Francouzský prezident Emmanuel Macron představil „listinu republikánských hodnot“, nejnovější krok v boji s radikálním islámem. Francouzská rada muslimské víry (CFCM), volený útvar, který má za cíl zastupovat muslimy ve Francii, má nyní patnáct dní na to tuto listinu přijmout.
Výzkum sociologického institutu Ifop pro Výbor laicismus republika, zveřejněný tento týden, zdůrazňuje rostoucí propast mezi muslimy a ostatními Francouzi ve vztahu k sekulární podstatě státu.
Učitel ze školy na nechvalně známém předměstí Bruselu Molenbeek byl tento týden suspendován, když žákům ukazoval karikaturu nahého proroka Mohameda.
O víkendu se konaly ve Francii pochody a shromáždění na podporu učitelů poté, co v pátek na ulici uřízl hlavu mladý čečenský uprchlík středoškolskému profesorovi, který před tím na vyučování ukazoval karikatury proroka Mohamenda.
Manuel Valls, bývalý ministerský předseda za vlády socialistické strany, zažil jakýsi druh probuzení. „Přestaňme se omlouvat za to, že jsme Francouzi!“ burcuje v rozhovoru pro Le Parisien a dodává, že islamismus a politický islám jsou ve válce s Francií.
Švédští zaměstnavatelé nesmí bránit svým zaměstnancům v modlení se během pracovní doby, rozhodl správní soud ve Švédsku.
Súdán je oficiálně islámskou zemí. Nejen demograficky – po odtržení Jižního Súdánu je valná většina obyvatelstva muslimského vyznání –, ale zejména právně. Prvky náboženského práva šaría byly zavedeny už roku 1983 a diktátor Umar al-Bašír je mohutně posílil, takže zákonným trestem se stalo i ukamenování a ukřižování. Slogan „Islám je řešení“, který si místní náboženské strany vypůjčily od globálního Muslimského bratrstva, býval svého času k vidění všude.
Nejnovější Sarrazinovu knihu, která v Německu vyjde za pár dní (pro změnu o přistěhovalectví), už řada knihkupectví odmítá zahrnout do své nabídky. Kruh se uzavírá.
V Turecku se jedná o změně statusu jedné z nejslavnějších staveb světa, istanbulského chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a byl původně postaven jako křesťanská svatyně. Hagia Sofia sloužila také jako mešita po dobu 481 let, od roku 1935 ale slouží jako muzeum. Prezident Recep Tayyip Erdogan změnu statusu navrhl vloni. Nyní se bude osudem ikonického chrámu z 6. století zabývat soud, dnes zatím nerozhodl.
Francie aktuálně žije kauzou, v níž hlavní roli hraje teprve šestnáctiletá dívka jménem Mila.
Nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders se rozhodl po více než roce vrátit ke kontroverznímu projektu soutěže o nejlepší karikaturu proroka Mohameda. Oznámil to na twitteru. Stejný plán měl šéf Strany pro svobodu i v roce 2018, tehdy ale kreslířskou soutěž zrušil kvůli riziku možných útoků. Proti klání protestovali desetitisíce muslimů zejména v Pákistánu.
Univerzitní učitel Džunaid Hafíz byl v sobotu v Pákistánu odsouzen k smrti za urážku muslimského proroka Mohameda. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Hafíz byl zatčen v březnu 2013 a obviněn z šíření urážlivých příspěvků o Mohamedovi na sociálních sítích. Hafízův první právník byl v roce 2014 zastřelen, když se rozhodl ho zastupovat. Ve vězení Hafíz opakovaně čelil útokům dalších vězňů a strávil několik let na samotce.
Nejvyšší soud (NS) se zastal somálské dívky, která chtěla na zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb.
Prezident severofrancouzského regionu Hauts-de-France a bývalý republikán Xavier Bertrand v neděli vyzval hlavu státu, aby už konečně čelila „politickému islámu“, který rozkládá samotné základy Francie.
Hrůzný pohled se naskytl policistům v severonigerijském městě Kaduna. V místní škole islámu totiž nalezli přes tři stovky kluků a teenagerů, kteří zde byli vystaveni mimořádně tvrdým praktikám. Děti měly být mučeny, sexuálně zneužívány a mělo jim také být odpíráno jídlo. Někteří měli řetězy na kotnících a jiní byli pro změnu připoutáni k různým těžkým objektům. O případu informuje například britský server The Guardian.
Dvacet mrtvých a zhruba 50 zraněných si vyžádal nedělní rozsáhlý útok na politické ústředí někdejšího afghánského ministra vnitra Amrulláha Sáliha v centru Kábulu.
Rakouský parlament ve středu odhlasoval uzavření kontroverzního centra krále Abdalláha, které ve Vídni po dohodě s vládou provozuje Saúdská Arábie. Zákonodárci tak učinili na protest proti chystané popravě šíitského chlapce, který se v Saúdské Arábii jako nezletilý účastnil protivládních demonstrací. Informovala o tom agentura APA.
Ohrožení morálních hodnot, nenásledování islámských principů i pouštění zakázané západní hudební tvorby. Tím vším se provinilo 547 teheránských restaurací, které íránská policie zavřela během rozsáhlé desetidenní operace na závěr ramadánu. Zatkla také 11 lidí, nejspíše šlo o provozovatele vybraných podniků informuje televize Al-Džazíra.
