Tag: zemědělství

Články k tagu

Ukrajinského obilí se vyváží stále méně. „Dopad bude dramatický,“ varuje Kyjev

Válka na Ukrajině zbrzdila i vývoz obilovin. Jeden z největších světových producentů obilí je totiž právě pod útokem svého souseda, před kterým svou zemi brání i ukrajinští farmáři. Podle nového ukrajinského ministra zemědělství Mykoly Solského se situace ukrajinského exportu zhoršuje den za dnem. Nízký objem vývozu ale ohrožuje nejen ukrajinskou ekonomiku, ale i země, do kterých Ukrajina obiloviny běžně vyváží. V souvislosti s obilnou krizí se růstu cen potravin nevyhne ani Česko.

Green Deal jako iracionální recept na Putina. „Některá opatření teď nejsou možná“

Válka na Ukrajině nutí Evropu přehodnocovat její silně ambiciózní, a jak se ukazuje také krátkozraké, klimatické cíle. Vzrůstající tlak na to, abychom byli co nejvíce potravinově soběstační, tak promění i zemědělskou strategii, kterou Brusel v rámci Green Dealu, prosazoval. Povinné nechání části půdy ladem nebo zákaz používání hnojiv tak bude alespoň na nějakou dobu passé. Evropa musí mít příští rok co největší úrodu, priority jsou teď opravdu jiné, říká pro Echo24 europoslankyně a členka zemědělského výboru Veronika Vrecionová (ODS).

Panika kvůli nedostatku slunečnicového oleje roste. „Češi se nemusí bát, mají řepku“

Válka na Ukrajině způsobila silné obavy z nedostatku důležitých zemědělských plodin. Ruskou invazí zasažená země je totiž největším vývozcem především obilovin a olejnin, jejichž ceny vystřelily vzhůru. Česko je sice v produkci obilí soběstačné, s krizí a zdražováním se však sveze také, protože situace na trhu začíná být nebezpečná. Jak pro Echo24 říká někdejší ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, Češi se nemusí obávat alespoň nedostatku slunečnicového oleje.

Válka narušila výrobu hnojiv. Potravinová krize ohrožuje miliony lidí

Nedostatek čpavku a močoviny způsobí řetězovou reakci v dodávkách potravin. Svein Tore Holsether, prezident a generální ředitel norské chemické společnosti Yara pro CNN řekl, že svět směřuje k potravinové krizi, která by mohla postihnout miliony lidí. Rekordně vysoké ceny zemního plynu donutily společnost, kterou řídí, omezit výrobu čpavku a močoviny na 45 % kapacity. Hrozící potravinovou krizí se už zabývá Ukrajina i státníci ze skupiny G7.

Rušení daně se nekoná. Místo toho skončí Babišův byznys

Rozhodnutí vlády Petra Fialy zrušit přimíchávání biosložek dopravcům příliš nepomůže. Kabinet současného premiéra odmítl cenu pohonných hmot zastropovat nebo snížit daň z přidané hodnoty. Místo toho tím končí jeden z obchodů někdejšího premiéra a současného poslance hnutí ANO Andreje Babiše se státem. V holdingu Agrofert totiž působí lovosická firma Preol, která je největším výrobcem biopaliv v České republice. Zrušení přimíchávání biopaliv se někdejší opozice snažila několikrát prosadit.

Ceny obilovin boří rekordy. Česko je v nich soběstačné, pečivo přesto podraží

I když je Česká republika soběstačná v produkci obilovin, dopadnou na spotřebitele jejich vysoké ceny. Kvůli válce na Ukrajině totiž rostou evropské i světové ceny pšenice. V řádech měsíců to bude mít dopad i na české spotřebitele, kteří si budou muset připlatit za pečivo a ostatní výrobky. Kromě rostoucí ceny obilovin také trápí zemědělce vysoké ceny pohonných hmot, které v České republice překonaly hranici 40 korun za litr.

