Jmenování členů rady České národní banky (ČNB) by podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) a prezidentova poradce Davida Marka mělo projít určitými změnami, aby jejich výběr nezáležel pouze na hlavě státu. Podle něj se na Pražském hradě debatuje o možné změně ústavy, která by do budoucna podmínila jmenování bankovní rady ČNB souhlasem Senátu. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kde s ním souhlasili i další hosté. Kromě změny jmenování by se měla podle Marka změnit například i délka mandátu členů.

Marek uvedl, že by nové členy rady centrální banky mohl schvalovat například Senát. "My nemáme žádnou pojistku, proti tomu, koho si prezident vybere," řekl poradce prezidenta Petra Pavla. Zároveň si Marek myslí, že by bylo dobré, kdyby centrální bankéři měli pouze jeden mandát, který by byl ale delší.

"Diskutujeme takováto témata, abychom měli kvalitní a pojistkami doladěný systém jmenování členů bankovní rady," uvedl Marek. Podle Marka "není důvod, aby to nebyl Senát", jehož souhlasem by bylo jmenování podmíněno. "To se nabízí celkem jednoznačně, ostatně by se tím i posílila role druhé komory našeho Parlamentu," dodal.

S Markem souhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar. "Dává to smysl, jiné centrální banky takto fungují," řekl v pořadu.

Podle člena bankovní rady ČNB Tomáše Holuba by vláda měla příležitost využít. "Pokud je tady prezident, který je ochoten se bavit o tom, že by si část svých kompetencí nechal nějakým způsobem omezit, abychom vytvořili systém větších pojistek v jmenovacím procesu, tak si myslím, že by vláda toto okénko příležitosti asi měla využít a tu debatu vést," řekl Holub.

Nyní je jmenování členů bankovní rady výhradní pravomocí hlavy státu. Prezident nemá zákonodárnou pravomoc, eventuální změnu ústavy by tak musel navrhnout někdo, kdo ji má, nejpravděpodobněji zřejmě vláda.

Bankovní rada ČNB má sedm členů, kteří v radě mohou působit nanejvýš dvě šestiletá funkční období. Marek podobně jako bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok před sedmi lety doporučoval prodloužit členům rady funkční období na osm nebo devět let s tím, že by se nemohlo opakovat. Podle Rusnoka má tento systém i Evropská centrální banka a odpadá u něj potenciální ohrožení nezávislosti kvůli snaze být jmenován znovu.