Italská středopravicová vláda premiérky Giorgie Meloniové chystá zasadit tvrdý úder nevládním organizacím, které přivážejí po moři do země tisíce migrantů. Na stole je podle italských médií několik možných opatření od vysokých pokud po zadržení lodí a jejich konfiskace. "Určitě budou nová opatření," řekla Meloniová. Brusel připravuje nouzový plán.
Český premiér Petr Fiala doufá v koordinaci na unijní úrovni s novou italskou vládou, kterou řídí šéfka strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová, a s polským kabinetem premiéra Mateusze Morawieckého. Řekl to v rozhovoru, který zveřejnil italský deník La Stampa. Premiéři, kteří vedou italskou, českou a polskou vládu, jsou členy evropské strany ECR, které Meloniová předsedá. Fiala deníku řekl, že se s italskou političkou naposledy setkal v Evropském parlamentu a měl z diskuzí s ní dobrý pocit.
Italský prezident Sergio Mattarella pověřil v pátek sestavením vlády Giorgii Meloniovou, která úkol přijala a předložila mu seznam ministrů. Uvedl to generální tajemník prezidenta Ugo Zampetti. "S prezidentem Mattarellou jsme se dohodli, že zemi by měla být dána vláda v co nejkratším čase." Nová vláda složí přísahu už v sobotu v 10:00, dodal Zampetti. Meloniová se stane první ženou v čele italského kabinetu.
Vítězka italských parlamentních voleb a pravděpodobná budoucí premiérka Giorgia Meloniová se hodlá inspirovat českou a polskou politikou. Podle agentury APA to předsedkyně strany Bratři Itálie (FdI) řekla na akci španělské strany Vox. „V nadcházejících dnech přeměníme své ideje v konkrétní vládní politiku, jak to již dělají naši přátelé v České republice a v Polsku,“ prohlásila politička. Bratři Itálie získali v zářijových předčasných parlamentních volbách více než čtvrtinu hlasů.
V zářijových italských parlamentních volbách celkem jasně zvítězila středopravicová koalice. Její nejvýraznější součástí, a nyní největší stranou v italském parlamentu, jsou Bratři Itálie (Fratelli d’Italia), vedení pětačtyřicetiletou Giorgiou Meloniovou. Ti mají svůj původ v postfašistickém Italském sociálním hnutí. Jejich vítězství tudíž provázelo zděšení, varování před návratem fašismu a titulky o nástupu extrémní pravice. Jak to tedy strana s fašismem má, proč uspěla ve volbách a co lze očekávat od nové italské vlády, vysvětluje poslanec Evropského parlamentu za Bratry Itálie Pietro Fiocchi.
Itálie v sobotu nedostane žádný plyn z Ruska. Uvedla to italská energetická společnost ENI s odkazem na informaci od ruské společnosti Gazprom. Podle ruské firmy totiž není možné zaručit tranzit přes Rakousko. Před válkou Itálie pokrývala dovozem z Ruska na 40 procent své spotřeby plynu. „Gazprom sdělil, že nemůže zaručit dodávku objemů plynu objednaných na dnešek kvůli nemožnosti přepravit plyn přes Rakousko,“ uvedla společnost ENI.
Několik let Evropská komise popotahovala maďarskou a polskou vládu a tím nepřímo i maďarské a polské občany za výsledky voleb. V Echu jsme dvojí metr přikládaný na obě země opakovaně popisovali, třeba na příkladu polské justice; v různých jiho- a západoevropských státech EU mají politici na výběr soudců tradičně srovnatelný vliv, jaký se Varšavě vyčítá. Co tam chybí ke znepokojení, je nefalšovaně konzervativní vláda.
V Itálii byly volby a jako nejsilnější z nich vyšla strana Bratři Itálie. Globální média o tom informovala nápadným způsobem – možná si všimnete určitého společného motivu. Jedná se o sestřih z amerických televizí, ale západoevropská média reagovala podobně a taky od těch amerických novináři jinde zpravidla přebírají tón. Vypadá to, jako by si divák měl ze zpravodajství odnést informaci, že ve volbách zvítězila strana, jejíž plný název zní Extrémně pravicoví Bratři Itálie.
„Gratulujeme Giorgii Meloniové k vítězství v italských volbách!“ prohlásila ODS poté, co premiérské křeslo vyhrála šéfka pravicového bloku a strany Bratři Itálie Giorgie Meloniová. Zástupci ODS jako je premiér Petr Fiala nebo europoslanci Alexandr Vondra a Jan Zahradil gratulují k úspěchu pravicové političky. „Je velkou nadějí evropské pravicové politiky,“ nebo „Tohle je velké, tohle je historické,“ zní z ODS. Těším se na budoucí spolupráci v evropské politice, vzkázal Fiala.
Nedělní předčasné parlamentní volby v Itálii vyhrál pravicový blok se zhruba 44 procenty hlasů. Ukazují to údaje po sečtení 95 procent okrsků zveřejněné ministerstvem vnitra. Druhý je středolevicový blok kolem Demokratické strany s 26 procenty a třetí Hnutí pěti hvězd, které s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země.