Tak prudký nárůst cen nečekal nikdo. V průmyslu se zdražuje nejvíce za 30 let

Se zvyšováním cen se počítalo, ovšem tak prudký nárůst překvapil všechny experty. Řeč je o cenách výrobců, kterým se zvyšují ceny od zemědělství až po průmysl. I když to na první pohled nemusí být patrné, tak vysoké ceny výrobců musí znervóznit řadu spotřebitelů, kterým se výsledná cena promítne v potravinách či jiných nákupních položkách. Masivní zdražování také potvrzuje, že inflace se letos bude držet okolo dvouciferné hodnoty a zdražování spotřebitelského zboží jen tak nepřestane.

Víc peněz malým je trnem v oku pro velkofarmáře. Hrozí dalšími protesty

Vládní strany se shodly na modelu financování českých zemědělců mezi lety 2023-2027. Podle odsouhlaseného dokumentu to bude znamenat mnohem více peněz pro menší farmáře na úkor těch velkých. Zatímco Asociace soukromého zemědělství (ASZ) představující menší zemědělce tento krok vítá, Agrární komora (AK), jež představuje spíše velké farmáře, kritizuje, že s nimi vláda nejednala.

Omezený penězovod pro agrobarony. Malí farmáři dostanou víc

Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, uvedl ve středu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo se zastropováním dotací velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou ČR protestovalo několik tisíc lidí.

„Chceme chovat krávy a ne poslouchat voly“. Zemědělci přišli před vládu

Před Úřadem vlády se sešly odhadem asi dva tisíce demonstrantů, kteří hlásili „Hanba vládě“. Řada pískajících a hučících lidí přišla s transparenty „Chceme rovné podmínky“, „Bez dotací nás západ převálcuje“ nebo „Chceme chovat krávy a ne poslouchat voly“. Demonstraci pořádá Agrární komora ČR a Zemědělský svazu ČR. Proti nim se ale postavila Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která si přeje změny ve strategii, kterou odsouhlasila bývalá vláda Andreje Babiše.

„Poslal mě předseda, prohlédnu si Prahu.“ Zemědělci si kvůli demonstraci hrozí žalobou

Členové Agrární komory (AK) dostali podle tvrzení Asociace soukromého zemědělství (ASZ) instrukce, jak se chovat během zemědělské demonstrace v Praze včetně toho, co mají a nemají říkat. Dokumenty zveřejnila ASZ, která tvrdí, že jde ze strany AK o „připravenou manipulaci“. Prezident Agrární komory Jan Doležal pro Echo24 uvedl, že kvůli zveřejněným informacím komora zaslala ASZ předžalobní výzvu. ASZ jí ale odmítá vyhovět a naopak její znění zveřejnila s tím, že se „nedá zastrašit a nebude ustupovat“.

Výhrůžky demonstrací a kritika za úspory. Na Fialovu vládu tlačí odbory i zemědělci

Sotva někteří ministři Fialovy vlády nastoupili do svých úřadů, tak se na ně snesla kritika z různých odborných svazů. Důvodem jsou například změny ve strategickém dotačním plánu pro zemědělce nebo také úspory při navyšování minimální mzdy a růstu platů státních zaměstnanců. Nový kabinet tak může v příštím týdnu očekávat demonstraci zemědělců před Úřadem vlády. „Nejde jim o zemědělství, ale o vlastní peníze,“ uvedla europoslankyně a členka výboru pro zemědělství Veronika Vrecionová (ODS).

Až polovina českých chovů prasat skončí. Ničí je levné maso z ciziny

V Česku pokračuje pokles v soběstačnosti ve vepřovém mase. Podle průzkumu Agrární komory má v příštích letech ukončit provoz až polovina chovatelů prasat. Jak upozorňuje agrární analytik Petr Havel, klesající tuzemská soběstačnost se dá snadno nahradit dovozem ze zahraničí. V následujících letech se ale Česko kvůli tomu nevyhne výraznému zdražování tohoto druhu masa. Redukci chovů prasat oznámili nedávno sami chovatelé.

Ministerstvo zemědělství upravuje plán po bývalé vládě. Má být šetrnější k přírodě

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Současnou podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace, Agrární komora naopak odmítla dodatečné změny. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.

