili se na pietní akci bok po boku. William a Harry se ve čtvrtek osobně sešli poprvé od dubnového pohřbu svého dědečka, prince Philipa.
V sobotu proběhlo poslední rozloučení s manželem britské královny Alžběty II. princem Philipem, vévodou z Edinburghu. Jednalo se o zvláštní událost, částečně bombastickou, ceremonie se účastnily nejrůznější vojenské regimenty a další hodnostáři, střílelo se z děla, hrálo na dudy, troubilo na trumpety, zároveň to byla velmi komorní sešlost, z důvodů koronavirových opatření se obřadu účastnilo pouze 30 nejbližších. I tak ale celá ceremonie byla protkána historickou symbolikou.
Do královské krypty v kapli svatého Jiří na hradě Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžbety II., který zemřel minulý pátek ve svých 99 letech. Británie držela k uctění jeho památky minutu ticha před začátkem asi 50 minutového pohřebního obřadu, při němž se vzpomínalo na Philipovu minulost v královském námořnictvu a sedm desetiletí služby Británii po boku královny. Ceremoniálu se však vzhledem k pandemii zúčastnilo jen 30 hostů, převážně členů rodiny.
Princ Philip, vévoda z Edinburghu, se za svého života stal představitelem esenciální podoby britství. Stoický Angličan, kterého nic nerozhodí a má vždy připravenou břitkou a pohotovou odpověď. Paradoxem je, že Philip Britem nebyl. Etnicky to byl Němec. Původní státní příslušností Řek. Sám se považoval za Dána. Pocházel z německého rodu Glücksburků, jehož hlava, vévoda Friedrich, se v roce 1863 stal dánským králem Kristiánem IX. Jeho druhý syn byl v témže roce zvolen řeckým králem Jiřím I. Právě Jiří byl dědečkem prince Philipa.
Princ Philip se dožil požehnaného, ale dnes ne úplně výjimečného věku 99 let a deseti měsíců. Ještě chvíli a jeho vlastní manželka by mu poslala k narozeninám písemný pozdrav, jak se to u všech stoletých ve Velké Británii dělá. Valná většina nekrologů se soustřeďuje na osobu, která právě odešla ze světa. Vzhledem k matematickým zákonitostem lidského umírání mívají v redakcích celé šuplíky (dnes tedy počítačové složky) plné předpřipravených rozloučení s lidmi, kteří ještě žijí.
V 99 letech zemřel princ Philip, vévoda z Edinburghu a manžel britské královny Alžběty II. Informoval o tom Buckinghamský palác na webu. Princ Philip zemřel v pátek ráno na hradě Windsor, sídlu královské rodiny. „Její veličenstvo královna s hlubokým zármutkem oznamuje smrt svého milovaného manžela, jeho výsosti prince Philipa, vévody z Edinburghu. Jeho výsost zemřela pokojně dnes ráno na hradě Windsor,“ zní oznámení. Královská rodina vyzvala všechny, aby se připojili k jejím členům v zármutku. Více detailů oznámí později.
Vstup Američanky do britské královské rodiny Windsorů mívá většinou rozkladný účinek. Bylo tomu tak v roce 1936, kdy král Edward VIII. raději abdikoval, než aby žil bez rozvedené Američanky Wallis Simpsonové. Částečně se historie opakuje nyní. Pokud má poslední kolo sporu mezi Meghan a Harrym, vévodkyní a vévodou ze Sussexu, a zbytkem královské rodiny nějaký přesah, tak právě v tom, že ukazuje rozdíl mezi americky liberálním a britsky konzervativním vnímáním světa.
Nejnovější rozepře uvnitř britské královské rodiny je ideální „substrát“ pro nekončící debatu – v médiích, na sociálních sítích, hospodách (byly-li by nějaké otevřené). Je tam všechno – údajný rasismus, otázky mentálního zdraví, rodinná dysfunkce, střet mezi modernou a tradicí, Británií a Amerikou a bůhvíco dalšího. To vše navíc dokořeněno značnou dávkou bulvárního „rajcu“.
Komunistické Československo se v 70. letech pokoušelo infiltrovat do prostředí britské královské rodiny. Plánovalo při tom využít kontakt na švagra britské panovnice Alžběty II., uvedl s odvoláním na zveřejněné dokumenty československé tajné služby StB britský bulvární deník The Sun. Buckinghamský palác informace nekomentoval.
