Itálie posílá válečné lodě a letadla k pobřežím Tuniska. Mají blokovat nelegální migranty
Itálie chce rázněji bojovat s nelegálními migranty z Tuniska, a pošle proto na pomoc tuniským úřadům hlídkovací lodě a letadla.
Itálie chce rázněji bojovat s nelegálními migranty z Tuniska, a pošle proto na pomoc tuniským úřadům hlídkovací lodě a letadla.
Přísnější opatření proti šíření koronaviru od čtvrtka platí i v Itálii, kde se musí začít nosit roušky i ve venkovních prostorách v blízkosti lidí z jiné domácnosti.
Itálie zařadila Česko mezi rizikové země, pro vstup na její území tak bude nutné předložit negativní test na koronavirus starý maximálně 72 hodin. Na twitteru o tom ve středu informovalo české ministerstvo zahraničí. Zároveň upozornilo na to, že ještě není jasné, odkdy začne Itálie předkládání testů vyžadovat.
Německá loď Louise Michel zakoupená umělcem Banksym, byla představená veřejnosti sotva v pátek a už v sobotu přeplněná migranty se dožadovala přistání v evropských přístavech.
"Jsme na kolenou." Na malý italský ostrov Lampedusa, už tak přeplněný migranty, se o víkendu dostala možná až tisícovka dalších.
V Itálii už nebude místo pro nelegální migranty, varoval italský ministr zahraničí Luigi Di Maio v pondělí v Tunisku po rozhovorech s tuniským prezidentem Kaísem Saídem.
Italský senátor Matteo Salvini může být souzen v další kauze týkající se jeho protiimigrační politiky, kterou prosazoval jako ministr vnitra od června 2018 do září 2019.
Do vlaku z letiště ve španělské Málaze nastupuje muž s nenasazenou rouškou. Přes celý vagón za ním běží průvodčí, která ho důrazně upozorňuje, aby si ochrannou pomůcku nandal, jinak bude vyloučen z přepravy. Tato drobná příhoda ilustruje současný strach v někdejších evropských ohniscích šíření pandemie koronaviru v Itálii a ve Španělsku, kam se v minulém týdnu vydal reportér deníku Echo24. Atmosféra v italském Miláně či španělské Andalusii se od minulého léta výrazně změnila.
Na nový, ambiciózní plán unijního fondu obnovy reagoval premiér Babiš překvapivě rychle – nechce ho. Při zvážení všech okolností je to pro nás špatný postoj. Potřebujeme jiný.
Itálie po téměř třech měsících restrikcí přijatých kvůli šíření koronaviru zruší 3. června všechna dosud platná omezení pohybu, otevře své hranice a dovolí přeshraniční cesty. Příslušný vládní dekret v noci na dnešek podepsal premiér Giuseppe Conte. Od začátku června budou moci do Itálie volně cestovat i lidé ze zemí schengenského prostoru včetně českých občanů a už pro ně nebude povinná dvoutýdenní karanténa, uvedl list La Stampa.
V britských nemocnicích zemřelo dalších 980 pacientů s koronavirem, je to nejvyšší denní bilance od začátku epidemie. Celkem je obětí ve Spojeném království už 8958. Na tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Matt Hancock.
Zpravodajství o Švédsku se neslo ve zcela jiném duchu – „Podívejme se, jak to ti rozumní, přemýšliví Švédové dělají“
Po řadě negativních zpráv přichází konečně taky pár těch alespoň trochu dobrých. Především nejpostiženější evropská země Itálie má po dlouhých týdnech důvod k naději. V zemi zemřelo za včerejší den 681 nakažených koronavirem, což bylo nejméně za téměř dva týdny. Pokles navíc pokračoval i v neděli, kdy v zemi zemřelo 525 lidí s nemocí covid-19. A lehce optimistická čísla přichází i z dalších tvrdě zasažených zemí, ze Španělska, Německa i Velké Británie. Naději přináší i údaje z New Yorku. Důležité bude nyní sledovat, zda jde o trend nebo o ojedinělý úkaz.
Kostely jsou plné rakví, městem zní bez přestání sirény sanitek a místní noviny mají teď smuteční oznámení na deseti až dvanácti stranách místo běžných dvou.
Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600 000 lidí, může souviset se znečištěním ovzduší.
Zvládne Česko první náraz koronaviru? Během víkendu nebo okamžitě po něm se ukáže, jestli se vydáme spíše tragickou cestou Itálie, anebo zda uchováme naději po vzoru Dánska.
