Minulý týden vystoupila viceguvernérka Eva Zamrazilová před rozpočtovým výborem sněmovny. A obchodníky s korunou šokovala. Přestože česká inflace stále patří k nejvyšším v Evropě, viceguvernérka naznačila úvahy o snižování úrokových sazeb. Pro kontext celé debaty. Inflace v Česku nyní dosahuje 9,7 procenta. Průměr Evropské unie je 6,4 procenta. Stejně tak vysoká inflace je v sousedním Německu, s nímž jsme ekonomicky úzce propojeni.
Na Čechy silně doléhá největší propad reálných příjmů od vzniku samostatné republiky. Mzdy stále nemají šanci předběhnout vysokou inflaci, a za stejné peníze si tak koupíme mnohem méně zboží a služeb než dříve. Čeští zaměstnanci mají ovšem dlouhodobě strach požadovat od svých nadřízených vyšší mzdy. A to i v době dnešního významného propadu životní úrovně a za situace, kdy mají firmy vysoké zisky a vysoké marže, pracovní trh je stále přehřátý a nezaměstnanost nízká.
Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala pod deset procent. Shodují se na tom oslovení analytici. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
I přes deklarace politiků se větší zájem o nájemní bydlení ukázal jako dočasná anomálie, jak nakonec upozorňovali někteří odborníci. Potvrzují to i nová data. Češi zůstávají v otázce bydlení neoblomní, chtějí bydlet ve vlastním a týká se to i poměrně drtivé menšiny lidí, kteří jsou nyní v nájmu. S tím souvisí zřejmě i to, že ceny nájmů začínají v některých případech stagnovat či klesat. Poptávka se totiž poměrně rychle naplnila a hlavní důvody jejího navýšení se začínají postupně měnit.
Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna. Na tiskové konferenci po středečním jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí hodnotí jako vykročení správným směrem, jeho vyhodnocení ale podle něho bude možné, až po schválení Parlamentem bude známa jeho konečná podoba.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, řekla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Jen letos skončí fixace u hypoték desítkám tisíc plátců hypoték. Vzhledem k tomu, že většina fixací se pohybuje v rozmezí 3 až 7 let, pro řadu domácností se splátka vzhledem k období vyšších úrokových sazeb může skokově zvýšit v průměru o 6 tisíc korun, uvádí nedávný výzkum společnosti Ipsos pro Českou bankovní asociaci.
Druhá největší švýcarská bankovní skupina Julius Baer přišla s poměrně odvážnou prognózou, podle které by inflace v České republice měla příští rok činit už jen 1 procento. Jinak stále vysoké ceny by měly dolů táhnout především zlevňující energie a paliva. Podobně ambiciózní výhled má i Česká národní banka (ČNB) pod vedením Aleše Michla, ta předpovídá, že v druhé polovině roku 2024 by mělo tempo růstu cen dosahovat ideálních 2 procent.
Prudký pokles reálných mezd, které jsou nyní na úrovni roku 2017, trhy nemile překvapil. Ve vztahu k úsilí snížit stále dvoucifernou inflaci, je to však příznivá zpráva. Zaměstnancům rostly výdělky, nominálně průměrná mzda narostla o téměř devět procent, jejich kupní síla je ale oslabená. Tlak na zvyšování mezd ovšem roste dál a hrozí nebezpečí, že firmy si budou tyto zvýšené náklady opakovaně přenášet do cen a zdražování se bude dál roztáčet. Riziko mzdově-inflační spirály proto určitě nezmizelo.
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) bude i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent.
Před rokem jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman novým guvernérem České národní banky jejího dosavadního radního Aleše Michla, pověstného zastánce nezvyšování úrokových sazeb a někdejšího poradce Andreje Babiše. Do poslední chvíle se přitom očekávalo, že Jiřího Rusnoka vystřídá prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zemanův výběr Michla byl tedy od počátku chápán jako snaha o prudké otočení kormidla v měnové politice.
