Kvůli nový pravidlům pro ověřování karetních plateb, která budou platit od 14. září, mohou platební terminály zamítat některé bezkontaktní platby kartami do 500 korun bez informace o důvodu zamítnutí.
Spotřebitelské ceny letí vzhůru kvůli nákladům za bydlení, potraviny nebo vodné a stočné. Srpnová inflace dosáhla 2,9 procent, tedy stejně jako minulý měsíc. Podle dřívějších odhadů však měla být znatelně mírnější, kdy Česká národní banka (ČNB) odhadovala růst 2,6 procenta a ministerstvo financí 2,7 procenta. Podle ekonomů se vysoká hodnota okolo tří procent bude pohybovat i nadále, protože se počítá s navýšením spotřebních daní.
Češi musí kvůli rostoucí inflaci sahat stále hlouběji do kapes. Týká se to zejména potravin a bydlení, tedy položek, kterým se nelze při hospodaření vyhnout. Stoupající ceny překvapily i ekonomy z ČNB, kteří takovýto růst neočekávali. Ceny tlačily vzhůru rostoucí náklady jako je nájemné či elektřina, ale také dražší zelenina a maso. Informoval o tom Český statistický úřad. Konkrétně ceny elektřiny v České republice rostou prudce v rozporu s nedávnými prognózami. Může za to především záměr EU zdražit emisní povolenky, které si musí kupovat uhelné elektrárny. Lze očekávat, že cena elektřiny ještě poroste.
Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta a pro příští rok na 2,9 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to dnes uvedl guvernér Jiří Rusnok. V předchozí květnové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 2,5 procenta a příští rok o 2,8 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem ekonomiky o tři procenta.
Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank potvrdily, že jsou připraveny investovat do Národního rozvojového fondu až sedm miliard korun. Fond bude mít potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard Kč.
Růst inflace překvapil mnohé analytiky, kteří naopak očekávali, že se meziroční narůstání inflace zpomalí. Důvodem je především loňské sucho, které vystřelilo ceny zemědělských produktů do enormních výšin. Brambory meziročně prodražily o 88,4 procenta. Kvůli drahým obilovinám zdražilo dokonce o více než 7 % pivo. Analytici doufají, že se situace zlepší s příchodem české zeleniny na trh. Česká národní banka se k žádným zásadnějším krokům k řešení růstu inflace nechystá.
Po kolapsu Lehman Brothers v září 2008 už každý ví, že banku nikdo nenechá padnout.
Tvrdé podmínky pro mladé rodiny a navýšení pravomocí pro Českou národní banku (ČNB). To jsou jedny z argumentů, které se objevují proti novele zákona o ČNB, kterou prosazuje ministerstvo financí. Pokud by předloha byla schválena, mohla by centrální banka regulovat hypoteční trh podle svých pravidel. Dosud se tak dělo na základě doporučení, které banky následovaly. Pro přijetí novely se postavila vláda. Očekává se však, že zákon narazí v Poslanecké sněmovně na své odpůrce.
Česká národní banka zřejmě bude moci ze zákona určovat parametry úvěrů na bydlení. Novelu zákona o ČNB dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informoval tiskový odbor vlády. Má to omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Normu musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB nyní mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si centrální banka mohla tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí.
Banky budou od července 2020 odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na dvě procenta. Informovala o tom ČNB. Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje ČNB pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. Ve čtvrtek zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. července 2020.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského listopadu. Základní úroková sazba je nyní na nejvyšší hodnotě za posledních deset let.
Česká republika od svého vstupu do EU v květnu 2004 u maastrichtských kritérií pro přijetí eura několikrát nesplnila kritérium cenové stability a kritérium deficitu veřejných financí. Naopak posledních 15 let plní bez problémů kritérium veřejného dluhu a úrokových sazeb. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí k zavedení eura. Loni země splnila všechny požadavky kromě účasti v ERM-2. Kritéria by podle odhadů odborníků měla země plnit i v dalších letech.
Sazba hypoték klesla minulý měsíc v průměru nejvíce od roku 2015. Důvodem zlevnění ze strany bank je nezájem lidí o nové hypotéky, které jsou pro ně nedostupné kvůli přísným pravidlům České národní banky a vysokým cenám bydlení. Úrokové sazby hypoték tak podle všeho opět porostou, i když se banky snaží nižší cenou nalákat nové klienty.
V posledních měsících nastává v bankovním sektoru zajímavý fenomén, který může těšit české zákazníky. Některé peněžní ústavy při stagnaci úrokových sazeb mírně zlevňují půjčky a úvěry, úroky na spořících účtech naopak řada z nich zvedla. ČNB minulý týden úrokové sazby nezměnila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstává na 1,75 procenta. Za chování bank může kromě nízké úrokové sazby rovněž konkurenční prostředí.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 1,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem rozhodnutí je podle ekonomů především nejistý vývoj v zahraničí. Ten souvisí hlavně s vyjednáváním o brexitu a zhoršením výhledu vývoje německé ekonomiky. „Stejně jako na předchozím únorovém jednání rozhodování ČNB nebylo ani tolik o samotné domácí ekonomice, ale spíše o vnímání vývoje v zahraničí.