Na to, že šlo o přelomovou událost, prošla světovými médii téměř bez povšimnutí. Ve čtvrtek 9. ledna zákon o brexitu lehce proplul Dolní sněmovnou a byl odeslán do Sněmovny lordů, kde je schválení již jen pouhá formalita. Přestože o osud brexitu zuřila poslední tři roky nemilosrdná bitva, kdy každý dějový zlom v sáze byl sledován pod drobnohledem, prohlasování dohody se odbylo oznamovacími zprávami. Po prosincovém drtivém vítězství Borise Johnsona je jasné, že je dobojováno. I protestující eurohujeři před Westminsterským palácem pomalu balí své náčiní. Britové si však našli jinou krizi, která poutá pozornost celého národa, plní stránky novin a je komentována ze všech stran. Jde samozřejmě o „megxit“, ohlášený odchod vévodkyně Meghan a prince Harryho z královské rodiny.
Britská královská rodina má nového člena. Manželka prince Harryho, vévodkyně Meghan, totiž v pondělí v ranních hodinách porodila chlapce. Ten je tak nyní v pořadí sedmým v pořadí co se týče následnictví britského trůnu. O narození a pohlaví dítěte informovala britská média. Princ a vévodkyně přes svůj účet na Instagramu informovali, že princ váží lehce přes 3 kilogramy.
Britská královna Alžběta II. ve svém letošním vánočním poselství mimo jiné vyzvala k respektu a úctě k druhým i v situacích, kdy mají odlišné názory. Podle televize Sky News lze právě tento vzkaz interpretovat jako odkaz na současné spory ohledně odchodu Británie z EU. Královna se ve svých poselstvích vyhýbá komentářům veřejného politického dění. Letos si v poselství také zažertovala, když řekla, že letošní události v rodině z ní udělaly „velmi zaměstnanou babičku“.
Osmadvacetiletá japonská princezna Ajako se provdala za neurozeného muže. Svatbou s 32letým zaměstnancem přepravní společnosti Keiem Morijou princezna přišla o šlechtický titul a císařská rodina se tak dál zmenšila, uvedla agentura Reuters. Princezna Ajako je dcera zesnulého prince Takamada, což byl bratranec japonského císaře Akihita.
Poněkud cynicky může působit počínání britské vlády, která minulý týden provedla ostrou zkoušku na to, jak si bude počínat bezprostředně poté, co zemře královna Alžběta II. Akce s krycím názvem „Hradní holubice“ proběhla ve vládních budovách v londýnské ulici Whitehall. Informace o nácviku zveřejnil britský deník The Times.
Britský princ Harry a americká herečka Meghan Markleová se vzali na královském hradě Windsor. Během hodinu trvajícího obřadu je za přítomnosti 600 hostů z řad královské rodiny i celebrit oddal arcibiskup z Canterbury. Novomanželé budou mít titul vévoda a vévodkyně ze Sussexu.
Brit Alfie je nešťastným hrdinou posledních dnů. Narodil se jako zdravé dítě v květnu 2016 tehdy devatenáctiletému Tomu Evansovi a osmnáctileté Kate Jamesové. Mladí rodiče z pracující třídy shledali, že se synkem něco není v pořádku, v pátém měsíci. Obrátili se na dětského lékaři, ten jim ale řekl, že chlapec je pouze líný a opožděný. Doktoři chlapci postupně diagnostikovali bronchitidu, zánět průdušek nebo pneumonii. V prosinci 2016 odvezli rodiče chlapce do liverpoolské nemocnice Alder Hey. Trpěl epileptickými záchvaty, měl křeče každých 5 až 20 minut, některé trvaly i hodinu. Dítěti byla diagnostikována degenerativní neurologická choroba neznámé povahy. O pár dní později lékaři poprvé navrhli odpojení chlapce od přístrojů, ale rodina to odmítla. Alfieho zdravotní stav se pak zlepšil a stabilizoval, podle lékařů však ustrnul na mrtvém bodě.
Česká republika si letos připomíná 100 let od vyhlášení samostatnosti. Do té doby Čechy patřily do multinárodnostního svazku Rakousko-Uhersko, jemuž vládli mocní Habsburkové. Evropská dynastie přišla o svou moc po skončení první světové války v roce 1918. Nezmizeli ale úplně. Modrou krev mocných králů a císařů v sobě má i 24letá Eleonora Habsbursko-lotrinská. Usměvavá blondýnka studuje, cestuje po světě, dělá modeling a používá Instagram. Nedávno poskytla rozhovor pro módní server BeauMonde.nl.
Britský princ Harry se zasnoubil se svou partnerkou, herečkou Meghan Markleovou. Oznámil to v pondělí Kensingtonský palác s tím, že svatba Harryho s o tři roky starší rozvedenou Američankou by se měla konat na jaře příštího roku. Královna Alžběta II. je podle královského paláce chystanou svatbou „potěšena“.
