Spotřebitelské ceny letí vzhůru kvůli nákladům za bydlení, potraviny nebo vodné a stočné. Srpnová inflace dosáhla 2,9 procent, tedy stejně jako minulý měsíc. Podle dřívějších odhadů však měla být znatelně mírnější, kdy Česká národní banka (ČNB) odhadovala růst 2,6 procenta a ministerstvo financí 2,7 procenta. Podle ekonomů se vysoká hodnota okolo tří procent bude pohybovat i nadále, protože se počítá s navýšením spotřebních daní.

Vysoká srpnová infalce má za příčinu dlouhodobě vysoké ceny v oblasti bydlení, kdy nájemné bylo oproti loňsku dražší o 3,9 procenta. Ceny letí vzhůru také kvůli vysokým nákladům za vodné a stočné i zemní plyn. „Inflace se drží jen těsně pod horní hranicí tolerančního pásma. Růst spotřebitelských cen byl tažen oddílem bydlení, kde došlo k meziročnímu růstu nájemného z bytu o 3,9 procenta. Cena elektřiny meziročně vzrostla dokonce o 9,9 procenta,“ uvedl k výsledkům hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

„Lidé s průměrnými příjmy, kteří bydlí ve vlastní nemovitosti bez hypotéky, se mají výrazně lépe než lidé s průměrnými příjmy, kteří žijí v nájmu nebo musí splácet hypoteční úvěr. Vlastnický vztah k bydlení tak výrazně ovlivňuje životní úroveň lidí,“ dodává.

Meziroční inflace se pak bude držet velmi pravděpodobně ve stejných hodnotách, jako doposud. Tedy okolo hranice tří procent. Česká národní banka však podle hlavního ekonoma Generali Investment Radomíra Jáče nepřistoupí k zpřísňování měnové politiky. Důvodem je zpomalující se trend světové ekonomiky. Slabší růst světové ekonomiky povede i ke zpomalení růstu HDP České republiky a následně se zmírní i inflace. K viditelnějšímu zmírnění inflace v české ekonomice ale zřejmě doje až v průběhu roku 2020. V závěrečné třetině letošního roku může celková inflace atakovat tříprocentní úroveň, ve druhé polovině roku 2020 by ale mohla klesnout do oblasti dvouprocentního inflačního cíle,“ Radomír Jáč.

Vyšší inflace než předpokládala ČNB

Srpnová meziroční inflace překvapila i Českou národní banku, která předpokládala nižší číslo už v červencovém odhadu. Podle ředitele sekce měnové ČNB Petra Krále byla odchylka od prognózy způsobena stejně jako v červenci vyšší než očekávanou jádrovou inflací, která nezahrnuje sezónní vlivy, vliv změn regulovaných cen či daňových úprav.

Za inflaci může ale i ekonomický růst. „V současné inflaci ještě doznívá nedávný rychlý růst ekonomiky a tlak na růst mezd, který se kvůli nízkým maržím přenáší do cen zboží a služeb. Nicméně, nebe nad globální ekonomikou se postupně zatahuje, inflačních tlaků bude ubývat,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Oproti minulému roku však o tři procenta klesla cena oděvů. O 1,9 procenta klesly také ceny pohonných hmot. „Před rokem byl u stejné položky vykázán meziroční růst o 12,4 procenta. Za tímto vývojem stojí výrazný pokles v cenách na světových trzích s ropou,“ uvedl Štěpán Křeček.

Ministerstvo financí čeká pokles

Stejně jako centrální banka počítá ministerstvo financí s tím, že inflace klesne na hodnotu 2,7 procent. V červencové prognóze přitom počítalo s tím, že inflace klesne na 2,5 procenta a v příštím roce na 2,2 procenta. Ministerstvo financí také muselo kvůli vysoké inflaci slíbit státním zaměstnancům, že platy porostou o tři procenta místo o dříve slíběná dvě procenta. To se však narazilo u odborů, které žádají pro většinu pracovníků růst o osm procent.

Šéfka státní pokladny několikrát opakovaně uváděla, že v návrhu rozpočtu na příští rok počítá s růstem platů o dvě procenta. Takové navýšení označila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) za nedostatečné. Vládní sociální demokraté nejsou spokojeni ale ani se třemi procenty. Podle předsedy sociální demokracie Jana Hamáčka by hrozilo, že by po přidání tří procent odešla řada zkušených příslušníků bezpečnostních složek do civilu.