Výběr lídra Konzervativní strany měl být především o brexitu. Přesto neustále zabočuje k malichernostem. Minulý týden bylo hlavním tématem, kdo bral jaké zakázané substance. Tento týden, kdy vrcholí parlamentní část voleb, zase byla tématem údajná protikonzervativní zaujatost televizních kanálů. To vyhovuje hlavnímu favoritovi, kterým je Boris Johnson. To, že se v tuto chvíli o něj nikdo nezajímá, je jedním z důvodů, proč sebejistě kráčí ke zvolení.

Tento týden byl pro konzervativní poslance volební. Hlasovali ve čtyřech kolech ve třech dnech. Eliminace slabých kandidátů tak byla rychlá, podobně jako v apokalyptické sérii Hunger Games. Volební snažení zahájila nedělní debata kandidátů v televizi Channel 4. Té se odmítl zúčastnit Johnson. Nejspíše to bylo proto, že jako favorit může zkaženou debatou nejvíce ztratit. Jeho příznivci však šířili, že to je proto, že Channel 4 je příliš levicový. Nepřítomnost Johnsona se stala hlavním tématem, politicky mu však neuškodila.

V úterý pak proběhlo první volební kolo, ve kterém vypadl exministr pro brexit Dominic Raab. To prospělo především Johnsonovi. Raab byl jediný další zatvrzelý brexitář, který ve volbě zůstal. Johnson tak mohl posbírat jeho hlasy.

Večer pak proběhla druhá volební debata, tentokrát na BBC. Té se již Johnson účastnil, aby se vyhnul nařčení ze zbabělosti. Nepodal nejlepší výkon. Naštěstí pro něj došlo i na otázky z „lidu“. Novináři velmi rychle zjistili, že dva tázající se byli velmi pochybní. „Aman z Londýna“ byl ve skutečnosti Aman Thakar, placený zaměstnanec Labouristické strany. Ještě podezřelejší ale byl „Abdullah z Bristolu“, ve skutečnosti Abdullah Patel, učitel na základní škole, který položil otázku ohledně údajné islamofobie v Konzervativní straně. Server Guido Fawkes během třiceti minut zjistil, že Patel napsal řadu antisemitských a sexistických tweetů. Konzervativci zpochybnili nestrannost a profesionalitu BBC. Slabý Johnsonův výkon se ocitl na vedlejší koleji.

Ve středu pak vypadla mladá naděje proevropského křídla strany, Rory Stewart, který sliboval relativně měkký brexit podle receptu Theresy Mayové. Stewart se stal miláčkem médií a té části veřejnosti, která by torye nikdy nevolila. Pro většinu členů Konzervativní strany je však nepřípustný. Jeho zvolení by znamenalo hromadný útěk voličů k Brexit Party. Překvapivě prošel prvním i druhým kolem. Ve třetím dostal 27 hlasů. Těchto 27 poslanců může do budoucna představovat nepřekonatelný problém. Zřejmě se jedná o nejzarytější podporovatele EU, kteří mohou blokovat tvrdý brexit.

Ve čtvrtek byla dvě hlasování. Nejprve vypadl ministr vnitra Savid Javid. Johnson dosáhl v tomto kole klíčového čísla 157 hlasů čili nadpoloviční podpory mezi poslanci. Může tak celkem přesvědčivě tvrdit, že většina parlamentní strany stojí za ním.

Ve večerním kole byl eliminován ministr životního prostředí Michael Gove. Panují spekulace, že Johnson přihrál pár svých hlasů Huntovi, který je považován za slabšího kandidáta než Gove, aby ho dostal do finále, kde ho snadno porazí.

Pokud nezasáhne neočekávaná katastrofa, Johnson nevýrazného Hunta ve finále převálcuje.

V posledním kole vybírají mezi kandidáty všichni členové strany. Vyhlášení výsledků je naplánováno na 22. července. Britská média však již nyní mluví o Johnsonovi jako budoucím premiérovi. A tážou se, jaký je jeho plán na řešení brexitové krize. Odchod z EU bez dohody zablokují podporovatelé Unie, přijetí dohody zase euroskeptici. Zajímavé je, že Johnson sbírá podporu z obou dvou táborů. Euroskeptici doufají v tvrdý brexit. Proevropský tábor věří, že Johnson, který není znám jen jako principiálnější politik, v tváří tvář těžkostem otočí a přijme měkký brexit, a možná dokonce i druhé referendum. Jednu stranu však musí zklamat. Vyřešit dilema musí do 31. října, kdy vyprší deadline pro brexit. Pokud tak neučiní, může přijít o podporu strany, a konzervativci tak volbu lídra na podzim zopakují.