Nizozemská vláda má stále daleko k tomu, aby uklidnila vášně protestujících zemědělců. Podél nizozemských dálnic hoří balíky sena. Regály v supermarketech jsou prázdné, protože farmáři blokují distribuční centra. Pak za soumraku vytáhne policista pistoli a vystřelí na traktor. Nizozemští farmáři letos v létě projevují nespokojenost, která neustupuje. Brojí proti vládním návrhům na omezení emisí oxidů dusíku a čpavku a obávají se, že takové kroky ohrozí jejich způsob života a že by je mohly donutit ukončit zemědělskou činnost.

Vládní emisní cíle by v Nizozemsku mohly radikálně změnit jeho lukrativní zemědělský sektor a mohou být předzvěstí podobných reforem a protestů v jiných evropských zemích, jejichž farmáři také vypouštějí znečišťující látky, uvedla agentura AP.

Na mléčné farmě Jaapa Zegwaarda, která zabírá 80 hektarů pastvin, se nepokoje zdají být ještě vzdálené. Farma se nachází poblíž přístavního města Rotterdam, jehož komíny a jeřáby tvoří Zegwaardovým polím kulisu. Většina Zegwaardova stáda, které tvoří 180 kusů dobytka, převážně holštýnského skotu, se pase na loukách nedaleko tradičního holandského větrného mlýna a velkých bílých větrných turbín.

Přestože je farma v Zegwaardově rodině už pět generací, tedy nějakých 200 let, neví, jestli by farmářský život doporučil své sedmileté dceři a tříletým dvojčatům.

„Pokud se mě teď zeptáte, odpověděl bych: prosím, ani o tom neuvažujte,“ říká 41letý zemědělec. „Je tady tolik starostí. Život je příliš krásný na to, abychom se zabývali tím, co se v současné době děje v zemědělství,“ pokračuje. „Zeptejte se průměrného zemědělce, je to strašně smutné,“ dodává.

Jádrem sporu mezi zemědělci a nizozemskou vládou jsou kroky na ochranu zdraví a životního prostředí před znečištěním v podobě oxidů dusíku a čpavku. Ty vznikají v průmyslu, dopravě a ve výměšcích hospodářských zvířat.

Nizozemsko, které má 17,5 milionu obyvatel, má podle statistik 1,57 milionu registrovaného mléčného skotu a něco přes jeden milion telat chovaných na maso. V roce 2019 vyprodukovaly zemědělské podniky v zemi export v hodnotě 94,5 miliardy eur (2,3 bilionu Kč).

Oxidy dusíku spolu s amoniakem zvyšují kyselost půdy, což vede ke snížení biologické rozmanitosti. Dusík v ovzduší vede ke vzniku smogu a drobných částic, které poškozují lidské zdraví.

Když nizozemský nejvyšší správní soud a legislativní poradní orgán v zemi v roce 2019 rozhodl, že politika omezování emisí dusíku je v Nizozemsku nedostatečná, přiměl vládu, aby zvážila přísnější opatření.

Nizozemská vláda v červnu představila podrobné plány na snížení emisí oxidů dusíku a označila je za „nevyhnutelný přechod“. Uvedla, že nadcházející rok už konečně přinese nizozemským zemědělcům jasno, zda a jak mohou pokračovat ve svém podnikání. Zemědělci mají podle ministra tři možnosti – stát se udržitelnějšími, přemístit se, anebo svou činnost ukončit. Cílem nizozemské vlády je do roku 2030 snížit emise oxidů dusíku o 50 procent, na financování těchto změn vláda vyčlenila dodatečných 24,3 miliardy eur.

Profesor Wim de Vries, který působí na Wageningenské univerzitě a který se věnuje dopadům emisí oxidů dusíku, nepředpokládá, že je lhůta pro splnění vládních cílů realistická.

„Zdá se, že je to velmi rychlé, a je tady odkaz, už 40 let, protože v 80. letech byly problémy ještě mnohem větší. Tehdy jsme tomu říkali kyselý déšť,“ řekl. „Vzhledem k tomuto dědictví není takový rozdíl, jestli to uděláme za sedm, deset nebo 12 let. Stejně budeme muset čekat desítky let, než se stav přírody zlepší,“ dodal.

Zemědělci proti vládní dusíkové politice protestují už léta, ale emisní cíle rozpoutaly nové demonstrace, při kterých traktory ucpaly dálnice a distribuční centra supermarketů, což na krátkou dobu omezilo dostupnost čerstvého zboží.

Zemědělci se také střetli s policií před domem ministra, který má na starosti vládní dusíkovou politiku. Minulý týden policista střílel na traktor, který řídil 16letý mladík. Ten byl krátce zadržen kvůli podezření z pokusu o zabití, ale nakonec byl propuštěn bez obvinění.

Nizozemská vláda jmenovala zkušeného politického vyjednavače, aby působil jako prostředník. Aktivisté z řad farmářů a největší zemědělská lobbistická skupina v zemi ale toto gesto okamžitě odmítli.

„Vláda nenabízí žádný prostor pro zahájení skutečného rozhovoru,“ uvedla zemědělská lobbistická skupina LTO. „Za těchto podmínek je jednání s prostředníkem zbytečné,“ dodala.

Zemědělský svaz LTO, který zastupuje asi 30.000 zemědělských podniků, tedy skoro polovinu v zemi, popsal vládní cíle na snížení emisí oxidů dusíku jako „zkrátka nesplnitelné“. Svaz tvrdí, že se vláda zaměřuje na snižování počtu hospodářských zvířat a skupování farem, ale nevěnuje dostatečnou pozornost inovacím a udržitelným zemědělským postupům.

Podle ekologů je nyní čas jednat. „Z rány se strhává náplast najednou,“ řekl šéf nizozemské pobočky ekologické organizace Greenpeace Andy Palmen. „Teď je nutné učinit bolestivá rozhodnutí.“

Zegwaardova farma se nachází v oblasti, kde vláda usiluje pouze o dvanáctiprocentní snížení emisí, ze solidarity s ostatními zemědělci farmář ovšem demonstruje a protesty podporuje.

„V současné době průměrný člověk vnímá Nizozemsko jako znečišťovatele dusíkem, přitom jsme také producentem potravin. Zdá se, že na to lidé zapomněli,“ říká Zegwaard.