Italové v neděli vyberou v předčasných volbách nové složení parlamentu. Největší šance na úspěch má pravicový blok, který by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Italům pravicové strany slibují prosazování národních zájmů v Evropské unii (EU), striktnější politiku proti migraci, větší podporu rodinám a porodnosti či snížení daňové zátěže živnostníků. EU sleduje výsledky podle odborníků s obavami.
Italské politické strany se týden před předčasnými parlamentními volbami, které se uskuteční v neděli, přou ohledně vztahu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Středolevicová Demokratická strana (PD) kritizovala pravicové Bratry Itálie a Ligu za podporu šéfovi maďarské vlády. Šéfka Bratrů Itálie Giorgia Meloniová, která se chce stát příští italskou premiérkou, kritizovala údajnou protimaďarskou politiku, jejímž cílem je podle političky rozdělit členské státy Evropské unie, napsala agentura AFP.
Výroba jaderné energie ve Francii má klesnout na nejnižší úroveň za více než tři desetiletí, protože se potýká s údržbou svých stárnoucích jaderných elektráren, čímž se země, která je tradičně největším evropským exportérem elektřiny, stane čistým dovozcem.
Za dobu bez dekády stoleté existence, zahájené benátským svátkem kinematografie v roce 1932, nepoznaly filmové festivaly výzvu podobnou té, jež od března 2020 ochromila veškeré, nejen kulturní podniky založené na shromažďování lidí. A právě přehlídka, jíž vdechl život jeden z předních fašistických politiků Giuseppe Volpi, nebyla jako jediná – na rozdíl od svých prvoligových konkurentů Berlinale a Cannes – koronavirem donucena posledních několik ročníků neuskutečnit či dočasně přejít do nenáviděné on-line verze.
Mezi důstojníky velitelství NATO a amerického námořnictva v italské Neapoli se několik let pohybovala rozvědčice ruské vojenské tajné služby GRU. Píšou to média, například deník La Repubblica či investigativní server Bellingcat. Žena, která o sobě tvrdila, že je návrhářkou šperků, se stala tajemnicí Lion Clubu, kde se sdružovali důstojníci NATO, a účastnila se jejich společenských akcí. Podle deníku La Reppublica se jedná o nejvíce ohromující akci GRU na italském území.
Favoritka zářijových předčasných parlamentních voleb v Itálii Giorgia Meloniová dnes odmítla, že by její strana Bratři Itálie či ona osobně představovaly nebezpečí pro demokracii. Podle svých slov reagovala na články v zahraničním tisku, které například poukazují na neofašistické kořeny její strany, která má zatím nejvyšší preference v předvolebních průzkumech. Meloniová popřela, že chce vystoupit z eurozóny, uvedla agentura AFP. Podle levice se politička jen snaží nastavit vlídnější tvář.
Italská široce rozkročená vláda centristy a technokrata Maria Draghiho končí. Na sklonku září čekají třetí největší ekonomiku Evropy předčasné volby. Favorit se skrývá na pravici. Mezi potenciálními stranami pravicové vlády dnes vévodí Bratři Itálie (Fratelli d’Italia) a jejich lídryně, 45letá politička Giorgia Meloniová. Západoevropský a americký mainstream tu našel další důvod k obavám: je to nástup strany s přímými vazbami na neofašismus (The Independent).
Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek do rukou prezidenta Sergia Mattarelly odevzdal demisi, informoval prezidentský palác. Mattarella předsedu vlády požádal, aby kabinet dočasně vedl dál; zatím ovšem není jasné, zda hlava státu rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby.
Na italském knižním trhu se objevila kniha Fellini a Kundera / Umění nepotkat se. Autorem je Stefano Godano, manžel vnučky Federica Felliniho, muž, jenž se zná osobně s Milanem a Věrou Kunderovými. Ve své práci se snaží dokázat, že Fellini a Kundera mají bezpočet podobností, společných lásek a nelásek. Tak třeba ani jeden neměl rád magnáta a politika Berlusconiho. Godano to má od Kundery z první ruky. Kundera se ho jednou zeptal, jak je možné, že Itálie akceptovala Berlusconiho (v roce 2001) a proč se nevzbouřil kulturní svět.
Český horolezec dnes ráno zemřel v italských Alpách při výstupu na horu Ortles (německy zvané Ortler). Informace agentury APA potvrdila Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí. Horolezec podle médií spadl zřejmě z výšky asi 400 metrů. Wernerová uvedla, že byl v horách s větší skupinou českých turistů a ostatní by měli být v pořádku. Jde o třetí úmrtí českého občana v horách na severu Itálie za poslední čtyři dny.
Nedělní sesuv ledovce na hoře Marmolada v italských Dolomitech má druhou oběť z Česka. Je to dosud pohřešovaný muž. Další lidé z České republiky se v souvislosti s neštěstím zatím nepohřešují. Uvedla to mluvčí mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do. Ráno informovala o tom, že při sesuvu zemřel jeden muž a druhý se pohřešuje. Muži byli v horách spolu, mluvčí o nich hovoří jako o dvou kamarádech.