Událostí nadcházejícího týdne se zase jednou stane rozhodnutí České národní banky o tom, jestli zvýšit základní úrokovou sazbu. Napětí je pochopitelné. Když centrální banka sazbu zvýší, pak to znamená, že nám hrozí zdražování. Když ji nechá na současné úrovni, pak půjde o výstrahu, že na obzoru je krize.
Pokud Bankovní rada České národní banky nezvýší úrokové sazby na zasedání ve čtvrtek 28. března, učiní tak na zasedání v květnu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Pro růst sazeb hovoří podle ekonomů slabá koruna a vývoj na trhu práce, proti ovšem nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, především brexit nebo zhoršení výhledu vývoje německé ekonomiky. Čtvrteční výsledek jednání rady je tak podle ekonomů nejistý.
Předražené nemovitosti, slabá nabídka cenově dostupných bytů a obava ze zpomalující ekonomiky. To jsou důvody náhlého snižování úrokových sazeb u hypoték, o které je nejmenší zájem za posledních pět let. Svým dílem přispěly ke zmrazení hypotečního trhu i regulace České národní banky (ČNB), která zatím naposledy zvyšovala sazby loni v říjnu. Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Dominika Stroukala je možné, že pokud banky budou nadále snižovat hypoteční sazby, přinutí to ČNB k dalšímu navýšení sazeb.
Česká ekonomika má nejlepší období za sebou. Dokazují to čísla, která hodnotí předpoklad meziročního tempa. Ministerstvo financí navíc na začátku roku uvedlo, že česká ekonomika letos poroste o 2,5 procenta, Česká bankovní asociace pak na 2,6 procenta. Důvodem je těsná svázanost na zpomalující německou ekonomiku a také odliv kapitálu do zahraničí.
Česká národní banka zhoršila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), když v listopadu odhadovala 1,3 procenta HDP. Pro příští rok odhad zhoršila na 1,3 procenta z dřívějších 1,5 procenta HDP. Pro rok 2018 zhoršila očekávání na 1,4 procenta. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které v pátek banka zveřejnila. V roce 2017 skončily veřejné finance v přebytku 1,5 procenta.
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,9 procenta a pro příští rok na tři procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér Jiří Rusnok. V předchozí listopadové prognóze centrální banka počítala letos i příští rok s růstem ekonomiky o 3,3 procenta.
Česká národní banka (ČNB) uložila na konci loňského roku tuzemské Fio bance pokutu tři miliony korun za nedostatky v systému odměňování zaměstnanců a porušení povinnosti uchovávat komunikaci s klienty. V pondělí o tom napsal deník E15, podle kterého je to druhá nejvyšší pokuta pro bankovní sektor přinejmenším za uplynulé desetiletí. Fio banka uvedla, že už zjednala nápravu.
Některé banky v souvislosti s růstem úrokových sazeb České národní banky začaly zvyšovat úročení spořicích účtů. Ke středě zvýšila jejich úročení Raiffeisenbank, vyplývá z údajů peněžních ústavů. Základní úroková sazba ČNB, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla loni po pěti zvýšeních na 1,75 procenta.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 1,75 procenta. Guvernér Jiří Rusnok uvedl, že zvýšení úrokových sazeb bude zřejmě příští rok nezbytné, ale bude to pozvolnější než v letošním roce. ČNB letos zvýšila úrokové sazby pětkrát. Ekonomové čekají další zvýšení sazeb na únorovém zasedání rady.
Prvního prosince se stal viceguvernérem České národní banky. Do Prahy se před dvěma lety do bankovní rády vrátil po sedmi letech strávených na špičkovém postu v evropské administrativě. V rozhovoru pro Týdeník Echo Marek Mora popisuje, co se bude dít s českou ekonomikou a jak budou stoupat platy. Mluví i o tom, proč se v tuto chvíli nedá čekat žádná hlubší integrace Evropské unie.
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument ve středu schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
Nový člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Aleš Michl vložil svůj podíl v investičním fondu Quant do nově vytvořeného svěřenského fondu. Chce se tak vyhnout možnému střetu zájmů. Přestal být také podílníkem ve společnosti, která fond kontroluje. Informuje o tom server E15.
Trh hypoték v příštím roce klesne, dopad regulací hypoték, ke kterým sáhla ČNB, ale nebude dramatický. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Celkový trh úvěru na bydlení za letošní rok navíc dle něj bude silnější než loňský. „Hypotéky sice za celý rok 2018 oproti loňským několik miliard ztratí, ale úvěry ze stavebního spoření rostou tak významně, že díky nim celkový trh úvěrů na bydlení bude několik miliard korun silnější než loňský."
Bez zákonné pravomoci České národní banky určovat parametry úvěrů na bydlení nebudou na finančním trhu v ČR rovné podmínky. V budoucnu totiž mohou hypotéky poskytovat v mnohem větší míře nebankovní nebo zahraniční instituce, uvedl na konferenci UniCredit Bank guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Chceme, abychom do budoucna měli jistotu, že budou platit rovné podmínky na trhu. Bez zákonných nástrojů nebude trh férový,“ uvedl guvernér.