EU bude znovu vyzývat Evropany k přechodu na rostlinnou stravu. Maso je rizikové pro vznik rakoviny

Evropská unie plánuje v příštím roce opět přesvědčovat obyvatele členských zemí, aby přešli k rostlinné stravě. Červené a zpracované maso označila za rizikové z důvodu vzniku rakoviny. Na podporu zemědělsko-potravinářských projektů vyčlenila více než 4,6 miliardy korun. Propagační politika EU se zaměří, stejně jako letos na produkty a zemědělské postupy, které podporují ekologické produkty EU, ovoce a zeleninu, udržitelné zemědělství a zlepšování životních podmínek zvířat.

Vysoké ceny energií tlačí na zdražování zeleniny. V zemědělství ale hlavně chybějí lidé

Skleníková zelenina jako rajčata nebo saláty může v následující době zdražit. Podle zemědělského analytika Petra Havla se dá očekávat, že cena potravin obecně poroste. A to zejména kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu či zdražování pohonných hmot. Lidé by tak neměli být překvapeni, že cena stoupne i u základních produktů, jako jsou rohlíky nebo chleba.

To se nedá vypovědět, co všechno zničili

Zazvonil zvonek. Už jsou tady, řekla Jarmila K. a já šel otevřít, ale byla to paní, která nesla blahopřání od starostky města na Otavě, protože Jarmila K. měla nedávno jednadevadesát. Ta poděkovala a šla si zase sednout ke stolu, na kterém rovnala fotografie z mládí. Je na nich pěkné selské děvče před vraty statku nebo také s koňmi a pak třeba, jak v pěkných šatech stojí v Praze na nábřeží, odhaduju tak v roce 1947. Fotografie z let, kdy jí bylo dvacet až dvacet sedm chybí, ty roky se nefotila, vlastně ano: z profilu a ánfasu do policejní kartotéky.

EU plánuje zelenou přestavbu zemědělství. Ceny nejen masa a mléka tím vystřelí nahoru

Omezení umělých hnojiv, zdravější potraviny, ale také cílené omezení spotřeby masa, redukce chovů dobytka a hrozící nedostatek a zdražování. Takové mohou být důsledky zemědělské strategie s názvem Farm to Fork, volně přeloženo jako Od vidlí na vidličku, která je součástí takzvané zelené dohody, radikálního plánu Evropské komise. Europoslanci strategii v přísné podobě schválili, a i přesto, že hlasování ještě není právně závazné.

České lesy se zbavují kůrovce, kalamita je na ústupu

Kůrovcová kalamita v českých lesích ustupuje. Podle státního podniku Lesy ČR, kterému patří téměř polovina tuzemských lesů, k tomu přispěly chladné a deštivé jaro a léto. Lesy v minulém roce snížily těžbu o 12 %. K útlumu kůrovcové kalamity vedle intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opaření přispělo i letošní velmi chladné a deštivé jaro. Letos podnik hodlá zalesnit rekordních 21 000 hektarů holin.

Zdražování nebere konce. Ceny průmyslových výrobců rostly v červenci nejvíce za 17 let

Ceny průmyslových výrobců v Česku letos v červenci stouply meziročně o 7,8 procenta, což byl nejvýraznější růst od listopadu 2004. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti loňsku vzrostly také ceny zemědělských výrobců o 5,2 procenta, ceny stavebních prací o 5,6 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 1,0 procenta.

Kvůli Babišově střetu zájmů nemáme dotace, stěžují si soukromí zemědělci

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) začíná nabírat dalších konkrétních obrysů. Asociace soukromých zemědělců poukazuje na fakt, že Státní intervenční fond, který podporu zemědělcům distribuuje, už kvůli premiérově střetu zájmů dočasně pozastavil vyplácení dotací v některých programech. Asociace soukromých zemědělců (ASZ) kritizuje Babišův přetrvávající střet zájmů, kvůli kterému bylo podle ní zastaveno čerpání dotací v některých programech.