Zatímco v Jižní Koreji (51 milionů obyvatel) se koronavirem nakazilo dosud asi 8800 lidí a počet obětí byl k pátku 102, v podobně lidnaté Itálii (61 milonů obyvatel), ve které epidemie propukla ve stejnou dobu, dosáhl počet nakažených už více než 53 tisíc. Nemoc COVID-19 si v Itálii vyžádala přes 4800 obětí, nejvíce na světě. Jen zdravotníků se v Itálii nakazilo nejméně 2900. Ačkoli výdaje na zdravotnictví jsou u obou zemí zhruba stejné (v Itálii 8,9% HDP a v Jižní Koreji 7,3% HDP) a epidemie propukla v obou zemích téměř ve stejných dnech, po několika týdnech situace vypadá značně rozdílně. V různě definovaných a časově srovnatelných obdobích připadají například na Koreu jednotky zemřelých, na Itálii stovky.
„Pandemie jsou ultimátní zátěžovou zkouškou národů,“ tvrdí britský novinář Ed West na webu Unherd. Koronavirus je světová krize, jaká tu nebyla od 11. září nebo od pádu železné opony. Jenže konec komunismu se brzy ukázal jako pozitivní vývoj a teroristické útoky nezasáhly tak hluboce do každodenního života. Naopak mantrou se stalo tvrzení, že pokud budeme panikařit, tak teroristé již vyhráli. Proti nemoci však takový postup nelze uplatnit. Základní starostí každého státu je postarat se o bezpečí svých občanů a historie dokazuje, že nejlepším způsobem, jak zvládnout epidemii nemoci, na kterou není lék, je nekompromisní karanténa. Jenže takto drastická metoda je mnoha státům proti srsti. Každý tak přistupuje k problému po svém a zkouší najít vhodnou rovnováhu mezi zasahováním do života občanů a ochranou jejich zdraví.
Guvernér italské Lombardie Attilio Fontana v neděli upozornil, že nemocnice v jeho kraji přestávají být schopné přijímat nové lidi nakažené koronavirem.
Italské zdravotnictví se s obtížemi vyrovnává s náporem pacientů s onemocněním COVID-19. Itálie je po Číně druhou nejhůře zasaženou zemí, ke čtvrtečnímu dni evidovala přes 12 000 případů nakažených a přes 800 úmrtí.
Nový typ koronaviru se na sever Itálie nemusel dostat přímo z Číny, jak se dosud předpokládalo. Podle výzkumu vědců z univerzity v Miláně, o kterém informovala italská média, se totiž „pacient nula“ nejspíš nakazil v Německu, odkud do Lombardie přiletěl už na konci ledna. Itálie je nejpostiženější zemí v Evropě.
Nákaza koronaviru se nevyhýbá ani světovým politickým špičkám. Například Írán, který je jednou z nejhůře napadených zemí, hlásí desítky nakažených politiků, z nichž již několik zemřelo. V potenciálním riziku se objevil také americký prezident Donald Trump či italský premiér Giuseppe Conte.
S mimořádně emotivním sdělením vystoupil lékař Daniele Macchini z nemocnice Humanitas Gavazzeni v italském Bergamu. Vyzval, aby si lidé nestěžovali, že jsou kvůli šíření koronaviru zavřené posilovny či divadla, ale aby zůstali doma a ven vycházeli pouze v nezbytných situacích. Situaci v Itálii, kde se dosud nakazilo koronavirem přes 7000 lidí a přes tři stovky již zemřely, přirovnal k tsunami.
Češi našli způsob, jak obejít nařízení vlády a vyhnout se po návratu z Itálie karanténě. Jelikož začalo opatření platit až od páteční půlnoci, snažili se někteří turisté překročit české hranice ještě během pátečního večera, díky čemuž se vyhnuli povinné čtrnáctidenní karanténě, která může velmi zkomplikovat například pracovní život.
Už více než 100 000 lidí se po celém světě nakazilo novým typem koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19.
Lidé s trvalým pobytem v Česku, kteří se od soboty vrátí z Itálie, musí tuto skutečnost oznámit bez osobního kontaktu lékaři.
V Česku je pozitivně potvrzeno 18 případů nákazy novým typem koronaviru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pátečním jednání s náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou vyzval Čechy, aby kvůli koronaviru nejezdili nikam do Itálie. Lidé, kteří se odtud budou vracet, mají zůstat dva týdny doma.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce v pondělí na jednání Bezpečnostní rady státu kvůli šíření nového koronaviru navrhnout zákaz letů z Milána a Benátek.
Osobní železniční doprava mezi Rakouskem a Itálií přes Brennerský průsmyk byla v neděli večer zcela přerušena v důsledku podezření na koronavirus u dvou cestujících.