Mezi 20 pohřešovanými po nedělním sesuvu ledovce v italských Alpách jsou čtyři Češi, napsala dnes italská tisková agentura ANSA, která zprvu informovala o 19 nezvěstných. Kromě čtveřice Čechů záchranáři hledají také 11 Italů, tři Rumuny a po jednom člověku z Rakouska a z Francie. Obětí je zatím šest, přičemž jedna z nich je podle italských médií z Česka. Ledovec se utrhl v neděli poblíž vrcholu hory Marmolada, která je s 3343 metry nad mořem nejvyšší horou Dolomit.
Jedna z obětí nedělního sesuvu ledovce v italských Alpách je z Česka, napsal deník Il Messaggero. Obětí je zatím šest, identifikovat se podařilo čtyři, z toho tři jsou Italové. Asi 16 osob se ještě pohřešuje, podle deníku Il Messaggero jsou mezi nimi Italové, Němci, Rumuni a Češi. Při sesuvu ledovce na hoře Marmolada bylo zraněno osm lidí, včetně dvou cizinců, jejich národnost ale italská média neuvádějí. Některá média, například televize SkyTg24 nebo agentura ANSA píšu na svých webech o devíti zraněných.
Co chceš slyšet? Že jsem na tebe pyšný? Že jsi celý můj život? říká pohnutě čtyřicátník Claudio dojaté nejstarší dceři Giulii na oslavě jejích osmnáctých narozenin. S nelíčenou vřelostí přihlíží scéně autentického otcovsko-dceřiného vyznání mladší sestra Chiara, titulní hrdinka jednoho z nejzajímavějších filmů loňského roku, který právě vstupuje do českých kin. Všechno nejlepší, Chiaro!, třetí snímek výrazného reprezentanta současného evropského filmu Jonase Carpignana, zprostředkovává esenci italského jihu v celé jeho rozporuplnosti.
Město Terst, kde se autor toho času momentálně nachází, má už příjemné středomořské klima s modrou oblohou, ale stále ještě s dostatkem vláhy na to, aby kopce kolem něj byly zelené a nehrozila jim ona klasická vyprahlost, na kterou už běžně narazíte jižněji. Také je to město, na kterém se dvacáté století notně podepsalo.
Itálie zabavila luxusní jachtu Šeherezáda, o které se spekulovalo, že patří ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Uvedlo to v pátek večer místní ministerstvo financí. Přes 140 metrů dlouhé plavidlo se nacházelo na údržbě v jednom přístavu v Toskánsku. Podle ministerstva majitel lodi má vazby na prominentního představitele ruské vlády. Při vyšetřování italská finanční policie zjistila, že na loď má významné ekonomické vazby na subjekty a osoby, jež jsou na sankčních seznamech Evropské unie.
Dnešní tragická doba si říká o pohledy do minulosti, o hledání paralel a předobrazů. Tak se vynořila přirozeně úvaha, komu se ten Putin vlastně podobá a které přirovnání s velkými diktátory minulosti sedí. Nejčastěji se objevuje srovnání s Hitlerem. Též se Stalinem, ale to byl přece jen jiný hrdlořez: ne že by k tomu Putin nemohl směřovat. V něčem by však mistr juda, přírodní silák a macho se zájmy v historii a touhou po rekonstrukci impéria mohl přece jen připomínat třetího velkého vůdce minulého století, italského nadsamce Benita Mussoliniho.
„Můj cíl je prostý. Chci, aby Itálie byla veliká a respektovaná a budila strach.“ Autorem výroku byl samozřejmě Benito Mussolini, ale klidně ho mohli pronést jiní vůdcové, kteří měli pocit, že se jejich zemím nedostává tolik respektu, jak by si zasloužily. U správně vychovaných a uvědomělých lidí takový výrok budí nepochopení, neboť přece na strachu není nic hezkého a mnohem lepší je vycházet s každým po dobrém. Ale to je častý omyl těch hodných lidí.
Italský prezident Sergio Mattarella zůstane ve funkci i v dalším sedmiletém období. Souhlasil tak s návrhem vládních stran, uvedla dnes ministryně pro vztahy s regiony Mariastella Gelminiová. Osmdesátiletý Mattarella zatím setrvání v úřadu odmítal, italští politici ale už od pondělí nejsou schopni zvolit jeho nástupce. Italští zákonodárci a zástupci regionů se tento týden novou hlavu státu pokoušeli neúspěšně zvolit už v šesti kolech. Ani jeden z kandidátů ale zdaleka nedosáhl na potřebnou většinu 505 hlasů z 1009 volitelů.
Tisícovky lidí v sobotu protestovaly v ulicích Vídně proti všeobecnému povinnému očkování proti covidu-19, které chce od února zavést rakouská vláda. Davy vyzývaly k její demisi, informuje agentura Reuters. Mnoho lidí demonstrovalo proti přísným restrikcím také v italských městech či v německém Freiburgu. „Vláda musí odejít,“ provolávali lidé na jedné z manifestací v centru Vídně.