Sonda do zemědělského života hobitů

Covidová doba nám dává čas na to, abychom si rozmysleli, co budeme dělat se životem, až pandemie skončí. Určitě se nám osvědčilo zpomalení, které přineslo prostor pro přemýšlení, a nejspíš nám zůstane radost i z tak samozřejmých věcí, že se můžeme navštěvovat, posedět v hospodě anebo jít do kina či muzea. V každé době se někde za obzorem tvořily těžké mraky a tato doba je dost rychlá na to, aby projasnění oblohy netrvalo dlouho a opět se trochu zatáhlo. Jen o povaze těch mraků toho zatím mnoho nevíme.

Nejde jen o potraviny. Kvůli povinným kvótám hrozí Česku i obchodní válka

Socialistický výmysl, který přinese pouze podpultové zboží a může Českou republiku uvrhnout do soudních sporů a obchodních válek. Tak kritici popisují protlačení regulace českých potravin v obchodech, podle kterého by příští rok bylo povinně v supermarketech 55 procent tuzemských potravin. Zákazníci by kromě nabídky produktů mohli počítat také s tím, že českým potravinám ubude konkurence a paradoxně se tím navýší cena zeleniny a dalších potravin.

EK vyšetřuje české velkofarmáře za možné neoprávněné dotace

Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování údajně neoprávněného přidělení unijních dotací velkým českým zemědělským podnikům. Exekutiva Evropské unie v tiskové zprávě oznámila, že má pochybnosti mimo jiné u dotací na restrukturalizaci a zavlažování farem, jejichž přidělení velkým firmám místo menším podnikům mohlo porušit unijní pravidla. Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského se nejméně dva případy týkaly společností spojených s holdingem Agrofert.

„Návrh užitečných idiotů“. Povinný podíl českých potravin v obchodech je zpět

Zásadní regulace na potravinářském trhu stále hrozí. Návrh na zavedení kvót na české produkty v tuzemských obchodech totiž směřuje do finálního třetího čtení v Poslanecké sněmovně poté, co ho zemědělský výbor podpořil. K návrhu SPD se přidali poslanci vládní koalice spolu s komunisty. Pokud by tato změna prošla, dočkala by se pravděpodobně tvrdé reakce ze strany Evropské unie.

Když nejde 85 %, dáme 65 %. Návrat do socialismu v podobě kvót na potraviny opět na stole

I v době koronavirové krize stále hrozí, že se podaří schválit návrh na povinného podílu českých potravin v obchodech. Původní snaha poslanců hnutí ANO o 85procentní podíl nakonec nevyšla, ale po pozměňovacím návrhu šéfa nejsilnějšího poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka je nadále ve hře 65procentní podíl. Proti jsou zejména zástupci obchodů, podle kterých by občany čekalo jen zdražení a konečnou výhodu by čerpal premiér Andrej Babiš a jeho firma Agrofert.

Co děláme půdě, děláme sobě

Neuvažujeme o půdě ani o hladu, protože obchody jsou plné a potraviny nejlacinější za posledních mnoho století. Jenže čtvrtina globální zemědělské půdy vysychá a zhruba polovina je nějakým způsobem, nejčastěji erozí, poškozená. Přitom bychom do třiceti let měli vyrábět o 50 % víc potravin. Nemá cenu zde opakovat veškerá čísla o poškození půdního fondu a možnosti budoucích potravinových krizí. Jsou děsivá, a to pro všechny kontinenty i země, jako je Čína, Rusko, Turecko či bývalé jižní státy Sovětského svazu.

Do Česka přišel déšť. Podzemním vodám ale nepomohl

Dubnové novinové titulky o nejhorším suchu za posledních 500 let vystrašily Česko. V květnu však začalo pršet a v červnu se objevily dokonce i lokální povodně. Je tedy sucho nadále tak hrozivé? Díky dešti skutečně takřka vymizelo z mapy alespoň zemědělské sucho. Nedostatek však nadále zůstává v podzemních vodách, za což může především teplá zima bez sněhové pokrývky, která by se během tání pozvolna vsakovala do půdy.