Česko prostřednictvím České národní banky zvýšilo v prvním čtvrtletí zlaté rezervy o 1,54 tuny na 13,5 tuny. Je tak pátou zemí s největším nárůstem zlaté zásoby v tomto období, ještě větší nárůst zaznamenaly Singapur, Čína, Turecko a Indie. Celkově se ČR v objemu zlatých rezerv nachází na 66. místě na světě, uvedla organizace Světová rada pro zlato (World Gold Council) na svém webu. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.
JJsou dvě věci, kterých se ekonomové skutečně obávají. Úzce spolu souvisí a jsou brzdou bohatství a prosperity. První se jmenuje inflační očekávání. Je to stav, kdy lidé nevěří, že ceny budou stabilní. Na to, že se zdražuje, si zvykli jako na nový normál a přizpůsobili tomu své chování. Takže všichni zdražují. A ceny nezvedají zdaleka jen o to, o co jim vzrostly náklady. Zvedají je podstatně víc. Jednak proto, že si to můžou v celkové atmosféře zdražování dovolit. Snadno ze sebe před svými zákazníky udělají oběti a řeknou: Za to my nemůžeme, nám zdražili dodavatelé.
Jmenování členů rady České národní banky (ČNB) by podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) a prezidentova poradce Davida Marka mělo projít určitými změnami, aby jejich výběr nezáležel pouze na hlavě státu. Podle něj se na Pražském hradě debatuje o možné změně ústavy, která by do budoucna podmínila jmenování bankovní rady ČNB souhlasem Senátu. Řekl to v pořadu OVM, kde s ním souhlasili i další hosté. Kromě změny jmenování by se měla podle Marka změnit například i délka mandátu členů.
Česká republika se podle jednoho z členů bankovní rady ČNB Tomáše Holuba už částečně propadla do takzvané mzdově-inflační spirály, kdy stoupající ceny vyvolávají požadavky na vyšší výdělky, což znovu roztáčí zdražování. Holub před tím varoval ve své úterní prognóze pro letošní jaro. Jen v poslední době se vedly diskuze o úpravě platů učitelů, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zase oznámil, že připravuje změny platových tabulek, kde by měly zmizet odměny pod minimální mzdou a navýšit se platy mladých, nastupujících zaměstnanců.
Z logických, ekonomických i ústavou daných hledisek za inflaci vždy odpovídá Česká národní banka, nikoliv vláda. Pro deník Echo24 to řekl bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Reagoval tak na dotaz ohledně sporu, v němž se střetli guvernér ČNB Aleš Michl a premiér Petr Fiala (ODS) začátkem května právě ohledně toho, kdo je největším viníkem vysoké inflace. Tento spor zdá se být ukončen, Fiala se totiž ve čtvrtek po společné schůzce s Michlem shodl na tom, že je v boji proti inflaci je třeba pokračovat.
Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s guvernérem České národní banky Alešem Michlem prohlásil, že je třeba pokračovat v boji s inflací. „Bavili jsme se o krocích, které děláme, jak vláda, tak Česká národní banka v boji s inflací. Shodli jsme se na tom, že je potřeba v těch krocích pokračovat, že inflace sice klesá, ale je potřeba v tom úsilí nepolevovat, abychom dosáhli dalšího poklesu,“ řekl. V dubnu spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.
V loňském roce Češi zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. Reálné mzdy se propadly o téměř osm procent, neměly šanci vyrovnat se s loňskou průměrnou patnáctiprocentní inflací. A je to především střední třída, která zchudla nejdramatičtěji, mimořádný růst cen se jí dotýká mnohem více než nejchudší a naopak nejmajetnější vrstvy. I letos se očekává minimálně tříprocentní propad reálných mezd a opravdu přilepšovat si české domácnosti začnou nejdříve až v roce 2026.
