Drahé bydlení, rostoucí cena potravin či alkoholu stále více komplikují v Česku lidem život. Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta z lednových 3,6 procenta. Únorová inflace byla rovněž vyšší, než odhadovala ČNB. Takto složitá ekonomická situace může společně s šířícím se koronavirem podle ekonomů zadusit růst české ekonomiky.

Ceny tlačily nahoru zejména rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné, elektřina či vodné a stočné. Vedle toho zdražily i potraviny a alkohol. Podle analytiků meziroční inflace zůstane v nejbližších měsících ještě vysoko nad třemi procenty, mimo jiné kvůli ohlášenému zdražení energií a dopadů zvýšení spotřebních daní na tabák a líh. Podle řady z nich je také pravděpodobné, že inflace v březnu dosáhla vrcholu. „V Česku rostou ceny nejvíce za osm let,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda.

Únorová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Důvodem rozdílu byl především růst tzv. jádrové inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Meziroční inflace v únoru podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,7 procenta.

„Česká národní banka se dostává do složité situace. Kvůli narůstající inflaci, která se pohybuje mimo své toleranční pásmo, by měla uvažovat o dalším růstu úrokových sazeb. To by však vzhledem k zahraničním rizikům spojených se šířením koronaviru mohlo zadusit růst české ekonomiky,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Naše ekonomika se vydala špatnou cestou vedoucí do stagflace. Inflace dál narůstá, ale ekonomický růst se zpomaluje. Na konci této cesty na nás čeká pomalejší růst životní úrovně,“ dodal Křeček.

Kovanda ale věří, že se na jaře situace trochu zlepší: „Lze očekávat, že v březnu inflace dále zrychlí. Od jara však její tempo bude postupně zvolňovat. V globální ekonomice totiž citelně sílí tlaky právě na zpomalování inflace, případně dokonce tlaky deflační. Ty pramení z poptávkového šoku, který způsobuje šíření koronavirové nákazy a opatření zaváděná v rámci boje s ní.“

Již tradičně rostly ceny v oddíle bydlení. Například cena nájemného vzrostla o 4,3 procenta, cena vodného o 5,3 procenta, cena stočného o 4,5 procenta a cena elektřiny o 9,7 procenta. Tyto položky mají ve spotřebním koši významnou váhu, proto měly největší vliv na zvyšování cenové hladiny. Navíc položky v oddíle bydlení jsou nezbytné a lidé je musí nakupovat.

Ceny zboží rostly v průměru pomaleji než ceny služeb. Meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen se v České republice držela výrazně nad průměrem Evropské unie. To umožňuje vyrovnávání cenových hladin mezi Českou republikou a zeměmi západní Evropy. Způsobuje to však nepříznivé sociální dopady na lidi, kterým v posledních letech nevzrostly příjmy.