Holandská královská rodina přestane používat historický pozlacený kočár, protože „oslavuje otroctví a koloniální minulost země“. Vozidlo bylo kritizováno za to, že zobrazuje a symbolizuje Nizozemsko jako koloniální velmoc, která využívala otroky. Nizozemský král Willem-Alexander tento krok oznámil uprostřed „vášnivých debat“ o holandských vazbách na otroctví a kolonialismus, píše BBC.

Kritici tvrdí, že na jedné straně koňského povozu nazvaného „De Gouden Koets“ je obraz, který „oslavuje“ koloniální historii země.

Kontroverzní obraz se jmenuje Pocta z kolonií a zobrazuje černochy a asiaty. Ti stojí, shýbají se nebo klečí kolem mladé bílé ženy, která symbolizuje Nizozemsko. Černoši a asiaté nabízí ženě různé předměty jako je kakao nebo cukrovou třtinu, kterou ženě pokládají k nohám. Vedle ženy sedí muž nabízející knihu mladému chlapci, což má symbolizovat Nizozemsko, které „předává civilizaci“ svým koloniím. Alespoň tak to uvedl autor díla, holandský malíř Nicolaas van der Waay v roce 1896.

The Netherlands‘ King Willem-Alexander has ruled out using the royal family‘s golden carriage after claims a painting on the side of it glorifies the country‘s colonial past, including its role in the global slave trade https://t.co/WG7EUdbWwM

— Sky News (@SkyNews) January 14, 2022

Král Willem-Alexander uznal kritiku uměleckého díla. Obraz může „urážet“ velké množství lidí a menšin, a může být považováno za antisemitské. Panovník vyzval zemi a občany, aby se společně čelili koloniální historii. Zastal se také předků. „Nemá smysl se dívat na věci z minulosti současnou optikou a následně historii odsuzovat a diskvalifikovat to,“ řekl. „Zákaz historických předmětů a symbolů rozhodně není řešením,“ dodal.

Dokud budou podle krále Willema-Alexandera žít v Nizozemsku žít lidé, kteří jsou denně diskriminovaní a utiskovaní, tak se „stínu z minulosti“ země nikdy nezbaví. Ke králově výroku o  používání "současné optiky" při pohledu bna minulost se vyjádřil Mitchell Esajas, spoluzakladatel iniciativy Black Archives. Oponoval, že „...i v historickém kontextu lze otroctví vnímat jako zločin proti lidskosti a násilnický systém,“ uzavírá.

Vůz se od roku 2015 nepoužíval a do loňského roku byl restaurován. Od té doby je umístěn v Amsterdamském muzeu. Předtím kočár sloužil holandským panovníkům jako dopravní prostředek na slavnostní cesty např. do parlamentu.

Králův krok ocenili aktivisté a bojovníci proti rasismu, kteří panovníka vyzvali, aby podnikl další kroky proti „dědictví kolonialismu“. V posledních letech stále více a více Holanďanů naléhá na to, aby se země vyrovnala se svojí koloniální minulostí.

Nizozemsko v 17. století ovládalo rozsáhlé území v oblastech jako Indonésie, Jižní Africa, Curaçao nebo Západní Papua. Země byla také klíčovým hráčem v transatlantickém obchodě s otroky.

Minulý rok se starostka Amsterdamu Femke Halsemaová oficiálně omluvila za roli hlavního města, kterou sehrálo v obchodu s otroky.