Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic zatím neprokázaly potřebu regulace. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo financí (MF). Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze. Povinnost denních hlášení bude pokračovat.
Placení stále vyšších záloh za elektřinu se pro mnoho domácností stalo zlým snem a volají proto po větší pomoci od státu. Zatím je možné čerpat jen speciální dávky, to se však nezdá jako dostačující. Vláda by tedy mohla po vzoru Francie či Slovenska ceny regulovat, aby lidem ulevila. To by byl však velký zásah do tržního prostředí, který si většina ekonomů v českých podmínkách nedokáže představit.
Nemám moc dobrou zprávu: Inflace nabírá na obrátkách. Ne že by to prozíraví nečekali už několik let na základě znalosti toho, jak vehementně centrální banky tlačí peníze do ekonomiky. Nicméně tváří v tvář realitě je dnes přesto leckdo zaskočen. Přeci jen něco jiného je, když před inflací a obecně před tím, že monetární politika se dobrých 13 let provádí úplně špatně, varují ekonomové. Vždyť přeci ekonomové se strefují na úrovni cvičených šimpanzů, praví okřídlené úsloví. A něco jiného je být s nárazem reality konfrontován osobně.
Facebook se znovu ocitl pod palbou. Deník Wall Street Journal zveřejnil sérii článků o vnitřním fungování společnosti a je to znepokojivé čtení. Například firma si je vědoma, že zvláště v rozvojovém světě je její sociální síť využívána zločinci. Na Blízkém východě ho používají obchodníci s lidmi, aby nalákali své oběti. V Etiopii zase ozbrojené skupiny na něm rozdmýchávaly etnickou nenávist. Sociální síť Instagram, rovněž vlastněná Facebookem, má zase podle interních výzkumů špatné dopady na mentální zdraví uživatelů.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se navzájem předhánějí nápady, jak zlepšit situaci na zamrzlém trhu s bydlením. Jejich návrhy, tedy regulace nájemného a změny daní u prodeje nemovitostí, se však setkávají s velkým nepochopením, protože by v současném stavu trh s nemovitostmi ještě více poškodily. Jediným zaručeným receptem zůstává změna stavebního zákona, která se však značně komplikuje.
Ceny bytů jsou v období bytové krize silně nadhodnocené, další růst by pak vyvolal velké problémy. Česká národní banka (ČNB) o tom varuje ve zprávě Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory, která hodnotí vývoj na trhu s nemovitostmi.
Záměr ministerstva zdravotnictví osekat reklamu na alkohol ve sdělovacích prostředcích naráží na odpor odborných asociací a svazů. Podle nich reklama cílí na konkrétní značku a nemá tak vliv na celkovou spotřebu. S tím nesouhlasí resort zdravotnictví, podle kterého je Česká republika na špičce s největší spotřebou alkoholu a dostatečná regulace reklam pomáhá k řešení celého problému. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) navíc chystá vlastní reklamní spoty nazvané Nepít je normální.
Americký technologický gigant Google oznámil, že na podporu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (EP) zavede sadu opatření ve snaze zprůhlednit politickou reklamu v Evropské unii. Krok kopíruje nedávné iniciativy Facebooku a Twitteru. Média však poukazují mimo jiné na velmi úzkou definici Googlu pro politickou reklamu. Podobně jako Facebook bude i provozovatel nejpoužívanějšího internetového vyhledávače zobrazovat, kdo za politickou reklamu platí, a vytvoří speciální knihovnu těchto reklamních sdělení s dodatečnými informacemi o reklamních kampaních a jejich autorech.
Případům, kdy si rodič sjednal mobilní tarif na své dítě, poté nesplácel dluh a ten pak byl exekučně na dítěti vymáhán, zabránila ombudsmanka Anna Šabatová. Na základě šetření veřejné ochránkyně práv přestal Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vydávat rozhodnutí vedoucí k těmto exekucím, píše se ve zprávě Šabatové.
Vlády a regulační orgány rády křičí o nebezpečích systémových finančních rizik, je jim ale podle všeho jedno, když se zdrojem těchto rizik stávají samy. Napsal to v komentáři americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Ústavní soud čeká letos zásadní rozhodnutí, jestli se rozmáhající se touha vicepremiéra, šéfa hnutí ANO a majitele Agrofertu Andreje Babiše sledovat a šmírovat podnikatele na každém kroku dostala za hranu, kdy ohrožuje svobodu podnikání a právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním údajů.
