Bankovní rada České národní banky dnes překvapivě poprvé od loňského května zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. Koruna následně prudce posílila pod 25 korun za euro a po čtvrthodině od oznámení rozhodnutí se obchodovala dokonce za 24,92 Kč/EUR, tedy na nejsilnější hodnotě od října 2012. Podle analytiků dnešní rozhodnutí ČNB bude znamenat pozvolné zdražení hypoték a dalších úvěrů.

Pro zvýšení sazeb hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady, přičemž důvodem byl především vývoj inflace. Ta v prosinci stoupla nad tři procenta. Další zvýšení sazeb kvůli vývoji inflace ovšem guvernér ČNB Jiří Rusnok již letos nepředpokládá.

Dnes představené prognóze totiž odpovídá nejprve nárůst domácích tržních úrokových sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině letošního roku. „Prognóza s dalším zvyšováním již nepočítá. Otázka toho snížení někdy ve druhém pololetí je otázka, kterou bych nechal otevřenou. Bude záležet na tom, jaká budou přicházet data z domácí i zahraniční ekonomiky,“ uvedl Rusnok.

Guvernér dnes dále upozornil na to, že diskuse bankovní rady byla složitá a dlouhá, což byl také důvod dnešního odložení zveřejnění rozhodnutí o hodinu.

„Zajímavé je, že se ČNB odhodlala sazby zvýšit navzdory evidentním signálům zpomalující české ekonomiky a silnějšímu kurzu koruny,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila zřejmě ČNB ve své makroekonomické prognóze vyhodnotila inflační tlaky na horizontu měnové politiky jako nadměrně silné a rozhodla se reagovat.

ČNB dnes také v nové prognóze mírně zhoršila pro letošní rok odhad růstu české ekonomiky na 2,3 procenta z listopadových 2,4 procenta. Rovněž mírně zhoršila odhad růstu pro loňský rok na 2,5 procenta z předchozích 2,6 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá nadále s růstem ekonomiky o 2,8 procenta. První údaje o vývoji ekonomiky v loňském roce zveřejní Český statistický úřad v pátek 14. února.

Centrální banka dnes v souvislosti se zvýšením sazeb zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 3,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Například Air Bank ale již dnes oznámila, že hypotéky zdražovat nebude.

Podle regionálního ředitele společnosti 4fin Davida Krůty lze ovšem předpokládat, že se zvýšení sazeb promítne do všech druhů spotřebitelských úvěrů včetně hypoték. V konkurenčním prostředí bank se ale podle něj bude vyčkávat, kdo udělá první krok.

Ředitel produktového managementu Broker Consulting Vladislav Herout míní, že v dalších dvou měsících běžní lidé mohou očekávat zvyšování úrokových sazeb u hypotečních úvěrů o 0,1 až 0,2 procentního bodu.

Hypotéky přitom koncem loňského roku spíše zlevňovaly. Průměrná sazba úvěrů na bydlení v prosinci klesla na 2,51 procenta, což znamená proti listopadu snížení o 0,05 procentního bodu.