Výběr lídra Konzervativní strany měl být především o brexitu. Přesto neustále zabočuje k malichernostem. Minulý týden bylo hlavním tématem, kdo bral jaké zakázané substance. Tento týden, kdy vrcholí parlamentní část voleb, zase byla tématem údajná protikonzervativní zaujatost televizních kanálů. To vyhovuje hlavnímu favoritovi, kterým je Boris Johnson. To, že se v tuto chvíli o něj nikdo nezajímá, je jedním z důvodů, proč sebejistě kráčí ke zvolení.
Do dalšího kola volby lídra britské Konzervativní strany ve středu postoupili exministr zahraničí Boris Johnson, současný šéf diplomacie Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a ministr vnitra Sajid Javid. Ve třetím hlasování konzervativních poslanců získal nejméně hlasů ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, a byl tedy z boje vyřazen. Už ve čtvrtek se rozhodne o podobě finálové dvojice, z níž nového lídra strany a tedy i příštího britského premiéra vyberou řadoví straníci.
Žijeme v časech mnohosti slov a jejich neustálého, snad až exponenciálního zmnožování. Zároveň se také slova ztrácejí, často jsou to i důležitá slova, užívána jsou ale natolik volně a ve významech často protichůdných, až ztratí jakýkoli význam, veřejnou debatu pak už jen spíš zamlžují, než aby ji projasňovaly. Tenhle smutný úděl postihl i slovo „liberalismus“ – člověk ho často slyší, jako kdyby mohlo znamenat cokoli.
Poslední zima vypadala jako zima, mrzlo, sníh byl, na místních horách se lyžovalo až do dubna. Zima to nebyla třeskutá, nebruslilo se na rybnících od prosince do února jako na ladovských obrázcích. Ale zase nebylo jaro, v dubnu bylo až moc teplo, nepršelo a nebylo žádné aprílové počasí. To okamžitě zvedlo alarmisty a zvěstovali katastrofální sucha, pak přišel květen. Ochladilo se a lilo jako z konve, alarmisty to neuklidnilo, ale konzervativci si oddechli, že není zase tak zle. Počasí je prostě proměnlivé, jako lidské nálady.
První potvrzení odhadů, že příštím britským premiérem bude exministr zahraničí Boris Johnson, je na světě. Ve čtvrteční tajné volbě obdržel 114 poslaneckých hlasů ze 313. Druhý skončil jeho nástupce na ministerstvu zahraničí Jeremy Hunt se 43 hlasy. Zdá se, že místo ve finále, kdy budou všichni členové konzervativní strany vybírat mezi dvěma kandidáty přeposlanými z poslaneckého výběru, má zaručené. K postupu stačí jen 105 hlasů.
Někdejší britský ministr zahraničí Boris Johnson vzešel jako jasný vítěz prvního kola hledání nástupce premiérky Theresy Mayové, podpořilo ho 114 konzervativních poslanců. Ti zároveň vyřadili tři z deseti kandidátů, kteří se ucházejí o post lídra strany, a tím i křeslo ministerského předsedy.
Do čtvrtečního prvního kola volby nového lídra britské Konzervativní strany, která vyvrcholí za šest týdnů, půjde deset kandidátů. Z 11 ohlášených uchazečů pouze jeden nedokázal nasbírat podpisy osmi konzervativních poslanců, což byla podmínka pro podání přihlášky do procesu. Nová tvář vládní strany zároveň vystřídá v čele vlády končící premiérku Theresu Mayovou, které se doma nepodařilo prosadit dohody s EU o odchodu ze společenství. Podle médií má zatím největší podporu bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.
Ve Spojených státech se v posledních dnech na pravici rozpoutala nejzajímavější debata možná od prezidentství Ronalda Reagana. Nejde o nic menšího než o budoucnost pravice, jak čelit čím dál rostoucímu progresivismu a co pro konzervatismus znamená Donald Trump. Její výsledky mohou mít důsledky daleko za hranicemi USA, třeba i v Česku.
Premiérka Theresa Mayová 7. června skončí jako vůdkyně britských konzervativců. Oznámila to v pátek po schůzce s šéfem parlamentního výboru konzervativních poslanců Grahamem Bradym. V čele vlády zůstane, dokud si její strana nenajde nového lídra. Konzervativci 10. června zahájí několikatýdenní proces volby vůdce, který zároveň Mayovou vystřídá v premiérském křesle. Podle deníku The Times by Británie nového premiéra mohla mít koncem července.
Na sociálních sítích, v názorových rubrikách médií včetně Echa a mezi senátory se několik posledních dnů řeší výroky předsedy horní komory Jaroslava Kubery na terezínské tryzně za oběti šoa. K veřejné omluvě vyzvaly Kuberu ve společném prohlášení například organizace Česká ženská lobby, Amnesty International, Greenpeace a Společnost pro trvale udržitelný život, ale od jeho slov se distancovala i část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21, mimo jiné Jiří Drahoš.
Bývalý britský ministr zahraničí a jedna z hlavních tváří kampaně za brexit Boris Johnson ve čtvrtek oznámil, že bude kandidovat na funkci vůdce Konzervativní strany po premiérce Therese Mayové. Informovala o tom zpravodajská stanice BBC. „Samozřejmě, že do toho půjdu,“ řekl Johnson podle BBC na zasedání asociace britských pojišťovacích agentů.
