Nizozemsko se snaží snížit emise dusíku, hodlá proto koupit a uzavřít až tři tisíce farem v okolí „environmentálně citlivých oblastí“. Pokud tyto vybrané farmy nepřijmou nabídku vlády dobrovolně, přistoupí k „nucenému výkupu“, uvádí britský deník The Telegraph. Vládní plán počítá s uzavřením 2 000 až 3 000 farem nebo jiných podniků, které výrazně znečišťují životní prostředí.
Kreml ve středu rozhodl o znovupřipojení se k dohodě o lodním exportu obilí z Ukrajiny. Tento krok se ale nelíbí vlivným ruským válečným blogerům, nazývaným také ruští jestřábi. Podle nich může tento krok poškodit ruské tažení na Ukrajině. Informuje o tom web The New York Times. Podle politického analytika Sergeje Markova je toto rozhodnutí projevem ruské slabosti a neochoty bojovat, podle něj celá situace vypadá jako "ponižující porážka Moskvy".
Rusko na Ukrajině ukradlo obilí nejméně za 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun). Zjistila to agentura AP při společném vyšetřování s investigativním projektem Frontline americké stanice PBS. Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů podle AP vyplývá, že přes 30 lodí podniklo více než 50 plaveb, při nichž přepravilo obilí z Ruskem obsazených územích na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemí.
Dohoda o obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů se neplní tak, jak bylo ujednáno, a její prodloužení bude záviset na jejím dalším provádění, uvedl dnes podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Dohoda uzavřená na konci července mezi Moskvou a Kyjevem za zprostředkování OSN a Turecka umožnila obnovit export milionů tun zemědělských produktů z ukrajinských černomořských přístavů, zablokovaných kvůli válce s Ruskem.
Ve čtvrtek v Českých Budějovicích odstartovala každoroční zemědělská výstava Země živitelka, jejíhož slavnostního zahájení se účastnila i řada politických osobností. Vedle premiéra Petra Fialy a ministra zemědělství Zdeňka Nekuly se na pódiu objevili kupříkladu také prezident Miloš Zeman se svým předchůdcem Václavem Klausem. Diskuze se vedla především o všeobecném zdražování. Podle prezidentů za něj výrazně může zelená ideologie, Zeman pak za příčinu požáru v Hřensku označil kůrovce.
Vláda rozhodla, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30.606 eur (zhruba 751.000 Kč), oznámil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Hořící balíky sena, hnůj vysypaný na dálnicích, blokády distribučních center supermarketů a demonstrace před dveřmi domů politiků. Nizozemští zemědělci nadále pokračují ve svých ostrých protestech proti vládě premiéra Marka Rutteho a opatřením týkajícím se snížení emisí dusíku. Farmářům se dostalo oficiální podpory od polské vlády nebo bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První lodí s obilím, která opustí přístav v Oděse, bude nákladní turecká loď, uvedla v pátek televize NTV. Plavidlo by mohlo vyplout ještě v pátek. Informovala o tom agentura TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v souvislosti s vývozem obilí uvedl, že čeká na signál od OSN a Turecka a převoz může začít. Turecký ministr obrany Hulus Akar ve čtvrtek uvedl, že první loď s obilím by mohla Oděsu opustit "v nadcházejících hodinách či dnech“.
Jedno staré holandské přísloví praví, že až si sedláci přestanou stěžovat, tak se blíží konec světa. Chce se tím říci, že sedláci remcají, často na svůj těžký úděl, od věků – a zřejmě nikdy neustanou. Moderní nezemědělný lid mívá pro jejich tvrdý chléb pochopení a k životu na venkově obecně chová často sympatie. To je aktuálně patrné i v Nizozemsku, jež zažívá nejrozsáhlejší a nejtvrdší selskou rebelii ve své historii. Podle různých průzkumů má pro aktuální protesty většina Nizozemců pochopení, byť část odmítá jejich radikalizaci. A to prý bude ještě hůř.
Meziroční růst cen výrobců pokračoval v Česku i v červnu a ve většině oborů zrychlil. Nejvíc, o 42,5 procenta, se zvýšily ceny v zemědělství, které o měsíc dříve meziročně stouply o 39,2 procenta. V průmyslu zrychlil růst cen z květnových 27,9 na 28,5 procenta.
Nizozemští farmáři už několik týdnů protestují proti drastickému zpřísnění ekologických předpisů. Nechybí blokáda silnic a dálnic, objevují se také transparenty s nápisem „Válka začala“. Minulý týden také policie otevřela proti protestujícím střelbu. Na pátek se chystá celostátní koordinovaná patnáctiminutová symbolická protestní akce, kdy po celém Nizozemsku demonstranti zastaví dopravu. Už několik týdnů se na sociálních sítích i v médiích objevují záběry z protestů farmářů, kteří podle svých slov bojují o své živobytí.