Německo je ochotné přijmout ze Sýrie děti svých občanů, kteří se připojili k teroristické organizaci Islámský stát (IS). S odvoláním na vyjádření vlády, které zaznělo u soudu v Berlíně, o tom v pátek informoval list Süddeutsche Zeitung (SZ). Ministerstvo zahraničí odmítlo na dotaz agentury DPA tento svůj údajný postoj potvrdit.
Rakouská Národní rada ve středu večer schválila kontroverzní zákaz nošení šátků zahalujících velkou část hlavy u žáků základních škol. Informovala o tom agentura APA, podle níž je pravděpodobné, že zákon bude napaden u ústavního soudu. Pro normu hlasovali poslanci obou stran vládní koalice, tedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Lidé, kteří podají v Dolním Rakousku žádost o azyl, by měli v této spolkové zemi napříště podepisovat "Deset přikázání přistěhovalectví". Tedy jakási (boží) pravidla, jež by měli dodržovat. Patří k nim mimo jiné naučení se německému jazyku a dodržování rakouských hodnot při výchově dětí, informuje německý a rakouský tisk s odvoláním na příslušného zemského ministra. Zmíněné desatero představil Gottfried Waldhäusl (FPÖ), dolnorakouský zemský rada, který má na starosti rovněž azylovou politiku.
Berlínská organizace hnutí Alternativa pro Německo (AfD) musí řešit problémy s uměleckým dílem. Na své nejnovější billboardy použila známou olejomalbu ‚Trh s otroky‘ francouzského malíře Jeana-Léona Gérômea, na níž jsou znázornění arabští obchodníci zkoumající otrokyni světlé pleti. Užití už klasického motivu se ovšem nezamlouvá americkému Clarkovu uměleckému institutu, který obraz vystavuje. Obraz se svým motivem je přitom veřejným statkem, který si Clarkův institut nemůže nijak nárokovat jen pro sebe.
Srílanská policie v souvislosti se sérií víkendových útoků na kostely a hotely v zemi stále pátrá po 140 lidech, kteří jsou podezřelí z vazeb na teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Uvedl to v pátek srílanský prezident Maithripala Sirisena. Atentáty si podle upravené bilance vyžádaly kolem 250 lidských životů a 500 zraněných. Sirisena dodal, že s IS, který se k útokům přihlásil, byli v kontaktu někteří mladí Srílančané už od roku 2013.
Nejméně 185 lidí v neděli přišlo o život a dalších zhruba 400 utrpělo zranění při explozích v několika kostelech a hotelech na Srí Lance. Podle dosavadních informací je mezi mrtvými asi 35 cizinců, jejichž národnost zatím není známa. Bilance se nepřestává zhoršovat. Mnoho zraněných je v kritickém stavu. Podle místních úřadů šlo o simultánní výbuchy ve třech kostelích a ve třech hotelech, k nimž došlo téměř současně v rozmezí půl hodiny. Podle místních úřadů mohlo jít ve dvou případech o sebevražedné atentátníky. Spekuluje se o muslimských extremistech jako pachatelích.
Požár katedrály Notre Dame šokoval celý svět. V jednu chvíli byl v sázce nejen pozoruhodný kus historie, ale přímo jedno z vláken, jež po tisíc let držely naši kulturu pohromadě. Není divu, že to mnoho lidí vnímá jako symptomatické. Ve svém nitru tuší, co britský spisovatel Douglas Murray vystihl slovy: „I pokud dnešní katastrofu způsobila kuriózní nehoda, naše éra vejde do dějin jako ta, v níž jsme ztratili Notre Dame.“
Dánská policie zadržela 23 lidí po násilnostech v Kodani, které vyvolal nedělní neúspěšný pokus krajně pravicového politika Rasmuse Paludana zapálit korán. Během pondělí to podle agentury AP oznámila policie. Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen označil protest za nesmyslnou provokaci, Paludan mezitím na dnešek i na úterý svolal další protestní shromáždění.
Demokratická členka americké Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarová, známá svými kontroverzními výroky, znovu vyvolala vlnu kritiky. Ta se tentokrát týká způsobu, jakým se tato muslimka somálského původu vyjádřila o teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001. Ke kritikům se připojil i prezident Donald Trump.
Pořád ještě alespoň zčásti platí, že Piráti jsou nepopsaný list. Strana sama sebe označuje za liberální střed a v různých polohách liberální jistě je. Boj za digitalizaci státní správy, který vede spolu s ODS a dalšími, povede k umenšení byrokracie, a tím pádem většímu množství volného času a svobody. Totéž je boj proti EET a kontrolním hlášením. Někdo dokonce může za rozšíření svobody považovat legalizaci marihuany.
V asijském státě Brunej počínaje středou začíná platit islámský zákon, který umožní trestat homosexualitu nebo nevěru smrtí a krádež amputací ruky nebo nohy. Brunej se stává sedmou zemí světa, kde mohou lidé zemřít kvůli své sexuální orientaci. Trest smrti za ni je zakotven i v právním systému Íránu, Saúdské Arábie, Jemenu, Nigérie, Súdánu a Somálska. Mauritánie sice umožňuje odsoudit osobu k ukamenování, ale zároveň v ní platí moratorium na tresty smrti.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že slavný istanbulský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) by mohl být přeměněn na mešitu. Reagoval tím na stále častější výzvy turecké veřejnosti, aby tento plán podpořil. Dosud tato symbolická stavba slouží jako muzeum. Řecká vláda proti návrhu protestuje. V nedělním televizním rozhovoru před komunálními volbami konanými 31. března Erdogan naznačil, že by u chrámu bylo možné "změnit jeho označení z muzea na mešitu Hagia Sofia".