Odvolání sira Rogera Scrutona z neplacené pozice, ve které měl radit britské vládě ohledně architektury, vyvolalo skandál jak v Británii, tak v České republice. Zástupce šéfredaktora levicového magazínu New Statesman George Eaton si Scrutonovy odpovědi v rozhovoru, který mu poskytl, upravil tak, aby vyznívaly mnohem problematičtěji. Pár hodin nato konzervativní vláda Scrutona propustila. Za starého filozofa se postavili jeho britští i čeští přátelé.
Bývalý ministr zahraničí a obrany a kandidát ODS do europarlamentu Alexandr Vondra pozval do Prahy britského konzervativního filozofa Rogera Scrutona. Toho v tomto týdnu odvolali z neplaceného postu vládního poradce pro bydlení kvůli údajným kontroverzním výrokům o islamofobii, homofobii a antisemitismu. Vondra deníku Echo24 řekl, že jde podle něj o neuvěřitelné porkytectví a chce mu tímto vyjádřit podporu. Konkrétní termín Scrutonovy možné cesty do Prahy zatím není.
Progresivní levici se konečně podařilo sejmout známého filozofa Rogera Scrutona, který má mimo jiné úzké vazby na Českou republiku. Konzervativní Scruton jí ležel v žaludku od loňského listopadu, kdy se stal neplaceným předsedou britské vládní architektonické komise. Nepřátelská média na něj tehdy vytáhla řadu „nepřijatelných“ výroků a požadovala jeho vyhazov. Ukázalo se, že všechny doličné věty jsou vytržené z kontextu a překroucené tak, aby tvrdily pravý opak. (Kauze se tehdy zevrubně věnoval kolega Martin Weiss). Druhý pokus již uspěl.
Britská premiérka Theresa Mayová věří, že nejlepší dny má Británie teprve před sebou. V závěrečném projevusjezdu Konzervativní strany uvedla, že éra po odchodu země z Evropské unie je plná příslibů. Svůj plán pro brexit hájila jako návrh, který zajistí hladký obchod a umožní kontrolu hranic. Po sjezdu, který naplno ukázal vnitřní neshody ohledně vystoupení z EU, vyzvala k jednotě, jinak prý „riskujeme, že nebude vůbec žádný brexit“.
Britská premiérka Theresa Mayová varovala členy své Konzervativní strany, že vzhledem k pokusům poslanců zmařit její plán na odchod Británie z Evropské unie „nakonec nemusí vůbec žádný brexit být“. Uvedla to dnes agentura Reuters. „Moje poselství pro naši zemi o tomto víkendu je jednoduché: musíme se soustředit na dosažení pozitivního výsledku,“ napsala Mayová v článku v dnešním vydání nedělníku The Mail on Sunday. „Pokud tak neučiníme, riskujeme tím, že nakonec žádný brexit nebude,“ dodala.
Když se v roce 2004 rozhořel spor o nové složení Evropské komise pod vedením Josého Manuela Barrosa, největší rozhořčení vzbudil italský kandidát Rocco Buttiglione. Toho odmítl výbor pro lidská práva, protože označil homosexualitu za hřích, vyslovil se pro právo žen zůstat v domácnosti „pod ochranou svého manžela“ a také pro zřízení táborů pro žadatele o azyl v EU na severu Afriky.
Skupina skalních římskokatolických konzervativců obvinila papeže Františka z šíření kacířských názorů a vyzvala ho k tomu, aby svá kontroverzní stanoviska odvolal. Obvinění sedmi desítek signatářů se týká loňského dokumentu o rodině nazvaném Amoris Laetitia (Radost lásky), který se stal od samého začátku předmětem kontroverzí například kvůli vstřícnějšímu postoji vůči rozvedeným.
S lehkostí mávnutí motýlích křídel německý Bundestag schválil před pár týdny manželské svazky pro osoby stejného pohlaví. Očekával jsem to až za několik roků. Stejně tak jsem nečekal, že to bude za vlády křesťanskodemokratického dvojbloku CDU/CSU a křesťanskodemokratické kancléřky. Ale když se to stalo, až tak velká bomba to nebyla.
Britský parlament ve čtvrtek vyslovil důvěru vládě premiérky Theresy Mayové, když schválil vládní program na příští dva roky. Menšinový kabinet konzervativců, kteří nemají v Dolní sněmovně potřebnou většinu hlasů, podpořili po dohodě severoirští unionisté. Mayová tak získala důvěru poměrem hlasů 323 ku 309.
Zatímco politická reprezentace zprava doleva řešila vládní krizi, na náměstích českých měst demonstrovaly tisíce občanů za lepší Česko bez Babiše a prezident republiky se chystal na cestu do bratrské Číny, sešla se ve čtvrtek 11. května v parlamentní kavárně Demokracie skupina lidí, jíž leží na srdci docela jiné problémy.
Odzívaná volební kampaň a o to překvapivější výsledek, po němž zbystřila celá Evropa – to je hlavní charakteristika britských voleb konaných minulý čtvrtek. Velká Británie, ve světě vnímaná jako kolébka konzervativního hnutí, dostála své pověsti a příštích pět roků zemi povládne jednobarevný konzervativní kabinet Davida Camerona.