Naposledy takhle dav obsadil prezidentský palác v roce 2014, když na Ukrajině vyhnali Janukovyče. Od té doby tomu byl nejblíž Emmanuel Macron, když vrcholilo hnutí žlutých vest. Ale v plné parádě to máme znovu až teď. Obyvatelé Šrí Lanky vydrancovali sídlo premiéra, nejvyššího činitele země, poté, co prezident Gotabaja Radžapaksa uprchl ze země. Výrazné příběhy si žádají výrazná vysvětlení. Nic není větším pokušením pro iluzi, že něčemu rozumíme.
Ve skladišti na jihovýchodě Ukrajiny je obilí naloženo do nákladních vozů, ty jej odváží na anektovaný poloostrov Krym, odkud klíčová potravina na lodích putuje ke spojencům Ruska na Blízkém východě. Takto podle zjištění deníku The Wall Street Journal (WSJ) vypadá skoro 2500 kilometrů dlouhá „pašerácká cesta“ používaná Rusy ke krádeži ukrajinského obilí. Systém funguje nejméně dva měsíce, uvádí list. Ukrajina byla před ruskou invazí významným dodavatelem obilí zejména do rozvojových zemí,
Nizozemská vláda má stále daleko k tomu, aby uklidnila vášně protestujících zemědělců. Podél nizozemských dálnic hoří balíky sena. Regály v supermarketech jsou prázdné, protože farmáři blokují distribuční centra. Pak za soumraku vytáhne policista pistoli a vystřelí na traktor. Nizozemští farmáři letos v létě projevují nespokojenost, která neustupuje. Brojí proti vládním návrhům na omezení emisí oxidů dusíku a čpavku a obávají se, že takové kroky ohrozí jejich způsob života a že by je mohly donutit ukončit zemědělskou činnost
Nekompromisní zelená politika vlády Marka Rutteho a jeho „Plán pro dusík,“ který požaduje vybít 30 procent stád hovězího dobytka do roku 2030 a v některých oblastech chov zvířat kabinet úplně zakázat, vzedmul v Nizozemsku obrovskou vlnu protestů. Tamní farmáři se zjevně inspirovali v Kanadě a dalších zemích a vyrazili na silnice s traktory a dalšími vozidly, aby blokádou protestovali proti vládnímu opatření. Na protestující u města Heerenveen policisté dokonce stříleli.
Likvidace nizozemského zemědelství začala. Důvodem je nekompromisní zelená politika vlády Marka Rutteho a jeho "plán dusíku," který požaduje vybít 30 procent stád hovězího dobytka do roku 2030, v některých oblastech chce chov zvířat kabinet úplně zakázat. To vše kvůli hnojení a tomu, že krávy produkují svým trávicím ústrojím dusík, jehož sloučeniny mají oteplovat planetu Zemi. Nizozemí je přitom druhým největším exportérem zemědělských produktů na světě a rozhodnutí vlády je tak možným předsmrtným úderem celému ekonomickému odvětví.
Bylo nebylo, za časů ustrnulé normalizace, kdy ještě obrys naší vlasti na mapě vypadal o dost jinak, každé léto vypukla takzvaná bitva o zrno, někdy též zvaná „žňová ofenziva“. Pod těmito militaristickými pojmy, importovanými ze Sovětského svazu, se rozumělo to, že masmédia byla plná reportáží o hrdinných zemědělcích sklízejících rekordní úrodu pro potěchu socialistických národů, zlé Wall Street navzdory. Každý politický systém má svoje fetiše a jedním z těch komunistických fetišů bylo heslo, že dělníci a rolníci musejí mít vždycky chleba dost.
Letošní sklizeň obilí bude podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR obilovin průměrná, záležet bude hlavně na dalším vývoji počasí. Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí v prvním odhadu uvedl, že úroda základních obilovin bude letos srovnatelná s loňskou, očekává meziroční pokles o necelé procento. Řepky má být naopak meziročně více. Během léta budou statistici odhady zpřesňovat.
Až 300.000 tun obilí mohlo být ve skladech v černomořském přístavu, které podle Kyjeva zničilo ruské ostřelování minulý víkend, uvedla agentura Reuters. Náměstek ministra zemědělství Taras Vysockyj v sobotu v televizi uvedl, že podle záznamů mohlo být na začátku války 24. února ve skladech v Mykolajivu 250.000 až 300.000 tun obilí, hlavně pšenice a kukuřice.
Současné nastavení dotací pobouřilo velké zemědělce. Ti proto uspořádali v centru Prahy protest, kterým chtějí vládu Petra Fialy (ODS) dotlačit k ústupkům. Demonstraci pořádá Agrární komora spolu se Zemědělským svazem a odborovými svazy. Protestující zemědělci zamířili průvodem z Václavského náměstí a jejich cílem je úřad vlády na Malé Straně. Pořadatelé odhadují, že se na akci sešly zhruba čtyři tisíce zemědělců.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijede 8. června do Turecka, aby jednal o možném koridoru v Černém moři pro export zemědělských produktů. Oznámil to v úterý šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Lavrov podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko přestane s blokádou ukrajinských přístavů, když je Kyjev odminuje. Çavuşoglu podle agentury Anadolu uvedl, že stále probíhají jednání s OSN o otevření koridoru v Černém moři a že neshody mezi Moskvou a Kyjevem v této věci trvají.