Tento týden to bude přesně rok, co Česká národní banka změnila směr a styl. Prezident Zeman hledal nového guvernéra a členy bankovní rady, kteří v časech historicky nejvyšší inflace odmítnou k jejímu snižování používat základní zbraň, kterou proti ní mají. Úrokové sazby. Zeman nikdy nevysvětlil, proč zvyšování úroků tak urputně odmítá a obsazuje podle toho centrální banku. Jeho referenční skupina v ekonomice byli podnikatelé s obrovskými úvěry jako Andrej Babiš. A u úvěrů, které na rozdíl od hypoték nemají žádné časové fixace, bolí každá desetina procenta.
Premiér Petr Fiala se jménem své vlády v posledních dnech pouští do přestřelek se svými kritiky. Nejdříve se ohradil proti datům úřadu Eurostat, podle něhož měla vloni Česká republika takřka nejdražší plyn v Evropě, o pár dní později pak zase odmítl slova guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla, který kabinet označil za hlavního viníka vysoké inflace. I když má podle některých předseda vlády pravdu, za jeho komunikační styl ho mnozí kritizují a nejlépe ho nehodnotí ani politologové.
Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl ve středu premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc. Michl schodek státního rozpočtu, který ke konci dubna vystoupal na 200 miliard korun, dnes zmínil ve vyjádření k možnému dalšímu vývoji úrokových sazeb.
Česká národní banka ve středu zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové progpšínóze čekala pokles 0,3 procenta. ČNB ale zároveň zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Pro příští rok ČNB očekává hospodářské oživení, HDP by měl růst o tři procenta.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na středečním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada ve středu také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech.
Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer uvedl, že vládní pětikoalice při snižování deficitu státního rozpočtu aplikuje „fiskální lobotomii“. Citoval tak Mojmíra Hampla, předsedu rozpočtové rady, protože se podle Singera na „jednu stranu bavíme o snižování deficitu (státního rozpočtu) a na druhé straně činíme věci, které ho zvyšují“.
Dosavadní ředitel odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vladimír Kruliš nastoupí 3. dubna do České národní banky (ČNB) do sekce kancelář. Bude zodpovídat především za koordinaci akcí a činností protokolárního charakteru. ČTK to řekla ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Média v minulosti spekulovala, že by Kruliš měl sekci kancelář ČNB vést, nastupuje ale na jinou pozici.
Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 miliardy korun. V roce 2021 měla ztrátu 37,7 miliardy korun. Loňskou ztrátu způsobil zejména pokles hodnoty pevně úročených dluhopisových a akciových portfolií a vyšší úrokové výnosy vyplácené českým bankám kvůli zvýšeným sazbám. Vyplývá to z účetní závěrky, kterou ČNB zveřejnila ve čtvrtek.
Naše téměř sedmnáctiprocentní inflace dosahuje nadále závratných výšin. Centrální banka v čele s guvernérem Alešem Michlem je ovšem až na výjimku přesvědčena, že zvedání úrokových sazeb není nutné, a inflační tlaky zmírňuje silná koruna. O odmítání zpřísňování měnové politiky často veřejně hovoří viceguvernérka Eva Zamrazilová. Ta tvrdí, že vyšší sazby půjdou proti tuzemským podnikům, které si nemohou dovolit nyní výhodnější eurové úvěry.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes i na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni rekordním schodkem 415,3 miliardy korun. Vyplývá to z upřesněných údajů, které na svém webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB). "Odliv dividend stahuje Česko „do rekordního mínusu“, hrozba měnové krize se ale zatím nenaplňuje," řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Schodek běžného účtu však vyvolává tlak na oslabení měny.
Jak se pozná, že Česká národní banka dobře funguje a plní správně svůj ústavou daný mandát? Když širší veřejnost vůbec nezajímá. Ceny jsou stabilní a není důvod se zabývat tím, kdo jsou ti, komu prezident republiky svěřil péči o ně. Když se začne něco vážného v ekonomice dít, guvernéři se ocitnou na prvních stránkách novin včetně těch bulvárních. Jejich rozhodnutí najednou ovlivňuje životy milionů lidí. Proto si toho média přirozeně všímají. V historii České republiky se guvernéry pod ostrou veřejnou palbou stali jen dva.