Obiloviny a zejména pšenice se čím dál víc ukazují jako strategická surovina. Ještě znatelněji se to ukázalo během ruské invaze na Ukrajinu, která patří mezi hlavní dodavatele obilovin a dalších zemědělských produktů na světový trh. Na možný nedostatek pšenice reagovala i Indie, která zastavila vývoz této plodiny do ostatních zemí. Česká republika je v tomto případě maximálně soběstačná a skoro polovina produkce se vyváží. Přesto v případě nouze nemůže stopnout export pšenice kvůli jednotnému evropskému trhu.
Pro řadu domácností se stane nakupování potravin nepříjemnou záležitostí. Mohou za to neustále vysoké ceny produktů, které v současné době postihují zemědělce. A to jak kvůli ruské invazi na Ukrajině, tak i kvůli světovým dodávkám některých potravin. Poslední čísla z dubna ukazují, že výrobce v zemědělství drtí velmi vysoké zdražování obilovin nebo olejnin. Očekává se tak, že další zdražování v regálech obchodů ještě přijde a potravinová drahota tím rozhodně nekončí.
Ceny výrobců v průmyslu, zemědělství i stavebnictví nepřestávají růst. Naopak trhají veškeré předpoklady a v zemědělství dokonce dochází k největšímu růstu od roku 1992. Ceny výrobců tak trhají rekordy. Meziměsíčně totiž zrychlily o 8 procent a meziročně o 35,3 procenta. Ceny stavebních prací vzrostly meziročně o 12,9 procenta. Nárůst cen výrobců ve většině znamená, že se cena bude zvyšovat i koncovým zákazníkům. Lidé tak mohou očekávat další zdražování, které pro řadu domácností znamená problémy.
Před 6000 lety vznikly v oblasti mezi Dněstrem a Dněprem, na dnešní Ukrajině, obrovské sídelní aglomerace tisíců neolitických zemědělců tripolské kultury. K jejímu rozpoznání a prvním objevům přispěl před více než stoletím i český rodák Čeněk Chvojka. Nebývalý rozsah části sídlišť souvisel nejen s úrodností zdejšího kraje, ale hlavně s jejich náboženským významem. Některé symboly a výzdobné motivy na keramice svědčí o dálkových kontaktech až s východní Asií. Život těchto rozsáhlých komunit ale způsobil vyčerpání přírodních zdrojů a jednu z nejstarších epidemií moru v dějinách lidstva.
Meziroční růst cen výrobců zrychlil také v březnu. V zemědělství se ceny zvýšily o 27,2 procenta po únorovém růstu o 22,9 procenta. V průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta z 21,3 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta z 9,9 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v březnu meziročně vyšší o 4,9 procenta, zatímco v únoru o 4,3 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Od nástupu nové vlády Petra Fialy (ODS) ukazují velcí zemědělci nespokojenost, zatímco malí farmáři si na změnu nemohou stěžovat. Nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) totiž nepokračuje ve stopách svého předchůdce Miroslava Tomana (ČSSD) a zásadně tak změnil rozdělení dotací. Velcí zemědělci proto kritizují vládu za nové změny pravidel a varují před tím, že hrozí pokles produkce potravin. Navrhované rozvržení je však podle malých agrárníků více spravedlivé a napomáhá se vypořádat s násilnou kolektivizací z 50. let 20.století
Ruská invaze na Ukrajinu má tvrdé dopady na život běžných lidí v Evropě. Rusko totiž drží státy v kleštích kvůli své ropě a plynu. Jako důsledek se zdražují běžné materiály ve stavebnictví, ale i v textilním či chemickém průmyslu. Rusko však díky svému levnému plynu křiví hospodářskou soutěž. Hovoří se dokonce o katastrofální situaci, kdy evropským firmám rostou náklady na výrobu hnojiv, močoviny i methanolu.
Ceny veškerých potravin v letošním roce porostou. Situaci zhrošuje válka na Ukrajině, která řadu dalších potravin ještě více prodražuje. Důvody jsou zejména vysoké ceny energií, pohonných hmot a také vysoké ceny na zemědělských burzách. Ty totiž určují, za jaké ceny se nakonec budou potraviny prodávat. Nic na tom nemění ani fakt, že se budou zdražovat i potraviny, ve kterých je Česká republika soběstačná.
Válka na Ukrajině zbrzdila i vývoz obilovin. Jeden z největších světových producentů obilí je totiž právě pod útokem svého souseda, před kterým svou zemi brání i ukrajinští farmáři. Podle nového ukrajinského ministra zemědělství Mykoly Solského se situace ukrajinského exportu zhoršuje den za dnem. Nízký objem vývozu ale ohrožuje nejen ukrajinskou ekonomiku, ale i země, do kterých Ukrajina obiloviny běžně vyváží. V souvislosti s obilnou krizí se růstu cen potravin nevyhne ani Česko.
